| T O P I C R E V I E W |
| Sokrates |
Posted - 31/05/2009 : 13:09:58
Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie. Na protest proti okupaci Československa spáchal 16.ledna 1969 sebevraždu sebeupálením. Byl to pro vás sebevrah či hrdina? Kde se nacházejí vaše hranice mezi hrdinstvím a sebevraždou? |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/06/2009 : 10:04:18
Sokrate.
Každé ráno otevřu toto forum a dívám se zda je zde něco nového,co by stálo za chvilku přemýšlení.Když vidím všude jen své jméno zavřu forum a jsem trochu sklamaný. Dnes jsem zde našel tvoje slova a jsem rád. Jsem rád i proto, že ze tvých slov cítím cosi jako neporozumění tomu čemu bych byl rád aby lidi pochopili. Takže to vezmu po částech a budu se snažit vše uvést na pravou míru.
---------------------------------------------------------------------
Možná až moc myslíš. Zkus se uvolnit a spadnout do přítomnosti. A hlavně nezávid. Slovo v procesu myšlení považuješ za lidskou duši, tedy za své já. A tady se s tebou rozcházím.
---------------------------------------------------------------------
Tady se se mnou nejspíše vůbec nerozcházíš, jen jsi to chybně pochopil. Slovo v procesu myšlení nepovažuji za lidsko duši. To by byl nesmysl. Slovo je pouze funkce v procesu myšlení,která vznik lidské duše umožňuje, V procesu myšlení je základem smyslové vnímání a polární ukládání informmací. Důležitá je také funkce mostů,která umožňuje aktivaci navzájem propojených paměťových záznamů třeba jen jedinou smyslovou informací. U zvířat toto vše probíhá,ale ty mostní celky (mohou být dost rozsáhlé) jsou navzájem oddělené a proto je k jejich aktivaci potřeba smyslových vjemů. Slovo je tím co tyto mostní celky navzájem propojuje, jedná se tedy o prostředek, či funkci,která má jako výsledek myšlení lidské,které je méně závislé na smyslových vjemech a je díky FUNKCI slova schopné aktivovat v paměti uložené informace i bez funkce smyslových vjemů. Vzniká tím myšlení permanentní (trvalé) které umožňuje díky funkci slova vzpomínat (ˇvíce než prostá paměť) Přemýšlet, uvedomovat si své já ve vztahu k okolí a světu, umožňuje kreativitu, fantazii a podobně. Bez těch základních funkcí by nebylo možné myšlení a ta funkce slova je pouze čímsi navíc, co má jen člověk. Lidská duše je souhrnem všech funkcí procesu myšlení,ale slovo je tím co dává lidské duši formu a podmiňuje její existenci. S tímto bys mohl souhlasit a tak to vlastně celou dobu vykládám.
Zda myslím moc, nebo málo, nedokáži posoudit,protože neexistuje žádná norma. Myslím,že mnozí lidé myslí více a mnozí méně a vše je v pořádku. Pokud někdo přemýšlí o světě kolem, myslí zajisté více, než ten kdo celý den přemýšlí o tom, že půjde na pivo.
Pokud se závisti týká,pak asi nevím tak docela oč jde. Co závidět? Peníze? Mám co potřebuji a mít více by znamenalo i více starostí. Skutečně nevím co bych komu mohl závidět. Napadlo mne mládí, to bych závidět mohl,kdybych je neměl. Já je však mám,protože se mladý cítím a navíc mám na mládí vzpomínky které tvoří mne samého, mé já. Každý má to své mládí a kdyby získal navíc jiné, změnilo by jeho já a nebyl by to již on. Když tak uvažuji,pak nemám důvod k závisti směrem nahoru, čili k lidem dokonalejším, ale spíše dolů. Mohl bych závidět bohorovný klid primitivům. Přesto že nemám co závidět, toto slovo závist užívám. Vyjadřuji jím však cosi zcela jiného,než je původní smysl tohoto slova. Máš li krásnou a hodnou holku,pak řeknu, že tu tě závidím. Jenže já tím říkám jen to, že je pěkná a hodná,čili závidění hodná. A přitom tě jí přeji a sám jsem spokojen s tím co mám. Rozumíš tomuto? Nezávidím platy politikům,ale přál bych si aby za ně odváděli alikvátní výkon.Pokud tak nečiní,pak ty peníze považuji za vyhozené oknem. To není závist ale moje legitimní právo, požadovat za plat patřičný výkon. Takže nevím, jestli tě moje odpověď na téma závist uspokojila, ale já prostě nezávidím a možná je to právě tím, že jak říkáš hodně myslím.
--------------------------------------------------------------------
Píšeš o lidské duši, jakožto o důsledku slova v procesu myšlení. Na jednu stranu si rád a možná i trochu pyšný na to, že můžeš o sobě samém přemýšlet díky SvPM, na druhou stranu by si v ráji díky tomu samému trpěl.(pokud by si trpěl v ráji,zajímalo by mě, jak snášíš tento život) Trpíš, když něco nemáš a trpíš i dokonce tehdy když dostaneš to co chceš, protože víš, že to nebudeš mít navěky.
---------------------------------------------------------------------
Píši o lidské duši,aby ostatní pochopili oč se vlastně jedná. 6e to není nic napřirozeného a tajemného,ale cosi zcela normálního, co má zcela přirozenou podstatu. Pyšný? Člověk je pyšný na to čeho dosáhnul a pyšný může být i na to že dokázal vypít dvacet piv. Pokud jsem dokázal najít podstatu lidské duše, mohu být na to pyšný a cítit v tom jakousi cenu svého života pro ostatní,ale to jen tehdy,podaří li se mně dosáhnout toho, aby mně lidé porozuměli a pochopili co ta duše je.Pokud se tak nestane, nemám jediného důvodu k pýše. Pyšný mohu být i daleko menší věci, které se mně podařily, třeba na své děti(což však není méně než moje poznání) Člověk bez pýchy je člověk který si neváží vlastního života a má dojem, že v životě ničeho pořádného nedosáhnul.
