| T O P I C R E V I E W |
| Milan.Miló |
Posted - 16/08/2010 : 22:40:14
Tím to Topicem bych se chtěl zeptat jak se utváří náš vlastní osud.
Jest-li je to souhra určitých důsledků různých příčin
a nebo jak si myslím já a zastávám názor
že je to sled našich předem daných obsahových vzorců našeho myšlení.
Které si ukládáme do našeho iracionálna
a na základě vyvolaných autosugescí vznikají sugesce
které utváří a formují děje a situace
ve kterých se ocitáme a které si utváříme již mnohem dřív než
je pak nakonec sami prožijeme.
A v nichž se tak sami díky svému myšlení po sléze ocitáme.
Milan.Miló.
|
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| neronis |
Posted - 28/08/2010 : 18:47:21
http://www.youtube.com/watch?v=fLmzPSr90hk |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/08/2010 : 07:53:20
Myslím si, že třeba při analýze hodně těžím z toho, že mi v podstatě na moc věcech nezáleží, ony jsou zásady dost velká překážka, hlavně v této společnosti. Pro tebe ne, ty máš jinou hlavu.
Neronisi.
To není překážka,ale zřejmě to asi bude podmínka. U mně je tomu naprosto stejně.Mně v podstatě také téměř na ničem nezáleží.Výsledkem toho je cosi jako absolutní svoboda a ta je k analýzám tín nejnutnějším.Kdyby mně na něčem záleželo,stalo by se to nepřekonatelnou zábranou. Mně nezáleží ani na tom, jak mne ostatní vidí.Kdyby mně na tom záleželo,pak bych se v mnohém omezoval aby mne viděli lepšího, než jsem.
Ty úroky a splácení dluhů je strašná věc.To co člověk získá dluhem,by mělo mít vyšší hodnotu, než toto, nebo by mělo vést k zisku a rychlé návratnosti.Pokud člověk udělá dluh jen pro chvilkovou radost,pak mám dost velký problém to chápat.Znám lidi v okolí, kteří si vzali půjčku na dovolenou.Dovolená se jim jak říkají nepovedla a dluh a úroky splácejí dodnes.Když se jich dnes zeptáš,jetli ta chvilka příjemna stála za ta léta dřiny,jen mávnou rukou a řeknou,že by to již nikdy neudělali.Já se dluhům vyhýbám jak čert kříži a přesto jsem i já dluh měl,když jsem neměl jinou možnost.Ženská si mně lehla do kláves, řekla sorry a zmizela.Já měl kalendář her plný,ale spojení na zákazníky jsem neměl.Peníze na nové klávesy také ne a tak jsem prodal náklaďák (sklápěčku)a vzal jsem si klávesy na lising.Zpaltil jsem za ně o téměř deset tisíc víc, než by stály za hotovémale problém byl vyřešený. Návratnost investice nebyla ani rok a už jsem byl v plusu a vydělávají dodnes. Někdy prostě člověk nemá na vybranou.
Sláva |
| neronis |
Posted - 26/08/2010 : 17:39:50
No jo, mě běží nejen čas, ale i peníze (úroky z půjček), na to ostatní seru .
Já ti chtěl jen nějak obšírněji vysvětlit jaké jsou mé motivy. Moc o tom tady na fóru nemluvím, tak ať víš. Já jsem nebyl nikdy moc dobrý ani v plánování nebo zohledňování nějakých eventualit. Myslím si, že třeba při analýze hodně těžím z toho, že mi v podstatě na moc věcech nezáleží, ony jsou zásady dost velká překážka, hlavně v této společnosti. Pro tebe ne, ty máš jinou hlavu. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 26/08/2010 : 17:28:41
Neronisi.
.....................................
prostě jsem reagoval na větu o tom jak někdo mladý může brát náhradní život na internetu vážně. Přitom si úplně běžně vytvoří nějakou vysněnou realitu a postoj, ve kterém jede a je to v podstatě to samé.
