| T O P I C R E V I E W |
| Sokrates |
Posted - 18/04/2009 : 01:54:25
Potřeboval bych radu. Četl jsem si tady na foru vaše zajímavé názory, které se týkali boha. A tam jsem nerozuměl jedné věci. Jestliže někdo věří v boha neznamená to, že je přesvědčený o jeho existenci. Víra přeci není založená na logice ale na přáních a snech dotyčného člověka. Uvedu možná špatný příklad. Jste sázkař. Vsadíte si na úplného outsidera. Někdo se vás zeptá: Kdo myslíš že to vyhraje? A vy odpovíte: Já věřím že ten outsider. Vy jednoduše nevíte, jak zápas skončí, nebot sport je stejně tak nepředvídatelné jako počasí. Ale vy pochopitelně chcete aby vyhrál ten váš tým, na který jste si vsadili velké peníze, ikdyž je méně pravděpodobné že vyhrajete. Je však rozdíl v tom,když na otázku: Kdo si myslíš že vyhraje? odpovíte: ja si myslím, že vyhraje favorit. Myslíte si to a zdá se vám to pravděpodobnější, což také může být. Můžete si zjistit, který tým kolikrát vyhrál a hned počítat s pravděpodobností. Boha však pomocí pravděpodobnosti vypočítat nelze, jestli ano tak to prosím vypočítejte. Všechny názory mířené na boha jsou pouze odrazem našich předsudků jinak to ani nelze. Za to víra je pouze snem nikoliv názorem. Proto věřím v posmrtný život,v moudrého a laskavého boha,že vystuduji,budu mít hodnou ženu,nebudu mít rakovinu atd. Pozdě večer a sám zase nevěřím v mimozemštany z důvodu velkého strachu před nimi. Někdy jsem doslova přesvedčen o tom, že bůh existuje a naopak někdy popírám existenci boha jen jak to lze. V boha však věřím stále. |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 01/06/2009 : 07:41:57
Amateure.
Rozdíl mezi otázkou zda je bůh, či jestli existuje bůh je markantní.Odpovědí na otázku zda je bůh, je možno odpovědět " ano, je v lidských myslích" Na otázku zda existuje bůh je odpověď mnohem složitější, protože otázka směřuje k jeho skutečné existenci jako bytosti. Obě otázky jsou tedy správné,ale každá je tak nějak o něčem jiném.
O těch náboženských dogmatech by se dalo dlouho hovořit,ale nejdříve by se musel hledající člověk těch dogmat vzdát a přistupovat k nim zcela nezávisle. Je Bible slovem božím? Je Korán slovem božím? Vše je dílem lidí,ale je zde faktem,že svým myšlením předstihli svou dobu. Pokud se člověk naučí Bibli rozumět,čili pozná šifru v níž je napsána, pak zde najde něco zcela jiného než boha a nadpřirozeno. Jsou zde vědecká poznání, která ve své době nemohla být sdělena,protože ostatní společnost na to neměla dostatek schopností. Pokud toto člověk pozná,pak je otázka zda je Bible dílem boha zcela zbytečná. Nikoliv, je dílem lidí, jejichš intelekt byl neůměrně vyšší než než bylo normálním stavem v dané době. Je to ovšem pouze tvrzení, jak říkáš rovné s ostatními i když jistě trochu nezvyklé.
Pohádky o životě Ježíše? Je to zvláštní, ale mně vůbec nezajímá, jestli takový Ježíš vůbec někdy žil. Sám jsem spisovatel a vím,že mohu stvořit postavu která nikdy nežila,ale lidé uvěří jejím příběhům,jako by skutečně historicky existovala. Dumas takto stvořil krále, kteří nikdy nevládli a existovali pouze v jeho fantazii a přesto lidé věří, že jsou to skutečné historické postavy.
Faktem je, že byl život Ježíše popsán a tím se dostal do myslí lidí. Jenže je zde další otázka. Jsou ty příběhy ,či jak říkáš pohádky tím zač se vydávají, nebo jsou docela něčím jiným? Odpověď je velmi zajímavá. Jsou vyjádřením určitých algoritmů a dokáže li člověk tyto algoritmy číst, je to vše úplně o něčem jiném. A vůbec nezáleží na tom, zda je toto dílem několika (mnoha) lidí, nebo dílem jednoho člověka,který se třeba jmenoval Ježíš. Je to dokonalé selektivní sdělení hodné obdivu,protože jednimi slovy hovoří k věřícícím a utvrzuje jejich víru a stejnými slovy mluví k lidem hledajícím, třeba nevěřícím,ale schopným číst algoritmy.
