| T O P I C R E V I E W |
| Maggie |
Posted - 27/08/2010 : 08:55:39
Dobrý den,
řeším s kolegou následující otázku a budu moc ráda za jakýkoliv příspěvěk k ní:
Za předpokladu že:
Antisymetrie a tranzitivita jsou základní ontologické vlastnosti plynutí času. Obě vlastnosti neplatí v případě psychického vnímání času. Souhlasíte s tím, že se směšují dvě úrovně času: jeho objektivní plynutí (tranzitivity, antisymetrie) a jeho subjektivní prožívání (symetrie, intranzitivita)? Nebo čas jako objektivní entita neexistuje? |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| spawn866 |
Posted - 08/11/2011 : 11:31:01
Řešit tuhle otázku je podle mě ztráta času, také se můžu bavit o temné hmotě a při tom ani nevím co to je,rozebírat temnou hmotu,jak funguje,proč neinteraguje s naši hmotou, proč ohýbá světlo apod.,to není prostě možné,o čem je vlastně filozofie času?o ničem! Kdybste např. řešili kvantovou mechaniku tak u ní byste měli alespoň z čeho vycházet,nebo z elektromagnetismu,víme totiž pravděpodobně jak zhruba fungují,tam by se dalo filozofivovat,ale zkoušet filozofovat nad nepoznaném je jako rozebírat nekonečno,nic apod., nemáte prostě z čeho vycházet,takže ani nemůžete vyvodit závěry,protože si nemůžete absolutně nic ověřit.Co se týče lidského vnímání času,je sice pěkné že máme hodinky,ale uvědomti si že jsme si čas zavedli sami tím že jsme si odměřovali den,práci,tak že jsme pozorovali hvězdy,to ale neznamená že řešíme pojem času celkově,jen sme si udělali takovou pomůcku k vlastnímu měření života abychom pak mohli porovnávat a vědět jak dlouho nám to trvalo,kdybychom se na čas neohlíželi a nedívali se na hvězdy,možná bychom ani nepotřebovali hodinky,kde máte napsané že se vesmír řídí časem? A koneckonců mi lidé jsme děti vesmíru,takže náš vlastní pojem času není vůbec důležitý,protože je to jen náš pohled na realitu...vesmír možná žádný čas ani nepotřebuje ,ale to je tupej odhad,nemám potřebné informace takže ani toto zde nemůžu řešit,tudíž nemůžu vyvodit závěr nemám potřebná fakta,vlastně nemám žádná fakta s kterými bych pracoval,znáte tu poučku: NELZE VYPOČITAT?! |
| Miloslav Bažant |
Posted - 14/11/2010 : 09:21:04
Zafode.
Skutečně hezky to zní a je to pěkně vymyšlené,ale myslím, že to není o skutečnosti.(myslet znamená hovno vědět)Světlo se projevuje jako pohybující se hmota.Projevuje li se cosi jako hmota jedná se o hmotu.Projevuje se snad energie setrvačností? Světlo ano.Světlo je díky své hmotě, rychlosti a setrvačnosti pohánět třeba kosmickou loď (viz Japonská sonda)
Skusíme si trošku fantazírovat a na místo atomů užijeme slunečních soustav. Máme zde tedy jádra,čili slunce a máme zde elektrony, čili planety. Máme zde však i další tělesa a těmi jsou třeba meteority a podobná tělesa nepřináležející ke gravitačním soustavám.Nepřináelží k žádnému jádru a nemají své planety. Jejich gravitační energie je neměřitelná,pokud svou energii danou hmotou a rychlostí neprojeví při setkání s jiným tělesem.Pokud se ze čtvetého rozměru vrátíš do našeho, jsou zde atomy projevující se gravitací, protože jsou v soustavách a je zde cosi tak maličkého jako fotony, které se gravitačně neprojevují,protože nejsou v gravitačních soustavách, které si volně letí meziatomovými prostorami, jsou ze své dráhy vychylovány gravitacemi atomů a projevují se enegrgií danou svou hmotou až se setkají v jinou hmotou.
