| T O P I C R E V I E W |
| Dralno |
Posted - 13/01/2007 : 00:20:18
Toto je můj první příspěvek na fóru, takže doufám, že budete schovívaví.
Jako nováček jsem si pročítal příspěvky na tomto webu, abych tak trochu pochopil, o čem že to tu je. No, nechci být hned zkraje kritický, ale připadá mi to, že je to tu jakési diskutování od ničeho nikam.
Otázka co je to vlastně moderní filosofie je zcela irelevantní, protože moderní filosofie v podstatě neexistuje - 1 teze.
Hledání smyslu života ( viz. Platon a jiní antiční autoři) je staré jako snad lidstvo samo. - 2 teze.
Fakt, že momentálně nejsme schopni říct, zda vyšší síla /rozuměj Bůh/ existuje či ne je - 3 teze.
Filosofie je vlastně co? Co je to ta slavná filosofie - nevědecká věda, která má být jakousi vnitřní kritikou současnosti i minulosti v odvěké touze hledat budoucnost?
Filosofie není prázdné žvanění o tom, co by se teoreticky, kdyby něco a tak dále. Filosofie je hledání pravdy obecně. Filosofie je reflexe reality skrzevá relativitu, kterou si sama sobě filosofie připouští.
Filosofie není náboženství - neboť náboženství je založeno na víře, kdežto filosofie je založená na pochybnostech.
Neexistence sebereflexce v současném konzumně-technickém světě je vážným nedostatkem, současné hypermarkety a supermarkety připomínají katedrály středověku, kde padají oběti...a jaké jsou to oběti panečku!!!
Čím vlastně filosofie chce a může být v současné realitě v České republice? Takové ty samozřejmnosti - jako že žijeme v době pádu autorit, relativizace hodnot atp. - to není podstatné. Protože ačkoliv je toto současnou realitou, tak to neznamená nutně, že filosofie by se tomu měla podřizovatl.
Nevím a to přiznávám upřímně jak má současná filosofie vypadat, ale děsí mne pomyšlení, že by toto svědomí lidstva - nazvu-li filosofii takto - mělo zaniknout v bezbřehém konzumu, který je - matematicky již dnes propočitatelné - z dlouhodobého hlediska neudržitelný.
Žijeme tedy v době úpadku? Těžko říci, ačkoliv některé symptomy by tomu nasvědčovaly - protože doposud nikdy v dějinách nedošlo k takovému rozkolísání hodnot, jako dnes.
Evropa je v úpadku asi každopádně. Snad už od druhé světové války. Těžko řici, rozhodně je to o konkrétních lidech, ale nemohu se ubránit pocitu, že kdysi velká EUROPA se zmítá v předsmrtných křečích. A Spojené státy americké - ta velká bigotně - protestantská velmoc dneška? Je jen otázkou času, kdy na ni dolehne stejné břímě, které dolehlo na zničenou Evropu.
Krátce a jednoduše - promiňte páni filosofové ten selský slovník - JSME V ŘITI - JEDEN VEDLE DRUHÉHO. Protože jsme ztratili ideály a autority, protože nejsme schopni samostatně a zodpovědně rozhodovat o svém osudu a o osudu společnosti v níž žijeme.
Tolik můj úvod do filosofie - kritizujte mne prosím, protože jsou to právě kritici a ne pochlebovači jež mi pravdu přináší.
Děkuji, Mikhassel Dralno |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| n/a |
Posted - 15/05/2007 : 06:25:07
Personal Loan
33d7c404z |
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/04/2007 : 17:57:22
Marku.
amám takový dojem, že se mýlíš. Moje otevřenost je i směrem k existenci boží, jen se ještě nenašel nikdo, kdo by mně dal natolik pádné argumenty, abych toto mohl přijmout. Pouze uvěřit neumím, vždy to musí být podepřeno jasnou a zřetelnou logikou a nikoliv jen dogmaty a důkazy v kruhu. Navíc je zde vědomí toho, co křesťané ve jménu boha udělali za zločiny proti lidstvu. Kdyby bůh existoval, musel by je do jednoho zničit aby jeho jméno nešpinili. Dnes již rány nebolí a tak si křesťané znovu budují pozice, jako by toho zla nebylo a kritizují a zavrhují za totéž třeba komunisty. Přitom křesťané udělali mnohme víc zla, než ti komunisté. Nikdo není čistý a všichni se provinili zneužitím schopností ve prospěch své uznané pravdy. Kdyby dnes získali křesťané postavení, jaké měli za doby svatých válek a inkvizice, jednali by podobně jako tehdy, protože neznalost zákonitostí vede k opakování stejných chyb.
