| T O P I C R E V I E W |
| Dalibor Grůza |
Posted - 13/05/2010 : 21:55:24
Kdo z lidí si podle mé Filosofie rovnováhy v současnosti zaslouží smrt?
Základním pravidlem mé Filosofie rovnováhy je co možná nejméně smrti a bolesti, což lze ještě zjednodušit co možná nejméně smrti, protože bolest je smrt živých buněk těla (psychická bolest je smrt mozkových, resp. nervových buněk, fyzická bolest smrt jiných buněk těla živého tvora). Dalším základním pravidlem mé Filosofie rovnováhy je, že člověk nesmí nikdy zabít člověka. Toto pravidlo však neplatí samozřejmě, jak ze zkušenosti víme, pro přírodu, kdy nejsme schopni zabránit různým smrtelným nemocem usmrtit nějakého člověka. Otázka tedy zní, koho by měla spravedlivá příroda, resp. Hospodin (jako její možný tvůrce nebo představitel) z lidí usmrtit dříve a koho později?
Odpověď na tuto otázku plyne z obecného příkazu mé Filosofie rovnováhy způsobit co nejméně smrti. Tento příkaz lze pojmout pasivně (trpně) i aktivně (činně). Pasivní působení co možná nejméně smrti znamená, že sám nezabiji jiného živého tvora jako člověka vyjma případů, že to neodvratitelně potřebuji ke svému přežití. Tedy nenič a nebudeš zničen, což znamená: Dokonalý živý tvor jí tedy pouze rostlinné plody a rostlinná semena, v krajní nouzi (zejména z vážných zdravotních důvodů) je člověk oprávněn jíst postupně mléko, neoplodněná vajíčka, houby a rostliny jakéhokoliv druhu, maso z co nejméně evolučně dokonalých živočichů a výrobky výhradně z nich. Aktivní působení co možná nejméně smrti znamená, že jsem schopen uživit co možná nejvíce lidí ale i jiných živých tvorů.
Z toho plyne, že z hlediska spravedlivé přírody si podle mne každý člověk může zajistit dvojí zásluhu pro to, aby byl v přírodním boji o život a v přirozeném evolučním výběru jeho život ušetřen, a to jednak poskytnout živobytí co nejvíce lidem ale i jiným živým tvorům a jednak zabíjet co nejméně a zároveň co nejméně evolučně dokonalých živých tvorů. Jinými slovy spravedlivá příroda (resp. Hospodin) by měla usmrtit především toho člověka, který nezajišťuje živobytí, zejména potravu žádnému jinému živému tvoru, zejména člověku a zároveň zbytečně zabíjí jiné živé tvory.
Výše uvedenou podmínku usmrcení spravedlivou přírodou spočívající v poklesu hospodářské činnosti a tím i prospěšnosti pro společnost splňují především staří a nemocní lidé, kteří také nejčastěji umírají. Zároveň však tito lidé mají zcela ve svých rukou stejně jako všichni ostatní méně výkonní jedinci druhou podmínku, tj. milosrdné chování k jiným živým tvorům především prostřednictvím své stravy (viz výše), která jim podle mne může z hlediska spravedlivé přírody, resp. Hospodina zachránit a zajistit delší život než hospodářsky výkonnějším jedincům.
Proto bych z hlediska mé Filosofie rovnováhy doporučoval zejména nevyléčitelně nemocným, které zdánlivě již nikdo nepotřebuje a zdají se být pro společnost pouze přítěží, přejít na shora uvedenou milosrdnou stravu, a tak se pokusit si vlastními silami zachránit život, je-li příroda, resp. Hospodin skutečně spravedlivá.
(viz též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Dalibor Grůza |
Posted - 08/06/2010 : 13:45:58
quote:
Originally posted by jrf
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Vždy by jsi si měl počínat tak, aby jsi žádného člověka zabít nemusel. I když podle tebe musíš nějakého člověka zabít, měl by jsi udělat všechno pro to, aby jsi se tomu vyhnul. Měl by jsi ho pouze co nejméně zranit a nikoliv zabít. Jestliže ho zabiješ, překročíš shora uvedený absolutní zákaz a chyba je do značné míry v tobě, spravedlivý člověk nemusí žádného člověka zabít, jsi poznamenaný na celý život jako Kain, když zabil Ábela a měl by jsi nést následky.
