T O P I C R E V I E W |
Miloslav Bažant |
Posted - 16/02/2010 : 12:18:47 Napadlo vás někdy podívat se na sebe sama z vnějšku a vidět se tak, jak vás vidí ostatní? Přijmout na chvíli jejich já a d jejich pohledu se na sebe podívat? Já jsem to skusil a přiznám se, že to nebyl pěkný pohled.Ten koho jsem uviděl mně byl s duše protivný a nejspíše bych s ním nepromluvil ani slovo. Četl jsem své příspěvky s pohledu toho i onoho a přímo jsem se zděsil.Jak je to možné,když jsem měl vždy ty nejlepší úmysly a dle mně vše bylo správné? Mnoho bylo ověřeno mnohokrát a chybu jsem nenašel? Chybu jsem poznal,až když jsem se podíval na mé druhé já, na to já v běžném životě.V tom jsem zcela jiný.Proč jsem jiný v psaném projevu, třeba zde ve foru a jiný v běžném životě? Protože vím čím bych vyvolal odpor a proto to neužívám.V běžném životě mám zcela jiné zájmy, než zde ve foru. V běžném životě své poznání využívám,ale vlastně nikdo ani neví, že nějaké poznání mám. A tak v běžném životě sklízím úspěch,protože dokáži poradit,či pomoci a právě díky tomu poznání, ale zdroj nikomu neukazuji a tak nikdo o něm ani neví, dokonce ani lidé blízcí.Jednám tak abych se vyhnul konfliktům. Tento pohled na sebe z vnějšku tedy není konfliktní. Proč je konfliktní ten pohled zde? 1,) Poznání ke kterému jsem došel je nespíše správné, ale není pupkem světa, nenahrazuje celou vědu, jen cosi málo doplňuje. Já to vím a vážím si poznání vědy a lidí vzdělaných.Vím, že většinu toho co mají zvládnuté vůbec neovládám zatím co oni ano,ale to přece ví každý tak o tom nemluvím. Mluvím však o tom, kde se dle mého poznání mýlí.Ve výsledku toto z vnějšku působí, jako bych všechny ty jejich znalosti ignoroval, či dokonce popíral a stavěl se nad ně. Tím zákonitě musí vzniknout jejich odpor ke mně i k mému poznání bez ohledu na to, je li správné, či chybné.Vzniklý odpor pak směřuje k mé osobě a o poznání zájem nemůže díky tomu odporu vzniknout.
Je to chyba,ale jak ji napravit? Kdybych měl popisovat jak si vážím toho kvanta poznání lidí vzdělaných, nedělal bych nic jiného.Já vím,že to mé poznání je jen čímsi maličkým, jen jednou možnou součástí,ale jak to dát najevo? Každá částečka lidského poznání má svůj význam v tom velkém celku a skutečný význam má ten celek.Já si to uvědomuji, ale nemluvím o tom a spíše mluvím tak, jako bych tu svou malou částečku považoval za důležitější než ten celek.Jenže to vůbec není můj názor,ale pouze důsledek nedostatečné vyjadřovací schopnosti.Já prostě nevím,jak dát najevo svůu úctu k výsledkům poznání druhých a jak se vyjadřovat o svém poznání jako té maličké součásti. A tak vyvolávám díky tomu odpor a vlastně tím dělám clonu, která znemožňuje abych byl chápán takový, jaký skuečně jsem. 2,) Odporuji i když vím, že bych odporovat neměl.V běžném životě by mne ani nenapadlo napadat názor druhého třeba věřícího, protože vím, že bych tím vyvolal jeho odpor a pak bych se zbytečně snažil mu cosi vysvětlovat. Vím, že mu víra v životě pomáhá a že se cítí vírou povýšen.Ani by mne nepadlo šlověku hledajícího pravdu snižovat hodnotu pravdy. Nejspíše by končila každá diskuse a vznikl by zbytečný odpor. Zde napadám vše,když vidím sebemenší chybu v logice.Ta chyba může být i zdánlivá a kdyby diskuse pokřačovala, třeba bych to poznal, či uznal. Jenže vznikne odpor a s diskusí je konec,či se zvrhne do hádky. Nojo, ale v běžném životě vím s kým mluvím a mluvím s ním a s nikým jiným. Zde pouze mluvím a příjemci mohou být lidé všech možných názorů.Budu tedy hovořit o otevřeném podobenství stromu znaků a ukazovat skutečnou podobu pravd a popisovat vše co s toho logicky vyplývá. Nojo,ale příjemcem může být i ten, kdo svou pravdu povyšuje a už je zde odpor.Mně vůbec nejde o hodnoty pravd ,ale logiku, kterou toto podoběnství