.......................................
Vážně-nevážně? O to snad ani tolik nejde.Někdo hraje automaty,protože tomu podlehne. Myslíš že to bere vážně, nebo nevážně.Prostě to dělá i když by mohl dělat cosi jiného, třeba i příjemnějšího.Pak si to třeba uvědomí,ale ten čas už zpátky vrátit nemůže. To platí pro každého i mne.Vytvořil jsem si systém .Střídám sezení u kláves se sezením u počítače i když si stále uvědomuji,že tím cosi zanedbávám a cosi ztrácím.Jenže ten čas u kláves trávit musím,protože musím obmněňovat repertoár a u počítače si vyčistím hlavu ,odpočinu si a pak mohu pokračovat u kláves.Pak si uvědomím,že jsem měl dělat cosi jiného,že na tento sedavý spůsob života mohu šeredně doplatit.Jediné co by měl člověk brát vážně je život a to že čas stále běží a nejde vrátit.A tak si člověk uvědomuje co by měl dělat,ale stejně to nedělá a pak lituje že to neudělal.Pozdě.Kdybys mně však moudře říkal,že bych měl vše změnit,najdu si haldu argumentů pro tento spůsob života.
Prostě si dokážu poručit,ale ne se poslechnout a pak si nadávám, že jsem se neposlechl. A čas běží.
Sláva |
| neronis |
Posted - 26/08/2010 : 16:46:48
No nevím, mě to bylo tak nějak u prdele, prostě jsem reagoval na větu o tom jak někdo mladý může brát náhradní život na internetu vážně. Přitom si úplně běžně vytvoří nějakou vysněnou realitu a postoj, ve kterém jede a je to v podstatě to samé.
Myslím si, že život je jen o tom neustále něco nahrazovat něčím jiným. Své starosti starostmi jiných, nějakou výslednou aspiraci o domově a pohodové práci nějakou dočasnou o novém okapu a první výplatě. Ve své podstatě se dá všechno všelijak nahrazovat a je v podstatě jedno o co jde. Jde jen asi o to jaký má člověk sen nebo tak. Třeba já si své sny vždycky představoval úplně jinak než jak by byly realizovatelné v reálu, a tak zcela nevím, kromě peněz a spánku co vlastně chtít. Zase na druhou stranu mě můžou nasrat jenom tyhle dvě věci, což se celkem hodí. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/08/2010 : 19:51:00
Neronisi.
Vůbec jsem tomu neporozuměl.Nevím co znamená kryptofašista. Celkově v tom vidím chaos a nemám se čeho zachytit.Asi je to nějaké blbnutí věkem, či co.Skus mně nadhodit nějaký záchytný bod.Předpokládám, že víš proč jsi toto nabídnul.
Nabízet někomu cosi ve vlastním zájmu aby ten druhý pracoval za mne s tím,že poukazuji na zisk, který s toho bude mít,ale ve skutečnosti zisk budu mít já??? Jedná se o toto? Pokud ano, pak tento názor může vzniknout,protože i tak lidé jednají.Vyvrátit to nemohu a ani nechci. Pokud se nad tím zamyslím, mohlo by to tak i dopadnout.Kdosi by pracoval na tom co nabízím,ale ve výsledku by s toho vlastní zisk neměl, protože by bylo známo, že je to moje práce a vlastně bych tomu ani nemohl zabránit.To je skutečně zajímavé a chápu,že si tuto možnost může kdekdo uvědomit a pak o to nemá zájem i když by byl schopný pokračovat.Jediné logické řešení by potom bylo založit tým a eventuelní úspěch by byl úspěchem týmu.Jinaou možnost nevidím.Pokud by byl poznání v počáteční fázi, mohlo by být přijato a kdokoliv by v něm mohl pokračovat.Pokud je to v určité spojité podobě s logika je nějak propojená, toto nebezpečí zde je. To by ale znamenalo,že nikomu nejde o věc samou,ale o to, co s toho může pro sebe vytěžit.A já jsem si naivně myslel,že jde lidem o věc samou a o to co přináší všem.Asi jsem usuzoval dle sebe a na tuto variantu jsem vůbec nepomyslel.