MB |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 16:39:21
Miloslave,
oslovenim Milosi jsem se te nechtel nijak dotknout.
Clovek hledajici bez jakychkoliv predsudku a tzv. klapek neexistuje. Uz samotny filtr, kterym prosivas ona moudra te limituje a omezuje. Mas proste jakysi "algoritmus" (abych pouzil tvuj slovnik), kterym si skladas svuj pohled na svet (avsak ne definitivni, pouze jakesi provizorium). Tzv. otevrenost muze byt take nazvana strachem "uzavrit" si onen "otevreny" pohled, prijmout nejake presvedceni, ze strachu, ze se mohu mylit. Zni mi to jako jakasi totalni paralyza. Jedine co o tobe vlastne muzu rict je, ze nemas zadny nazor (krome toho, ze Buh neexistuje) a zaroven jsi vsemu otevreny (vsemu, co povazujes za moudro). To je ponekud neuchopitelna definice.
Cestu jako cil sam o sobe (tao) nemohu samozrejme take prijmout. Z takoveho "presvedceni" vyplyva jeden paradox: mam prijimat vsechno tak jak se deje nebo mam svou cestu nejak ovlivnovat (a jak)?
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/04/2007 : 16:18:17
Marku.
Jmenuji se Miloslav, ale přátelé mně říkají Sláva.
To vše cenné, co u tebe vyplývá s víry v boha, je i součástí mého života a to bez potřeby boha. Jsem člověk hledající poznání abych nebyl tak docela tou slepou mulou,ale hledám bez hranic a klapek na očích, které člověku dává víra a snad je toto moje plus, či výhoda. Hledám ve všech pravdách to moudré, žádnou pravdu nad ostatní nepovyšuji ani neponižuji. Hledám a proto se ptám a třeba ukazuji svůj názor abych jej porovnal s názorem, třeba i člověka věřícího,což on často chápe jako akt ohrožení své uznané pravdy.
Jinak, těmi slepými mulami které neví kam dojdou jsme všichni bez ohledu na to, zda jsme věřící, či nevěřící a je to tak správné. Kdybychom věděli kam dojdeme, nejspíš by pro nás cesta ztratila význam a krásu. Někdo má však vírou dané klapky na očích a dokáže vidět jen to, co podporuje víru, někdo ty klapky na očích nemá a tak může vidět mnohem víc. Také však může mnohem víc zakopávat a vydávat se na slepé cesty. To však k životu patří.
MB |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 16:16:54
Milosi,
vubec jsem se nerozcilil. Bohuzel jiz tvuj prechozi prispevek imanentne obsahoval tvuj predpoklad (nevim odkud jej beres), ze tzv. vericim demaskujes jejich viru, a v nich to vzbudi rozhorceni a zlobu, nebot jsi jim ukazal "pravdu", ktera je v rozporu s jejich virou. To zavani mesianismem.
Hledajici jsem, avsak mam urcity ramec, ktery toto ohranicuje. O nic ze zakladnich kamenu me viry me pripravit nemuzes, popreni byt jedineho z nich by zpusobeni zhrouceni cele stavby. A ja zatim nemam duvod prehodnocovat tyto zaklady, kdyz mi davaji smysl, ktery dokaze pojmout cele univerzum vc. duchovni existence. Navic mi to ma duchovni zkusenost ani nemuze umoznit, protoze kdyz clovek jednout pozna (prozije), muze poznani ignorovat, avsak nemuze jej poprit.
Ty uz nehledas? |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 15:58:57
Milosi,
tento antropocentrismus nemohu jednoduse prijmout. Stale nevysvetluje lidskou touhu presahnout svou existenci. A pouhy strach ze smrti to prece byt nemuze. Prave takova forma existence od narozeni ke smrti, bez ucelu, beze smyslu by se podobala "mulam", ktere jdou, nevi odkud, nevi kam, pouze vnejsi podnety je usmernuji. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/04/2007 : 15:57:29
Marku.