Vědátoři chtějí aby jejich výhody vypadaly učeně aby to byylo takové sudkulatý rystupije a tak si vymýšlí pitomosti o zdela prostých a jednoduchých jevech. Řadě moudrých se to jejich blábolení líbí, protože vypadá vznešeně a tak ty blbiny po nich opakují.
Mluvíš o zakřivení prostoru. Opět taková vědecká sudkulatost.Skus si prostor mentálně umístit do 3D mřížky a zachovej pohyb všech těles . Je zde nějaké zakřivení? Není. Nyní zapni funkci sluncí v tomto modelu a světlo začne čarovat a s pohledu vnějšího pozorovatele se prostor stane zakřiveným. Zakřivený však ve skutečnosti není. My prostor vnímáme jako ten vnější pozorovatel zakřivený, díky pohybu vesmíru a rychlosti světla a je dobré vědět jak nás to světlo klame, abychom dokázali vyvodit ten nezakřivený stav. STR ukazuje jak se toto jeví a výpočet by nám měl ukázat tu určitou část bez toho klamu, čili bez zakřivení. Využiijeme li toho třeba k určení dráhy vesmírného tělesa k určitému cíli, směřuje dráha rakety jinam, než je viditelné těleso, ke kterému letí.
Prostor není zakřivený, ale světlo a pohyb vesmíru nám lžou že zakřivený je.
Sláva |
| Zafod |
Posted - 13/11/2010 : 15:34:44
Miloslave
zopakuji: Energie obecně je vzruch šířící se prostředím nějakých částic, nepohybují se částice ale pouze přenášejí vzruch.
Jistě znáš tuhle hračku http://rlink.eu/15 je dobrá pro představu jak se chová energetická vlna procházející prostředím částic (kuliček) kde okolní prostředí nedovoluje energii projevit se a pouze jím prochází jako vlna. Až poslední kulička v řadě se projeví.
Když si tu řadu v představě výrazně prodloužíš uvidíš jen řadu nehybných kuliček a nepozorovatelnou energetickou vlnu která jimi prochází. Nicméně víš, že tam je. Se světlem je to obráceně. Nevidíš kuličky ale vidíš jen to vlnění-energii. Je to v podstatě 2D model, který si převeď do 3D prostoru tak, že kuličkami zaplníš celý objem.
Jenže to ještě pro pochopení nestačí. Prostor je totiž 4D a tuto představu už prostě nevytvoříš bez toho, abys věděl co je tím čtvrtým rozměrem.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 13/11/2010 : 08:19:59
Zafode.
Mně v tom řada věcí nějak nepasuje do logiky. Ano, slunce je nejsilnějším gravitačním tělesem. Země je také silným gravitačním tělesem a přesto cosi přitahuje a cosi také odpuzuje. Pokud by byl foton tělesem stejné gravitační polarity jako slunce, byl by sluncem odpuzován, zatím co ostatní hmota opačné polarity by byla přitahována. Světlo mění svou dráhu v gravitačním poli(paprsek se ohýbá. Kdyby foton nebyl hmotou a světlo bylo pouze vlněním, nepůsobila by gravitace na paprsek světla.Já nevím a dívám se na věc pouze logikou,ale vidím zde řadu indicií ukazujících na fakt, že foton je hmota nenulové hmotnosti ,která se projevuje energií při reakci s jinou hmotou. Takže to vlnění může být právě důsledkem. On je zde problém v tom, že se díváme na foton jako na jednu věc a důsledky (světlo, vlnení) odpovídají kvantům po sobě následujících věcí. Sledujeme li hladinu oceánu, nepoznáme s toho vlastnosti jedné molekuly vody.
POkud vím, teorie éteru byla zavržena jako chybná.