ukazuje a pokud to člověka zaujme a začne toto sledovat v historii a třeba i současnosti, je to velmi zajímavé a otevírá to nový pohled na svět. O to mně jde a o nic jiného. Jenže naprostá většina lidí, ne li všichni jěkaou pravdu povyšují a ostatní pravdy ponižují a ti mají pocit, že hodnotu jejich pravd tímto snižuji a říká jim tímto, že dělají chybu.A je zde odpor.Jak říci,že toto není pro všechny, ale jen pro toho, koho to zajímá a kdo se na to dívá jako já,čili chce poznat logiku světa kolem, koho to prostě zaujme a rád nad čímsi takovým bádá. Problém je i v tom, že toto podobenství nedokázali lidé otevřít celé tisíce let a najednou přijde člověk bez vzdělání a s klidem je otevře, čili je to vějtaha,který se povyšuje nad mudrce. A je zde odpor. Totéž je to u dvou vět. A tak jsem zdánlivě odpůrcem všech názorů a hodnot.Ten odpor je zcela logický.Ve skutečnosti tak tomu není,ale pouze se to tak jeví. Otázkou nakone je." Jak se tomuto vyhnout?" V životě si rady vím,prostě o tom nemluvit s tím, koho to zjevně nezajímá a u koho odpor nevznikne. A tak mně ten pohled zvenčí umožnil pochopit chyby,ale neukázal mně cestu k tomu, abych se těchto chyb vyvaroval. To poznání jako takové vyvolává konflikty a zde jsem je chtěl pouze ukázat a nabídnout tomu, kdo o ně má zájem. Nic víc. Místo toho jsem vytvořil odpor a musel jej překonávat,což vyvolalo odpor ještě větší.A v tom je nejspíše ta největší chyba. Měl jsem vše pouze ukázat a co nejméně komentovat a obhajovat.Věděl jsem, že u některých lidí zákonitě vyvolá odpor a tomuto odporu jsem neměl čelit. Jenže na to jsem vlastně vůbec nemyslel,protože mne bavilo reagovat a bojovat.Ten boj vše zničil a vůbec se nedivím,že o to poznání nemá zájem ani ten, koho by skutečně zajímalo. Takže se omlouvám,ale lepší už asi nebudu.
MB |
15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
Miloslav Bažant |
Posted - 24/02/2010 : 10:28:18 Okrefe.
Já bych výraz pravdivé,či nepravdivé zcela vyřadil.Já ani nikdo jiný není schopen posoudit pravdivost, pokud není vševědoucí. To co lidi považují za pravdivé je pouze to, co nějak zapadá do jejich vlastní logiky. Chceš se pobavit,ale pobaví tě pouze to co zapadá do tvé logiky a kohosi jiného pobaví cosi zcela jiného. Chceš se poučit o čemsi,ale přijmeš pouze to co nestojí v opozici k tvé již vytvořené logice,co na ni doplňuje.Tomu ostatnímu nedůvěřuješ a předpokládáš nepravdivost. Jiný totéž může považovat za pravdivé a totéž je u poznávání světa. Pravda je vždy subjektivní. Trochu jiná i kdyžž v základu stejná ja logika důvěryhodnosti, jen je zde několi dalších ovlivňujících faktorů. Zde hraje dost podstatnou roli skušenost a to vlastní i předávaná.Skušenost tě říká,že vědeckou práci a nová poznání může vytvořit jen člověk vysoce vzdělaný a tak takového člověka a to co vytvoří považuješ za důveryhodné, ovšem pokud toto nestojí v opozici k tvým logikám, kterým věříš a považuješ je za pravdivé.Bude li tě kdosi vysoce vzdělaný tvrdit,že je Země plochá,pak to stojí v opozici k tomu co považuješ za ověřenou skutečnost,čili cosi pravdivého a tento vzdělanec se pro tebe stane nedůvěryhodným. Jenže se může stát,že k poznání dojde člověk bez deklarovaného vzdělání a skušenost tě říká,že toto není možné a tak předpokládáš, že je to poznání chybné a on je pro tebe nedůvěryhodným. A tak se stává, že díky takové skušenosti člověk přijímá nekriticky nesmysly od autorit a cenná poznání opomíjí jako nedůvěryhodná.Spíše tedy přijmeš od Einsteina myšlenku,že je možný cestovat v čase (podepřeno STR) než od zámečníka tvrzení, že cestování v čase je nereálný nesmysl.Otázka důvěryhodnosti je výrazem zjednodušeného pohodlného myšlení. Já se neptám kdo,ale co nabízí a to vyžaduje o tom přemýšlet vlastní hlavou, což je pracnější.