Pokud si toto uvědomovali ostatní,pak se na mne museli dívat jako na člověka, který je chce využít ve svůj prospěch. No fuj.Vzniklý odpor je potom zcela logický a nezájem o to co nabízím také.Kdo by se snažil, namáhal si hlavu,když úspěch by byl můj? Nojo, ale já myslel že by to byl úspěch všech zůčastněných.Vždyť k mnohému bych vůbec bez těch ostatních vůbec nedošel. Jsem asi trestuhodně naivní.
I totální blbina může člověka přivést k čemusi co nechápal, nebo si vůbec neuvědomoval.Přinesl jsem vše příliš hotové.Přijít s něčím co je v začátku je nesmysné.Takže zde chybí řešení.
Sláva |
| µ??????? |
Posted - 25/08/2010 : 19:46:03
Bych chtěl upozornit, že proběhnul minulý týden pořad o Ivanovi Chvatíkovi, kde se můžete podívat na pár smutných dementů in natura  (20 minut) z cyklu Neznámí hrdinové ČT:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209452801390013-neznami-hrdinove/ |
| Milan.Miló |
Posted - 25/08/2010 : 19:17:00
Neronisi
-----------------------------
Totiž on je rozdíl v tom, že změna ve skutečnosti nebo v názoru (pravdě) ještě neznamená kompletní změnu postoje. Člověku k tomu aby se změnilo jeho vnímání nestačí vstřebat pouhou informaci. Něco takového by se zcela nepovedlo ani hypnózou, vždy bude výsledek nějakým způsobem korespondovat s možnostmi vnímání a nervové soustavy.
---------------------------------
Já si myslím
že výsledek budu vždy ovlivněn
do té míry samotným stavem
vzniklé autosugesce.
Která se mění spolu se samotným
vnímáním které vždy koresponduje
s naším aktuálním stavem daného
prožitku.
Milan.Miló.
|
| neronis |
Posted - 25/08/2010 : 18:59:04
http://www.youtube.com/watch?v=PAwES0Y5hgU&feature=search |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/08/2010 : 08:15:47
Neronisi.
Bohužel, nebo bohudík se o žádné prozření nejednalo.Prostě jsem si dělal srandu.Vím,že existuje snaha vyvrátit cokoliv co člověk řekne a tak jsem záměrně popíral správnost svého přístupu.Obvykle dojde k tomu,že následně všichni začnou prohlašovat,že ten starý přístup byl správný a ten nový pro pocitnutí je primitivní, a bůh ví co ještě. Tobě se to podařilo skazit,právě proto,že ten nový přístup považuješ za správný. Já nepovyšuji jeden a ni druhý, jsem někde uprostřed.Cosi mne nutí ve všem hledat logiku, vše analyzovat,ale za správnější považuji na vše házet bobek a prostě žít.Jenže ono to žití již nemá tu kvalitu co mělo zamlada a tak mně poskytuje víc zábavy to hledání souvislostí, ty analýzy a hledání logiky. A to je to celé proč jsem zde.Je to z nouze cnost. Kdyby mně někdo vrátil o deset let zpět, věnoval bych se plně životu a zde bych se ani neukázal. Já spíše obdivuji vás mladé,že jste zde a dokonce i přes léto, když je venku tolik krásného a příjemného, třeba poodhalené holky.Proč vy zde hledáte náhražku života, když ještě můžete naplno žít. Ovšem neber si má slova k srdci,protože bych neměl s kým zde vykecávat.Zajímavé je sledovat,jak většina bere ten náhradní život vážně.Já to pozoruji a aby to nestagnovalo občat to trošku vyprovokuji, ty se tomu směješ a ostatní se tváří důležitě,jako by na nich závisel osud světa.Lidské povahy jsou skutečně zajímavým tématem a materiálem pro sledování a analýzy.