Můj zatím plně nepodložený názor? Světlo bude pochopeno až bude pochopena gravitace.Světlo je dle mnoha indicií důsledkem funkce gravitace.Pokud hovoříme o hmotě pak stále hovoříme o hmotě s jádrem jedné gravitační polarity,příkladně +1,ale hmota může mít i gravitační polaritu -1 a pak je odpuzována a právě toto se projevuje nespíše u světla,čili světlo by bylo hmotou se znménkem mínus (nebo plus, dle toho jak označíme gravitační polaritu jádra )
Jinak se omlouvám za určitý chaos.Myšlení mně narušuje absťák.Přestal jsem kouřit po 47letech a rovnou na nulu bez podpůrné chemie.Schopnost se soustředit je díky tomu dost nízká.
Sláva |
| Zafod |
Posted - 13/11/2010 : 02:36:12
quote:
Jak může být rychlost konstantou,když není konstantou čas?
Světlo je vlna. Foton jako částice hmoty neexistuje. Energie obecně je vzruch šířící se prostředím nějakých částic, nepohybují se částice ale pouze přenášejí vzruch. To je kámen úrazu, protože pokud se částice pohybují nějakým směrem a vzruch opačným, je to silně matoucí. Jako příklad si vem třeba Slunce. Objekt s největší gravitací široko-daleko by přitahoval všechny částice směrem ke svému středu, tedy i ty světelné. Dějě se to snad? Ne, Slunce k sobě přitahuje kde co až po Pluto ale světlo se vesele šíří směrem od něj.
V prostředí konstantních částic se vlna šíří konstatní rychlostí. Takže i když čas je vytvářen ve vědomí, okolní prostředí má nějaké vlastnosti, které limitují vjemy a ty jsou pak pro pozorovatele shodné. Pokud by se změnilo okolní prostředí i vjem času by byl jiný ale pro všechny zůčastněné pozorovatele podobný. (to je trošku oříšek  )Pokud se mezihvězdný protor považuje za vakuum t.j. prostředí s minimem případně absencí atomárních částic pak je zřejmé, že světlo se šíří částicemi subatomárnimi. Stejně jako elektřina. Jaká je to hmota? Slyšel jsi o ní něco kromě starodávného pojmu éter?
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/11/2010 : 08:12:32
S Mensou nemám nic společného, závody v rychlosti řešení logických hádanek jejichž výsledkem je nějaké číslo, v mém případě jistě velmi průměrné, není moje hobby.
Moje také ne.Udělal jsem přijímací test a po zaplacení příspěvku jsem se měl stát člonem,ale já jsem poznal, čím se mensané zabývají a ryche jsem se zbalil a co nejdál od nich. Myslel jsem, že tam najdu lidi schopné chápat mojí logiku a našel jsem lidi bahnící si ve své genialitě , ukazující na hlavolamech a nesmyslech jak jim to myslí a plýtvající intelektem i časem na absolutní nesmysly. Mohl bych tam vydělávat peníze řešením hlavolamů,které jsou tak primitivní,že bych je spíše zadával postiženým v Jedličkárně.Posunou písmena názvu města po linii abecedy a kdo ten název objeví, získá finanční odměnu. Upozorňuji, že takové hlavolamy nejsou určeny dětem, ale dospělým geniům. Nepochopitelné.
A jestli objevuješ objevené? No samozřejmě, že ano. Snad si nemyslíš, že jsme první a jediné myslící bytosti ve vesmíru.
Tak to si skutečně nemyslím.Kdybych o tom začal mluvit,strhne se opět povyk a budu obviňovám ze lži. Nejsme sami a to ani na planetě Zemi a to nemám na mysli delfíny a nejsme sami ani v blízkém kosmu. Kdybychom nebyli tak nebezpečnou civilizací, žili by s námi. Takto žijí vedle nás, oni o nás ví, my o nich ne, až na výjiky.Jo a jsou zde již tisíce let. Moje slova však ber raději jako slova spisovatele sci fi. Bude to lepší.
Sláva |
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/11/2010 : 07:41:23
Zafode.
Tak si vezmeme bod po bodu.
1.) Konstantní rychlost světla?
Rychlost je poměr mezi časem a vzdáleností.Čas není kontantou,na tom jsme se již shodli. Jak může být rychlost konstantou,když není konstantou čas?