MB |
okref |
Posted - 23/02/2010 : 17:34:50 quote:
ale já jsem to stejně myslela tak, že bychom měli odlišovat, co je pravdivé a co není, to není otázka po kvalitě, ale po důvěryhodnosti a pravdivosti. i když to spolu dost souvisí.
Já bych to viděl takhle:
1 chci se pobavit -> vezmu si dílo, které slibuje pobavení -> pobavil jsem se -> pak je dílo pravdivé
2 chci vědět něco o něčem -> vezmu si dílo, které slibuje hledaná fakta -> dozvěděl jsem se, co jsem chtěl -> pak je dílo pravdivé (odhlížím od toho, zda se načtená fakta shodují se skutečností, neboť ani v prvním případě neprověřuji každý den, zda jsem se pobavil - ale komu by to vadil, ať si do následností u tohoto bodu dosadí i porovnání se skutečností)
3 chci znát pravdu světa -> vezmu si dílo, které slibuje nalezení či hledání pravdy -> přiblížil jsem se pravdě světa nebo ji dokonce nalezl -> dílo je pravdivé
atd. apod.
Jo ještě - dílo neslibuje nic -> dílo není ani pravdivé ani nepravdivé, neboť se neví, za jakým účelem vzniklo a zda jej dostálo |
Andy1 |
Posted - 23/02/2010 : 02:26:09 Pokud mohu tak na rozlišení kvality a kvantity používám jednoduchý filtr. Pokud mne zajímá, ale lépe řečeno baví číst, co je napsáno, je to pro mne kvalita. Dle mého v tomto je nejlepší spolehnout se na cit a přirozenou schopnost a spíše lidskou vlastnost přijímat dobré a odmítat špatné. |
axel01 |
Posted - 23/02/2010 : 00:45:54 quote: Originally posted by Sokrates
neronis Ale já neřeším zda-li si frajer nebo nejsi. Ani nevím, proč bych si to měl myslet. Jen jsem se tě na něco ptal, abych tím zjistil, jak vnímáš pohodlnost. To je vše.
axel01 quote: tak to není, záleží dost taky na tom, CO to je za texty. ne délka
Dobře, ale jakým způsobem spolehlivě rozeznáš kvalitu od kvantity?
ale já jsem to stejně myslela tak, že bychom měli odlišovat, co je pravdivé a co není, to není otázka po kvalitě, ale po důvěryhodnosti a pravdivosti. i když to spolu dost souvisí. |
axel01 |
Posted - 23/02/2010 : 00:42:02 quote: Originally posted by Sokrates
neronis Ale já neřeším zda-li si frajer nebo nejsi. Ani nevím, proč bych si to měl myslet. Jen jsem se tě na něco ptal, abych tím zjistil, jak vnímáš pohodlnost. To je vše.
axel01 quote: tak to není, záleží dost taky na tom, CO to je za texty. ne délka
Dobře, ale jakým způsobem spolehlivě rozeznáš kvalitu od kvantity?