Cítím ze tvých slov, že jsem tě skutečně rozčílil. Jinak řečeno, že jsi skutečný věřící a nikoliv člověk hledající. A tak mně to promiň. Já jsem myslel, že hledáš a tak jsem tě chtěl ukázat cesty k hledání. Tvoje víra tě pomáhá žít a subjektivně zkvalitňuje tvůj život a to tě v žádném případě nechci brát a proto s tohoto rozhovoru odcházím. Není to proto, že bych se vzdával, ale proto že tebe nechci o to co je pro tebe cenné připravovat. S tím buddhismem jsi ale střelil hodně vedle, neboť to co říkáš skutečně obsahuje, jen je třeba to chtít vidět.
MB |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 15:24:42
Miloslav:
Je pravdou, ze Bible v sobe zahrnuje paskvil historie, tzv. podobenstvi, proroctvi, zobrazeni, metafor, poezie, symbolu. Je tedy znacne mnohovrstevnata a tedy i nachylna k ruznym druhum interpretace. Oblibene tvrzeni je, ze "kazdy si v ni neco najde". Vyklad by vsak nemel byt v rozporu s celkovym ucenim. Samozrejme zalezi, o jake "rovine" vyznamu konkretne hovorime, tzn. musime se shodnout, zda napr. urcite podobenstvi nepopira urcite historicke historicke "pravdy" nebo neodporuje nekteremu z principu uceni. Tvuj tzv. altoritmicky pristup je pro mne neprijatelny v jedne veci: redukujes podobenstvi na jakysi vzorec o urcitem poctu promennych, za ktere lze teoreticky dosadit cokoli.
Ohledne podobenstvi o hrivnach. Ja to chapu tak, ze hrivny jsou "dary" (schopnosti, zivot obecne, znalosti atd.) a my mame za ukol je rozmnozovat, pestovat a zkvalitnovat. Byly nam totiz dany bez vlastniho pricineni, a proto za ne mame zodpovednost. Nekdo muze rict, ze se o ne neprosil. Jsou vsak soucasti naseho zivota a tedy i nas. Nechapu jednu vec. Stavis se do pozice cloveka (resp. oznacujes jeden typ cloveka), ktery pripoji "mulami" prinesene poznani ke svemu poznani a tim je rozmnozi. K teto uvaze pouzivas podobenstvi z krestanske bible. Pokud toto vsak plati obecne, pak muzes pripojit jeste poznani budhisticke, mysticke atd. Proc je tato pravda "zmnozovani poznani" napsana prave v Bibli, ktera uznava jen jedineho Boha, tzn. nepripousti pripojovani jinych "bohu" ci nabozenstvi? Jak muzes pouzit cast urciteho uceni, ktere v zasade popira zdroj, ze ktereho je tato "pravda" vyjmuta? Nebo myslis, ze po celem svete jsou rozesety kousicky Pravdy, a my si to puzzle (navic kazdy individualne) musime jen slozit dohromady? Uf, pomerne nadlidsky (ne-li nelidsky) ukol.
Buh jako lidsky produkt mysleni mi prijde jako prilis chabe vysvetleni. Ono to totiz ani vysvetleni neni. Jde pouze o popreni existence Boha, nic vic. Ze "nabozenstvi (a Buh) je opium lidstva" nema snad ani smysl vyvracet. To jsme zpatky u berlicek.
Pokud pouze myslici bytosti vnimaji blizici se smrt, z niz maji strach, muzes mi navrhnout nejake vysvetleni toho, proc z cele zvireci rise myslenim oplyvame pouze my? Neocekavam evolucni odpoved. I te uz veri jen minimum skutecnych vedcu.
Obecne tva pokulhajici interpetace nesdeluje, odkud se ono slovo vzalo. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/04/2007 : 14:30:12
Marku.