Ve vesmíru je vše v pohybu a je možno říci, že ve všech směrech. Cosi se k čemusi přibližuje a cosi jiného vzdaluje a stejně tak i světlo. Může být rychlost světla ke všem pozorovatelům konstantní? Skus si v duchu vesmír uložit do 3D virtuální mřížky a tato mřížka je prostorovým pozorovatelem.Vše se tedy pohybuje a má svou rychlost i směr vzhledem k této mžížce. Ulož si do té mřížky dva zdroje světla.Světlo jednoho zdroje se pohybuje "rychlostí" světla proti směru světla vycházejícího ze zdroje č dva. Nyní udělej pozorovatele s fotonu světla zdroje jedna a řekni jakou rychlost má foton zdroje dvě vzhedem k fotonu zdroje dva??? Vzhledem k té mřížce má každý s těch fotonů rychlost světla,ale pouze tehdy, jsou li body jedna a dva bez pohybu a takový bod ve vesmíru neexistuje.
Proč se jeví rychlost světla jako konstantní a dokonce i měřidlům?
Dle mého názoru proto,že rychlostí světla je nekonečně mnoho,ale měřitelná oblast je omezená a přímo závislá na rychlosti pohybu pozorovatele.Jednoduše řečeno, vnímatelné a měřitelné jsou rychlosti od rychlosti a do rychlosti b. Změní li se rychlost pohybu pozorovatele, posune se pouze okénko měřitelných hodnot a naměříme stejně, jako při rychlosti nižší, nebo ještě vyšší.Prostě měříme rychlost docela jiných fotonů, než předtím.Měříme vlastně vlnovou délku,kterou se nám rychlost světla projevuje a jedna a táž vlnová délka se projevuje jako jiná vzhledem k pozorovateli ,který má vzhledem k fotonu jinou rychlost.A tak nevíme, že měříme pokaždé cosi jiného,ale naměříme stále totéž,protože to co díky změně rychlosti ustoupilo za okraj tabulky měřitelnosti na straně opačné se objevilo,takže jsou hodnoty s tabulce stále stejné. Kdyby bylo možno fotony označkovat,pak bychom to mohli i vidět,protože existuje i tabulka vnímatelnosti smysly.Viděli bychom,jak na jedné straně okénka mizí fotony o rychlosti A a na jejich místo nastupují fotony rychlosti B,které se ovšem jeví jako fotony hodnoty A.
Tato moje tvrzení nemusí být správná,ale takto tuto problematiku vidím a s tohoto vyvozuji. Zakřivením prostoru a ostatním se můžeme zabývat až se nějak shodnem na této otázce, kterou považuji za klíčovou.Nemluvím nyní o konstantě rychlosti světla v laboratorních podmínkách,kde jsou všechny zdroje a pozorovatelé v klidovém stavu.
Sláva |
| neronis |
Posted - 10/11/2010 : 20:10:26
http://futurama-online.co.cc/6thelate.html |
| neronis |
Posted - 10/11/2010 : 18:45:55
No já se na stránky Mensy koukal a nedělají fakt nic jiného než jen řeší hádanky, to je docela nuda. Musíme si tě jako nového oťukat, občas to někdo nervově labilní nevydrží a vyhlásí stávku.
O zakřivení prostoru a červích dírách jsem slyšel a pochopil jsem to tak, že si nějaký vědec představil prostor jako list papíru a najednou si řekl, že by chtěl (řekl spíš jakoby to bylo možné) onen prostor zohnout tak, že se jeho počátek i konec v jednom bodě dotýkají. Přitom to není podopořené ničím než listem papíru a silnou touhou udělat něco zajímavého.