Velký filosof mustávoia vyjádřil hlubokou myšlenku plnou moudře znějících výrazů a odkazů. To vše je možno shrnout do jedné jediné obyčejné věty." K čemu bádáním dojedem záleží na tom jaký zvolíme pevný bod ze kterého budem vycházet." Není to pravda vždy,ale někdy ano.Toto Patočkovo tvrzení je pouze popisem jedné s mnoha variant a dojít ke správnému poznání může dojít i tehdy, zvolíme li jako pevný bod nekonečno. Jenže to vyžaduje jinou úroveň myšlení a zřejmě bych pro toto tvrzení nenašel žádné odkazy.
Inu já se mu do té odborné filosofické diskuse míchat nebudu,ale budu tu diskusi tiše sledovat. To je o tom pocitu důležitosti,která i mladého člověka přivede k náhražce života a okrade jej o běžné radosti ze života.Pro spisovatele je to hotová pokladnice povah postav.Jenže by to neměl být takový spisovatel jako já,který hledá charaktery postav a to se mu tak zalíbí, že to dělá neustále a zapomene,či mu nezbude čas na psaní,čili na základní smysl tohoto. A tak mně v hlavě vznikají příběhy, možná celé romány využívající charakteristy postav zde načerpané,ale na papír se nedostane nic, nebo téměř nic,protože se od toho sledování postav nemohu odtrhnout. A potom je to totální průser a vše ztrácí svůj smysl. Je to pak jen bezúčelná hra,ale pro mne příjemná.Přestav si postavu Dalibora v povídce, nebo jako románovou postavu. Stačí jej trošku vyprovokovat a popíchnot a už se ukazuje jako super materiál.Zajímavá postava je třeba M.S.,ale na provokace nereaguje,takže s něj mohu vytěžit jen samotný základ postavy. Ostatní věřící je možno vytěžit až do dna aniž by si cokoliv uvědomili.Stačí je trošku provokovat.
Prostě jsem jako sedlák,který pěstuje obilí,sváží je do sýpky,ale na to aby je odvezl do mlýna a mělo to nějaký význam mu nezbývá čas.Prostě průser.Někde se vloudila chybička a možná je to docela obyčejná lenost pouštět se do psaní rozsáhlejších prací. Budu to muset skusit s povídkami,aby to vše zde k něčemu bylo.Co je platné obilí v sýpce,když z něj chleba neupečeš.
Sláva |
| neronis |
Posted - 24/08/2010 : 18:41:04
Nemyslím si, že by v případě nasazených brýlí bylo výstižné tomu říkat jako uznaná "povýšená pravda". Spíš bych to hodnotil jako určitý životní postoj. Nikdo nemá o životě zcela, jak to říct, čirou představu, a každé myšlení je svým způsobem důsledkem předchozích závěrů a emocionálního rozpoložení.
Totiž on je rozdíl v tom, že změna ve skutečnosti nebo v názoru (pravdě) ještě neznamená kompletní změnu postoje. Člověku k tomu aby se změnilo jeho vnímání nestačí vstřebat pouhou informaci. Něco takového by se zcela nepovedlo ani hypnózou, vždy bude výsledek nějakým způsobem korespondovat s možnostmi vnímání a nervové soustavy.
Tedy pokud si sám uvědomíš nějakou rozporuplnost nebo jakoby protichůdné vlivy informací, vždy jde o vlivy protichůdné v rámci onoho způsobu vnímání. Tedy pokud se bavíme v rámci nějakých poznávání, které jsou do jísté míry závislé na určitých psychosociálních schopnostech. Protože nejde o matematiku a leckdo si v určité situaci může třeba úsměv vysvětlovat úplně jinak.