Ježíš byl v první řadě diabolos,čili odpůrce tehdy platných pravd a tím i těch institucí. Židé jej za diabola doposud uznávají. On však vytvořil podmínky pro vznik toho co následovalo v jeho jménu, tedy i mocí církví a to bylo dáno neznalostí určitých zákonitostí a nikoliv jeho chtěním, nebo nechtěním. Kdyby tyto zákonitosti znal, jednal by zcela jinak. Ty předpokládáš, že je bůh tyto zákonitosti znal a přesto mu tuto znalost nepředal. To je právě paradox víry. Lidé nedokáží stvořit boha dokonalešího, než jsou sami a když nějaké poznání nemají, nemohou je dát bohu.
Srovnáváš se s bohem a ospravedlňuješ jeho jednání jednáním svým.Kdybys byl vševědoucí a věděl že tvé děti budou pro ostatní zlem, nejspíše by sis vzal antikoncepci a raději je nesplodil. Ty však můžeš pouze předpokládat jaké být mohou a že třeba mohou být pro svět přínosem a tak je splodíš a jsi třeba sklamán, když to dopadne jinak.On však dle pravdy vševědoucím je a přesto tak učinil. To ukazuje, že není dokonalým, že je jen obrazem lidského vědění, čili že je dílem člověka. Toto není jediná nedokonalost, je jich mnoho a v souhrnu ukazují totéž.
MB |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 14:12:59
Miloslav:
Osobne verim tomu, ze Jezis byl odpurcem jakekoliv instituce. Prisel mimo jine zrusit ritualni a formalni zpusob nabozenstvi, ktery vladl ve Starem zakone. Samozrejme se s lidmi sdruzoval a vytvarel jakesi spolecenstvi. Take urcil urcite funkce, ktere by v takovem spolecenstvi mely fungovat. Avsak to bylo uplne neco jineho, nez v co se to nakonec vyvinulo.
Jelikoz verim, ze casoprostor je pro Boha omezene univerzum, ktere sam presahuje, verim take, ze zna budoucnost. Ovsem, ze vedel uz na pocatku, jak to dopadne. Proc presto do teto "akce" sel sam nevim. Mozna mu dobrovolny vztah s nim ze strany i jen male casti lidstva vyvazil vsechno to ostatni. Jelikoz nejsem Buh, nemuzu odpovedet. Radeji ale resim aktualni situace, fakt, ze jsem, nez spekulaci "proc to Buh dopustil".
Moc nemuze byt zneuzita dokonalou bytosti jako je Buh (mezi atributy dokonalosti radim "dobry", "laskavy" atd.). Zatim pouze lide (vc. cirkve) dokazali, ze si s moci nevi rady.
Mne staci, ze jsme tu sanci zit "dokonaly" zivot meli. A dobrovolne jsme se jej vzdali. Proc za to obvinovat Boha? Ze nam tu sanci vubec dal? Nemam chtit mit deti, kdyz vim, kolika lidem okolo ublizi, jak budou trpet v tomhle svete, jednou budou nemocni a nakonec umrou? |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 13:58:22
noemus:
veda a poznani: Samozrejme, ze beru Boha jako soucast tohoto sveta. Vzdyt samotna nase existence, priroda atd. je pro mne dusledkem pusobeni Boha (at uz si pod slovem "pusobeni" predstavime cokoli). Tak nejak jsem mel pocit, ze, abys byl ochoten prijmout fakt existence Boha, vyzadujes dukaz jeho existence. Mozna se ptas spise "proc" vubec v Boha verit. Myslim, ze protoze clovek tim zaplni mezeru, kterou v sobe ma a stane se tak komplexni lidskou bytosti vc. sve duchovni slozky. Vubec se nebranim pokladat otazky po Bozi existenci. Jen se celou dobu chci vyhnout otazkam omezenym urcitym diskurzem (vedeckym, "hmotnym" atd.) To je pro mne jako chtit zahlednout klicovou dirkou celou mistnost. |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 13:49:18
noemus:
ohledne Descarta. Tohle je na samostatnou diskusi. Ono pravdive to je z pohledu logiky a nasi zkusenosti. Nejprve bychom museli definovat "byt" ci "existenci", abychom zjistili, zda jde dokazat (opet, co je to dokazat).
Muj oblibeny autor P.K. Dick mel treba teorii, ze svet se odehrava v mysli Boha. Ze vse okolo nas je jen jakousi "projekci".