Jinak na běh času má údajně vliv gravitace. Otázka zní jestli se vlivem gravitace nemění fyziologický proces subjektu (včetně proudění elektronu v hodinách nebo tak nějak) tak, že se mu prostě čas vlivem gravitace fyziologicky "zrychlí" nebo "zpomalí". |
| Zafod |
Posted - 10/11/2010 : 17:49:08
Ale kdepak, rychlost světla je opravdu konstantní. Dilatace času a kontrakce délky je také v pohodě, to všechno funguje. Cestování v čase už nikoliv. Směrem zpět to opravdu nelze. Cestování rychlostí vyšší než je rychlost světla zase na oplátku možné je. To už ale souvisí s topologií prostoru, která není taková jak se běžně popisuje t.j. sféra o nekonečném poloměru. Asi jsi už slyšel něco o zakřivenosti prostoru, červích dírách nebo hyperprostoru ale představit si to ještě nedokážeš. Světlo se prostě nepohybuje tou nejkratší cestou ale tou nejkratší pro něj možnou cestou. Jednoduše řečeno, světlo se nedokáže pohybovat v čtyřrozměrném ale pouze v třírozměrném - velmi pokřiveném prostoru. Kdo ale zvládne vstup do čtvrtého rozměru, může zvolit nejkratší spojnici. Ale když je obecně platným čtvrtým rozměrem čas? Do čeho tak můžeme, byť je v představách vstoupit.
A jestli objevuješ objevené? No samozřejmě, že ano. Snad si nemyslíš, že jsme první a jediné myslící bytosti ve vesmíru.
S Mensou nemám nic společného, závody v rychlosti řešení logických hádanek jejichž výsledkem je nějaké číslo, v mém případě jistě velmi průměrné, není moje hobby. |
| neronis |
Posted - 10/11/2010 : 15:05:20
Myslím si, že dokud nemá konstatování typu "čas je jen definice" žádné praktické využití, pohybujeme se v tomto směru jen na jakémsi poli pochybností. Srovnávat tuto "skutečnost" s teorií relativity, která vznikla spíše vlivem touhy cestovat v čase je jako přemýšlet způsobem alegorie, ale defakto si nebýt vědom jejich významů.
Pokud už se člověk vydá touto cestou, měl by si být vědom určitých mechanismů, které ji lemují jinak se velmi snadno ztratí a začne vymýšlet jenom nesmysly. To je jako s tím strojem času - vyvrátíme tuto teorii dalším nesmyslem jen proto, že nám umožňuje něco o čem ještě nevíme, ale co by se nám mohlo líbit.
Já si myslím, že je v každém případě na prvním místě zapotřebí stanovovat si základní principy, co to vlastně v praxi znamená. Pokud se necháme ovládat naší touhou typu "to by bylo super, kdyby to takhle nějak mohlo být", může se stát, že budeme naprosto ignorovat fakta, kterým čelíme v nejbližším okolí. Jinak by nám mohlo dojít, že je teorie relativity brána jako něco, co vlastně nepřináší reálný užitek. Kromě toho, že by jednou možná mohla. Tedy na co si vymýšlet fantazii jen proto aby vyvracela další fantazii?
Myslím si, že je na prvním místě zapotřebí si uvědomit co konstatování "čas je definice" vlastně může přinést užitečného. No a může se stát, že dojdeme k závěru, že nic.
http://www.southparkonline.eu/a2-seria/a2x11/ |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/11/2010 : 14:17:37
Příjmout čas jako funkci-souvztažnost mezi událostmi probíhajícími v okolní hmotě tvořenou pouze a jenom vědomím subjektu je zdánlivě snadné, jenže to vede k dalším otázkám na které už nenalezne odpověď.
Pokud je totiž v současnosti deklarován čas jako čtvrtý rozměr hmoty (což není), co je pak tím čtvrtým rozměrem?
Zafode.
Pokud budeme o času přemýšlet odděleně a samostatně, pak vůbec nemůžeme pochopit co čas je. Toto vyžaduje komplexní myšlení,dalo by se říci sestavování mozajky s různých kamenů. Pokud je o tomto přemýšleno komplexne,pak najdeš odpověď na jednu otázku a otecře se tě cesta k pochopení další otázky, nebo rovnou skupiny otázek.
Pouze když jdeš po slepé cestě,dostaneš se k otázkám, na které nejsou odpovědi.
Sláva |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/11/2010 : 14:04:39
Zafode.
