| T O P I C R E V I E W |
| Rzwald |
Posted - 02/02/2009 : 04:26:24
Kdysi jsem byl malý, a teď jsem větší. Minimálně mám zatím ten blbej gympl, mám na to papíry. Tedy mé vědění nepochybně vzrostlo. Umím řídit auto. I motorku. Změnilo se něco? Až to tu dopíšu, půjdu si vyčistit zuby a spát. Vstanu až vstanu. ...A budu se učit. Do noci. Pak půjdu na zkoušku a buď mě vyrazí, nebo nevyrazí. Když jo, půjdu na další termín. Když ne, přihlásím se na zkoušku z dalšího předmětu. A furt dál, do pryč. Pokud mě vyrazí uplně ze všeho, půjdu pracovat. A budu dělat peníze a budu za ně kupovat jídlo a pití a to jídlo budu jíst a to pití pít, a srát a scát a spát a čistit si zuby...a furt dál, do pryč. Jsem křeček a běhám v kolečku.* Furt dál, do pryč.
A proč se omezovat? Řekněme, že mám veškeré vědění všehomíra. Ok, fajn. A co dál? Mám se zabít? Mám to někomu říkat? Těm křečkům? Co běhají v kolečku, furt dál a dál do pryč? A jí a spí a čistí si zuby? A proč?
Budoucnost lidstva vidím dost černě.......
Tak a otázka: Ovlivňuje vás nějak vědění? Ovlivňuje vás filosofie?Vaše konkrétní životy, všední úkony, co provádíte. Jak se liší novorozeně od mudrce, mudrc od křečka a křeček od novorozeněte? Nevidím moc rozdílů. Jak se liší když umývá nádobí mudrc a když umývá nádobí švadlena? Všichni jen furt běhaj, v kolečku.
Já se du zabít :-D
....teda...počkám, co mi odpovíte :-)
Ještě k té otázce...pokud je to u vás stejně jako u mne...tedy vědění mě neovlivňuje nijak (nemyslím teď praktické znalosti typu jak uvařit čaj - to je vědění, které ovlivnilo mé schopnosti, ale neovlivnilo mě, mě jako člověka), jaký má tedy smysl stále hledat vědění? Dost často mám chuť se prostě sbalit a jít si lehnout pod most. Jaký kvalitativní rozdíl by byl oproti nynějšímu stavu? Byly by samozřejmě kvantitativní rozdíly. Bylo by mi možná víc zima, asi bych zhubl, protože bych měl častěji hlad a asi bych zemřel v 47 (=průměrný věk bezdomovců). Samý kvantitativní rozdíly. Stejně zemřu (pod mostem jen namísto v 75 nebo kdy o trochu dřív), stejně budu mít hlad (možná ho jednodušeji utiším, když nebudu pod mostem), atd. Jsou zde i nějaké kvalitativní rozdíly? Proč se neopijete a nejdete pod most? Proč chodíte do práce? Proč jíte, když máte hlad? Není to prdlý? Stejně za chvíli zase budete mít hlad. Jen odsouváte problém. I ty jej odsouváš... Viděli jste film Klub rváčů? Ten režizér mi mluvil z duše. Já bych nevolil sice tak brutální metody, nicméně podstata je stejná.
Na gymplu mě fascinoval Quasimodo. Si lehl, k Esmeraldě ..a umřel. Težkej pohodář. Quasimodo měl ale alespoň důvod proč zemřít. U mě by umření byla jen další zbytečnost ze všech těch zbytečností, co dělám.
A nevyřešilo by problém, jen by ho odsunulo na nějakou další mou reinkarnaci.
Takže (už su zase moc rozvláčnej)
...když vědění nemá smysl (protože mě neovlivňuje), má smysl myšlení? Asi taky ne. Když nemá smysl myšlení, má smysl jakékoliv jednání? Teď nechci reakce typu, že smysl si musíme sami určit, jinak nemá smysl bavit se o smyslu. To je jen klička proradného existenciálního psychoterapeuta, který si to nastudoval v brožurce. Jaký má smysl si určovat smysl? Varianta pro věřící: pokud tu smysl je daný (kosmologický smysl, který máme následovat), jaký má smysl angažovat se v tomto božím plánu? Proč se podřizovat Bohu? (úchyl je to!)