Trpěl bych v ráji? Nevím jakou to má souvislost tím, co předcházelo,ale pokud bych v tom ráji měl svoje vzpomínky,pokud bych tam mohl přehodnocovat celý svůj život, jeho délku, jeho kvalitu a vše co jsem smrtí ztratil, nejspíše bych trpěl.Otázkou je, co bych získal tím pobytem v ráji,zda by kvalita toho vzpomínky na život nezastínila a na život bych nezapomněl jako člověk zapomíná a s paměti vytěsňuje špatné vzpomínky. I to dobré může být ve srovnání s lepším bráno jako špatné. Takže v takovém případě bych nejspíše netrpěl. Jenže já považuji za ráj tento svět a nikoliv nějaký posmrtný. Zde žiji jak nejlépe dokáži a jsme zde na světě a v tomto životě spokojený. Kdyby zde nebylo toho špatného,pak by byla snížena moje schopnost vnímat to dobré a to trošku méně dobré by se stalo tím špatným. Ráj jako svět plný příjemna je nesmyslná myšlenka,protože by se s části příjemna stalo nepříjemno. Slovo ráj je pouze vyjádřením lidské touhy po příjemnu,ale příjemno je vnímáno vždy a jen v kontastu s nepříjemnem, stejně jako v malování,kdy světlo může na obraze svítit jen když dokážeme namalovat tmu. Nedkážeme li v muzice zahrát piano, nemůže vyznít forte,Monotonost je nepříjemnem i tehdy jedná li se o trvalý stav příjemna.
Smrt nevidím jako osvobození se od neustálého myšlení. To je totální omyl s tvé strany.Smrt je pouze konec života a já mám život rád. Vím, že jsem smrtelný a toto přijímám jako fakt. Jsem s tím tedy smířený,protože není možná jiná varianta. Kdyby byla, pak bych ji přijal raději,ale bohužel není. To že smrtí končí proces myšlení ,čili si po smrti svou smrt neuvědomím beru jako cosi, co mně bere strach ze smrti.
Mluvíš o umění a zde jsem dost doma. Vím jak člověk při malování přestane vnímat své tělo i čas a jeho mysl se přenese do prostoru obrazu. Vím jak člověk ztratí své já při hudbě a stane se hudbou samou. Znám i to jak člověk dokáže přijmout já mnoha lidí při psaní knih a dokáže žít jejich životy. Jenže milý zlatý, podmínkou toho je prachobyčejné řemeslo. Nemášl li zvládnuté řemeslo,pak toho stavu nemůžeš dosáhnout, protože ruce nedokáží udělat to, co běží v mysli. Neumíš li hrát třeba na klávesy natolik, aby ruce dokázaly vyjádřit hudbu která tě běží v mysli, nikdy se tou hudbou netstaneš a remeslo, to jsou tvoje vzpomínky a při tvorbě řemesla bylo funkce slova zatraceně hodně potřeba. Můžeš se přenést do hudby čtením not,ale cožpak noty nejsou slovy plnící zde funkci slova? Neznáš li noty, čili tyto neplní funkci slova (propojení s informacemi)hudbu si s notami nedokáže spojit. Což tony a jejich frekvence neplní funkci slova? Nemáš li je v paměti uložené a spojené s patřičnými informacemi, nemáš hudební sluch. Máš li je spojeny s chybnými frekvencemi, máš hudební hluch a jsi falešný . Čožpak při malování neběží v tvojí hlavě slova? Beží a bez nich bys nedokázal aktivovat informace třeba o tom, že je li cosi dál, je mezi tebou a objektem vzduch a ten se určitý spůsobem projevuje a ta abys dosáhnul zvdálenosti, musíš ten vzduch znázornit změnou odstínů a jaké to jsou odstíny to tě opět řekne paměť aktivovaná slovem. Trošku tě opravím. Při těchto činnostech není mysl potlačována, ale soustředěna na určitou specializovanou obast. Ani ten fotbalový hráč nemůže pozlačit své myšlení a dobrým hráčem je ten, který dokáže při hře soustředěně myslet a dle toho jednat. Ovšem je zde opět podmínka řemesla. Když tělo nedokáže plnit příkazy mysli,pak je výsledek chabý.
Při umělecké tvorbě je mnohdy intenzita procesu myšlení tak silná, že následkem toho dochází k porušování barier, rozšiřování operační paměti ,čerpání zrezerv mozku a mnohdy dochází k přechodu na vyšší vývojové stádium procesu myšlení a tím je myšlení permanentní algoritmické. Toto se může jevit jako myšlení bezeslovní,protože zde dochází k představě děje,prostoru i času,ale algoritmické myšlení využívá spojů, které vznikly fukcí slova a i při tomto myšlení dochází v pozadí k funkci slova. Toto myšlení však je těžko vyložit lidem, kteří jej nedosáhli, nebo dosáhli jen nízké úrovně. Jedním ze znaků algoritmického myšlení je snaha hovořit v algoritmech, čili vyjadřovat určitý děj prostřednictvím děje jiného. I malíř algoritmicky myslící vyjadřuje obrazem algoritmus a dějem na obraze vyjadřuje děj, který chce sdělit.K algoritmickému myšlení často dochází i lidí geniálních (geneticky) protože vyžaduje maximální kapacitu operační paměti, čemuž u těchto lidí dochází s důvodu geneticky oslabených barier,které se snadno porušují při naplnění aperační paměti a tato se tím rozšiřuje na úkor rezerv mozku. K tomuto stavu všakmůže dojít i člověk geneticky negeniální,pokud nějakou cestou rozšíří svou operační paměť. Trošku tě možná překvapím,ale toto jsem diagnostikoval u Dalibora,ale bohužel se pohybuje zatím v oblasti volné příliš neregulované fantazie bez kontolních funkcí. Kdyby byl převeden na určitou oblast,projevilo by se to co zatím vyvolává rozpaky jako projev geniality či přesněji algoritmického myšlení. Jenže v této fázi potřebuje vedení a to není schopen přijmout. Právě on by mohl dojít v poznání mnohem a mnohem dál, než jsem došel já.
