| T O P I C R E V I E W |
| Academia-Bohemica |
Posted - 03/11/2006 : 15:25:31
Oživit autentické filosofování
Rozhovor s filosofem Romanem Cardalem o originální "internetové univerzitě" Academia Bohemica
31.10. 2006 Jan Kirschner
Co je to Academia Bohemica?
Academia Bohemica je instituce, která nabízí studium v podobě kurzu filosofie formou e-learningu. Tento moderní způsob přístupu k informacím s sebou nese celou řadu výhod. Zájemci o obor nejsou fyzicky přítomni na přednáškách, ale seznamují se s jejich obsahem v čase a v místě, které si sami určí. E-learningový program tedy poskytuje zájemcům o něj větší svobodu, než je tomu v případě klasického prezenčního studia. Naopak větší požadavky jsou kladeny na ty, kdo přednášky zajišťují. Elektronické texty musí totiž dostát docela vysokým didaktickým nárokům, je nezbytné jim dát jasnou strukturu a využít při jejich sepisování takové techniky, aby byly co nejvíce přehledné a aby je mohl student v procesu učení co nejlépe asimilovat. Pokud vím, u nás ještě nic takového v oblasti filosofie neexistuje. Studenti se proto mohou těšit na novou podobu zpracování filosofických témat, které by zároveň mohlo více stimulovat jejich motivaci ke studiu.
Proč přicházíte s touto nabídkou studia filosofie?
Na tuto otázku lze odpovědět na několika úrovních. Předně je tu již zmíněná výhodnost internetového přístupu k učebním textům. Chceme-li se přizpůsobit novým pedagogickým trendům a chceme-li poskytnout možnost studia filosofie co největšímu počtu uchazečů, jeví se zvolený typ výuky jako velmi vhodný. Za druhé se vhodnost volby e-learningové formy studia odvozuje i od autentického způsobu filosofického myšlení, do něhož bychom chtěli studenty uvést. U nás bývá tento způsob kritického filosofického myšlení pravidelně překrýván pouhými interpretacemi děl významných či právě úspěšných filosofů. Internet konečně dovoluje i mnohem častější a intenzivnější kontakt se zahraničními univerzitami nejen po linii studentské, ale též po linii lektorské. Tím se českým a slovenským studentům ve finále umožní přístup k filosofickému dění, které jinak není snadno dostupné.
Můžete nám prozradit, co pro studenty chystáte? Na jakou mezeru v našem oficiálním studiu filosofie narážíte?
Naším úmyslem je předložit v základech kompletní, organicky propojené kurzy jednotlivých filosofických disciplín od logiky až po filosofii Boha. Přitom se z dobrých důvodů chceme vyhnout standardizovaným schématům výkladu filosofie - zvláště jejímu relativistickému, historizujícímu zploštění, které tradiční sektory filosofického poznání chápe už jen jako více či méně náhodný kulturní produkt veskrze dějinně podmíněného člověka. V takovém pojetí celá filosofie degeneruje v interpretaci svých vlastních dějin v souladu s právě uznávaným, aktuálním dějinným momentem kodifikovaným hermeneutickým kánonem. Studenti si v podobném intelektuálním režimu musí osvojit náhledy těch filosofů, kteří jsou momentálně in – co řekl Nietszche, Hegel, Dilthey, Derrida, Lyotard, Heidegger a mnoho jiných. Domníváme se, že tento způsob pěstování filosofie není šťastný. Absolvent má sice zaručený snadný konsensus s masou jiných absolventů téhož provozu; může být i úspěšný. Až příliš snadno si však osvojí onen nezúčastněný nadhled pouhého historika filosofie nad různými filosofickými směry. Domnělá objektivita, s níž se zdržuje hodnocení či preferování se ovšem mění v nouzi. Typický absolvent pak kombinuje dvě možnosti: Uvěří vnucující se skepsi, která nedovoluje hodnotové rozlišování filosofických myšlenek a začne šířit ideály postmoderní plurality. Současně se ale neubrání přesvědčení, že aktuálně převládající filosofické stereotypy jsou ty nejlepší.