( www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
To ale prakticky neřeší situaci, kterou jsem zvolil, a která se může stát. A která dělá tvé filozofii rovnováhy velké problémy.
Takže znovu: Máš v ruce pistoli a jsi jediný, kdo může zachránit stovky lidí od smrti, tím, že zastřelíš teroristu. Nemáš čas přemýšlet kam vystřelíš, máš jednu sekundu, protože terorista se to chystá odpálit. Co uděláš?
Jrf,
vystřelil bych a možná bych zabil teroristu, nejenom ho zranil, avšak musel bych nést následky toho, že jsem zabil člověka a porušil tak první pravidlo mé Filosofie rovnováhy, že člověk nikdy nezabije člověka. Musel bych se smířit s tím, že jsem vrah a musel bych nést následky krevní msty jeho rodiny, jestliže by to byl arabský terorista. Pokládal bych to za selhání sebe jako člověka a také společnosti, že jsem se dostal do situace, kdy jsem byl nucen zabít člověka a musel bych se trápit a přemýšlet, proč se tak stalo a co se s tím dá dělat. I když vyřešit danou situaci poté, co jsem zabil člověka a jsem tak vrahem, je mnohem těžší než předtím, než jsem ho zabil. Musel bych si uvědomit, že kdo smrtí zachází, ten smrtí schází a že pravděpodobně nebudu schopen danou situaci vůbec ani v budoucnu sám vyřešit a zastavit tak koloběh lidské smrti.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| neronis |
Posted - 08/06/2010 : 13:24:26
Ona ta milosrdnost bez rozumu není to nejlepší a už vůbec ne cosi ušlechtilého, ale hloupost s neznalosti.Pokud se hovoří o milosrdnosti pouze ve vztahu k lidem,pak je toto na místě,protože člověk je schopný přemýšlet a dojít k závěru,že je to pro něj výhodnější, než mezi sebou navzájem bojovat.
Slávo, Dalibor to podle mě myslí tak, že pokud bude milosrdný za jakýchkoli okolností, jeho chování si tak dotyční zapamatují a možná budou přemýšlet nad tím proč k nim milosrdný, za dané situace, byl.
Nicméně tak to nefunguje. K podobnému závěru totiž dospěl na základě analýzy sebe sama. Když to řekneme lidově - podle sebe soudím tebe.
Problém je v tom, že je lidská psychika ovlivnitelná podobnými činy jenom částečně a vždy záleží na jedinci, kterého se daný akt týká, protože je v zásadě nejobvyklejší asociovat si takové chování se slabostí nebo s nerozumem.
Když už se v tom plácáme, myslím si, že by mezilidské vztahy měly fungovat tak aby něco jako milosrdenství nebylo vůbec potřeba. To vždycky znamená dávat někomu něco na základě pouhé empatie a ta prakticky vždy znamená, že daný člověk pouze ventiluje nějaký svůj problém nebo vlastnost. |
| jrf |
Posted - 08/06/2010 : 11:14:00
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Vždy by jsi si měl počínat tak, aby jsi žádného člověka zabít nemusel. I když podle tebe musíš nějakého člověka zabít, měl by jsi udělat všechno pro to, aby jsi se tomu vyhnul. Měl by jsi ho pouze co nejméně zranit a nikoliv zabít. Jestliže ho zabiješ, překročíš shora uvedený absolutní zákaz a chyba je do značné míry v tobě, spravedlivý člověk nemusí žádného člověka zabít, jsi poznamenaný na celý život jako Kain, když zabil Ábela a měl by jsi nést následky.
( www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
To ale prakticky neřeší situaci, kterou jsem zvolil, a která se může stát. A která dělá tvé filozofii rovnováhy velké problémy.
Takže znovu: Máš v ruce pistoli a jsi jediný, kdo může zachránit stovky lidí od smrti, tím, že zastřelíš teroristu. Nemáš čas přemýšlet kam vystřelíš, máš jednu sekundu, protože terorista se to chystá odpálit. Co uděláš? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 06/06/2010 : 08:17:21
Tvúj postoj je chvályhodný, z hlediska vesmírných kultur a předběhl místo a čas asi tak o 10 000 let. Je pravda, že na zemi záhy vznikne kultura, která bude pěstovat mořské řasy a z nich vyrábět chutné proteiny pro veškeré lidstvo.