Pokud se na Havlíčka budeme dívat s pohledu většinové populace v době, kdy žil, pak byl spíše delikventem a kriminálníkem,který zemřel díky nezřízenému životu na TBC. Z našeho pohledu byl nevinným mučedlníkem, který zemřel za pravdu . Který ten pohled je správný? Určitě ten druhý,protože uznáváme stejnou pravdu jako on. Rakušáci by na totéž hleděli jinak.
MB |
| Amthauer |
Posted - 31/05/2009 : 15:49:41
Předně se omlouvám, že jsem nečetl všechny příspěvky. Touha odpovědět byla větší, než udělat tu heuristiku.
"Existuje Bůh?" je chybná otázka, protože by před ní nejspíš mělo následovat "Je Bůh?". Je-li Bůh jen familiární název pro smysl vesmíru, pro nekonečno, pro účel, který nás řídí k dokonalosti atd., potom se to dá i filosoficky obhájit.
S Bohem antropomorfní mysli a uvažujícím v lidských pojmech je to samozřejmě těžší, ale i to by se dalo obhájit, především asi analogiemi - co člověk na zemi, to Bůh ve vesmíru apod. Byl by zde ovšem problém.
Asi nejméně rozporné je pojetí osobního Boha jako vpodstatě myšlenkového konstruktu a zobjektnění svědomí.
Větší problém, než s tímto, mám s ostatními dogmaty křesťanství a potažmo náboženství vůbec. Jak víme, že je Bible zjevené Slovo Boží? Jak víme, že jsou ty pohádky o Ježíši pravdivé? Apod.
Problém těchto tvrzení je ten, že jim můžu kdykoliv vstříc vystavit svá tvrzení a ta budou mít stejnou hodnotu, čili se zasekneme na mrtvém bodě. Když řeknu, že Syn Boží je Karel Havlíček Borovský, kdo mi to vyvrátí? Přinejmenším na rozdíl od Ježíše to byl Čech, napsal spoustu výtečných článků a zemřel také jako mučedník. A mám rok 183 po. B. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/05/2009 : 16:43:23
Pinochio.
Nějak mně toto téma odjelo aniž bych odpověděl a tak se omlouvám.
Já jsem sice u toho nebyl,ale pokud vím, tak nejstarší nábožensví byly uctíváním ohně.Pod ohniště byly zakopáni předci a oheň měl obsahovat jejich duši. S tohoto uctívání ohně prý vyšla i myšlenka věčného ohně na oltářích. Někde na internetu je o tom docela pěkná kniha od T. Sokola. Kde to jsem již pozapomněl. To uctívýní slunce prý vyšlo právě s toho uctívání ohně. Myšlenka boha jako bytosti je prý celkem nová a vyskytuje se vlastně až v nových náboženstvích.Ty staré náboženství prý byly pouze rodové a každý rod měl v náboženství odchylky a různosti. Tím že docházelo k mísení rodů, docházelo i k mísení náboženství a tím, že se náboženství mísila, vznikala nová a zasahovala více rodů. Pokud to čtení najdeš, bude tě to velmi zajímat. Je to docela pěkně napsané.
MB |
| Pinocchio |
Posted - 26/04/2009 : 21:38:29
Pokud vím, tak první doložená náboženství byla založena na ucívání Slunce. Ačkoliv se z počátku jednalo o samotné Slunce (ještě bez označení "Bůh", které vzniklo až později - např. Horus, Bůh Slunce), jeho chápání bylo vždy shodné s tím, co dnes běžně označujeme "Bůh." Slunce vyjde každé ráno, přemůže zlou noc a daruje světu život. Naopak každý večer svůj boj prohraje a Zemi vládne noc(později Satan atd.) Podle mě tedy byla veškerá náboženství založena na uctívání Boha, jakožto toho, kdo dává život.