S těmi lidmi, kteří přežili svou smrt je jeden velký problém.Většinou si vymýšlí a nebo líčí to,co proběhlo jejich myslí těsně před probuzením. Já jsem tím prošel nejméně třikrát. Poprvé při autonehodě ,kdy i lékař konstatoval smrt, podrihé a potřetí na JIPce při zástavéch srdce. Dle lékaře došlo ještě k jedné zástavě a byl jsem prý resuscitován, byla konstatovaná smrt a já jsem se sám poté "nahodil" Jenže o tom vlastně vůbec nevím. Dnes již běží moje srdce naprosto v pořádku, jak říká lékař "jako mladíkovi" a další skušenost s druhého břehu mne hned tak nečeká. Nemrzí mne to, protože tam není vůbec nic. Prostě ten čas pro mne vůbec neexistuje.
Mozek jako centrum myšlení? Mohl by myslet mozek ,kterému by byly zajištěny veškeré životní funkce a podmínky bez zbytku těla? Pokud by zde byla platná funkce slova, byl by schopen aktivovat paměťové záznamy a myslet v rámci jich. Nebyl by schopen aktivovat informace uložené před rozvojem řeči.To by bylo skutečné nefalšované peklo.Byl by schopen myslet takto mozek právě narozeného dítěte? Nebyl. K procesu myšlení by vůbec nedošlo i když by měl mozek schopnost myslet.Nejspíše by vůbec nedošlo ke vniku operační paměti,protože ta vzniká vstupem mínusových polarizujících informací při narození.
Tím naprosto základním u všeho živého je mozek, či jeho funkční obdoba(u rostlin) Zbytek organismu je zde proto, aby mozku vytvořil podmínky pro jeho funkci.
SvPM je mám takvý dojem slovo v procesu myšlení. Já tuto zkratku nepoužívám, ale zní docela zajímavě. SvPM je jen jednou ze součástí PAPM,čili programové analýzy procesu myšlení. Teprve celek má schopnost umožnit člověku aby se v procesu myšlení vyznal. Ano souhlasím s tím, že je to celé jen jednou součástí mozajky lidského poznání a nic víc ani méně.
Nění myšlení právě tou elektřinou? Zmatek,protože neexistuje slovo a není pojmenován určitý stav. Máme zde hmotu a máme zde energii. Energie je důsledkem a projevem hmoty. Mozek je hmota projevující se energií. Bez té hmoty není ani ta energie. Kdyby byla hmota v jiné formaci molekul, byla by jiná i výsledná energie. To jsem však stále jen u hmoty a energie. Neurony paměti mají vstupem informace pozměněnou svou formaci a výsledkem je určitý půbeh projevu výsledné energie. Ten průběh je podstatný,ale nemá jméno, Užiji tedy vymyšleného nágradního slova ,třeba shock. Každý paměťový záznam má svůj určitý shock a sled všech shocků v čase je tím myšlením. Není to tedy jen elektřina,ale shock, což je určitý průběh a tvar výsledné energie. Jestli jsi to díky vloženému náhradnímu slovu pochopil,pak se tioto slovo spojilo s určitými informacemi,a tvoje myšlení získalo schopnost myslet v této oblasti.Dokud to slovo neexistovalo, nebyl jsi schopný aktivovat tyto informace ve správné sestavě a mohl jsi balancovat pouze v rozměru slov, které se k tomu pouze blížily, či měli s těmito informacemi cosi společného. A to krásně ukazuje význam funkce slova v procesu myšlení. Máme tedy hmotu, energii,ale důležitým k pochopení je ten shock,čili výsledný průběh a stav energie,která je důsledkem určité soustavy molekul v neuronu a jejich výsledná energie v čase, Jeden shok by bylo možno znázornit na oscilátoru jeko křivků nárůstů a poklesů energie v určitém časovém rozměru. Následování schocků všech aktivovaných neuronů v čase je rovno vědomí. Vědomí tedy není hmota ani energie,ale děj probíhající v čase.
Je li nablízku Richard, čili Noemus,pak se ozve, protože ho opět trrošku vytočím.  Abys Sokrate pochopil význam těch různých soustav atomů a molekul v neuronu a pochopil jak vzniká ten Shock. musel bys pochopit základy gravitačního motoru,čili vzájemného působení gravitací atomů v závislosti na jejich vzájemném umístění a vzájemném pohybu. Musel bys pochopit,že působením měsíce a jeho pohybu kolem Země vzniká určitý stav energie,který Zemi určuje vzdálenost od Slunce a k témuž dochází v mikrosvětě při vztahu atomů v soustavách třeba toho neuronu. Kdybys znal vzorec gravitačního motoru (pouze název, o motor se ve skutečnosti nejedná)dokázal bys spočítat nejen vztah mezi Sluncem,Zemí a měsícem ve vztahu k ostatním planetám sluneční soustavy,ale dokázal bys vypočítat i jaký shock vznikne při určité soustavě atomů neuronu v němž je uložena určitá informace. Jenže tento vzorec se bohužel nedozvíš ode mne,ale pouze svědectví, že existuje. Pro lidi zneužívající svých schopností ve prospěch uznaných pravd by byla tato informace osudnou, protože otevírá dveře k pochopení podstaty hmoty a umožňuje zisk ovládat hmotu v absolutním měřítku. Na jedné straně tato schopnost umožňuje létat kosmem na velké vzdálenosti při minimu potřebné energie,ale také umožňuje vytvoření bomby,která by vedla k rozpadu hmoty celé planety.Proto lidé rozdělení pravdami tuto schopnost nesmí získat, aby ji nezneužili pro vítězství své pravdy i za cenu zničení všeho života.