spolehlivě? nepjrve budeme předpokládat, že nás opravdu zajímá kvalita. to je asi vcelku rozšířené a jasné, ale co kdyby. další otázkou je tvá otázka, a sice jak tu kvalitu od kvantity rozeznat. tak tady musíš začít od zdroje. ve zdroji pramení dostatky a nedostatky. musíš prostě vědět, odkud čerpáš a jak důvěryhodný je tvůj zdroj. ale jak poznáš, že je ten zdroj kvalitní? v reálném životě čerpáš odněkud, buď protože si myslíš, že zdroj je kvalitní (kniha v knihovně od nějakého spisovatele) a tedy to předpokládáš (což samozřejmě neříkám že je dobře, ale není to ani špatně--vlastně se jedná o jakýsi neutrální postoj, který ti dovoluje nezávisle čerpat informace). potom je možnost, že ti někdo informace (s nějakými zdroji) doporučí... když ti je někdo doporučí, obzvlášť někdo, komu věříš, pak je budeš nejspíš považovat za důvěryhodné a tedy taky předpokládáš, že jsou pravdivé... tyto přístupy nejsou ani špatné, ani dobré. no a konečně opravdu spolehlivá možnost je na vlastní pěst si to ověřit. jenomže jak. je tady spousta zdrojů, a nehneš se dál, pokud nebudeš odněkud přece čerpat. skoro bych řekla že je docela nemožné učit se ze zdrojů, které máš ověřené; protože ani učebnice fyziky by teoreticky nemusela být pravdivá; ty pouze předpokládáš, že podává pravdivé informace(fakta), protože ti ji dali ve škole... A tak bych mohla pokračovat pořád dál a nakonec bychom zjistili, že vlastně neznáme svět kolem sebe. ačkoliv když už bychom měli položené ty základy a věřili jim (učebnice fyziky popisuje pravdivě fyziku, kniha astrologie astrologii), potom, po načtení těch nepopiratelných fakt, bychom mohli daný zdroj nezávisle na někom posoudit.
neboli když chceš soudit zdroj, poznat a určit jeho kvalitu/kvantitu (když nepočítám samotnou svízel, se kterou souvisí ono vymezení), musíš nabýt dostatkem zkušeností nejen teoretických, ale i praktických ze života.
prostě, každá kvantitta není kvantita, to je jen jinak důležitá a jinak včleněná kvalita. je to o tom že nikdo není dokonalý a proto musíš číst pohled na určitou věc jak od teoretika, tak od praktika a pokud možno ještě od patnácti jiných....
nelze doopravdy určit, CO je to kvalitní. navíc kvalitní pro každého může znamenat něco úplně jiného. pro mě třeba kvalitní, jak to chápu já, znamená především výrazně lepší oproti konkurenci a odpovídající skutečnosti. |
okref |
Posted - 22/02/2010 : 20:49:09 Sokrates: Dobře, ale jakým způsobem spolehlivě rozeznáš kvalitu od kvantity?
Musí se toho přečíst kvanta, aby se nabyla schopnost poznávat kvalitu. :-) |
Sokrates |
Posted - 22/02/2010 : 18:31:44 neronis Ale já neřeším zda-li si frajer nebo nejsi. Ani nevím, proč bych si to měl myslet. Jen jsem se tě na něco ptal, abych tím zjistil, jak vnímáš pohodlnost. To je vše.
axel01 quote: tak to není, záleží dost taky na tom, CO to je za texty. ne délka
Dobře, ale jakým způsobem spolehlivě rozeznáš kvalitu od kvantity? |
neronis |
Posted - 22/02/2010 : 16:05:03 Mě příliš nezajímá jaký mají názor na totéž ostatní. Mě spíš zajímá jaký mají názor na to, na co žádný názor ještě nemám. Souhlasím, že je to v jistém smyslu pasivní přístup a zároveň si myslím, že máš o mě mylnou představu. |
Miloslav Bažant |
Posted - 22/02/2010 : 13:05:05 Člověk se až neuvěřitelně soustředí na to co se mu povede a v čem je úspěšný. Proto je to třeba zmiňovat co nejméně aby se snažil vyložit na dané téma jiný, výstižnější argument. Neronisi. Toto je jednostranný a pasivní přístup.Já raději myslím vlastní hlavou a zajímá mne, jaký názor na totéž mají ostatní. Mlčet a tím nutit druhé aby svůj názor lépe vyložili vede spíše k tomu, že zmlknou i oni a žačnou ten výklad považovat za zbytečný a marný.Dávat je možno, když je příjemce.Pokud příjemce neukáže, že přijímá,pak je pro dárcem tím, kdo nepřijímá. Ta tvoje reakce je tedy důležitá, nejen to pasívní přijímání o kterém vlastně nikdo neví. Když jsem se učil kdysi dávno jezdit na kole a sotva udržel rovnováhu, dělal jsem před diváky blbiny abych tím zakryl, že to škobrtání je důsledkem mého neumění,ale že si s toho dělám legraci.Když jsem se jezdit naučil, již jsem si tu legraci dělat nemusel a prostě jsem jezdil.Jakmile však jsem se setkal s někým, kdo jezdil lépe a rychleji,při závodění jsem svou neschopnost skrýval legrací. Když pozoruji dnešní děti, vidím, že dělají totéž a totéž dělají i lidé dospělí ba i starci.Já už svou nedokonalost neskrývám a tím jsem se osvobodil. Nebojím se ponížení a nemám zájem kohkoliv ponížit,takže přede mnou nemusíš nic za legraci skrývat. Buď raději Neronisem.Jestli jsem tě tím naštval, pak je to obraz mojí nedokonalosti, kterou neumím a nechci skrývat. Já tě prostě beru takového jaký jsi.