Jinak pokud jde o to tvé "prozření" ve smyslu neustálé analýzy, je to dáno principem, kterým si tyto vjemy vysvětluješ. Pokud jsem to správně pochopil, tak při analýze používáš spoustu systematických pomůcek (jako hodnocení charakteru nějakých definovatelných protikladů atd.) Já u filmů a seriálů také vnímám jakési jejich poselství a určitý skrytý podtext, jen si jej mnohdy nijak nevysvětluju. Prostě se jej jen snažím vzít v tu chvíli tak jak na mě působí a jak bych chtěl aby na mě působil. Ve výsledku si z toho sice nic nezapamatuju, protože nejde o verbalizovatelnou formu jakéhosi vjemu, ale když přijde na podobné druhy impresí, umím v sobě tuto formu postoje zpětně vyvolat a následně ji verbalizovat. Z toho důvodu vlastně o ničem příliš nepřemýšlím, jen jaksi "vím" že k tomu mám co říct nebo vím, že ne a v průběhu psaní textu se až ukáže co to vlastně bude. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 24/08/2010 : 14:48:49
Neronisi.
Položil jsem si ptázku.Jaké jsou výsledné hodnoty běžného přístupu k životu a filosofického a došel jsem k pro mne šokojícímu zjištění. Ten filosofický přístup k životu je pro život nevhodný a kdo se toho běžného přístupu vzdá ,jedná proti sobě samému a své kvalitě života.
Ty ses snažil mně to celou dobu nějak přiblížit,ale já jsem se díval na svět brýlemi,které mně ukazovaly mojí vlastní důležitost a správnost toho hledačského,filosofického pohledu na svět.
Nyní jsem na chvíli ty brýle sejmul a uviděl jsem i tu druhou stanu věci a ono toho negativního bylo najednou tak nějak víc a o mnohé pro můj život pozitivní mne to připravovalo.Najednou jsem si uvědomil,že jsem ztratil schopnost smát se Simpsnům,protože jsem v tom hledal a nacházel hlubší obsah.Proč? Vždyť je pro život lepší se tomu zasmát a místo toho uvažování a snalyzování dělat něco užitečnějšího.Najednou jsem viděl sám sebe v jiném světle.Proč se vlastně snažím chápat logiku světa,proč mám radost s každého nového poznání,když je lépe prostě žít a užívat si života a o ty výsledky vlastně stejně nikdo nestojí,protože to odporuje tomu,co jim ukazují brýle jejich pravd?
Není filosofický přístup tak nějak defektní?Vždyť takový přístup k životu nemají ani profesionální filosofové a své projevy podřizují tomu, co je obyvyklé, módní či slouží nějaké uznané pravdě.
Vše začalo otevřením Buddhova podobenství a pak již jsem měl na nose ty brýle vlastní důležitosti.Stále jsem myslel na to,jak jsou tato moje poznání důležitá pro ostatní a stal se s toho smysl mého života.Jenže jsem tím ztrácel čas a prostor pro svůj vlastní život.Našel jsem v tom svůj zdroj spokojenosti a radosti ze života a postupně se to pro mne stalo drogou. Já vlastně již se toho ani nedokáži zbavit.Všude vidím skryté nějakké moudro, nějaké poznání a začnu to analyzovat ať chci, nebo nechci.
Navíc se snažím k tomu jako ke zdroji radosti přitáhnout třeba tebe a vlastně tě tím nasadit ty brýle,které by tě připravily o to tvé vidění světa a cesty k té obyčejné prosté lidské radosti s prostých věcí.
V tomto foru jsme všichni cvoci s brýlemi na nose.Každý jsem důležitý jako poledne a připravujem se o běžné radosti ze života.
Rychle brýle na nos, nebo si vážně nafackuji a ještě se nakopu do prdele.