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/04/2007 : 13:21:42
Marku.
Opíráš se o Bibli a to je v pořádku. Jenže Bible je celá psána v podobenství a zde nastává problém. Bible vyžaduje myslet v algoritmech, čili o něčem mluví na povrchu a o něčem jiném algoritmem. Věřící přijímají to povrchní znění jako pravdu, zatím co člověk který dokáže myslet v dimenzi algoritmů zde nachází cosi zcela jiného. Jedni s druhými se potom nemohou mezi sebou domluvit na jednotném závěru. Ukáži tě příklady a posuď sám ten rozdíl. Již jsem v tomto fóru užil ukázku s podobenstvím o hřivnách, ale nemohu od tebe žádat, abys toho hledal. Proto se pokusím to opakovat. Znění podobenství jistě znáš.Hospodář musel odejet a svěřil svým služebníkům po hřivně. První sluha hřivnu zakopal, ze strachu, že by ji mohl ztratit.Druhý sluha hřivnu investoval do obchodu. Když se pán vrátil, ten první sluha hřivnu vykopal a tu jednu jedinou pánovi vrátil. Ten druhý sluha řekl. Pane já jsem hřivnu investoval do obchodu a zde ti vracím hřivny dvě. án druhého sluhu pochválil a toho prvního od sebe vyhnal. Hovořil jsem o tom s několika kněžími a všichni mně řekli totéž." To podobenství hovoří o tom, že sluha má rozmnožovat majetek svého pána a že je to tak správné i v běžném životě, že takový je řád světa." Nyní tě ukáži, jak se na totéž dívá člověk myslící v algoritmech, které jsou základem podobenství. Ten pán byl sám Ježíš a hřivnou jeho poznání, které předával lidem. To poznání bylo v souhrnu jedno (týkalo se jedné věci) a proto nemohl lidem, čili sluhům předat více než jednu jedinou hřivnu. Všichni dostali tutéž. Ti první přjali povrch jeho hřivny jako pravdu a zafixovali tuto neměnnou pravdu jako to, co je znehybněno zakopáním do hlíny. Ti druzí kteří dokázali poznat obsah vyjádřený algoritmem přijali tutéž hřivnu jako poznání a napojili na toto poznání poznání své, čili hřivnu rozmnožili. Ježíš ty první od sebe odhání, čili říká,že tento přístup není správný a chválí přístup k téže věci těmu druhými. Jenže potřebuje jedny i druhé. Bez těch prvních by jeho poznání zaniklo a nedostalo se k těm druhým. A tak ti první nesou tuto hřivnu nezmněněnou staletími, a tisíciletími nezmněněnou k těm druhým, kteří dokáží poznat obsah a napojit svou hřivnu na tu Ježíšovu. Ti první nemohou poznat, co vlastně nesou ,ani to, že jsou těmi, které od sebe odehnal a vyslal na cestu tisíciletími,jako muly nesoucí náklad, který neznají. Bez těch mul, čili věřících by hřivna Ježíšova zmizela a proto jim buď sláva provolána. A tak si nyní porovnej, kdo je Ježíšovi blíže, zda ty jako věřící, nebo třeba já, který ač nevěřící dokáži jeho hřivnu přijmout a rozmnožovat. Zamysli se nad tím, chceš li Bibli užívat správně. Nejdříve jí musíš rozumět i když tě poté její obsah nespíše nejen překvapí, ale i zbaví víry. Poznáš však skutečnou moudrost Ježíšovu a to není vůbec málo.