Skus nyní uvažovat o tom, jestli zámečník mohl tato tajemství objevit,nebo je jen prostředníkem kohosi jiného,kdo tyto informace má zvládnuté již statisíce let. Zda ten zámečník jen nevyřiruje vzkaz lidem Země a sám vlastně nic nevymyslel. Již se blíží čas, kdy budete moje slova brát zcela jinak než dnes,kdy poznáte důkaz existence tisíců civilizací spojeného vesmíru,kde se lidé dokázali zbavit dědičného hříchu, kterým je zneužití schopností ve prospěch svého já a uznané pravdy a nikoliv láska, či sex. Potom teprve poznáš skutečnou historii planety Země v souvislostech s okolním vesmírem. Jsme v izolaci díky tomu, že jsme mocní, čili zneužíváme schopnosti ve prospěch svého já a uznané pravdy. Kdybychom nalezli cestu k čistotě,čili přijímání všech pravd pouze jako poznání a přestali v jejich prospěch zneužívat schopností,pak by ostatní civilizace neměly důvod svou existenci před námi ukrývat,protože bychom pro ně nebyli nebezpeční. Stali bychom se součástí spojeného vesmíru a získali informace i schopnosti všech těchto civilizací. Potom bys pouze zadal otázku lidské duše centrálnímu počítači a získal naprosto přesnou a kompletní odpověď a nikoliv kusou a nekompletní jako ode mne,ale ty informace by se v základu rovnaly. Ač jsem pozemšťan a zde jsem se narodil, jsem občanem spojeného vesmíru a je nás zde více.
Dělám si legraci, nebo to myslím vážně? Vyber si sám a logika nechť tě je vůdcem. odatková informace. Jsem spisovatelem sci fi.
MB |
| Sokrates |
Posted - 14/06/2009 : 20:41:06
Slávo
Možná až moc myslíš. Zkus se uvolnit a spadnout do přítomnosti. A hlavně nezávid.  Slovo v procesu myšlení považuješ za lidskou duši, tedy za své já. A tady se s tebou rozcházím.
Píšeš o lidské duši, jakožto o důsledku slova v procesu myšlení. Na jednu stranu si rád a možná i trochu pyšný na to, že můžeš o sobě samém přemýšlet díky SvPM, na druhou stranu by si v ráji díky tomu samému trpěl.(pokud by si trpěl v ráji,zajímalo by mě, jak snášíš tento život) Trpíš, když něco nemáš a trpíš i dokonce tehdy když dostaneš to co chceš, protože víš, že to nebudeš mít navěky. Smrt vidíš jako osvobození od neustálého myšlení. S přehnaným myšlením souvisí i špatná koncentrace, protože je to myšlení, které tě odpoutává od přítomnosti. Proto můžeš bud myslet nebo činit. Proto lidé milují malování,hudbu,fotbal a všechny tyto činnosti, kdy je naše mysl(SvPM) nejvíce potlačována. V tom okamžiku malování se stáváš štětcem a současně barvou čili prací, kterou vykonáváš a toto ty právě si a já věřím, že i budeme po smrti. A ne nějakou blbou lidskou myslí, která zahrnuje naši identitu,minulost,osobní názory,příběh. Já o toto nestojím stejně jako ty. Dokonce i lidé, jenž překročili ,,práh smrti'' hovoří o jakémsi jiném vědomí. Jako by viděli svět barvivější a živější než doposud. Za druhé si tito lidé vůbec nepamatují jak dlouho na oném druhém břehu pobývali. Jedna žena to popsala slovy: Kdybych řekla že jsem tam byla sekundu či 50 let ani jedno z toho bych nemohla popřít. Znamená to snad, že postrádala vědomí?
Tím nechci říct, že SvPM je blbost. Je to jen další skládačka z milionů do velké tajemné mozaiky, která si říká tajemství života.
Veškeré naše teorie vychází z předpokladu, že mozek je zdrojem našeho vědomí. Proč je ale tolik otazníků zrovna u mozku? Proč je mozek nejsložitější orgán? Je to tím, že je to právě mozek, který zkoumá de fakto sám sebe a nebo v mozku marně hledáme to co mu nepřináleží?
Ty vysvětluješ vědomí na podobenství počítače. To je dobrý příklad. Ale co když je naše duše onou elektřinou, která pohání onen motor? Vypnutí počítače potom nemá žádný vliv na existenci el. proudu(duše).
Největším důkazem posmrtného života by bylo, kdyby se potvrdila teze, že jsme schopni vědomí bez mozku. O těchto případech,kdy lidé bez šedé kůry mozkové normálně přemýšleli jsem už něco četl ale kdo ví, jestli je to pravda.
Zajímalo by mě, jak si třeba vysvětluješ mnohé nesrovnalosti okolo hypnozy. Je-li mozek opravdu jen stroj, jak bys vysvětlil existenci vnějšího pozorovatele? Hypnotizovaná osoba přebírá tvrzení hypnotizéra a přemenuje jej v prožitky,jednání nebo přesvědčení. Což funguje jako u počítače. Jak je ale možné, že hypnotizovaná osoba ti například obejde skutečný stůl, který hypnotizér nechal zmizet. Hypnotizovaný ho ve skutečnosti nevidí,nevnímá pomocí sugesce ale přesto ho obejde. A ještě by mě zajímalo, jak si vysvětluješ u hypnotizovaného vzpomínky cizích lidí z jiných dob? Je to způsobené snad genetikou? Pokud ne, tak čím? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 04/06/2009 : 17:28:25
Sokrate.