Nabízíme alternativu. Zdá se nám totiž, že v protějšku k převládajícímu způsobu studia filosofie je třeba oživit dva motivy autentického filosofování. Za prvé vrátit do filosofického studia původní zájem o pravdivá řešení obtížných problémů. Takový zájem však dojde naplnění jen tehdy, když se ve filosofickém myšlení znovu obnoví smysl pro opravdu kritické postupy, v nichž se důsledně konfrontuje každá teze s antitezí – pro a proti. A to je druhý motiv, který v dnešním filosofování postrádáme. Důsledkem takové absence je nefilosofický konformismus, v němž např. zástupy absolventů považují za naprosto samozřejmé, že metafyzika je odepsaná, že její čas skončil. My na ni naopak nebudeme předčasně rezignovat. Bude nás v této souvislosti přednostně zajímat možnost jejího kritického založení. To je podle našeho soudu ta mezera v současné nabídce filosofického studia, kterou bychom chtěli vyplnit.
Jakou konkrétní podobu má vámi nabízený kurs?
Kurz je dlouhodobý, celý ho lze absolvovat během 3 let. Je rozčleněný do 10 modulů, které jsou dále děleny do dílčích 24 lekcí. Moduly je možné studovat samostatně nebo ve vzájemné kombinaci. Nebudu vyjmenovávat názvy všech modulů, jen namátkou bych zmínil filosofickou logiku, noetiku, ontologii nebo filosofickou antropologii.
Kurz je zahajován úvodním seminářem s prezenční účastí všech účastníků kurzu a všech lektorů. Ten nejbližší se uskuteční 11. listopadu. Studující se na semináři seznámí se všemi studijními oporami, které nabízíme. Poté se vrátí do svých domovů a začnou studovat v místě a časových možnostech, které každému nejlépe vyhovují. Konzultace a zkoušky na závěr každého modulu absolvují účastníci rovněž v prezenční formě. Vše ostatní je e-learning, distanční forma studia.
Jak se mohou zájemci přihlásit nebo získat více informací?
Přihlášky spolu s dalšími základními informacemi jsou k dispozici na webových stránkách www.academia-bohemica.org
Co tedy účastníci vašeho kursu získají?
Vlastním smyslem celého podniku je zprostředkovat zájemcům opravdu kvalifikovaný vhled do problémů filosofie a to na způsob aktivní spoluúčasti při jejich promýšlení. Nebudeme předkládat žádná dogmatická řešení, o nichž by nebylo dovoleno pochybovat a které by byly vybaveny nedotknutelnou imunitou vůči kritickému dotazování. Studenti budou moci vstupovat do výkladu látky v každém jeho momentu formou chatu a diskuzního fóra. Jestliže se nám podaří naučit absolventy kurzu myslet samostatně nejen v rovině teoretické, ale i při konfrontaci s otázkami životní praxe, budeme považovat realizaci našeho projektu za úspěšnou.
Co by měl případný zájemce zvážit při svém rozhodování o tom, zda se do tohoto typu studia filosofie pustit či nikoliv?
Kdo se chce dozvědět něco o filosofii, má možnost naší nabídky využít. Pokud s ní nebude spokojen, nebude prostě ve studiu dále pokračovat. Jsou-li ale mezi případnými zájemci i takoví, kteří nehledají jenom informace o filosofii, nýbrž touží po solidní filosofické kultivaci svého vlastního myšlení, neměli by pro svou nerozhodnost příliš dlouho váhat. Neboť přesně pro tento druh lidí chceme pracovat. Filosofie není disciplínou, do níž se vchází z vnějšku. Každý člověk denně mnohokrát užívá pojmy, jejichž poslední osvětlení spadá do kompetence filosofie. Bez pojmů identity, různosti, vztahu, činnosti atd. by se naše myšlení vůbec nemohlo aktivovat a nikdo jiný než filosof si nemůže osobovat nárok na finální ozřejmění těchto základních kognitivních momentů lidské mysli. Nikdo z nás proto nestojí před volbou zda filosofovat či nikoli, ale jen před neodvolatelnou alternativou filosofovat dobře či špatně.