Abys měl snadnější cestu k jejímu obsahu, ukáži tě další podobenství, které tě nejspíše udiví ze všeho nejvíc. "Na počátku bylo slovo. To slovo bylo u boha a to slovo bylo bůh." Tím Starý zákon začíná. Totéž jako toto podobenství obsahuje i podobenství o vyhnání z ráje. Abys mohl pochopit algoritmus těchto podobenství, musíš nejdříve poznat funkci slova v procesu myšlení. Ano na počátku bylo slovo. Slovo jako umělý blok připojující se trvalo vazbou k informacím smyslovým, čímš vzniká uzavřená informační síť ve které je možno aktivovat smyslovým věmem bloky slov a slovy smyslové informace. Vzniklo tak myšlení permanentní slovní, které umožnilo člověku uvědomit si sama sebe v prostoru a čase, vzpomínat, logicky myslet a podobně. Čili jinak řečeno slovo dalo člověku lidskou duši. Ale dalo mu také uvědomění si smrti na konci života a strach s toho co bude po smrti. Slovo však také dalo člověku schopnost vytvořit si falešnou cestu ke zničení toho strachu a tak následkem funkce slova vznikla pravda posmrtného života i hospodáře v tomto, čili boha. Jenže taková falešná cesta dokáže ten strach odstranit pouze tehdy, když jí člověk věří a pravd vzniklo mnoho už proto, že chyběla komunikace. A tak při setkání různých pravd vznikla moc lidská, čili zneužití schopností ve prospěch uznané pravdy. Vzhledem k bohu to bylo využití schopností v jeho prospěch, čímš se chtěli věřící bohu zavděčit a získat jeho přízeň. A tak bylo na počátku slovo, slovo zrodilo boha a moc lidskou, rozdělení a svár mezi pravdami, což vlastně trvá dodnes.
Nyní si dosaď na místo jablka poznání slovo a můžeš sám poznat, co podobenství o vyhnání z ráje ve skutečnosti říká. Poté můžeš,ale nemusíš projít celou bibli a hledat logiku vnitřních algoritmů podobenství a otevře se před tebou nový pohled na svět kolem i na tu tvou víru. Zjistíš li, že ty algoritmy číst nedokážeš, pak jsi předurčen pro to být tou mulou, která nese jí neznámý náklad tisíciletími a nepovažuj to za cosi podřadného. Bez takových bychom hřivnu Ježíšovu ani hřivny jeho předchůdců nepoznali. Každý má své místo.
Poznal li jsem, jak bůh vznikl a logiku tohoto, nemohu uvěřit v jeho reálnou existenci, ale také jeho existenci nemohu stoprocentně vyloučit. I lidská myšlenka může postihnout skutečnost,ale pravděpodobnost je zde minimální.
MB |
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 13:04:35
noemus:
naposkvrene poceti: hmota je pro Boha flexibilni zalezitost. Proc to proste neprijmout jako podruzny fakt?
dobro vs zlo: co cloveku prospiva je pro mne dobre a opak je zlo. To byl taky puvodni zamer Boha. Akorat clovek se rozhodl, ze bude ignorovat jeho doporuceni a sam se rozhodne co je pro nej dobre. No a jsme tam kde jsme...
clovek jako Bozi "obraz": nejprve jsem samozrejme toto tvrzeni cetl v Bibli. Avsak po naslednem premysleni mi to dava smysl a je to v souladu s celkovou koncepci me viry. Nepripadam si jako Buh, naopak jsem naplnen pokornym sebevedomim, ze moje malickost se ocitla v Bozim, zajmu. Stejne jako vsichni lide. Buh totiz dokaze navazat individualni vztah s kazdym, neni omezen poctem, prostorem ani casem. Miluje rozmanitost a originalitu. A i kdyz sam mam nekdy tendence lidi skatulkovat (svou prirozenosti jsme misantrop, avsak pracuji na sobe ), uvedomuji si, ze nikdo neproziva a nemysli uplne stejne.
strom poznani dobra a zla: ono to je hodne symbolicke. Pokud je clovek produktem nejake tvurci entity (a v to ja samozrejme verim), tak automaticky ma Tvurce "navrch". Jde o to, ze Buh dal cloveku moznost rozhodnout se neuposlechnout. Kdyby clovek mohl uplne vsechno, tak vlastne nic neni zakazane, a nema moznost ani nic porusit. Mne osobne to prijde jako nuda. Vzdyt, kdyz se clovek dokaze dobrovolne v necem omezit, tak to prinasi urcite uspokojeni. Clovek pak ovlada svuj zivot zevnitr, neovladaji jej externi okolnosti.
dusledky "hrichu": je to samozrejme pribeh. Mas pravo jej oznacit za pohadku. Stejne jako si vytvarime pohadky o sve minulosti a budoucnosti. Pro mne je dulezite, ze to porad "logicky" zapada do celkove koncepce a pribehu.