Ještě jednou jsem přečtl tvoje slova a hned na začátku mne zaujala tvoje slova o to že jsi psal rychleji než myslel. Jak já tě závidím. Já mám problém právě opačný. Kdybych psal desekrát rychleji než píši,psal bych stále mnohem pomaleji než myslel. Když třeba píši odpověď na tvoje slova, rozjede se mně myšlení a mnohé tvoje myšlenky spůsobí, že je v mysli rozvádím a skoumám. To co napíši je vždy je vývar s toho co mně proběhlo hlavou. Nejhorší na tom je,že se musím neustále v myšlenkách vracet aby byl psaný text plynulý a nebyl jen myšlenkovými skoky. A tak jsem si našel metodu,jak rychlost myšlení snížit.Prostě mám při psaní puštěné rádio,nebo televizi. Slyším je, ale nevnímám. Kdyby se mně někdo zeptal o čem mluvili v rádiu,pak bych to něvěděl,ale myšlení se tím spomalí tak, že stačím psát a trochu se omezí ty úlety po logických linkách. Takže je výsledek trošku chudší ,ale souvislé, čili je to kompromis. Právě díky tomuto příliš rychlému myšlení jsem poznal to co jsem poté nazval prioritním a periferním myšlením. Každé mínus je možno změnit na plus, dokáže li člověk dobře vidět a správně viděné vyhodnotit.
Takže psát rychleji než myslet bych asi nedokázal,ani kdybych měl tolik prstů,že by každý měl svou klávesu a dokonale je ovládal.
Pokud někdo je na 100% přesvědčený o tom, co bude po smrti, ztratil rozum.
Ztratit mohu jen to, co mám, nebo jsem měl. Mám rozum? Poznal bych to kdybych ho neměl? O tom co následuje po smrti celkem není pochyb, pokud člověk pozná na čem stojí a padá vědomí,pokud porozumí procesu myšlení. Jinak také obdivuji ten zázrak života, to že mně bylo dáno poznávat svět v dobrém i zlém,že jsem se narodil jako člověk,že dokáži myslet jako člověk. Vždyť jsem se mohl docela klidně narodit jako jepice. Jenže já se snažím to vše co obdivuji pochopit a nepřistupuji na náhradní cesty i když tak pěkně o tom hovoří. A tak mně nevadí, že jsem jen ta trocha vody a pár atomů prvků. V té výsledné soustavě a tím co s toho vyplývá jsem člověk, vnímám tento svět a líbí se mně na světě. Proč chtít víc? Jen proto, že se toto člověku líbí a bojí se že to ztratí???? Ano, ztratí, ale bude mu to úplně jedno.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 04/06/2009 : 16:52:11
Možná se mýlím a je to jen zkratové jednání ale přeci by mě zajímalo, jaký je poměr věřících a nevěřících sebevrahů.
Sokrate.
Na tuhle otázku nedokáži odpovědět. Já myslím, že kolik je lidí, tolik je různých přístupů k životu i smrti.Mohu však odpovědět sám za sebe,ale to vyvozené nemusí být skutečností u jiného člověka.
Jsem ateista a díky poznání procesu myšlení a tím i podstaty lidské duše, jsem vyvodil,že po smrti chybí jakákoliv forma vědomí,jakákoliv funkce mozku,čili i dunkce slova, které je podmínkou existence lidské duše. Po smrti je tedy absolutní něvědomí stejné jaké bylo před početím eventuelně narozením. Ze smrti tedy nemám strach. Není proč mít strach, když bude chybět jakákoliv forma vědomí. Strach i když si jej nepřipouštím mám s umírání,protože v této době vědomí funguje a rovná se třeba bolesti,nevolnosti, dušení a podobně. Smrt je potom jisté vysvobození. Tímto strachem se však budu zabývat, až bude aktuální a nyní si tím život nebudu kazit.Spáchal bych sebevraždu???
Základní smysl života je snaha zbavit se nepříjemna a dosáhnout stavu příjemna. Chybí li zdánlivě, nebo skutečně cesta ke stavu plus, čili k příjemnu, ztrácí každý živý organismus zájem o pokračování života. A atk se snažím co nejsprávněji vyhodnotit daný stav abych vyloučil to zdánlivé. Pokud by bylo naprosto jasné, že mne čeká pouze nepříjemno, eventuelně bolest, pžijal bych raději smrt, čli bych přeskočil to období vrcholného nepříjemna které by stejně končilo smrtí. Jinak v životě se snažím eliminovat příčiny toho zdánlivého. Nejdenám protizákonně,protože vězení je pro mne nepříjemnem. Naučil jsem se rozvíjet lásku u svých bližních,takže ani zde mně nebezpečí nehrozí a podobně.
Nyní skusím myslet jako Sláva, který je hluboce věřícím člověkem.Čili věřím v posmrtný život jako kontinuální pokračování tohoto života. Věřím v pravdu, že budu po smrti souze a hlavně, že bude pokračovat moje myšlení, vzpomínání na tento život uvědomění si toho co jsem ztratil smrtí a podobně. Jejda, já bych se smrti bál a představoval bych si jak trpím třeba uprostřed ráje,protože bych si uvědomoval co vše jsem smrtí ztatil. To nějaké příjemno by nemohlo ztrátu vyvážit. Umírání bych se bál také a tím víc, že by po smrti na toto období zůstaly vzpomínky. No hrůza hrůzoucí. Sebevražda by pro mne byla čímsi nepřístojným zač bych se musel zodpovídat po smrti a tak bych trpěl až do konce.
Sebevraždu bych asi nedokázal spáchat,ale když si představím, že jsem věřící,pak by si rajeji hodil mašli."Díky bohu všemohoucímu, že nejsem věřící."
MB |
| Sokrates |
Posted - 04/06/2009 : 14:02:26
Slávo
Tak to jsem zase psal rychleji než myslel. Ale rozumíme si ne? A to je hlavní.
S těmi sebevrahy to však vidím jinak. Ti sebevrahové umírající za pravdu víry pro mě nejsou racionálně uvažující lidé. Mám za to, že se těmto jedincům už od dětství rozmíchávají mozky. Jen si stačí vzpomenout co udělal komunismus u nás za pouhých 40 let.