Roman Cardal bude na Akademii Bohemice přednášet ontologii a je autorem mnoha textů z oblasti novotomistické filosofie a ředitelem české sekce Mezinárodní společnosti Tomáše Akvinského. Přednášel logiku na KTF UK v Praze. Absolvoval germanistiku na FF UK v Praze, studoval na Lateránské a Gregoriánské univerzitě, obdržel licenciát z filosofie (SFD Bologna) a teologie (STAB Bologna) a doktorát z filosofie (Regina Apostolorum v Římě).
|
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Maftík |
Posted - 20/05/2011 : 10:52:11
http://olat.academia-bohemica.org/olat/auth/repo/go?rid=17334272&guest=true&lang=cs
Na odkaze najdete nahrávky z právě uplynulého víkendového semináře o politické filozofii s Romanem Jochem. |
| Maftík |
Posted - 20/05/2011 : 10:43:36
Jak jsem psal, dlouho jsem tu nebyl, takže jsem nic záměrného neskrýval.
Ke zbytku tvého příspěvku nějak nevím co napsat, akorát by mne zajímalo, kým bývá AB srovnávána s antickou sofistikou a proč.
quote:
Originally posted by Pepeeeee
Maftíku,
tím, že neukážeš svou nevzdělanost z AB, sice dosáhneš potřebného výsledku, tedy skrytí skutečnosti, že kurz není (resp. nemůže být z principiálních důvodů) zas tak kvalitní, přesto chci znát několik odpovědí, jinak je budu muset odvodit. Jestli se nepletu, přečetl si Fuchsovy příručky a zajímáš se více či méně o existencionalismus. Sekundární literatura tě sice dokáže uvést do problematiky současné i minulé, ale je to pořád jen klouzání po povrchu. Zkrátka 7 brožur tě naučí do jisté míry (předstíraně) "filozofovat" (ve smyslu uvažovat nad problémy idejí, univerzálií, monád a možná i jazyka), ale to slouží jen jako honění si vlastního trika nad titulem a zdánlivou inteligencí. Jistě tě přímo či nepřímo naučili mnoha cizím slovům a určitému způsobu argumentace, já však tvrdím, že je to pouhý klam. Snad byla často AB srovnávána s antickou sofistikou, ale ono se není čemu divit, skutečně se to tak jeví.
Když budu intenzivněji, řekněme po dobu pouhých 3 měsíců, studovat Nimcovičův "Můj systém", pak můžu teoreticky sehrát poměrně kvalitní partii i s Carlsenem. Téměř určitě mě porazí, přesto ho solidně zaměstnám. Zkrátka, abych to vyjádřil na číslech, největší rozdíl je mezi 0 (nic) a 1(něco), takový rozdíl z tohoto hlediska je nutně vyšší než mezi 50 a 100. (Na otázku, zda je přechod mezi 0 a 1 větší než mezi 1 a 100 000, není snadné najít odpověď, záleží totiž na aplikovatelnosti tohoto "vzorce". O to tu však neběží.) Stejně tak, tě v AB naučili něco a s tím něco se dokážeš do jisté míry postavit i velkým kapacitám současné filozofie.
|
| Maftík |
Posted - 20/05/2011 : 10:41:59
Ahoj
Promiň, ta toto fórum už nechodím a v minulé době jsem se tu přihlašoval jen když jsem tu chtěl hodit info o nějaké akci.
AB jsem zatím neabsolvoval, chybí mi jeden důležitý předmět, abych získal certifikát (titul z toho studia neplyne). Prošel jsem dosud následujícími: Úvod do filozofie (ale ten se nepočítá), Logika, Noetika, Ontologie, Teodicea, Antropologie, Dějiny filozofie I (starověk + středověk), Dějiny filozofie II (novověk). Momentálně dělám Filozofii vědy (tu co nevidět dokončím), Etiku a Filozofii 20. století. Další předměty již dělat nebudu.
AB je zaměřena na filozofický realismus metafyzický (nezávislost světa na poznání) i epistemologický (nezávislost struktury světa na poznání), což je dnes směr takřka undergroundový. Takže toho se týká i moje "specializace".
Co se týče úrovně kurzů, většinou jsem byl spokojen. Osobně bych vyzdvihnul hlavně Dějiny filozofie Michala Jamného, také Cardalovu Ontologii.