A tak dokázal jeden Bart Simpsn víc, než desítky filosofů.Zajímavé, musím to ještě trošku víc analyzovat.(už zase mám ty brýle)
Sláva |
| Miloslav Bažant |
Posted - 24/08/2010 : 12:12:46
Tohle video je v podstatě příklad jak se dá hardwarově (alkoholem) navozovat stav určité sympatie. To souvisí i se sexuálními pudy a osobně jsem přesvědčen o tom, že lidé potřebují alkohol právě proto, že jsou v podvědomí plní rozporů a nevyřešených otázek. Přičemž alkohol jim umožňuje na ně zapomínat a zkreslovat je.
Neronisi.
Tohle video ukazuje mnohem širší problém, než jen vliv alkoholu na vidění světa.Ty brýle nemusí být jen o alkoholu,čili jak říkáš působení hardwaru,ale je to i o sowtwaru,jakým je třeba náboženství a jakákoliv jiná myšlenka včetně třeba ateismu. V tomto filmu se vize s daného úhlu pohledu týkala zvýrazněn sexuálních vjemů,ale to bylo spíše proto,aby to bylo zajímavější.Kdyby si Bart nasadil křesťanské brýle a viděl totéž, viděl by v tom hříšnost a skaženost. To ani zdaleka nebylo jen o alkoholu a zdůraznění sexu.To je o brýlích které nám nasazuje uznaná povýšená pravda. Zbavíš li se těch brýlí,začneš vidět obě strany téhož.
Takové hlubší myšlenky jsou obsahem Simpsnů,ale většina lidí tento seriál poažuje pouze za zábavný a místy dráždivý.Pokud sejmeš brýle pohodlnosti,začneš to vidět a pak už Simpsnovi nebudou čímsi lehkým, legračním a dráždivým.Jenže ty máš rád své brýle,plně tě vyhovují,protože chceš vidět právě toto.Já jsem rád bez brýlí,ale potom hledám a vlastně vyrábím ty brýle nové,které potom rád nosím, Milanovi vyhovují brýle věřícího a každý nějaké ty brýle zkreslující pohled na svět má. O tom je ten filmeček.Přesto je možné díky brýlím vidět v tom filmu třeba jen legraci a třeba směšnost slengové mluvy.
Nyní nejspíše odpovíš,že je lépe takto prostě vidět, než ve všem hledat něco skrytého a přijít o tu radost a srandu toho prostého pohledu a to jsou právě ty brýle.
Sláva |
| Milan.Miló |
Posted - 23/08/2010 : 21:06:46
Neronisi
---------------------------------------
Jungova psychologie je hodně zajímavá. Pokud jsi se zabýval vlastní psychikou tak metodicky, ledacos to přinese. V konfrontaci s pravidly, které byly vystavěny jakýmsi odhadem (náboženství) mi ale nedává příliš velký smysl jak je možné, že sis v tomto směru udržel zájem. Normálně to totiž funguje tak, že se člověk specializuje určitým směrem způsobem, kterým uspokojuje nějakou vnitřní potřebu. Tu bych si poté vysvětloval tak, že jde o nějakou zvláštní formu touhy po vědění. Přičemž ty poznatky jsou tak různorodé, že by mohly být ve výsledku užitečné.
-------------------------------------
Neronisi ano zabýval jsem se svou vlastní
psychikou.
No udržel jsem si v tom směru zájem s toho
důvodu že náboženství je velice specifické
a tak moc různorodé a zároveň i kreativní.
V tom smyslu že nevidíš li jen v náboženství
to negativní co mnoho lidí ihned vyzdvihne
a odsoudí.
Aniž by se ponořili do samotné hloubky oné
podstaty jak sem psal každé náboženství
a kultura má mnoho kladů a jak sem psal
je i velkou studnicí psychologie.
Psychologie kterou do své podoby pojal
i samotný C.G.Jung. na rozdíl od Sigmunda.Freuda.
C.G.Jung. se vše snažil ztvárnit ve svých úvahách.
---------------------------------------------
Jinak s alkoholem mám své bohaté zkušenosti a skutečně navozuje stav, který odpovídá zesílení nějakých vnitřních konfliktů. Jenže za předpokladu, že lidé mezi sebou komunikují takovým způsobem, kdy v podstatě řeší pouze vlastní vnitřní konflikty, je takový stav vlastně přínosný, protože nabízí jejich pochopení.