Petře (Rtep)
I mořské řasy jsou živými organismy.Pěstovat dobytek, nebo řasy pro potravu ted vyjde téměř nastejno.Tím, že pojídáme zvířata a rostliny, vede nás to k tomu abychom je pěstovali.Tato potřeba by zanikla, kdybychom přešli třeba na ty řasy.A tak by některé druhy zvířat domestikovaných zaniklo. Jejich životy by nevznikly.POkud bychom je adaptovali na volnou přírodu a dál se rozmnožovali, bude rovnováha v přírodě hrubě narušena. Prostě a krátce je zde určitý stav, který je nutno respektovat a tento stav není vhodné takto radikálně měnit aniž bychom jej dokonale znali ve všech vzájemných souvislostech a nezničili rovnováhu.Kdybychom ty souvislosti dokonale znali, ani by nás nenapadlo do této rovnováhy v přírodě zasahovat.To je právě to, co Dalibor není schopen pochopit.Přírodní zákonitosti je dobré poznávat,ale nikoliv měnit.Idea náhrady živočisných proteinů proteiny s řas sice zní ušlechtile,ale je takovým nevhodným zásahem. Jako doplněk stravy určitě ano,ale nikoliv jako základ stravy.Vše je v algoritmech a je třeba poznat celý algoritmus,který takovým zásahem vznikne,třeba i možné přemnožení zvířat, které následně zničí přírodu a udělají z ní poušť. Takže ani v daleké budoucnosti není vhodné předpokládat,že lidé přejdou na potravu s řas, či jiného zdroje proteinů.Takže Dalibor dobu nepředběhl,spíše nepochopil souvislosti a vše podřídil své idei vzájemné milosrdnosti. Je možné,že lidé najdou ceestu k syntetické výrobě proteinů s nerostných látek.Vnkoncem každá živá hmota je složena s atomů hmoty neživé.Jde jen o to, jak atomovou mřížku živé hmoty sestavit do molekul odpovídajcích živé buňce.Opět to však může být jen potravním doplňkem a nikoliv absolutní náhradou.
Ona ta milosrdnost bez rozumu není to nejlepší a už vůbec ne cosi ušlechtilého, ale hloupost s neznalosti.Pokud se hovoří o milosrdnosti pouze ve vztahu k lidem,pak je toto na místě,protože člověk je schopný přemýšlet a dojít k závěru,že je to pro něj výhodnější, než mezi sebou navzájem bojovat. Spíše než o milosrdnosti bych zde hovořil o vzájemné lásce a toleranci,protože s těchto hodnot vychází i ta milosrdnost, kterou Dalibor tak úsilovně hledá.Očekává li však totéž od ostatních živých tvorů, je to nesmysl. Jím li maso,pak ten tvor o tom vůbec neví, protože jej nejím zaživa.Proto nevznikne jeho zášť ke mně.Nejím tedy živého tvora, ale mrtvého.Stejně je tomu u ostatních forem života, třeba rostlin. Jím li dle Dalibora ta semínka,čili prostředek kterým se rozmnožují rostliny,pak ničím životy dříve než vzniknou. Kdyby tak jednali všichni lidé, neměly by rostliny možnost se rozmnožovat a zmizel by tím i zdroj těch semínek. Co tím chci říci? Daliborova logika se neopírá o fakta, je plně podřízena jeho idei a to je spíše hloupé, než ušlechtilé.On si však myslí, že je podstatná ta základní idea milosrdnosti a díky tomu je posvěceno vše bez ohledu na zákonitosti a skutečný stav.Vše by bylo možno upravit do formy, která logiku má a která respektuje zákonitosti a stav,ale dostat jej k takové revizi teorie se zatím marně snažím.