definice Boha: v bibli je nekolikrat psano "Buh je laska, dobro, spravedlnost atd atd" Z techto atributu si clovek muze ucinit pomerne jasny "obraz" Boha (a taky z jeho cinu - pokud tomu samozrejme veris).
determinovane telo a Zlo: v tohle verim predevsim na zaklade vlastni zkusenosti a pozorovani sveta okolo. Casto delam neco, co ve skutecnosti nechci. Je to moji vlastni historii, navyky, deformaci osobnosti atd. avsak to vsechno povazuji za "znaky" Zla. Jako neco cizi. Jinak, bych to neprozival jako nechtene. Ziji totiz ve svete, ktere je ovladano temito principy a mym ukolem je vnitrne, z Bozi inspirace celit temto principum. Nebyt pasivnim prvkem ale naopak aktivne svemu okoli predavat pozitivni "energii", kterou cerpam od Boha. Jednim z hlavnich znaku je, ze je nenasilna vuci druhym lidem, je nasilna protoze protikladna pouze vuci Zlu.
trest jako dusledek: snad nikdo nepochybuje, ze jakykoliv akt, cin, myslenka atd. ma za nasledek zmenu obecne. Zmenu pro okoli, subjekt ci pro oba. Dusledek muzeme podle urcitych kriterii hodnotit jako pozitivni ci negativni. Vyhnout se tomu proste neda. Cerstvy priklad - masakr ve Virginii. Jak dlouho a jak intenzivne musel onen student bombardovat sve nitro "neviditelnymi" a "neuchopitelnymi" myslenkami, dojmy, konstrukcemi, az se to projevilo ve fyzickem svete a vysledkem je tolik mrtvych.
Jde mi o to, ze v urcite rovine ma vsechno dusledek, avsak zaroven jim jde celit. To je take princip milosti (ta je po Jezisi zdarma - ve starem zakone totil musela za vinu cloveka pykat nevinna zvirate jako obet a vykoupeni aby nebyl porusen princip "odplatou za hrich je smrt", duchovni i fyzicka). Avsak i kdyz mi Buh odpusti nebo ja odpustim nekomu jinemu, tak urcita zmena (protoze se stala historii a tedy nezvratitelnou) zustava. Pouze Buh umi po odpusteni dobrovolne "zapominat".
Buh potrestal sebe, protoze my jsme nebyli schopni splnit urcite podminky k navazani vztahu s nim. A protoze ve Starem zakone umiraly za hrich cloveka zvirata (avsak vzdy mazaly konkretni hrich ci hrichy individualniho cloveka), rozhodl se nezlomit nad nami hul a sam jakozto dokonala bytost prozil zivot zde na zemi bez hrichu, a tim sam pred sebou zrusil princip viny a tresu. Chapej Buh je vsemocny, on muze znicit veskere zlo, ale jak jsem psal drive, je taky spravedlivy a drzi slovo. Takze jakmile jednou neco urci, vyslovi, stanovi, pak to drzi a jedna podle toho. To je ten neuveritelny paradox. Jako kdyz reknes diteti, ze za spatnou znamku se nebude divat na televizi, a pak ji donese, ale tobe mu jej prijde lito a chces mu to umoznit. Zaroven vsak nechces porusit sve slovo a ztratit tak respekt. Takze musis neco vymyslet, aby to nebylo v rozporu s tim, co jsi rekl, ale aby zaroven dite bylo z tohoto svazujiciho principu osvobozeno. Nekdy to porad nechapu, resp. privadi me to v uzas.
Novy zakon: jasne, ze jej nenapsal Jezis, ale mnoho osob a navic byl kodifikovan atd. Pro mne je nejdulezitejsi, ze je konzistentni, tzn. neodporuje si.
Pokud nekomu ublizim, zadam o odpusteni cloveka i Boha. Boha proto, ze jsme si oba pred nim rovni, a ja jsem jednomu z jeho "deti" ublizil.