Pak je tady ten všudypřítomný dualismus, bez kterého by něměli skutky žádný význam, protože by je vlastně ani nebylo s čím srovnat - Bůh, ten kdo dává život, je dobro a Satan je zlo. Tohle je první z věcí, které si byli lidé schopni uvědomit, a tak nás náboženství provází celou historií. Bůh také často označuje nevysvětlitelné. Některé úkazy připisované bohu se nám dnes ale zdají směšné. Přesto pořád nevíme jak vznikl vesmír samotný a kdo stanovil zákony fyziky, pomocí které se již dlouhou dobu snažíme boha vysvětlit, ačkoliv nevysvětlujeme zákony samotné. I sám Einstein musel uznat boha tím, že řekl: "Nevěřím, že s námi Bůh hrje v kostky, ačkoliv tomu vše nasvědčuje," - znamená to tedy, že nelze vše vysvětlit a stejně se musíme uchýlit k bohu, alespoň se nám výklad tohoto pojmu postupně zužuje.
Někdo boha potřebuje, stejně jako někdo potřebuje zákony k tomu, aby se choval správně. Někdo musí znát desatero, aby nezabil bližního svého. Někdo k tomu bibli vůbec nepotřebuje. To už je ale zase otázka náboženství a ne boha samotného. Jinak většina náboženství poskytuje návod k životu, jenže jde o účel a náboženství je jen cesta ke "správnému" cíli. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 24/04/2009 : 07:22:36
Já o bohu nic nevím,ale myslím si že víra v boha je vždy o údivu o údivu nad světem, O údivu nad tím co si nedokážeme rozumem vysvětlit a co se nám jeví být dokonalé.
Zajímavé je,že nejstarší náboženství vůbec nebyla o bohu.
MB |
| okref |
Posted - 23/04/2009 : 18:27:46
quote:
Potřeboval bych radu. Četl jsem si tady na foru vaše zajímavé názory, které se týkali boha. A tam jsem nerozuměl jedné věci. Jestliže někdo věří v boha neznamená to, že je přesvědčený o jeho existenci. Víra přeci není založená na logice ale na přáních a snech dotyčného člověka....
Zdravím nejmoudřejšího z lidí a rád se k tématu vyjádřím, i když možná řeknu, co už tady bylo řečeno...
K tomu prvnímu přispěvku: Problém je v tom, že daleko víc, než v boha, se zdá, že věříž ve svá přání. Na co potom boha? Je to snad představa velkého neporazitelného zajišťovatele při naplňování přání? Jestliže ne, pak už snad zbývá jen představa tvého dvojníka jakožto boha, tzn. ideálního tebe sama?
K slovu bůh: Slovo bůh označuje, tak jako všechna slova, něco, co člověk myslí. Slovo bůh označuje téměř tolik věcí, kolik je lidí. Říkám téměř, protože někteří tím slovem označují totéž nebo hodně bodobné. Někteří tím slovem dokonce označují něco, aniž by věděli, co.(viz psychologické teorie nevědomí) Ne všichni dokáží říci, co tím slovem označují, přestože vědí, co jím označují. Někteří mluví o tom, co tím označují jiní, aniž by ve své mysli měli svůj vlastní pojem pro toto slovo, a velmi často se mýlí, když si myslí, že vědí, co jím označují jiní lidé. A někteří vědí, co jím sami označují a dokáží to povědět. Není lehké najít takové lidi, neboť většina lidí si myslí, že to jsou oni sami.
Všichni, kdo vědí, co tím slovem označují, věří. A myslím to tak, že věří i v případě, že říkají, že nevěří, nebo že si myslí, že nevěří.(často si říkají ateisti, často i jinak nebo vůbec nijak)
Ale nevím, proč tohle říkám Sokratovi. Vždyť právě tohle musí vědět líp než já.
K mému pojmu bůh: Nemám nic svého, co bych označoval slovem bůh. (Myslím, že mám všechno to, co jím označují jiní, ale nejsem tak bláhový, abych pro to vymýšlel druhá slova.) |
| Evžen |
Posted - 23/04/2009 : 17:18:21
quote:
Originally posted by Rzwald
...určitě to půjde rozstřílet brokovnicou a půjde to i spálit plamenometem...