MB |
| Rtep |
Posted - 06/06/2010 : 02:49:28
Toto je filosofie nerovnováhy ! Pokud živý tvor nebude požírat jiného živého tvora, záhy zanikne. Pokud by zanikli všichni živí tvorové včetně bakterií virů a vyvinutějších organických molekul, byl by to vskutku ten nejexemplárnější příklad nerovnováhy. Příroda živých tvorů je založena na selekci síly, velikosti, inteligence a dalších éteričtějších faktorů. Rozhodně příroda není v tomto smyslu spravedlivá a v našem rorměru bytí ani nemá být. není to žádoucí z hlediska rozvoje akceschopných vesmírných kultur.Tvúj postoj je chvályhodný, z hlediska vesmírných kultur a předběhl místo a čas asi tak o 10 000 let. Je pravda, že na zemi záhy vznikne kultura, která bude pěstovat mořské řasy a z nich vyrábět chutné proteiny pro veškeré lidstvo. Ostatní živočichové, které necháme žít se budou dále navzájem požírat a nebudou potrestáni, tak jako ani my nejsme trestáni. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 04/06/2010 : 18:44:25
Dalibore.
Tak to vypadá, že mne stále ženeš do opozice. Já přece vůbec nehájím nemisrdnost,či zabíjení. Jen popisuji svět jaký skutečně je, V tom světě je milosrdenství za milosrdenství, ale také opak. Jsi k lumpovi milosrdný a on tě na oplátku zabije, když s toho bude mít nějaký zisk. Tvoje milosrdenství s určité části odpovídá první větě,čili mám své schopnosti proto, abych je využil ve prospěch ostatních a své já mám schopné přijímat, co ze schopností druhých vzešlo. To je mnohem víc, než milosrdenství. To je cesta k vzájemné lásce,ale mluvím o lidech,čili tvorech schopných přemýšlet a uvažovat. Ono to z části platí i při kontaktu s některými zvířaty a je to sama podstata domestikace, ale na divoké šelmy bych si toto nedovoli užít,protože nemohou přemýšlet, řídí se pudy a pudy je vedou k zabíjení. Prostě ten problém je v tom, že tu milosrdnost a její důsledky očekáváš u všech živých tvorů.Tak tomu skutečně není.Milosrdenství s vypočítavosti je tím nejhorším jaké může být,protože za milosrdenství očekáváš milosrdenství a nedostaví li se, cítíš to jako křivdu a to tě potom vede až k zneužití schopností,čili vynucování si předpokládaného důsledku a dokonce i od těch, kteří nad tím vůbec nemohou přemýšlet.Jak čtu tvé řádky, očekávám, že začneš hladit viry a bakterie očekávajíc že tě za to nechají na živu a nebudou tě trápit chorobami. Problém není v základu,ale v tom, že postupuješ až tam, kde toto ani zdaleka neplatí. Být milosrdný z lásky. To je to správné a láska vzniká, když své schopnosti využiješve prospěch jiného člověka,či živého tvora. Chce to ale vědět, kdy to vůbec má význam a kdy se ten důsledek může dostavit. Využíváš li svých schopností ve prospěch domestikovaných zvířat a jejich jakéhosi příjemna,pak si tě oblíbí a budou využívat svých schopností ve prospěch tebe, třeba kůň tě bude nosit na zádech. Uděláš totéž tygrovi v divočině a on tě s klidem a bez výčitek svědomí sežere.Mohu tě říci, že fakt, že pojídáš semínka vůbec nebude vnímat,ovšem pokud po těch semínkách nebudeš smrdět jako skunk. Potom by třeba utekl a chuť by na cosi tak smradlavého neměl.V takovém případě bys měl s tím pojídáním semínek pravdu,ale zase by to nebylo o milosrdnosti ale agresivnímu smradu. Pokud tedy smrdíš, máš částečně pravdu. Ne li, vše je nesmysl neodpovídající skutečnosti.
Takže mně vadí hlavně to, že vše universalizuješ a i to co ani zdaleka universální není.Drž se více reality.Kdybys byl prokurátorem či soudcem a byl milosrdný ke zločincům budeš jim dávat svobodu a skutečně tě budou milosrrdně bránit,ale uškodíš tím celé společnosti, která tě odsoudí a právě za tu milosrdnost. Ti zločinci tě budou chránit a budou k tobě milosrdní s vypočítavosti. Takového milosrdného by těžko hledali a šli by za své nemisordnosti sedět. Takže jak řkám. z části máš pravdu,ale rozšíříš li to ad absurdum, je to čurda, čili blbina. A to jediné tě vytýkám.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 04/06/2010 : 14:21:58
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Pokračování. (musel jsem odejet a vnukem na pohotovost)
A tak na základě pudu sebezáchovy lze u každého živého tvora dosáhnout milosrdnného světa pro všechny živé tvory, což není vůbec špatné.