Ja nedodrzujií slepe doporuceni. To bych ani nedokazal. Proste najednou zjistim, ze neco mi nedela dobre, neprospiva. A neco naopak ano. Tak se to snazim do sveho zivota zahrnout resp. vyloucit. Klicove slovo v Novem zakone je "pokani". Nemam jej rad, v originale totiz zni "zmena smysleni". To uz je pomerne jasne. Prvnim krokem ke zmene je uvedomeni, touha po zmene a jeji nasledna realizace. To je cely princip, zadna "ovci" povaha. A dale je to jako spirala, najednout zjistujes "tohle prece nemusim", "rad bych byl takovy" atd.
spravne veci: samozrejme, ze jsem schopen uvazovat, zda je neco spravne ci ne. Prece mame kazdy nejaky system hodnot a presvedceni. Jako krestan se se spoustou lidi shodnu na tom, co je a neni dobre. Pro tvoji informaci, vzdycky jsem mel tendenci fyzicky si vyzkouset, ze "ohen pali" nez dat na doporuceni jinych, starsich, zkusenejsich. Zpetne jsem jim samozrejme vetsinou dal za pravdu, i kdyz musim, rict, ze ta zkusenost mi dala taky mnoho pozitivniho. Druha vec je, ze mi to taky zkomplikovalo zivot. Takze musim jen potvrdit, ze "moudry je ten, kdo nasleduje rady zkusenejsiho"
odpusteni: jak uz jsem rikal, odpusteni je zruseni Boziho principu "pricina - nasledek". Prosba o odpusteni je produktem sebereflexe. Samozrejme, ze bych mel poprosit o odpusteni sve okoli, kteremu jsem skodil koureni apod. Ale jelikoz jsem tim zaroven ublizoval i sobe (svemu telu, ktere mi nepatri, pouze jej mam ve "sprave"), tak zadam o odpusteni toho, kdo mi zivot dal.
Buh cloveka vede: ja to myslel celkove. Vede mne tim, ze mi dal jasny navod (bibli) a taky tim, ze skrze aktivovanou duchovni slozku jsem se stal citlivejsim na duchovni komunikaci s nim. Je to tezke popsat, protoze to je neverbalni. Muze to byt pocit (napr. necitim se v tomhle prostredi dobre), myslenka, nutkani apod. Proste fyzicky, emotivni ci mentalni projev, ktery je ale tak nejak "jiny" nez by byl bezne. To hlavni je vsak napsano. Stejne mi nebude stacit cely zivot na to, abych do sveho zivota uvedl vsechny ty veci.
Vzdyt jsem psal, ze je to jen ve zkratce, abych definoval svou viru. Pokud bych mel diskutovat o detailech, dal bych radeji prednost osobni diskusi, ktera je interaktivnejsi a flexibilnejsi (casto dochazi k nedorozumeni z nedostatecne definice a vzajemneho vyjasneni pojmu)
|
| Marek |
Posted - 18/04/2007 : 11:53:58
Miloslav:
Nase znalosti Boha jsou omezene, avsak urcite charakteristiky muzeme jasne definovat (vyplyvaji z cele historie vztahu Boha a lidi - samozrejme beru jako svedectvi Bibli, ktera neni mozna historicky ve vsech detailech presna (i kdyz mozna nase znalost historie neni presna), ale pokud jde o nabozensky pohled, tvori zcela konzistentni "uceni" ci "svedectvi"). Verim tedy, ze Buh je: dobry, verny, spravedlivy (i sam vuci sobe), vsudepritomny, vsevedouci, vecny, myslici, majici pocity, dokonaly. Pokud jde o formu jeho existence, o tom toho moc nevime, protoze to netvori dulezitou soucast viry. Staci, kdyz vim, ze hmota a cas jsou pro nej "plastickym" materialem, ktery muze libovolne "ohybat" ci "deformovat". Ja, jelikoz jsem v case a hmote uvezneny, nemam potrebu (resp. ke sve vire nepotrebuji) zkoumat (spekulovat) co je "za" ci "mimo".
Buh se muze projevovat uplne libovolne: jako myslenka, pocit, energie, klimaticky jev, "nadprirozena" (ve smyslu clovekem nevysvetlitelna) demonstrace atd atd. Z toho duvodu ti mnoho lidi rekne, ze nejen, ze veri, ale ze vi. Protoze to vnitrne prozili. A v tu chvili slova konci (nase semiologicka pavucina nemuze zachytit nic mimo svou omezenou existenci). |
|
|