Není možné, aby jakýkoliv racionálně uvažující člověk si cíleně vzal život, kvůli něčemu, co přesahuje jeho chápání. Rozumný člověk jako já či ty a další si nevezmou život, protože víme, že nic nevíme. Pokud někdo je na 100% přesvědčený o tom, co bude po smrti, ztratil rozum.
Samozřejmě že ateista se nebude zabíjet pro nic za nic.
Zapřísáhlý ateista sebevraždu nespáchá, pokud k tomu nemá důvod. Jakmile ten důvod přijde, at už ve formě ztráty zaměstnání či nevěry partnera, páchá se sebevražda. Možná se mýlím a je to jen zkratové jednání ale přeci by mě zajímalo, jaký je poměr věřících a nevěřících sebevrahů. Pokud je ateista o své pravdě přesvědčen stejně jako uváděný terorista, nevidím u něj sebemenší důvod přetrvávat na tomto světě, a jeho jednání pochopím. Pokud dotyčný ateista ve svém životě nepoznal ani jednu bolest, potom není důvod. Ale v životě je i bolest, tak proč ji neobejít, když i tak nemá smysl. V takovém světě, kde já nejsem nic jiného než málá,hnusná mozkovina, čili pouhý stroj, nic nemá smysl. Že bych byl jen kus vody a masa. Taktéž moje děti,manželka a všichni lidé. Ta představa mě k smrti děsí a kdo řekne že ne, tak si ji plně neuvědomuje.
Proč raději zvolit cestu ohnivým schodištěm, když stačí skočit z okna hořícího domu? Stejně nepřežiju, tak co?
Takže tvá druhá varianta byla podle mne pravdivá.
První už ne. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 03/06/2009 : 16:57:34
Richarde.
Já to vím a právě proto jsem na to upozornil.Dle mého názoru by měly být zákony naprosto (jak ty říkáš) jednoduché a hlavně jednoznačné. Hlavně by to mělo platit u základních zákonů mezi které patří základní listina lidských práv a svobod obyvatelstva. Jsou li možné různé výklady, je možné zneužití těchto zákonů. Vím i o tom,že původní listina lidských práv a svobod je otevřená všem možným výkladům a proto je také zneužívána. Viz to USA trest smrti a mučení věžňů a podobně. Věděl jsem, že k tomu dojdeš. Lidská práva a svobody by měly být formulovány naprosto jednoznačně a pokud tomu tak není, je tento zákon chybný a je třeba jej opravit.(což my těžko ovlivníme)
Faktem je,že by se za určitých okolností do znění základních liských práv vešel i fašismus a genocida .Stačilo by k tomu několik zákonů a patřičná obhajoba. Vzpomeň si na dobu komunismu,kdy bylo deklarováno lepší dodržování lidských práv než na západě a vlastně se také vešli do určitého výkladu lidských práv a svobod.
KTERÝ ZÁKON NENÍ JEDNOZNAČNÝ, JE ZNEUŽITELN7 RUZNÝM VÝKLADEM.
MB |
| noemus |
Posted - 03/06/2009 : 15:50:00
Slávku
Žádný zákone není možné formulovat zcela jednoznačně. Různé výklady jsou možné vždy. Já si dokonce myslím, že zákony by měly být spíše jednoduché a jejich konkrétní použití by mělo být dáno interpretací soudce, či jiné oprávněné a hlavně hodnověrné osoby. Ne nadarmo je soudní moc jeden ze tří pilířů státu a možná i tím nejdůležitějším. |
| noemus |
Posted - 03/06/2009 : 15:43:36
quote:
Originally posted by Rzwald
quote:
Originally posted by noemus
Kromě toho trest smrti listina výslovně zapovídá. Uvedený odstavec nemluví o trestu smrti, ale o zabití v souladu se zákonem. Tedy např. v sebeobraně. MH tedy zcela jistě byla o svá lidská práva připravena, už jen tím, že byla popravena. A pravděpodobně také díky podjatému soudu.
jsi si jistý? nechce se mi zdát, že náš nedostižný vzor demokracie, skvělé JSE (Junajtyd Stejts of E-méérikáá), by porušovaly listinu základních práv a svobod....
..v některých státech JSE se smrtí trestá..
Jsem si jistý, přečti si listinu: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
A USA tuto listinu porušují nejen trestem smrti, ale mimo jiné i Guantanámem, atd.
OPRAVA: Uvedená verze Listiny základních práv a svobod je upravena a od původní verze Všeobecné deklarace se liší.
O trestu smrti se v původním textu nemluví = jen o právu na život a je dost diskutabilní, zda to zahrnuje odmítnutí trstu smrti.
Slávek by asi nebyl nadšen, protože původní verze umožňuje podle mne více výkladů než verze zahrnutá v naší ústavě.
http://juristic.zcu.cz/dostal/docs/udhr_cz.htm |
| Miloslav Bažant |
Posted - 03/06/2009 : 14:27:16
Sokrate.
Slovíčkaření? Ze slov vychází logika a změní li slovo logiku sdělení, pak mně to skutečně vadí,protože jsem v tu chvíli jak se říká mimo hrnec.
Příklad.
Hrdina bojuje za bezpráví.
Logika s tohoto vycházející říká, že hrdina bojuje v zájmu bezpráví,čili proti právu. Čili jedno jediné slovo změnilo smysl a logiku celé věty. Já si to dokáži upravit aby logika odpovídala adekvátnímu výsledku, čili vyměním slovo za , za slovo proti. Jenže nevím, jestli na tom svém znění trváš a nemáš na mysli cosi jiného než já. Proto se zeptám,zda to nebyl překlep. Je na tom něco zlého? Je to slovíčkaření???