Tohle je jediné tvrzení, se kterým s vámi stoprocentně souhlasím. Zbytek vašich teorií jsou pouze doměnky a váš iluzorní mimozemský svět může, ale nemusí existovat. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 23/04/2009 : 16:54:15
Když se tak zamýšlím nad tématem vía v Boha,docházím k názoru,že bůh je libovolný pojem,prostě že může být cokoliv. Téměř každý z nás má o bohu jiný názor ,jinou podobu, jiné vlastnosti a podobně. Říci potom, že věřím boha říká totéž, jako kdybych řekl, že věřím v existenci a vlastnosti čehokoliv. Taková diskuse o čemkoliv postrádá jakéhokoliv významu. Mělo by být řečeno,že křesťanský bůh je taková a takový a má takové či takové vlastnosti a potom hovořit o tom, jestli dokážeme v takovoupodobu a vlůastnosti uvěřit, či nikoliv a vyjádřit proč.Potom přejít k dalším a dalším bohům jak je definují církve a udělat totéž. Taková diskuse by měla svůj jasný řád i význam.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 21/04/2009 : 07:28:39
Rzwalde.
Slyšíš ten potlesk? Dobrá práce.
Jen s tím myšlením u rostlin nesouhlasím. Myšlení je cosi jiného než přemýšlení.To co probíhá u rostlin,probíhá i u člověka a je to součástí jeho myšlení. Bez toho by nebylo možné ani přemýšlení.Myšlení je celou soustavou jevů a přemýšlení čímsi jako vrcholem.Hora je s kamene vrchol je ledovec.Každý kámen té hory je tou horou stejně jako ten ledovec na vrcholu.
Někdy lituji,že zde nemohu psát ve formě sci fi,třeba jako Centrální počítač spojeného vesmíru. To by se dalo vyjádřit věcí a bylo by hodně o čem přemýšlet.Mohl bych psát o matce vesmíru jak létá kosmem a když se přiblíží k nějakému slunci, vytvoří se chvost rozsévající spirely (ledové krytaly určité atomární sestavy) které se snáčí na všechny planety sluneční soustavy.Nejsou li na planetě podmínky pro život,pak se soustavy spirel rozpadají. Existují li vhodné podmínky,pak dojde díky výbojům atmosferické elektřiny k jejich aktivaci a vzniká mateční živá hmota. A tak vlastně na všech planetách,kde život možný je díky podmínkám vzniká život stejně a vyvíjí se podobně,protože vzešel ze stejné genetické informace spirel.Mohl bych to jako táta počítač přirovnat k biblickému rozsévači a nikomu by to nevadilo. Mohl bych psát i tom,jak lidé spojenéo vesmíru cestují kosmem a hledají planety na kterých je život.
Prostě mohl bych dávat druhým témata k zamyšlení. Jenže bych byl osočován,že mluvím nepravdy,že si vymýšlím. Byl bych osočován i tehdy,kdybych mluvil naprostou pravdu a tlumočil přímo slova centrálního počítače spojeného vesmíru. Takové sci fi psaní by bylo tím ve kterém jsem doma a ve kterém dokáži říci mnohem víc.
Ve vesmíru nejsme sami a náš život je spojený s civilizacemi mnoha planet podobných Zemi.Protože však jsme rozděleni pravdami a mocí lidskou, jsme pro ně nebezpeční a proto nám zůstávají skrytí i když na Zemi byli, jsou a budou.Najdou li lidé Země cestu ke spojení pravd a zanikne tím potřeba moci lidské, připojí se Země ke spojenému vesmíru, lidé získají přístup ke všem informacím a znalostem spojeného vesmíru a lidé spojeného vesmíru se stanou nejen známými,ale našimi bratry. Mnozí z nich mají své předky u nás na Zemi a mnozí z nás mají své předky mezi lidmi z planet spojeného vesmíru. Tak a podobně bych mohl psát a bylo by o čem přemýšlet.Třeba o tom, zda je třeba bát se mimozemšťanů, nebo mají důvod mimozemšťané k strachu z nás.
Škoda že zde takto nemohu psát,protože bych mohl říci mnohem víc.
MB |
| jrf |
Posted - 20/04/2009 : 23:49:09
Rzwalde, skvělý příspěvek, a na konci jsem se bezvadně nasmál 
edit: Teď se budu pár let vzdělávat, než zareaguju  |
| Rzwald |
Posted - 20/04/2009 : 21:08:06
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Jde tedy spíše o to, že tím byla potrzena hypotéza o myšlení rostlin a o víc mně nešlo.
já bych to spíš nazýval reaktivitou...