Pokud udělám maličkou úpravu, mohu souhlasit. Nikoliv tedy každého živého tvora,ale pouze člověka a zbabělce. Ostatní živí tvorové nemohou vytvořit náhradní svět milosrdnosti, protože nevládnou slovům.Prostě nemohou přemýšlet,což je pro vytvoření takového vymyšleného světa naprosto nemožné.U normálního člověka slouží pud sebezáchovy k tomu aby nepoškozoval sám sebe a aby svůj život chránil.U zbabělce je pud sebezáchovy natolik zesílený, že se bojí i toho, co je zcela normální a potom je úchýlení se do umělého světa milosrdnosti celkem obvyklé.Tím neříkám, že správné.U zvířat toto mohu přirovnat k jednání pštrosa strkajícího hlavu do písku. Nevidím li nebezpečí (v tom svém milosrdném světě), pak zde není.Jenže ono tu bez ohledu na tvůj svět je a může tě sežrat. Naučíš li se vidět svět jaký je, dokážeš nebezpečí vidět a bránit se mu.
Pokud zůstanu u té podobnosti se pčtrosem, pak svou teorií učíš zbabělce a pštrosy strkat hlavvu do písku a to pískoviště a úkryt pro zbabělce stavíš.Mohu to chápat,ale nikoliv si toho vážit.
MB
Miloslave,
zase se mýlíš, milosrdenství v důsledku pudu sebezáchovy není zbabělost, ale vypočítavost. Může se sice stát, že si někdo nebude cenit tvého nezabíjení, tj. milosrdenství a stejně tě zabije, ale normální reakce je milosrdenství za milosrdenství. Tedy život za život, zbytečně nikoho nezabít znamená většinou, že nikdo zbytečně nezabije mne. Jde zde o starobylou filosofickou a náboženskou v praxi ověřenou zásadu reciprocity, tj. jednej s druhými tak, jak chceš, aby oni jednali s tebou. Myslím tím lidi, zvířata ale i jiné živé tvory.
Takže nejsem zbabělec, jen si umím spočítat, co je pro mne výhodné.
(www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 04/06/2010 : 09:25:24
Pokračování. (musel jsem odejet a vnukem na pohotovost)
A tak na základě pudu sebezáchovy lze u každého živého tvora dosáhnout milosrdnného světa pro všechny živé tvory, což není vůbec špatné.
Pokud udělám maličkou úpravu, mohu souhlasit. Nikoliv tedy každého živého tvora,ale pouze člověka a zbabělce. Ostatní živí tvorové nemohou vytvořit náhradní svět milosrdnosti, protože nevládnou slovům.Prostě nemohou přemýšlet,což je pro vytvoření takového vymyšleného světa naprosto nemožné.U normálního člověka slouží pud sebezáchovy k tomu aby nepoškozoval sám sebe a aby svůj život chránil.U zbabělce je pud sebezáchovy natolik zesílený, že se bojí i toho, co je zcela normální a potom je úchýlení se do umělého světa milosrdnosti celkem obvyklé.Tím neříkám, že správné.U zvířat toto mohu přirovnat k jednání pštrosa strkajícího hlavu do písku. Nevidím li nebezpečí (v tom svém milosrdném světě), pak zde není.Jenže ono tu bez ohledu na tvůj svět je a může tě sežrat. Naučíš li se vidět svět jaký je, dokážeš nebezpečí vidět a bránit se mu.
Pokud zůstanu u té podobnosti se pčtrosem, pak svou teorií učíš zbabělce a pštrosy strkat hlavvu do písku a to pískoviště a úkryt pro zbabělce stavíš.Mohu to chápat,ale nikoliv si toho vážit.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 04/06/2010 : 07:25:39
Máš pravdu, že se může stát, že tě někdo, kdo neuznává milosrdenství, zabije. Avšak i tehdy si můžeš říci, není to má vina, protože jsem šetřil život všech ostatních živých tvorů, pokud to bylo alespoň trochu v mých možnostech. Nejde tedy v případě mé smrti o smrt na oplátku za zbytečnou smrt.