*pro lidi, kteří nikdy neviděli křečka v klícce: tak křečekovi se musí dát do klícky takový kolečko, on do něho vleze a běhá a to kolečko se pod ním otáčí, takže je furt na místě, i když běží. Křeček se vyběhá a myslí si, že uběhl strašně hafa vzdálenost, že je v míle daleko od svýho pelíšku a jde na průzkum. Na průzkumu najde pelíšek jinýho křečka, celej mu ho vyžere a rychle se vrátí do kolečka a zas běží ty míle zpátky zpět do svýho pelíšku a de spat s dobrým pocitem, že vyžral pelech jinýmu křečkovi. Bohužel taky zjistí, že za dobu co byl pryč mu nějakej jinej křeček taky vyžral zásoby. Jenže moc ho to netrápí, protože ví, že pánbu (=já) mu v noci další zásoby přidělí. A takhle furt dokola. |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/03/2009 : 08:37:26
Okrefe.
Kdybys znal výtvarné umění zevnitř,čili kdybys byl tvůrcem,pak bys pochopil,že skutečná tvorba je rovná filosofii,jen je jinou cestou k vyjádření.Pochopení díla divákem je opět filosofií.
Uršoívání hranic filosofie se mně nezdá být správným.Různé jsou cesty k moudrosti a nikde není určeno,která cesta k moudrosti vede.Jedinou skutečně universální cestou je lidské přemýšlení.To přináleží ke všem cestám.
MB |
| okref |
Posted - 26/03/2009 : 19:41:39
Není možné srovnávat výtvarné umění s filosofií a předstírat, že je to totéž.
výtvarné umění - TVAR VYcházející z umělce
Filosofie nemá ten TVAR. Vycházení filosofie je zároveň jejím západem.
Ovšem nikterak tím nechci vyvracet tvé pojetí filosofie zahrnující takové věci, které já z ní naprosto vylučuji, a které zveš ovlivňování, smysl a kdovíco všelicos bys tam ještě dal, bez čehož je pro tebe filosofie něčím naprosto jiným. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 26/03/2009 : 08:09:53
Výtvarné uměni nikoho neovlivňuje.Je to akt tvorby a hotové dílo je pasivní břeh výtvarného umění.
Dívám li se dobrý obraz,který namaloval někdo jiný,vzniká v mé mysli proces,který mne ovlivní. Bylo by výtvarným uměním,kdyby malíř o obrazu jen přemýšlel, či každý obraz po dokončení spálil? Vždyˇby šlo o to podstané,čili akt tvorby?
Já myslím,že pouhý akt tvorby ještě filosofií není a tím důležitým je aby tento akt tvorby měl nějaký vžznam pro ostatní lidi.Teprve potom má filosofie smysl.
MB |
| okref |
Posted - 25/03/2009 : 20:02:36
Filosofie nikoho neovlivňuje. Filosofie je jen akt tvorby. Její dílo k ní nepatří.
Napsaná kniha není filosofie. Hotová myšlenka není filosofie. Vyřčené slovo není filosofie. Platný ani neplatný závěr není filosofie. -Všechno tohle je jen pasivní břeh filosofie pro lidi, kteří se z dálky filosofii snaží zahlédnout.
Filosofie nemůže filosofa nijak ovlivnit, protože je to čistý akt vyzařování. Nemá pro filosofa nic. Filosof je to, co filosofii utváří a nevrací se mu zpět ani ň.
To, co vypadá jako vlivná filosofie, už není filosofií, ale prostým činem. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/03/2009 : 14:16:11
JRF.
Naprostá shoda. Myslím si totéž.Přemýšlím li o tom co mělo špatný důsledek a hledám cestu k výsledku lepšímu,je to filosofie. Je li výsledek uznán ostatními lidmi jako správná, či výhodná cesta k lepšímu stavu, je toto jako filosofie uznáno.Filosofie je hledání cest k lepšímu stavu lidské mysli i společnosti lidí.Neovlivní mne pouze to, co jse uznal za nesprávné,či zcela chybné.