MB |
neronis |
Posted - 21/02/2010 : 17:55:56 Mě taky baví každou ideu rozebírat, jinak bych to nedělal. Jen jsem už dávno přišel na to, že nemůžu říct pokaždé co si myslím, protože by to znamenalo, že bych žádnou reakci, která by v idee pokračovala, nevyvolal. Člověk se až neuvěřitelně soustředí na to co se mu povede a v čem je úspěšný. Proto je to třeba zmiňovat co nejméně aby se snažil vyložit na dané téma jiný, výstižnější argument.
Já si z toho dělám spíš trochu legraci, protože by mě nikdy nenapadlo, že by mohl být filosofický nerd považován za frajera. Na vysoké jsem nebyl, možná jim tam na filo holky padají k nohám a žasnou nad jejich schopnostmi metaforizovat i králičí lejno. |
Miloslav Bažant |
Posted - 21/02/2010 : 15:15:13 Neronisi.
Já myslím, že ten frajer nejsi,je to pouze reakce . Prostě si myslíš, že se tě někdo snaží vést tam ,kam nechceš a toto je tvůj spůsob obrany.Tak to vidím já,ale samozřejmě se mohu mýlit.Pokud se podívám do topicu o umění,pak bych řekl,že se nemýlím. Más prostě svou úroveň a cosi od života žádáš a k čemusi chceš dojít. Snaha kohokoliv tlačit tě k vyšším hodnotám stojí proti tvým zájmům.Rozhodovat o tom zda ten tvůj přístup k životu a poznání je správný, nebo jiný bych si netroufnul a myslím, že na soud nemá právo vůbec nikdo, kromě tebe. Mne k poznávání tlačí zvědavost a tak díky poznávání světa kolem opomíjím mnohé,co má třeba větší cenu, jenže já to hledání potřebuji k životu a stejně tak mohu být proto souzen,ale stejně tak na to nikdo nemá právo vyjma mne samého. Někomu se může ze svého pohledu zdát, že tvoje hodnoty jsou nižší než jeho,že opomíjíš cosi podstatného, co by dalo tvému životu smysl,ale skutečnost může být taková, že právě ten tvůj pohled na hodnoty může být tím správnějším. A opět je to o stromu znaků. Každý máme svůj list znaků hodnot, který povyšujeme a jiné vidíme níže. Nikdo však nedokážeme vidět pravdu.Čistota je rovna snaze vidět strom toho hruhého na stejné výši jako ten svůj a výsledkem je pochopení snah a jednání toho druhého. Přes to vše bych řekl,že je upřímnější říci, že mne cosi docela obyčejně nezajímá. Otázkou je zda by tím diskuse neskončila a jestli právě ta diskuse není tím, co tě zajímá a baví. A tak si do toho nenech mluvit a buď prostě svůj. To je asi tím nejlepším.
MB |
neronis |
Posted - 21/02/2010 : 12:27:06 Podle všeho to vypadá že ano. |
Sokrates |
Posted - 21/02/2010 : 12:02:02 neronis Topic je "sebereflexe". Zkus ji použít a odpověz si sám. Já jsem se jen zeptal. |
neronis |
Posted - 21/02/2010 : 09:46:08 Sokrate Topic je "sebereflexe". Myslíš, že vypadám jak největší frajer? |
axel01 |
Posted - 20/02/2010 : 23:08:37 tak to není, záleží dost taky na tom, CO to je za texty. ne délka |
|
|