..slovo myšlení, tak jak je normálně chápáno, vyžaduje mnohem složitější reakce...
např. ale při útoku lýkožroutů na strom začne strom produkovat látky, které okolné stromy zachytí a preventivně se začnou bránit (produkce pryskyřice, atd.). Potom to skutečně vypadá, jako by se "varovaly" a jako by to bylo záměrné jednání... Nicméně je to jen zdání...
k tomu životu...
...jde o to, zda by ten život měl být inteligentní srovnatelně s námi a nebo ne. Pokud ano, potom lze provést několik logických předpokladů, k terých vyjde, že by alespoň v základech měl být podobný životu na Zemi...
některé předpoklady:
1. musel vzniknout z anorganické hmoty (to se zdá jako triviální předpoklad, ale není ...protože zastoupení a rozložení prvků ve vesmíru je známo a tudíž se může vyloučit vznik života z nějaké záhadné matérie...)
2. inteligentní život bude na své planetě doprovázen i mnoha dalšími méně inteligentními a neinteligentním formami života, neboť není pravděpodobné, že by najednou vznikl z anorganické hmoty jen tak jeden druh organismu a sám se vyvinul až v inteligentní život
3. díky tomu, že na jeho planetě bude různé množství různých forem, potom začnou být platné evoluční zákonitosti...pokud se má vyvinout inteligentní život, je nutné, aby byl velmi přizpůsobivý a dokázal reagovat na měnící se prostředí a ostatní formy života
4. aby byl nějaký rozumě velký systém takové reakce schopen, musí mít nějaký druh mozku a dostatečné množství dostatečně citlivých receptorů
5. to potom klade požadavky na jeho složení. Je nutné, aby se ten tvor skládal z mnoha různých molekul, velice dobře organizovaných, které budou schopny zastávat různé funkce...
6. no a předešlý požadavek vede k tomu, že základní stavevní jednotka toho organismu musí být uhlík, neboť jen s jeho pomocí lze vytvořit dostatečně velké množství sloučenin. Taky to implikuje i nějaké teplotní rozmezí, v kterém tohle množství sloučenin může existovat...a to je přibližně (řádově) -10 až 100 stupňů... Při nižších teplotách různorodost chemických reakcí upadá a při vyšších mají zase molekuly značnou energii a je problematické je udržet stabilní a organizované
7. Množství sloučenin by bylo na nic, kdyby jen tak chaoticky plavalo v nějakém pytli. Je nutná diferenciace a tudíž živočich musí mít nějaké orgány -- části, které budou různě pevné, různě propustné, tekuté části, atd. Nemůže to být tudíž "inteligentní mlha" nebo "inteligentní voda", atd. ..prostě proto, že takováto prostředí nedovolují složitost.
8. vzhledem k chemickým vlastnostem vody lze předpokládat, že hlavní rozpouštědlo bude právě voda
9. aby mohly vznikat složité sloučeniny a aby vznikla voda jako rozpouštědlo, je potřeba, aby planeta byla dostatečně velká (aby si udržela atmoféru, z které by napršelo..).
10. takhle velká planeta má však nezanedbatelnou gravitaci...a uhlíkové vazby mohou být jen nějak silné. To klade omezení na maximální velikost případného organismu, která nemůže být o mnoho větší než byli někteří dinosauři. Planeta nemůže být o moc menší než Země, neboť by si neudržela atmosféru. Pokud by byla větší, tvorové na ní by museli být menší než na Zemi.
11. evolučně -- inteligence vzniká adaptací na překážky. Pokud by měl živočich nějakou super-vychytávku (např. získával veškerou potřebnou energii pouhým dýcháním), neměl by důvod se vyvíjet v složitější a inteligentní formu. To samé, kdyby dokázal třeba produkovat obrovské elektrické proudy kolem sebe a byl tedy ostatními živočichy nenapadnutelný (lehce by zabil vše, co chce).