MB |
| jrf |
Posted - 25/03/2009 : 13:01:01
U mě splývají pojmy filozofie a přemýšlení. Dá se říci, že filozofie je užší pojem, pokud ji omezíme na přemýšlení o určitých tématech. Proto ptát se, jestli mě ovlivňuje filozofie, je stejné jako ptát se, jestli mě ovlivňuje myšlení. Ano, samozřejmě. Zdali kladně nebo záporně nedokážu posoudit, protože si nejsem jistý, co je vlastně kladné a záporné. Pokud by se mě někdo zeptal, jestli jsem dobrý(kladný) člověk, našel bych mnoho důvodů pro i proti. Člověk mnoho věcí řeší a nad mnoha zavírá oči.
Vzpomněl jsem si na Nohavicu, píseň Podzemní prameny: "Nejsem dobrý ani špatný, já jsem dobrý ba i špatný." |
| axel01 |
Posted - 25/03/2009 : 12:17:56
Nevím jak ostatní, mě filozofie ovlivnila rozhodně kladně. Nemůžu najít nic, čím by mne měla ovlivńovat nějak nesprávně.
I když myslím, že někdy se každý velký filozof zasní nad tím, jaké by to bylo bez ní. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/03/2009 : 10:34:41
Ovlivňuje nás filosofie?
Ovlivňuje nás cokoliv s čím se v životě setkáme a nějak se nás to dotkne.Ovlivní nás i to, když se uhodíme do kolena. Ovlivňuje nást tedy i filosofie,pokud se s ní nějak setkáme. Otázkou je zdali nás to co nás ovlivňuje ovlivní kladně, či záporně.
Ovlivňuje nás filosofie kladně? Tak by myslím měla znít základní otázka.
MB |
| jrf |
Posted - 24/03/2009 : 16:56:25
Diskuzi jsem prolétl, vypíchnu jen pár věcí.
By Rzwald: "4. od filosofie čekám uspokojivé logické zodpovězení takových mých otázek, na které neexistují faktické odpovědi, a chci takové odpovědi, že je přijme jak mozek, tak i duše"
Já také.
Rzwald: "proč mám číst celou knížku, když si myslím, že autor se v 90% věcech buď mýlí nebo mu nerozumím?"
Nápodobně - buď s ním nesouhlasím nebo souhlasím, ale v obou případech, pokud zjistím co mi chce říct, tak už pro mě není důvod to číst dál ... obrátím doprostřed, vidím že pořád naznačuje to samé, obrátím nakonec, zase, tak to zavřu. Není žádný důvod číst knížku celou. (toto se týká filozofických či úvahových knížek, samozřejmě ne románů nebo knížek s dějem  )
U mě například Dante s Božskou komedií. Přečetl jsem prvních cca 10 stránek, úvodní básničku a je mi jasné co chce říct. V podstatě souhlasím. Bylo to tu před 700 lety a je to tu i dnes. A nemám důvod číst celý děj o cestování po peklu, očistci a ráji.
Ad první příspěvek tohoto tématu - Rzwald hledá nějaký cíl, hledá něco co má smysl. Jsem na to stejně. V žádném případě se nejedná o depresi, jak jsem někde v diskuzi zahlédl, to je příliš jednoduchý pohled na věc. Jedná se o realitu.
Zdravím, Rzwalde  |
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/02/2009 : 11:01:35
Maftíku.
Pátral jsem po nějakých tvých otázkách a našel toto.
--------------------------------------------------------------------
Slávo
Jednak, žádnou definici života jsem ve tvém příspěvku nenašel. Pokud jí má být "život je život jako celek, život všech a všeho", pak je to definiční kruh jak brno.
Jednak, jak by dle Tebe měla vypadat společnost nerozdělena pravdami a mocí. Ať už je tvá myšlenka resp. odpověď na toto jakákoliv, není také pravdou, podle níž by se společnost měla zařídit? A já se pak ptám, proč by to měla být zrovna tato tvoje pravda?
Co ve Tvém pojetí společnost sjednocuje? Jak by měla dle Tebe vypadat dokonale (či nedokonale, ale v život umožňujících mezích) sjednocená společnost?
--------------------------------------------------------------------
1.) V kontextu se nejednalo o definování života jako takového,ale života planety, života civilizace a podobně.Proto jsem odpovídal takto a ne jinak.Takže nejde o definici kruhem ,ale pouze o upřesnění toho o čem byla v kontextu řeč. O cosi jako definování života jsme se pokusili v jiném topicu a s tímto konextem to vůbec nesouvisí.