Z mých slov mohl vzejít názor,že označené lidi za hrdiny nepovažuji,že je považuji za blázny, či fanatiky. Omyl. Jen hovořím o dalších možných variantách. Faktem je, že se hrdinou může stát i absolutní zbabělec a to jen proto, že neovládá dění které následuje po určitém činu. Hrdina Hus se mohl klepat strachy a hledat cestu k záchraně,ale taková cesta neexistovala, protože byl pro tehdejší mocnou církev příliš nebezpečný,čili mohl se stát hrdinou proti své vůli. Galileo nebyl pro církev tak nebezpečný a odvoláním mohl svůj další osud změnit k lepšímu, což udělal. Jinak máš pravdu,že Hus bojoval proti praktikám církve v zájmu slova božího. Galileo vlastně proti ničemu nebojoval.Došel k určitému poznání, které stálo v opozici k názorům církve. Snažil se své poznání sdělit, a když poznal, že by tím ohrozil svůj život, snahy o sdělení se vzdal odvoláním svých tvrzení. To jsou dva naprosto rozdílné stavy.
Jen tak pro uvědomění si stavu ve kterém se ocitl Hus. Zcela nevinní lidé byli označeni za čaroděje, či čarodějnic mučením přinuceni k přiznání a i když projevili lítost a slovně se čarodějnické praxe vzdali, stejně byli upáleni. Byli to stejní hrdinové jako Hus? Úplně stejně měl na vybranou i Hus buď odvolat a být popraven, nebo neodvolat a být popraven. Někdy se člověk stane hrdinou i kdyby vůbec nchtěl.
Myslím, že hrdinové mohou být jen ateisti??
Podívej se do automatické pračky při ždímání a uvidíš alegorii mých myšlenek při čtení této věty. Z čeho to vyplynulo? S čím to má souvislost? S těmi sebevražednými atentátníky? Skus si představit dvě varianty.
Varianta první: Člověk věří v posmrtný život ve věčné blaženosti,pokud zemře za pravdy víry. Ve vidině věčné blaženosti jde a odpálí nálož na svém těle.
varianta druhá. Totéž,ale u ateisty,který v posmrtný život nevěří a smrt je pro něj ztrátou celého světa ,všech strastí i radostí. Ten ateista by musel být blázen aby odpálil nálož. Výjimku opět tvoří boj za život potomků, resp. obrana vlasti, což je opět v zájmu potomků. Tehdy se i ateista může takovým hrdinou stát.
Nikdo není hrdinou sám pro sebe,ale vždy pro druhé, kterým jeho čin nějak prospěl. Kdyby nepadl režim komunistů, Palach by za hrdinu uznáván nebyl,ale spíše za blázna.Vždy je třeba vše vidět ze všech možných úhlů pohledu, aby člověk pochopil samou podstatu.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 03/06/2009 : 13:47:45
Richarde.
Listina tak důležitá jako definování lidských práv by měla být naprosto jednoznačná a nedovolovat různé výklady. On je zde skutečně možný i výklad při kterém nedošlo k porušení lidských práv,pokud zabiješ v sebeobraně,čili při zabití, které není uznáno zákonem jako trestný čin. %Cili zabiješ li loupežného vraha s debeobraně, neporušil jsi jeho lidská práva. To mně připadá téměř směšné. Koho zajímají lidská práva pokud se jedná o nutnou sebeobranu?
Jenže totéž změní umožňuje i další výklad. Pokud je v právním řádu trest smrti, není zbavení života zločince zásahem proti jeho lidským právům, protože odpovídá platným zákonům.
Takže chyba bude nejspíše v chybném znění litery zákona.
MB |
| Rzwald |
Posted - 03/06/2009 : 13:45:42
quote:
Originally posted by noemus
Kromě toho trest smrti listina výslovně zapovídá. Uvedený odstavec nemluví o trestu smrti, ale o zabití v souladu se zákonem. Tedy např. v sebeobraně. MH tedy zcela jistě byla o svá lidská práva připravena, už jen tím, že byla popravena. A pravděpodobně také díky podjatému soudu.
jsi si jistý? nechce se mi zdát, že náš nedostižný vzor demokracie, skvělé JSE (Junajtyd Stejts of E-méérikáá), by porušovaly listinu základních práv a svobod....
..v některých státech JSE se smrtí trestá.. |
| noemus |
Posted - 03/06/2009 : 12:58:09
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
Richarde.
Jsem možná hnidopich,ale nespletl ses a nevyměnil slovo je za není?Porušením lidských práv není, jestliže byl někdo zbaven života za jednání které JE trestné. Tím trestným činem může být třeba hromadná vražda ,či zvláště bestiální vražda. Je li někdo za takový čin zbaven života, nejedná se o porušení jeho lidských práv.protože je za takový čin svých lidských práv dle zákona zbaven.
Čin příkladně Milady Horákové byl v dané době činem trestným a soudobý zákon umžňoval za takový čin zbavení života. V dané době se tedy nejednalo o porušení jejích lidských práv??? Jinou otázkou je,zda byla její vina skutečná a nikoliv vykonstruovaná. O tom by byla jiná řeč. Takže ono to vše není tak jednoduché, jak to vypadá a pohledu doby a politické situace dnešní.
Pokud ovšem trváš na svém znění a nedošlo tedy s tvé strany k omylu, skus mně to nějak vysvětlit,protože v této podobě mně to nedává smysl. Jde o to zda je, nebo není. Toto slovo dost podstatně mění smysl celku.
MB
Slávku já jsem úryvky z listiny neopisoval, ale zkopíroval, překlep je tedy vyloučen, leda by byl v původním textu naší ústavy, jak je vystavena na oficiálním webu (listina je součástí naší ústavy)
Jestli chceš kritizovat Listinu základních práv a svobod tak můžeš. Já ji jen citoval a následně interpretoval, chyba může být jen v mé interpretaci.
Bylo skutečně odsouzení MH v souladu s lidskými právy? Resp. s listinou? Mě mimochodem daná formulace v listině také připadá podivná
a možná ji nechápu správně.