Pravděpodobně lze vyloučit i další extrémy -- určitě můžeme vyloučit příliš křehký život, neboť ten by byl příliš limitován. Existence vody a atmoféry s sebou nese jevy jako deště, krupobití, vichry, atd. Kdyby byl život tak křehký, že by těmto vlivům nedokázal vzdorovat, prostě by byl jimi vyhuben. Pokud by se jen schovával v přírodních místech bez těchto vlivů, potom by se nikdy nemohl dostatečně po planetě rozšířit a jeho vývoj by byl limitován přírodními zdroji té dané lokality. Podobně jeho zrakové receptory budou vnímat především v oblasti jaké vnímá naše oko. Nebude vnímat v příliš dlouhých vlnách, neboť rozlišovací schopnost takového zdroje záření je malá a nebude vnímat ani v příliš krátkých vlnách, neboť atmosféry způsobí, že rtg a UV na jeho planetě příliš nebude. Nebude obývat extrémní místa (např. mořské dno) neboť extrémní podmínky vylučují složitost. Nebude ani obývat jeskynní prostory a dutiny v planetě, neboť takových míst je příliš málo (fyzikální důvody). Bude tedy nejspíš obývat souš nebo mělké vody, břehy, atd. Na planetě mimozemšťanů určitě bude ekvivalen rostlin (nějací primární producenti). Nemusí produkovat energii nutně fotosyntézou, ale pravděpodobnost, že to fotosyntéza bude je značná, neboť je známo jen několik málo mechanismů, jak získávat energii chemickými reakcemi. Chemické prostředí té planety totiž musí být velmi podobné zemskému, neboť to plyne ze zastoupení prvků ve vesmíru a z mechanismu vzniku planet. Určitě to nebude planeta ze rtuti...
no, v úvahách by se dalo pokračovat ještě celkem dlouho, nicméně s narůstajícím množstvím proměnných stoupá pravděpodobnost omylu. Každopádně lze asi vyloučit inteligentní houby, inteligentní medúzy, atd. Inteligentní tvor nebude velký mít centimetry ani stovky metrů, nebude stříkat kyselinu ani šlehat blesky, ani nebude schopen menit skupenství, atd.
..na druhé straně nic jako "vhodný poměr těla k mozku" nelze použít, neboť tento počítá se strukturou mozku tak, jak ho známe. Tvrzení, že mimozemský život bude založen na buňkách, tak jak je známe ze země je imo už hodně, hodně odvážné a diskutabilní. Pokud nebude, potom nemůžeme o stavbě mozku mimozemšťana prohlásit nic konkrétního... Zatím jsem ani nikdy nečetl, proč by měl mimozemský život ukládat informace v DNA.
Určitě jeho tvar bude nějaká tyčka, kvádr, atd. (kvůli ztrátě tepla a obraně svého těla to nemůže být plocha...poměr obsahu k objemu je u placatých útvarů nepříznivý) nějakých rozumných rozměrů...určitě to půjde rozstřílet brokovnicou a půjde to i spálit plamenometem...ale nic dalšího o tom asi nemůžeme jen tak říct. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 20/04/2009 : 10:58:38
JRF.
Myslím, že je ten Backterův efekt o něčem trošku jiném,ale to nevadí. Zapomněl jsem upozornit, že ten pokus proběhl před zhruba dvaceti lety a od té doby mohlo dojít k mnoha pokusům a objevům,které se tomuto podobají. Jde tedy spíše o to, že tím byla potrzena hypotéza o myšlení rostlin a o víc mně nešlo.
MB |
| jrf |
Posted - 20/04/2009 : 09:27:11
quote:
Originally posted by Sokrates
Prominte, že ted trochu více odbočuji od tématu, ale mimozemštan je snad inteligentní bytost, která pochází z jiné planety než ze Země ne? Když NASA hledá v naší sluneční soustavě cokoliv živého, prohlašuje, že hledá život či mimozemský život nikoliv mimozemštany. Mimozemštan, který nás navštíví, musí být logicky na vyšší inteligentní úrovni než člověk. Bude to suchozemský živočich. Pochybuji, že by nás navštívili nějaké rostliny nebo ryby, které jsou závislé na vodě. Bude velký okolo 1,5 až 2,5 metru. Kdyby byl větší nesplnoval by vhodný poměr těla k mozku. K přemýšlení bude potřebovat mozek, končetiny k vytvoření díla, zrakové receptory k tomu, aby mohl svá díla vytvářet. Samozřejmě může mít i další smyslové receptory, vyvinuté každou do té míry, jak moc je využívaná. Tento mimozemštan bude závislý na svých genetických informací. Je celkem možné, že díky své inteligenci bude znát např. způsob, jak se nechat zneviditelnit. Ale nemůže být pro nás přeci obecně neviditelný.