Dalibore.
Tvoje teorie stále počítá s tím, že si po smrti něco řekneš, to či ono,že přemýšlíš . Jenže po smrti končí myšlení a tím pádem si neřekneš vůbec nic, nad ničím nepřemýšlíš a ani si nemůžeš cokoliv uvědomit, dokonce ani to, že jsi někdy žil.Výsledek je tedy nula bez ohledu na čísla před rovnítkem.
s mnohým s tebou nesouhlasím, ale s výše uvedeným ano. To co popisuješ, je obyčejný pud sebezáchovy vlastní každému člověku.
Pod sebezáchovy ? Dejme tomu,ale stupně hladiny pudu sebezáchovy jsou různé. Útěk do vlastního světa před světem reálným je stupněm patologickým, nepřiměřeným a to je vlastní pouze zbabělcům a nikoliv všem lidem.
Zemřít s čístým svědomím a bez viny nikoliv na základě nějaké zpovědi knězi ale na základě zhodnocení vlastního jednání podle mne zároveň dává člověku obrovskou sílu a jak uvádíš staví obrovskou hráz proti strachu. A to pro každého, v tom s tebou nesouhlasím, nejenom v mé Filosofii rovnováhy ale i ve skutečném světě.
Zemřít s čistým svědomím je naprosto stejné, jako zemřít se špatným svědomím, protože po smrti nemyslíš a nevíš tedy ani to jaké jsi měl svědomí. V životě to však víš a to i před smrtí. Pouze o tom je možno hovořit,ale ty stále mluvíš o tom co bude po smrti a potom je jediný spávný výsledek nula, čili nic. Ostatní lidé ví jak jsi žil,ale ty po smrti nevíš vůbec nic.Taková je realita ať se mnou souhlasíš, nebo ne.
protože bolest je smrt živých buněk těla (psychická bolest je smrt mozkových, resp. nervových buněk, fyzická bolest smrt jiných buněk těla živého tvora).
A kdo tě něco takového řekl? Dělal jsi nějaký vědecký výzkum? Vždyť je to nesmysl.Bolest je intenzivní zápis do mozkových buněk. Bolest psychická? Co tím myslíš? Stress, nebo snad bolest hlavy? Při požití alkoholu může zahynout i několik tisíc mozkových buněk, alespoň vědci toto tvrdí,ale bolestí to provázené většinou není.Dojde li však k poškození buněk ,třeba díky úrazu, či choroby může to být bolestí provázeno,ale bolest je důsledek, nikoliv příčina.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 03/06/2010 : 15:49:28
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dalibore.
Poznal jsem tvůj svět vzešlý ze strachu a poznal v něm tu snahu o milosrdnost všech ke všem, která všem staví hráz proti strachu. Tam kde je milosrdnost tam není čeho se bát.Pokud jsem v tom tvém světě, má to logiku a mohu s tím souhlasit. Jakmile se vrátím do skutečného světa, kde vše neprobíhá dle logiky tvého světa a vše je jinak,přestávám tě chápat a nic nemá logiku.Být milosrdný je dobrá cnost, ale před ničím tě neochrání.Jsou tvorové, i lidi, kteřé tvoje milosrdnost nezajímá a stejně tě sežerou.V tom skutečném světě je vše jinak.
MB
Miloslave,
s mnohým s tebou nesouhlasím, ale s výše uvedeným ano. To co popisuješ, je obyčejný pud sebezáchovy vlastní každému člověku. Máš pravdu, že se může stát, že tě někdo, kdo neuznává milosrdenství, zabije. Avšak i tehdy si můžeš říci, není to má vina, protože jsem šetřil život všech ostatních živých tvorů, pokud to bylo alespoň trochu v mých možnostech. Nejde tedy v případě mé smrti o smrt na oplátku za zbytečnou smrt. Zemřít s čístým svědomím a bez viny nikoliv na základě nějaké zpovědi knězi ale na základě zhodnocení vlastního jednání podle mne zároveň dává člověku obrovskou sílu a jak uvádíš staví obrovskou hráz proti strachu. A to pro každého, v tom s tebou nesouhlasím, nejenom v mé Filosofii rovnováhy ale i ve skutečném světě.