2.) Společnost nerozdělení pravdami
Nejprve je třeba si uvědomit stav při kterém velké pravdy lidstvo rozdělují.Uvědomit si vzájemný boj o vítězství své uznané pravdy a porážku pravdy opačné. Pravdou je,že existuje bůh, pravdou je že neexistuje.Pravdou je společnost bez vykořisťování člověka člověkem a pravdou je výhodnost kapitalistické společnosti. I mezi těmi kdo uznali pravdu existence boží jsou rozdílnosti v pravdách a jejich vzájemný boj. Všichni dohromady tvoří lidskou společnost,čili civilizaci. Jsou li před takovou lidskou společnost nastaveny problémy,které musí v zájmu života řešit, stává se toto mnohdy zcela nereálným,protože to co tvrdí zastánci jedné pravdy a se snaží zastánci pravdy jiné popřít,či zničit aby nedošlo k posílení jiné pravdy. Podívěj se třeba jen do našeho parlamentu. S mnohým řešením by mohli souhlasit všichni,ale neudělají to, protože by tím získali zastánci jiné pravdy navrch a tak mnody nedojde k řešení, ač je cesta k němu celkem jednoduchá a reálná.Při řešení celosvětových problémů, dochází k témuž, jen ve velkém a tak zůstávají mnohé závažné problémy neřešené a tím rostou tak že mohou ohrozit život na celé planetě.
Proč lidé hledají stále nové a silnější zbraně? Protoýe dohoda mezi lidmi různých pravd je nemožná a všichni zneužívají svých schopností ve prospěch svých uznaných pravd. Tyto fakta nemůže nikdo spochybnit.Stačí se jen dívat na svět kolem.
Jaké jsou cesty k dosažení společnosti,která bude schopná rychle a pružně řešit všechny problémy planety?
a.) Vítězství jedné pravdy,která ovládne celý svět. O toto se vlastně všichni snaží,ale snahy vedou k ještě většímu rozdělení a tyto snahy stojí a padají na zneužití schopností ve prospěch uznané pravdy. Následkem toho lidé jiných pravd trpí, vzniká v nich odpor, hledají nové schopnosti, které využijí ve úprospěch svých uznaných pravd a pravda která chtěla zvítězit většinou padá mezi zavržené až do doby,kdy lidé na zlo které jim tato pravda dala zapomenou a potom jedná zcela stejně jako předtím. Tudy tedy cesta nevede.
b.) Uvědomit si, co k rozdělení společnosti a těm negativním důsledkům vede. Uvědomit si, že jsou to ty rozdílné pravdy a zneužití schopností v jejich prospěch. Toto je podstata problému a odtud je třeba vycházet, má li vzniknout společnost ve které k těm negativním důsledkům nebude docházet. Zničit pravda které lidé uznali je nesmyslné a nereálné. Vytvoření pravdy nové, která by byla silnější než ostatní a ostatní pravdy by zničila a ovládla svět je utopie a cosi oč se snaží ti, kteří zákonitosti nepochopili. I kdyby taková pravda vznikla,jako důsledek by vznikla snaha zastánců všech pravd tuto pravdu okamžitě zničit i stěmi, kteří ji uznali,protože by poznali ohrožení své uznané pravdy. Takže tudy cesta také nevede.