Příklad s rostlinami ukazuje, kolik věcí o světě stále nevíme. Existují vlnění, která nejsme schopni nejen vidět, ale skoro ani zaznamenat. Naše tělo je složeno ze základních stavebních částic: protonů, neutronů a elektronů, například elektron je jen jakési energetické kvantum vyskytující se s určitou pravděpodobností na určitém místě. Celkově nic není v klidu, všechny částice neustále kmitají. Proč by se nemohly uspořádat do struktury, která by měla charakter vlnění či kmitání, které bychom nebyli schopni vidět naší oční strukturou?
Nejsem fyzik, Rzwald mě možná v něčem opraví , ale myslím si, že možnost úplně jiného, pro nás téměř nepředstavitelného druhu života nelze vyloučit. |
| jrf |
Posted - 20/04/2009 : 08:45:01
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Sokrate.
Na otázku jak mohou rostliny myslet bez mozku odpověď neznám,ale mám prokázáno,že k myšlení dochází a to pokusem,který jsem sice neprovedl já a ani bych na to neměl potřebné zařízení,ale tento pokus byl proveden na můj popud. Byla to spíše jen náhoda,že můj kamarád měl svého spolužáka ze studií ve výzkumném ústavu ve Švýcarsku. Pracoval tam na výzkumu měřícího zařízení velmi nízkých elektrických potencionálů na bázi supravodivosti. Bavili jsme se o tom s mým kamarádem a já jsem se spíše jen zasnil,že bych takové zařízení potřeboval a popsal jsem mu pokus s rostlinami,který bych provedl a řekl jsem co bych tím chtěl zjistit. Nic víc a nepočítal jsem vůbec, s tím, že by se mohlo cosi takového stát.Prostě jsme jen kecali. A nyní ta shoda náhod. Kamarád musel jet služebně do Švýcarska (diplomat) a náhodou se tam se svým spolužákem setkal a jen tak z legrace mu popsal ten pokus. Jenže toho ten pokus tak zaujal,že se rozhodl jej provést i když se procesem myšlení ani biologií nezabýval. Pro něj to bylo spíše jen odskoušení možností toho nového měřicího přístroje. A tak byly připojeny snímací elektrody na rostlinu a byli zde dva figuranti,kteří na rostlinu působili protikladně. Jeden z nich používal horké tyčinky, kterou se dotýkal listů a poté odešel a přišel druhý, který to místo chladil vodou.Ta rostlina je během elmi krátké doby od sebe rozeznala .Stačilo přiblížení prvního figuranta a na monnitoru se objevila stejná křivka,jako když rostlině působil bolest. Zcela jiná křivka se objevila, když se přiblížil druhý figurant a odpovídala křivce která vznikala když rostlinu chladil,či zaléval.
Jaký závěr s toho vyplývá?
1.) Rostlina ukládá do paměti informace polárně (příjemno-nepříjemno)
2.) Rostlina dokáže spojit nejméně dvě informace do mostu.
Toto již je možno považovat za relativně složité myšlení. Rostlina má tedy vědomí (ozvěnu) plus- příjemno a mínus- nepříjemno. Spojením informace hmatové a (předpokládám) čichové vznikají mosty při kterých dochází díky čichové (chemické) informaci k mostní aktivaci informace hmatové aniž by tato byla aktivovány smyslovým vjemem a výsledkem je ozvěna, čili vědomí příjemna, či nepříjemna.
Výsledky pokusu mně byly zaslány i s kopiemi křivek a celým popisem pokusu. Protože nešlo o skutečný vědecký experiment biologů,ale skoušku možností nového měřicího zařízení, bylo toto publikovánou pouze zhledem k přístroji jako reklama,či zajímavost.
Pro mne to však byl velmi cenný pokus ukazující, že jsem na správné cestě a nalezené konstanty ídící proces myšlení jsou platné.
Víc o tom říci nemohu. Skoušel jsem totéž bez přístroje na masožravé rostlině, která se projevuje alespoň nějakou motorikou,ale výsledky byly neprůkazné a tak trochu zmateční.Nejspíše to však bylo nějakou mojí chybou při pokusu.Myslím že ta chyba byla v tom, že jsem byl jako jeden s figurantů příliž často v její blízkosti a to i v době, kdy pokus neprobíhal.