Tady ale přeci nestačí jen aby byl dodržen v dané době platný zákon, musí být také pro všechny stejný zákon a spravedlivý soud - a tady bych asi v případě MH pochyboval, nemyslím si, že soud byl zcela spravedlivý a v souladu s tehdejším právem.
Kromě toho trest smrti listina výslovně zapovídá. Uvedený odstavec nemluví o trestu smrti, ale o zabití v souladu se zákonem. Tedy např. v sebeobraně. MH tedy zcela jistě byla o svá lidská práva připravena, už jen tím, že byla popravena. A pravděpodobně také díky podjatému soudu.
|
| Rzwald |
Posted - 03/06/2009 : 12:48:03
quote:
Originally posted by noemus
quote:
Originally posted by Rzwald
1. z toho, že někdo obětuje svůj život za 'něco abstraktního' vyvozuji, že 'to něco abstraktního' je dle něho důležitější než jeho život
...
no nezlob se na mne, ale já v tom nevidím žádnou logickou chybu a to, co jsi mi vyjmenoval jako "propříklady" podle mého protipříklady nejsou.
Jasně říkáš, že:
X obětuje život za Y
Y je abstraktní
------------------------------------
X považuje Y za důležitější než život
Já nevidím cestu jak tohle logicky obhájit.
vzato přísně logicky ano, ale přísně logicky nelze obhájit 99% toho, co lidé říkají. Vůbec bys ani nemohl komunikovat, protože i logicky obhájit triviality (např.: venku prší + nechci zmoknout -> musím si vzít deštník) by bylo velmi nesnadné a zdlouhavé.
ad konsensuální pravda
..tak mje výroky se týkaly společnosti. A běžní lidé (nefilosofové) si své názory velmi často vytvářejí na základě převažujícího názoru skupiny. Imo je třeba to respektovat, jinak člověk může ztratit kontakt s realitou...
|
| Sokrates |
Posted - 03/06/2009 : 11:54:32
Slovíčkaření není zrovna moje parketa, takže se vyjádřím jen k tomuto.
Slávo
To co říkáš je velice zajímavé, avšak mám na to svůj názor.
Myslím si, že na vybranou má každý člověk. Jinak by přece nemohli existovat zbabělci. A já bych asi Husa za zbabělce považoval, kdyby se nakonec všeho odřekl. Neměl bych mu to za zlé. Ba naopak bych ho velice dobře pochopil, protože ani já nestojím o mučednictví. Ale to je právě to hrdinství. Neustoupit zlu za žádných podmínek. Jestli je hrdinství moudré, je věc druhá.
Případ Galileo bych s Husem nepřirovnával. To jsou dvě zcela rozdílné roviny. Galileo měl svou pravdu a byl by pro mne osel, kdyby se nechal kvůli své pravdě zabít. Měl to své tvrzení vůbec něčím podložené? Dějepis mi nikdy moc nešel tak nevím. Ale ikdyby měl, jakou by to mělo cenu? Hrdina bojuje za bezpráví, galileo bojoval za svou pravdu. Musíme uvědomit, že Galileo nepoukazoval na nespravedlivé činy církve ale na názory církve.
Nevím jestli Hus věřil v boha ale co na tom? Myslíš si, že hrdinové musejí být čistě jen ateisté? Myslím si, že každý člověk alespon v něco lepšího věřit chce. A případně tvůj hrdinský čin by se nijak nelišil od činu Husa, protože stejně jako on věříš v dobré posmrtné východisko a neříkej že ne ! Podle tvého názoru po své smrti už nebudeš nic cítit, žádné příjemno a ani nepříjemno, což je určitým způsobem nádherný kompromis.
Neuznávám žádnou fanatickou víru krom jedné jediné. Které se říká optimismus. Ten ale narozdíl od druhých druhým neubližuje, nedělá mezi ostatními rozdíly ale naopak pomáhá. Třeba ti teroristé nejsou mentálně opoždění, ale minimálně jednají špatně, protože jednají z houposti. Z lidí lze jednoduše udělat stádo ovcí. Jen to chce čas a prostředky. Například jehovisté. Ti si navzájem pomáhají ale jednají dle jedné uznané pravdy. A tou pravdou je bible. Co se jim nehodilo do krámu, tak si v bibli pozměnili. Jak jednoduché. Nikdo z nich se ale moudře nezeptá, proč toto či ono, jak to každý moudrý udělá a nemusí být vlastně ani moudrý, stačí být chytrý a ptát se. Oni ale mají své písmo a přes to nejede vlak. Promin ale to místy opravdu hraničí s debilitou.(vymývání mozků) To už si fakt radši půjdu malovat a popovídat si s opravdu mentálně postiženým člověkem, který má u druhého aspon pochopení. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 03/06/2009 : 10:03:33
4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
Richarde.
Jsem možná hnidopich,ale nespletl ses a nevyměnil slovo je za není?Porušením lidských práv není, jestliže byl někdo zbaven života za jednání které JE trestné. Tím trestným činem může být třeba hromadná vražda ,či zvláště bestiální vražda. Je li někdo za takový čin zbaven života, nejedná se o porušení jeho lidských práv.protože je za takový čin svých lidských práv dle zákona zbaven.
Čin příkladně Milady Horákové byl v dané době činem trestným a soudobý zákon umžňoval za takový čin zbavení života. V dané době se tedy nejednalo o porušení jejích lidských práv??? Jinou otázkou je,zda byla její vina skutečná a nikoliv vykonstruovaná. O tom by byla jiná řeč. Takže ono to vše není tak jednoduché, jak to vypadá a pohledu doby a politické situace dnešní.
Pokud ovšem trváš na svém znění a nedošlo tedy s tvé strany k omylu, skus mně to nějak vysvětlit,protože v této podobě mně to nedává smysl. Jde o to zda je, nebo není. Toto slovo dost podstatně mění smysl celku.
MB |
|
|