Pokud si člověk uvědomí, že všechny pravdy obsahují nějaké moudro a snahu o vytvoření lepší společnosti a snahou zastánců všech pravd je ,aby moudro jejich pravdy se stalo pro všechny lidi světa společným, je možno právě toho využít a to vytvořením světového sněmu ve kterém by se sešli zástupci všech pravd a za pomoci pravidel rozhovoru ,která znemožňují postavení tvrzení proti tvrzení a sporu by společněě hledali řešení celosvětových problémů a třeba k tomu využívali i obsahu svých uznaných pravd. Vše by však museli obhájit před zastánci ostatních pravd. A tak by nikdo nebyl zvýhodněn ani ponížen a všichni by si byli rovni.Tento systém jsem zde již několikrát popisoval a vím, že potřebuje hodně domyslet a dopracovat do dokonalosti. Byl by však řešením,protože by všechny pravdy získaly cestu k tomu, aby to skutečně moudré z jejich pravd se stalo společným a skutečně vedlo k lepší společnosti a to bez zneužití schopností, válek a potlačován názorů lidí jiných pravd. Co by následkem toho vzniklo za společnost, to nemohu vědět.protože by to bylo dílem těch, kteří by v tomto sněmu jednali a do budoucnosti tak daleko nevidím.Vznikl by tím však svět bez válek. svět ve kterém by bylo možné pružně řešit nastalé problémy a svět ve kterém by všichni spolupracovali. A to je odpověď i na tu poslední otázku.Lidé jsou tvorové závislí na společnosti. To co narušuje soudržnost a spoluprávi v kolektivu (civilizaci) životu škodí byť by to byla pravda a lidská moc, čili zneužití schopností ve prospěch uznané pravdy. (moc přírodní je využití schopností ve prospěch přežití jedince či druhu) To co společnost spojuje slouží životu.
Spokojen s odpovědí,nebo něco není jasné?
MB |
| Maftík |
Posted - 10/02/2009 : 21:14:15
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Pánové a dámo.
Jak se tak na to dívám, zjišťuji,že jsme se dostali do pozic, které nejsou právě tím pravým ořechovým. Sami jsme se rozdělili do dvou skupin z nichš jedna říká číst a druhá nečíst, ale to je přece úplná blbina a nikdo to tak vlastně nemyslíme, pouze si oponujeme a ta oponentura se pro nás stala prioritou a zavedla nás do těchto nesmyslných pozic.Výdyť o to číst nebo nečíst nejde. Z mé strany jde spíše o to,že čtení není čímsi samospasitelným,že existuje k poznání mnoho cest a ta četba je pouze jednou z nich.Navíc existují lidé,kteří se o filosofii téměř vůbec nezajímají a kladdou si zcela jiné otázky a těch je většina. Jsou tím nějak méněcenní? Samozřejmě nejsou. A tak se zde dohadujeme o tom,zda je jedinou cestou k moudrosti a poznání čtení filosofických spisů,nebo že je zbytečné. To je přece nesmysl. Cest je mnoho a každý si z nich vybírá tu, která je právě pro něj tou nejschůdnější. Ptejme se na výsledky a dle nich posuzujme cesty, které k tomu vedly.A tak někdo čte,ale k ničemu svému nedojde.Další čte a dokáže díky tomu najít řady odpovědí na své otázky a stejně je tomu u těch kteří čtou méně, nebo nečtou.Variant je zde mnoho stejně jako je mnoho stylů přemýšlení a tím podstatným je, k čemu toto vedlo a jaký je výsledek. Trochu mně vadí,když chce někdo druhému nutit svou cestu jako jedině správnou a třeba vlastně nikam svou cestou nedošel. Každý myslíme trošku jinak a každý si sám volíme cestu,která vyhovuje právě nám. Nesuďme cíle dle cest,ale cesty dle cíle. Totéž je o vzdělání.Vzdělání je cestou a i nikoliv cílem.Dojde li někdo jinou cestou k cennému poznání, čili výsledku,pak je vše v pořádku a jeho cesta byla pro něj tou nejlepší.Jenže tu cestu tento člověk nesmí druhým nutit a prohlašovat,že vzdělání je zbytečné,protože pro další je právě toto tou správnou cestou.
Když se všichni snažíme jeden druhému oponovat,apk se postupně dostáváme do krajních či mezních pozic a uniká nám vše, co je mezi těmito pozicemi a co nás spojuje.Stáváme se pak slepými a zbytečně se přeme o nesmyslech. Nejhorší na tom je, že do takového stavu člověk spadne a začne jednat jako slepý hlupák i když ví,že je to nesmyslné jednání.Co to skusit jinak a říci si,že nám nejde o poření toho, co řekl druhý, ale o vlastní poznání,které může být druhým obohaceno a otevře se nám to co je mezi těmi mezními stavy.
MB
Slávo, Slávo, kdybys raděj míst odvedení tématu jinam odpověděl na moje otázky (a to není poprvé) ...