Zabýval jsem se vždy pouze jen stránkou programovou a nikoliv biochemií,či biofyzikou,takže nevím co u rostlin proces myšlení umožňuje a označuji toto pouze za funkční obdobu mozku.
MB
O tomto pokusu i jeho výsledku jsem již slyšel ... hledám ... hledám ... Backsterův efekt,
http://kvetiny.tobudetecubr.net/clanek.php?clanek=4-backsteruv-efekt |
| Miloslav Bažant |
Posted - 20/04/2009 : 07:47:49
Sokrate.
Na otázku jak mohou rostliny myslet bez mozku odpověď neznám,ale mám prokázáno,že k myšlení dochází a to pokusem,který jsem sice neprovedl já a ani bych na to neměl potřebné zařízení,ale tento pokus byl proveden na můj popud. Byla to spíše jen náhoda,že můj kamarád měl svého spolužáka ze studií ve výzkumném ústavu ve Švýcarsku. Pracoval tam na výzkumu měřícího zařízení velmi nízkých elektrických potencionálů na bázi supravodivosti. Bavili jsme se o tom s mým kamarádem a já jsem se spíše jen zasnil,že bych takové zařízení potřeboval a popsal jsem mu pokus s rostlinami,který bych provedl a řekl jsem co bych tím chtěl zjistit. Nic víc a nepočítal jsem vůbec, s tím, že by se mohlo cosi takového stát.Prostě jsme jen kecali. A nyní ta shoda náhod. Kamarád musel jet služebně do Švýcarska (diplomat) a náhodou se tam se svým spolužákem setkal a jen tak z legrace mu popsal ten pokus. Jenže toho ten pokus tak zaujal,že se rozhodl jej provést i když se procesem myšlení ani biologií nezabýval. Pro něj to bylo spíše jen odskoušení možností toho nového měřicího přístroje. A tak byly připojeny snímací elektrody na rostlinu a byli zde dva figuranti,kteří na rostlinu působili protikladně. Jeden z nich používal horké tyčinky, kterou se dotýkal listů a poté odešel a přišel druhý, který to místo chladil vodou.Ta rostlina je během elmi krátké doby od sebe rozeznala .Stačilo přiblížení prvního figuranta a na monnitoru se objevila stejná křivka,jako když rostlině působil bolest. Zcela jiná křivka se objevila, když se přiblížil druhý figurant a odpovídala křivce která vznikala když rostlinu chladil,či zaléval.
Jaký závěr s toho vyplývá?
1.) Rostlina ukládá do paměti informace polárně (příjemno-nepříjemno)
2.) Rostlina dokáže spojit nejméně dvě informace do mostu.
Toto již je možno považovat za relativně složité myšlení. Rostlina má tedy vědomí (ozvěnu) plus- příjemno a mínus- nepříjemno. Spojením informace hmatové a (předpokládám) čichové vznikají mosty při kterých dochází díky čichové (chemické) informaci k mostní aktivaci informace hmatové aniž by tato byla aktivovány smyslovým vjemem a výsledkem je ozvěna, čili vědomí příjemna, či nepříjemna.
Výsledky pokusu mně byly zaslány i s kopiemi křivek a celým popisem pokusu. Protože nešlo o skutečný vědecký experiment biologů,ale skoušku možností nového měřicího zařízení, bylo toto publikovánou pouze zhledem k přístroji jako reklama,či zajímavost.
Pro mne to však byl velmi cenný pokus ukazující, že jsem na správné cestě a nalezené konstanty ídící proces myšlení jsou platné.
Víc o tom říci nemohu. Skoušel jsem totéž bez přístroje na masožravé rostlině, která se projevuje alespoň nějakou motorikou,ale výsledky byly neprůkazné a tak trochu zmateční.Nejspíše to však bylo nějakou mojí chybou při pokusu.Myslím že ta chyba byla v tom, že jsem byl jako jeden s figurantů příliž často v její blízkosti a to i v době, kdy pokus neprobíhal.
Zabýval jsem se vždy pouze jen stránkou programovou a nikoliv biochemií,či biofyzikou,takže nevím co u rostlin proces myšlení umožňuje a označuji toto pouze za funkční obdobu mozku.
MB |
|
|