Kolem filozofie jsem přečetl řádově zatím desítky knih. Mou "mateřskou" filozofií je realismus, ale vždy jsem měl i určité existencialistické sklony a v posledních měsících mě více zajímá fenomenologie (jakožto východisko filozofie), zvlášť jsem zvědavý na její realistickou verzi.
quote:
Originally posted by Pepeeeee
Maftíku,
zajímalo by mě, jaká je úroveň toho internetového kurzu filozofie a hlavně, co všechno jsi se tam naučil. Předpokládám, že jsi to absolvoval, získal si tedy nějaký titul? Jakými předměty jsi prošel? A jen tak zhruba by mě zajímalo, kolik jsi toho přečetl kolem filozofie (je to bídná otázka, ale pokus se to nějak odhadnout)? Navíc, pokud jsi to opravdu vystudoval, jaká je tvoje "specializace"? (netvrď mi, že od všeho trochu, určitě je u tebe nějaký směr hlouběji rozvinutý)
Ptám se čistě ze zvědavosti, zajímá mě, na jaké úrovni je absolvent toho kurzu. Já se tam určitě nepřihlásím, jednak nemám peníze, jednak více věřím státním univerzitám.
|
| Pepeeeee |
Posted - 28/03/2011 : 22:58:28
Maftíku,
tím, že neukážeš svou nevzdělanost z AB, sice dosáhneš potřebného výsledku, tedy skrytí skutečnosti, že kurz není (resp. nemůže být z principiálních důvodů) zas tak kvalitní, přesto chci znát několik odpovědí, jinak je budu muset odvodit. Jestli se nepletu, přečetl si Fuchsovy příručky a zajímáš se více či méně o existencionalismus. Sekundární literatura tě sice dokáže uvést do problematiky současné i minulé, ale je to pořád jen klouzání po povrchu. Zkrátka 7 brožur tě naučí do jisté míry (předstíraně) "filozofovat" (ve smyslu uvažovat nad problémy idejí, univerzálií, monád a možná i jazyka), ale to slouží jen jako honění si vlastního trika nad titulem a zdánlivou inteligencí. Jistě tě přímo či nepřímo naučili mnoha cizím slovům a určitému způsobu argumentace, já však tvrdím, že je to pouhý klam. Snad byla často AB srovnávána s antickou sofistikou, ale ono se není čemu divit, skutečně se to tak jeví.
Když budu intenzivněji, řekněme po dobu pouhých 3 měsíců, studovat Nimcovičův "Můj systém", pak můžu teoreticky sehrát poměrně kvalitní partii i s Carlsenem. Téměř určitě mě porazí, přesto ho solidně zaměstnám. Zkrátka, abych to vyjádřil na číslech, největší rozdíl je mezi 0 (nic) a 1(něco), takový rozdíl z tohoto hlediska je nutně vyšší než mezi 50 a 100. (Na otázku, zda je přechod mezi 0 a 1 větší než mezi 1 a 100 000, není snadné najít odpověď, záleží totiž na aplikovatelnosti tohoto "vzorce". O to tu však neběží.) Stejně tak, tě v AB naučili něco a s tím něco se dokážeš do jisté míry postavit i velkým kapacitám současné filozofie. |
| Pepeeeee |
Posted - 17/03/2011 : 16:59:57
Maftíku,
zajímalo by mě, jaká je úroveň toho internetového kurzu filozofie a hlavně, co všechno jsi se tam naučil. Předpokládám, že jsi to absolvoval, získal si tedy nějaký titul? Jakými předměty jsi prošel? A jen tak zhruba by mě zajímalo, kolik jsi toho přečetl kolem filozofie (je to bídná otázka, ale pokus se to nějak odhadnout)? Navíc, pokud jsi to opravdu vystudoval, jaká je tvoje "specializace"? (netvrď mi, že od všeho trochu, určitě je u tebe nějaký směr hlouběji rozvinutý)
Ptám se čistě ze zvědavosti, zajímá mě, na jaké úrovni je absolvent toho kurzu. Já se tam určitě nepřihlásím, jednak nemám peníze, jednak více věřím státním univerzitám. |
| Maftík |
Posted - 16/03/2011 : 19:49:51
AB rapidně snížila ceny některých kurzů, viz http://www.academia-bohemica.org/e-learning-filozofie |
| Maftík |
Posted - 02/03/2011 : 14:15:27