Na zbytek (reakce dalších uživatelů) zkusím zareagovat později |
| okref |
Posted - 10/02/2009 : 16:59:25
Myslel jsem to tak, ze ve filosofii nikdy nevis, kdo v mistnosti opravdu sedi a co tam opravdu dela a nikdy to vedet nebudeš, pokud se budes pohybovat na poli filosofie. Nejde o to zjistovat, ale prohlubovat náhled. Nejde o jakousi zvědavost a potřebu se te zvedavosti podvolit. Jde o rozplynutí se ve zvědavosti. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/02/2009 : 08:57:36
Okrefe.
Zajímavé,ale natolik básnicky stvárněno,že je možno si to vykládat rúzně..
Potřebu zření toho nejasného a neostrého svitu nazývám filosofií.
Inu. Tomu zření neostrého svitu já říkám náhled a tu potřebu zaujetím pro náhled.Pro mne je toto pouhým začátkem. Je to jako když otevřeš dveře do místnosti a vidíš,že je tam hodně lidí.Zatím však nevíš kdo je tam a co tam dělají.Chceš to však vědět a tak se rozhlížíš a třeba se i ptáš. Když to děláš správně,pak s toho můžeš vyvodit jakýsi závěr. Teprve to bych nazval filosofií. Samotný náhled a chuť poznat dle mého názoru ještě filosofií není,ale vede to k ní. Souhlasíš?Nebo jsi to myslel jinak?
MB |
| okref |
Posted - 09/02/2009 : 22:46:03
Pro kazdeho je filosofie neco jineho. Pro nekoho je to zivotni postoj, pro jineho koncepce vědecké metody, pro dalsiho zavrzenihodný podnik nekolika bláznů. Filosofie se stala jednim ze slov, jez maji tolik významů, kolik je lidí o ní hovořících.
Pripojim jen vlastní postoj k tomu, co se oznacuje slovem filosofie:
Co jsem vedel včera, dnes uz nevim. Co vim dnes, nemohu nazvat vedenim. Co budu vedet zitra, neprida nic k tomu, co vim dnes. Vedeni a rozum jsou slabou utechou pro člověka, který si jich tak malo vazi. Jen vedeni a rozum nemohu nazvat filosofií. Rozum je nastrojem filosofie. Vedeni je jejím cilem a hodnotou. Ale oboji stoji az za tim, co bych nazval tušením.
Pod věděnim není možno myslet nejakou mnozinu znalosti, predpisu, poznatku, faktů, definic, teorií, hypotéz, pořekadel, zákonů nebo plánů. Pod věděním je nutne myslet neustalou zamerenost a pripravenost k možnosti opustit pole pouhého rozumu a nechat se ozářit čistou jasností tušení. Cistou jasnosti však nerozumej nejakou premenu tušení do víry nebo jistoty, ale opravdovost toho, co samo prichází z temnoty. Vedeni vseho dosavadniho mi je při takovem pohledu k nicemu. Jen rozum je mi jakyms takyms pomocnikem, jenz mi domlouvá, abych neuhybal zrakem tomu zatím neostrému svitu.
Potřebu zření toho nejasného a neostrého svitu nazývám filosofií. |
| axel01 |
Posted - 08/02/2009 : 15:38:55
quote:
Originally posted by Maftík
Alex01:
quote:
Maftíku.
Ty máš pocit že chci, abychom žili jako třeba ještěrky? No, musím se přiznat, že nevím, z jakých příspěvků konkrétně jsi to odvodil nebo vypozoroval a upřímně by mě zajímalo, které pasáže konkrétně to byly.
Třeba:
quote:
Je to zajímavé, ale když člověk moc přemýšlí, většinou dospěje k stadiu, že myslet není důležité. Pak mu připadá chytřejší kdejaký ten ,primitiv', který nerozumuje, nehledá smysl života a stará se jen o vlastní blaho.
Jistě, to jsem napsala, ALE nepsala jsem nic o tom, že bych k tomuto stadiu sama dospěla. To mělo být o tom, že člověku připadá ten primitiv jako člověk chytřejší v životě, než je filozof.
A ano, souhlasím s názorem, že člověk pochází ze zvířat a pro jeho naplnění existují určité zákonitosti.
,Myslet' ale s tím, jestli člověk dosáhne fyzikální spokojenosti (jídlo, rozmnožování se atd.) nebo ne, absolutně nesouvisí.
|
|
|