---------------------------------------
I já mám své bohaté zkušenosti
s alkoholem a proto ti musím dát za pravdu.
Alkohol navozuje náladu která zcela jistě
odpovídá našemu vnitřnímu rozpoložení
mysli a navozuje konflikty vnitřních prožitků.
Alkohol otupuje a brání našemu úsudku
zcela reálně vnímat danou realitu takže zkresluje
a otupuje naše vědomí.
--------------------------------------------
Tohle by teoreticky mohlo být klíčem k pochopení mezilidské komunikace. Protože pokud jde o společenskou vrstvu, která se prezentuje způsobem, kde nejsou osobní problémy akceptovatelné, vyjadřují se její jednotlivci způsobem kdy zohledňují především nedostatky ostatních. Z čehož zase vyplývá jejich soustředění na vlastní dominanci. Otázka zní zda existuje nebo by mohla existovat forma mezilidské komunikace, která neřeší ani jedno. V takovém případě však nevím co by takoví lidé vlastně řešili, o čem by se mohli bavit.
-------------------------------------
Neronisi nemyslím si že by to mohlo existovat
bez těhlech dvou variant jež si zmínil.
V každé společnosti jsou zcela jisté charakteristiky
které ji utvářejí a které oni samotné vypovídají.
Milan.Miló.
|
| neronis |
Posted - 23/08/2010 : 20:05:09
Jungova psychologie je hodně zajímavá. Pokud jsi se zabýval vlastní psychikou tak metodicky, ledacos to přinese. V konfrontaci s pravidly, které byly vystavěny jakýmsi odhadem (náboženství) mi ale nedává příliš velký smysl jak je možné, že sis v tomto směru udržel zájem. Normálně to totiž funguje tak, že se člověk specializuje určitým směrem způsobem, kterým uspokojuje nějakou vnitřní potřebu. Tu bych si poté vysvětloval tak, že jde o nějakou zvláštní formu touhy po vědění. Přičemž ty poznatky jsou tak různorodé, že by mohly být ve výsledku užitečné.
Jinak s alkoholem mám své bohaté zkušenosti a skutečně navozuje stav, který odpovídá zesílení nějakých vnitřních konfliktů. Jenže za předpokladu, že lidé mezi sebou komunikují takovým způsobem, kdy v podstatě řeší pouze vlastní vnitřní konflikty, je takový stav vlastně přínosný, protože nabízí jejich pochopení.
Zajímavý je jev, který bych označil jako sdílení jakýchsi základních a společensky akceptovatelných problémů. Ve výsledku vypadá tak, že má člověk vnitřní potřebu sdělovat ostatním co se mu stalo, co aktuálně řeší třeba v rodině s dětmi nebo jak mu to jde ve škole a další. Tento stav si zatím vysvětluju tak, že jde o uspokojování potřeby po spoluúčasti. Jednoduše podvědomě se subjekt brání tomu aby byly jeho problémy pouze jeho záležitostí s tím, že spoluúčastí ostatních subjektů zvyšuje pravděpodobnost k jejich vyřešení (protože sebou často nese nějaké řešení nebo jejich přímou spoluúčast).
Tohle by teoreticky mohlo být klíčem k pochopení mezilidské komunikace. Protože pokud jde o společenskou vrstvu, která se prezentuje způsobem, kde nejsou osobní problémy akceptovatelné, vyjadřují se její jednotlivci způsobem kdy zohledňují především nedostatky ostatních. Z čehož zase vyplývá jejich soustředění na vlastní dominanci. Otázka zní zda existuje nebo by mohla existovat forma mezilidské komunikace, která neřeší ani jedno. V takovém případě však nevím co by takoví lidé vlastně řešili, o čem by se mohli bavit. |
|
|