http://www.facebook.com/pages/Academia-Bohemica/172334856111497 |
| Maftík |
Posted - 24/10/2010 : 22:35:18
Z webu AB:
"Od 19.10. 2010 otevíráme kurz Úvod do filosofického myšlení, v zimním semestru se přednášky konají každé úterý od 17. hod. v učebně č. 103. (zde se myslí patrně institut CEVRO) všichni zájemci o filosofii jsou vítáni. " |
| Maftík |
Posted - 25/06/2009 : 11:46:43
2Stream :
Pokud jde tedy čistě o věc motivace - zda byla teologická - pak tedy nemám problém uznat že máš asi pravdu. Mi se jen nelíbilo jak jsi celou věc formuloval 24/06/2009 : 00:06:31, kde 2+3 odstavec viděny jako celek měly jakoby náběh k sofismatu (možná jen můj dojem). Každopádně mě v souvislosti s tou motivací zaujal názor Anthonyho Kennyho, který píše že B. Russell právě tu teologickou motivaci, motivaci z víry nebo něco v tom smyslu Tomášovi vyčítal (musel bych si to teď znova přečíst), přičemž však sám Russell se snažil celý život dokázat že 1+1=2, čemuž ovšem bezesporu celý život stejně věřil. Tudíž že na tom, že se snažíme dokazovat něco čemu "stejně" věříme nemusí být nic špatného. Důležitá je otázka pravdivosti. |
| Stream |
Posted - 25/06/2009 : 07:44:42
quote:
Originally posted by Maftík
[quote]
Ad první látka - nevím jaké intence evidují dějiny filosofie, nicméně v případě věčnosti a nestvořenosti první látky by zde byly v podstatě 2 absolutna, což je ovšem rozporné. Někde tímto směrem bych viděl argumentaci ...
V druhém případě máš víceméně pravdu, ...
A myslíš že v prvním pravdu nemám? Netvrdil sem, že se pro to nedá najít argumentace - myslím u Tomáše je někde diskuse na téma, co je prvotní, jestli potence nebo akt - což je pro mě jako zkoumání jestli byla dřív slepice nebo vejce. Jenže podle mě je ten problém je motivovaný teologicky. Aristotelés nikde slepico-vejčí problém řešit nemusí, protože prvotní je obojí. A Aristotelés nikde nevyhlašuje Boha jako "absolutno" takže nevzniká problém, který ty zmiňuješ. Motivace proč chápat první akt, prvního hybatele (Boha) jako absolutno je v konečném důsledku podle mého názoru teologická.
Jinak pochopitelně těch změn mezi Aristotelem a např. Tomášem je daleko víc, a hodně se týká právě Boha a s ním souvisejících a odvozených věcí. U Aristotela je např. čistý akt (Bůh) nehybný a pouze myslící (což vylučuje zázraky a třeba Krista), není všemocný v křesťanském smyslu, což myslím není ještě i u Averroese, až u Tomáše, není vševědoucí (myslí jen na to, co je nejlepší), není milující (a pokud, tak miluje jen sebe) a jeho morální statut je dost nejasný. Aristotelés také nikde neříká, že by Bůh měl nějakou vůli.
Tomášovo pojetí času je naopak neseno potřebou vysvětlit vševědoucnost Boha, tedy zejména to, jak může Bůh znát budoucnost a toto jeho poznání nebylo v konfliktu s lidskou svobodou. Křesťanský Bůh ví přesně, co zítra udělám, přesto jsem prý svobodný - zjevná inkonzistence, motivovaná čistě teologicky, kterou je nutno filosofickými prostředky vyspravit. U Aristotela tento problém nevzniká protože netvrdí, že by Bůh znal budoucnost. |
| Maftík |
Posted - 24/06/2009 : 23:09:16
quote:
Originally posted by Rzwald
quote:
Originally posted by Maftík
Tož, co na to říct ... jestli hodnotíš filosofické práce podle intenzity subjektivního zážitku a podle toho jak by dle jiného hodnocení dopadli tví oblíbenci ... inu, taky možnost 
ono je to hned pochopitelnější, když připomenu svou tezi, že filosofie není věda, ale umění ;-) ..tím je dáno omezení v objektivním hodnocení...