A tak na základě pudu sebezáchovy lze u každého živého tvora dosáhnout milosrdnného světa pro všechny živé tvory, což není vůbec špatné.
V případě mé Filosofie rovnováhy se nejedná totiž o nic jiného, než o důsledné, tj. vztáhnuté na všechny živé tvory, rozvinutí jedné z nejstarších náboženských a filosofických zásad: Nedělej jinému to, co nechceš, aby on dělal tobě.
( www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 03/06/2010 : 08:04:22
Dalibore.
Myslím, že jsem tě konečně pochopil. Doposud jsem nechápal tvojí logiku tak vzdálenou od logiky tohoto světa, že nebylo možno ji na tento svět napojit.Nyní jsem pochopil, že se ta logika netýká tohoto světa. Prostě sis vytvořil svůj svět, který má jinou logiku než ten skutečný a v tomto svém světě a jeho logice žiješ. Ten skutečný svět ve kterém žijeme my, vlastně téměř nevnímáš.Pokud tedy chce někdo pochopit logiku tvých slov, musí vstoupit do toho tvého světa.Teprve tam se logika sváže.Jakmile však dojde k porovnání toho tvého světa s tím skutečným, nastanou problémy a logika ztratí souvislosti.Takže chápat tě člověk může,pokud navštíví ten tvůj svět a na tu dobu zapomene na ten skutečný.Skusil jsem to a funguje to. Poznal jsem tvůj svět vzešlý ze strachu a poznal v něm tu snahu o milosrdnost všech ke všem, která všem staví hráz proti strachu. Tam kde je milosrdnost tam není čeho se bát.Pokud jsem v tom tvém světě, má to logiku a mohu s tím souhlasit. Jakmile se vrátím do skutečného světa, kde vše neprobíhá dle logiky tvého světa a vše je jinak,přestávám tě chápat a nic nemá logiku.Být milosrdný je dobrá cnost, ale před ničím tě neochrání.Jsou tvorové, i lidi, kteřé tvoje milosrdnost nezajímá a stejně tě sežerou.V tom skutečném světě je vše jinak.
Z jakých důvodů sis vytvořil ten svůj svět je celkem jasné. Vedl tě strach s toho skutečného světa a jeho relativní krutosti.Relativní proto, že vše nepříjemné a kruté má i stránku dobra.Zemřeš li děláš tím místo pro další život. To tě však nezajímá. Tene zajímá pouze ta tvoje smrt a proto se nedokážeš vyrovnat s tímto skutečným světem a proto sis vytvořil svět jiný, kde je pouze to dobré. Nyní se snažíš ten svůj svět rozšířit na ten skutečný, ale ono to nejde,protože ten má zcela jinou logiku. A tak se tímto rozpoltila tvoje osobnost. Jedna část tvé osobnosti žijr v tomto skuteřném světě a druhá, myslím že ta větší již žije v tom tvém umělém. V medicině se tomuto jevu pokud vím říká schozofrenie. Nyní záleží na vzájemném poměru obou tvých ossobností. Tím že se snažíš rozšířit ten svůj svět na ten skutečný zvyšuješ poměr ve prospěch osobnosti tvého světa a vzdaluješ se od reality světa skutečného. Toto může vést až k neschopnosti žít ve skutečném světě a izolaci v tom tvém světě.Pokud bys začal postupně provádět revizi toho tvého světa a porovnávat jej s tím skutečným, začneš se do reality vracet a můžeš s toho hodně vytěžit ve prospěch chápání zákonitostí toho skutečného světa a vyrovnání se s ním. Jsou dvě základní možnosti. Vyrovnat se s tímto světem, nebo se uchýlit do azylu toho svého umělého světa.Ty sis vybral tu druhou cestu,ale pak se nesmíš zlobit na lidi, kteří si vybrali tu vyrovnanost se skutečným světem.
Pokud tedy projevíš snahu o navrácení se do skutečného světa, rádi tě pomůžeme a myslím, že s tím budou souhlasit i ostatní.