Poraženecké,ale pravdivé.Oni to skutečně od nějakého Zafoda,či Miloslava nechtějí,protože to pro ně nejsou kapacity,kterým by mohli bez přemýšlení uvěřit ,ale mně je to úplně fuk. Ať si nadávají,že ode mne neslyší to klasické sudkulatý rystupije. I když odmítnou každé moje písmeno,za čas poznají,že taková je skutečnost a klasici se zmýlili (někdy). Trošku jsi mně vybral krám.K tomu co jsi napsal jsem se chtěl postupně dostat. Nyní už to nemá význam.Einsteinova teorie relativity je skutečně chybná díky tomu,že počítá s neplatnou konstantou. A tak pěkně jsem to měl vymyšlené.Postupně jsem chtěl ukazovat co vlastně je čas a že v čase neexistuje konstanta,až by někoho napadlo,že nelze dojít k přesnému a logicky správnému výsledku, je li za konstantu považovaná romněnná.Pokud by si toto někdo spojil do logiky s virtuální 3D mřížkou padla by řada uznávaných pravd, třeba cestování v čase dilatace času i délky a vlastně celá STR.Padla by pravda rychlosti světla i pravda,tvrdící,že rychlost světla nelze překonat.Ukázalo by se,že díky kmitočtu vnímání živých organismů je vnímána pouze určitá část vlnových délek a tato tabulka se rychlostí posouvá,takže je ve výsledku stále stejná hodnotami. Prostě to byl rozjezd do velmi zajímavého tématu, ve kterém by se "vzdělanci" dosyta vykřičeli,protože bychom jim bořili hrady jejich uznaných pravd, které je povyšují a ukázali jim, že selský rozum je někdy víc než mnoho memorovaných nesmyslů klasiků.
Co nyní s tím? Pointa je prozrazena, vtip přestává být vtipem.A tak pěkně jsem to měl promyšlené.Chtěl jsem ukázat zmatek v mysli, chtěl jsem ukázat jak se informace třídí a jak vzniká nové poznání.(které pro mne dávno není nové,ale je pouze těžko vyjádřitelné.Už jsem se těšil, jak mne primitivního hlupáčka přesvědčují o tom, že ani netuším jaký je význam tohoto poznání hodnoty zvané čas,či subjektivní a objektivní čas. Oni měli přesvědčovat mne a nikoliv já je.
Jenže ??? Jak je možné,že jsi tu pointu pochopil ty? Vždyť jsem ještě k ničemu podstatnému nedošel.Nebo jsem objevil objevené??? Nebo jsi návštěva s Mensy?
Sláva |
| Zafod |
Posted - 10/11/2010 : 13:28:47
Miloslave, věc se má tak. Nakráčí sem Maggie a položí otázku. Když pominu několik vět ve stylu "sudkulaty rys tupije" tak dojdu k celkem srozumitelné otázce "Nebo čas jako objektivní entita neexistuje?" Velmi srozumitelně jí odpovím a to je asi tak vše.
Jsem si ale naprosto jistý, že Maggie nechce slyšet tak jednoduchou byť správnou a pravdivou odpověď. Chce slyšet něco ve smyslu "tujekára tenturyje", tedy něco co bude znít velmi odborně, filosoficko-vědecky, nesrozumitelně a hlavně nepochopitelně pro běžné lidi.
Příjmout čas jako funkci-souvztažnost mezi událostmi probíhajícími v okolní hmotě tvořenou pouze a jenom vědomím subjektu je zdánlivě snadné, jenže to vede k dalším otázkám na které už nenalezne odpověď.
Pokud je totiž v současnosti deklarován čas jako čtvrtý rozměr hmoty (což není), co je pak tím čtvrtým rozměrem?
Takže přijetím - pochopením toho co je čas, dochází k rozbití zažitých představ a konfrontaci s Einstainovou teorií relativity ... a kdo by se do tohoto chtěl pouštět. Institucionalizovaná fyzika je nedobytná pevnost kterou netřeba měnit a když už, tak pouze členové a ne nějakej Zafod nebo Miloslav. :-) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 05/11/2010 : 08:42:15
Neronisi.