Aha. No doporučím Ti Aristotelovu Metafyziku, pokud se nepletu tak první knihu ... |
| Maftík |
Posted - 24/06/2009 : 23:07:57
quote:
Originally posted by Stream
Třeba Aristotelés má ve své metafyzice také určitého Boha, čistý akt, který je věčný. Proti němu ovšem stojí první látka, čistá potence, která je také věčná a nestvořená. Tohle se upravilo myslím z ryze teologických důvodů (Bůh přeci stvořil vše).
Jiný příklad je třeba doplnění transsubstanciace, jejímž jediným příkladem je eucharistie, k seznamu Aristotelových typů změny.
Ad první látka - nevím jaké intence evidují dějiny filosofie, nicméně v případě věčnosti a nestvořenosti první látky by zde byly v podstatě 2 absolutna, což je ovšem rozporné. Někde tímto směrem bych viděl argumentaci ...
V druhém případě máš víceméně pravdu, jenomže transsubstanciace není primárně filosofická záležitost, a navíc její zařazení k typům změny myslím není žádným korumpováním filosofie teologií - v tom smyslu, že to nic "neopravuje" a nekatolíka to nemusí zajímat |
| Rzwald |
Posted - 24/06/2009 : 20:49:09
quote:
Originally posted by Maftík
Tož, co na to říct ... jestli hodnotíš filosofické práce podle intenzity subjektivního zážitku a podle toho jak by dle jiného hodnocení dopadli tví oblíbenci ... inu, taky možnost
ono je to hned pochopitelnější, když připomenu svou tezi, že filosofie není věda, ale umění ;-) ..tím je dáno omezení v objektivním hodnocení...
|
| Stream |
Posted - 24/06/2009 : 18:18:42
quote:
Originally posted by Maftík
Nevím co chceš naznačit ale důkazy Boha, aspoň v rámci klasické anticko-středověké filosofie, určitě nejsou stavěny na základě "libovolných formálních systémů". Jinak, mohl bys naznačit, v čem konkrétně byla středověká metafyzika jak píšeš "ušita na míru katolické teologii"? (ne že bych to chtěl apriori popírat, jen by mě zajímaly ty konkrétní příklady)
Třeba Aristotelés má ve své metafyzice také určitého Boha, čistý akt, který je věčný. Proti němu ovšem stojí první látka, čistá potence, která je také věčná a nestvořená. Tohle se upravilo myslím z ryze teologických důvodů (Bůh přeci stvořil vše).
Jiný příklad je třeba doplnění transsubstanciace, jejímž jediným příkladem je eucharistie, k seznamu Aristotelových typů změny. |
| Maftík |
Posted - 24/06/2009 : 14:55:39
quote:
Originally posted by Rzwald
Dále nesouhlasím s tím, že by se mělo zvažovat "pro" a "proti" v hodnocení filosofů, neboť..někteří mí oblíbení filosofové by z toho myslím nevyšli příliš dobře :-)
Např. Parmenidés (natož pak Zenón) toho opravdu mnoho neudělali, ale mně se strašně líbí způsob jejich myšlení...a cením si jich mnohem více než Augustina nebo dokonce Akvinského, jehož význam mnohonásobně překračuje význam těch starých Řeků. Spinozy hodnotím mnohem lépe než Descarta s Leibnizem dohromady. Podobně Hegel je imo genius, ale Kant mně nic neříká. To přitom nemá spojitost s jejich "opravdovou" významností (kterou dostaneme, když je budeme hodnotit "pro" a "proti"), ale s tím, jaký tito filosofové měli přínos pro mě osobně. Já mám myšlení Kanta snad odjakživa...a když o Kantovi četl, tak mi připadal příliš zjevný. Pravděpodobně to bylo ale pouze proto, že právě jeho typ myšlení se výrazně promítl do pozdější vědy, takže na tohle myšlení jsem zvyklý a připadá mi nudné. Hegel, kterého obdivuji, ...to byl naproti tomu pro mě nepopsatelný fascinující zážitek...a pro mě bude mít Hegel navždy větší význam než deset Kantů na pátou..a nic na tom nezmění fakt, že pokud jde o "pravdu", tak je Hegel uplně mimo.
Tož, co na to říct ... jestli hodnotíš filosofické práce podle intenzity subjektivního zážitku a podle toho jak by dle jiného hodnocení dopadli tví oblíbenci ... inu, taky možnost
|
|
|