Žít ve skutečném světě a bavit se o logice tvého světa ,či tuto logiku přijmout je nemožné díky skutečným zákonitostem skutečného světa. Proto nemá význam tě neustále opravovat,či napomínat s nerespektovýní zákonitostí. Ve tvém světě jsou zákonitosti jiné.Na strach ze smrti zapomeň,protože je to strach zbytečný,kterým si kazíš život.PO smrti nemyslíš a tedy nepřemýšlíš o tom jak byl život dlouhý, či krátký, jak jsi žil,zda jsi byl bohatý, nebo chudý,vzdělaný či nevzdělaný či jak jsi zemřel.Dokud žiješ, užívej si života a na snrt zapomeň po smrti o smrti nic vědět nebudeš.Jez na co máš chuť. Tělo si samo řekne o to co potřebuje a na podřizování potravy nějkým teorií tvůho světa zapomeň.Přijmi svět jaký je,protože na něm stejně nic s toho oč se snažíš nedosáhneš,protože to odporuje platným zákonitostem.
Čím hlouběji unikneš do toho svého umělého světa, tím více se budeš ostatním lidem jevit jako blázen.Vrať se do skutečného světa ve vlastním zájmu.My tě v tom budeme pomáhat.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 02/06/2010 : 19:48:30
quote:
Originally posted by jrf
quote:
podle mé Filosofie rovnováhy beze zbytku platí, že člověk nesmí nikdy zabít člověka
Dalibore, a co kdybys byl v metru s pistolí v ruce, uviděl teroristu jak se chystá zmáčknout tlačítko nálože, a zastřelit ho by byla jediná šance jak zachránit desítky až stovky lidí od smrti. Co bys udělal?
Vždy by jsi si měl počínat tak, aby jsi žádného člověka zabít nemusel. I když podle tebe musíš nějakého člověka zabít, měl by jsi udělat všechno pro to, aby jsi se tomu vyhnul. Měl by jsi ho pouze co nejméně zranit a nikoliv zabít. Jestliže ho zabiješ, překročíš shora uvedený absolutní zákaz a chyba je do značné míry v tobě, spravedlivý člověk nemusí žádného člověka zabít, jsi poznamenaný na celý život jako Kain, když zabil Ábela a měl by jsi nést následky.
( www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Dalibor Grůza |
Posted - 02/06/2010 : 19:36:02
quote:
Originally posted by jrf
quote:
aby i ti snězení, resp. usmrcení živí tvorové tě milovali, aby zůstali tvoji přátelé na život a na smrt
Dalibore, mě nejde nějak dohromady způsobit smrt příteli na život a na smrt. Já se v tvých textech těžko orientuju.
Z výše uvedeného plyne, že musíš nějaké živé tvory (zvířata, rostliny či jejich části) sníst, aby jsi neumřel hlady, a někdo nakonec sní tvé tělo až umřeš (např. červi), aby zase oni neumřeli hlady. Tak dnes příroda funguje. Přesto však můžete ty i snězené zvířata, rostliny a ti červi být přáteli nejenom na život ale i na smrt, zdůrazňuji zde na smrt. Přátelství na smrt zde znamená obětování rostlin, zvířat ale i tvého těla jako pokrm k přežití výše uvedených živých tvorů, tedy k přežití tebe jako člověka ale i těch červů. Toto obětování však musí být milosrdné, podle biblického hesla: Milosrdenství chci a ne oběť! Přátelství na život a na smrt všech živých tvorů tedy znamená nejenom jejich život, ale i jejich milosrdné obětování, tak abychom jim působili co možná nejméně smrti a bolesti. Proto jím převážně rostlinná semínka a plody.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| jrf |
Posted - 02/06/2010 : 18:57:19
quote:
aby i ti snězení, resp. usmrcení živí tvorové tě milovali, aby zůstali tvoji přátelé na život a na smrt
Dalibore, mě nejde nějak dohromady způsobit smrt příteli na život a na smrt. Já se v tvých textech těžko orientuju. |
| jrf |
Posted - 02/06/2010 : 18:53:53
quote:
podle mé Filosofie rovnováhy beze zbytku platí, že člověk nesmí nikdy zabít člověka
Dalibore, a co kdybys byl v metru s pistolí v ruce, uviděl teroristu jak se chystá zmáčknout tlačítko nálože, a zastřelit ho by byla jediná šance jak zachránit desítky až stovky lidí od smrti. Co bys udělal? |
|
|