Abych pravdu řekl nemám o tom ucelenou představu.Pokud to bude off, najdou se jedinci, kteří budou soudit každou myšlenku a výsledkem bude pouze znechucení. Na začátku nic není jasné a jsou zde jen ty myšlenky,které ukazují nějaký směr logiky,ale vůbec nemusí nic znamenat. Ty nápady mohou vzejít od kohokoliv v týmu a nejprve je třeba je shromáždit, zatím bez soudu. Jakmile se do té první fáze začnou míchat kritici, skončí vše už v té první fázi.Pravidlem první fáze je shromažďování informací souvisejících s tématem ,nebo napomáhajících pochopení logiky.O víc by v první fázi nemělo jít.
Každý tedy může přijít s nějakým nápadem a ukázat co jej vede k myšlence, že by toto mohlo mít souvislost.Může to být i nesmysl a nikdo jej nebude soudit.
V jiném topicu byla otázka rozdílnosti mezi filosofií a vědou. V tomtotopiku je možno ten rozdíl ukázat. Filosofie bádá nad neuchopitelným,či těžko uchopitelným.Dojde li tímto bádáním k nalezení uchopizelnosti, přestává toto být filosofií a stává se vědou.Výsledky filosofie jsou neuchopitelné i když třeba logické. Výsledky vědy jsou uchopitelné a experimentem dokazatelné. Filosofie se tedy zabývá otázkou času a hledá logiku problematiky času. Výsledkem je pak určitý stupeň pochopení logiky času. Toto pochopení může změnit neuchopitelné v uchopitelné a tehdy již je zde věda.Věda poskytuje přesné výsledky a aplikací je možno vytvořit stav jiný, což dokazuje správnost poznaných hodnot.
Hledáme li řešení nějaého problému, je výhodné nejdříve volně a svobodně plkat a tím shromažďovat relevantní i irelevantní informace. Ve druhém stupni jsou tyto informace vyhodnocovány a zařazovány do logiky. AŽ potud se jedná o filosofii. Poté již je třeba ověřovat funkce těch nalezených konstant a jejich smysl v dané logice.Toto již je práce s uchopitelnem,čili věda.
Pokud spolu projdeme procesem poznávání, třeba toho tajemství subjektivního a objektivního času, všichni poznáme ten rozdíl mezi filosofií a vědou přímo.Proto jsem pro tým i když by se dalo říci volný tým. Do týmu patří každý kdo se podřizuje danému kroku,čili při shromažďování shromažďuji a nesoudím i kdyby někdo tvrdil,že vnímání času řídí trpajzlíci.Na něm je aby ukázal co jej vede k myšlence relevance.
Pokusím se ukázat toto na příkladu.
Pomůcka:Válec na hřídeli na jehož povrchu je stupnice. Na stupnici jsou setiny vteřin, desetiny vteřin,vteřiny, minuty. Vyšší hodnoty zde nejsou pro tento účel dle mého názoru relevantní. Další součástí je stroboskopická lampa a měrné okénko.Válec s měřítkem se otáčí dle reálného času a dle nejvyšší hodnoty,kterou může být minuta,ale třeba i jedna otáčka za vteřinu. blikání stroboskopické lampy je řízené . Roztočíme li válec na pořadovanou rychlost a měníme postupně frevenci blikání stroboskopu, dojde při určité frekvenci ke stroboskopickému jevu, čili se obraz rychle se pohybujících rysek měřidla zastaví,(Jako u gramofonu),čili by zřejmě došlo ke shodě frekvence vjemu a frekvence blikání stroboskopu a výsledek by byl viditelný v okénku. Jenže si tím nejsem zcela jistý.Muselo by se to vyzkoušet a vytvořit těch přístrojů několik a různých,aby se vyloučilo zkreslení a s vyloučením vnějšího světla,které by svou frekvencí měření zkreslilo.
Vytvoření měřidla frekvence smyslového vjemu je podmínkou. Bez měření je jen plkání.
Sláva |
|
|
