| Author |
 Topic  |
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
 Posted - 07/02/2008 : 07:21:10
|
| O rozdělení společného zisku by rozhodovala společná jednohlasná (100%) dohoda všech členů této společnosti přátel, nikoliv nějáký vedoucí. V případě, že by k této dohodě nedošlo, pak by nesouhlasící jedinec mohl tuto společnost přátel opustit a vzít si svůj vklad + svůj jednohlasně dohodnutý podíl na zisku či ztrátě z minulých období. Jednohlasná dohoda všech členů společnosti přátel o rozdělení např. ročního zisku vždy zahrnuje přátelské hledisko a hledisko individuálního zisku. Jinými slovy při vznikání této jednohlasné dohody všech členů společnosti přátel by výkonný jedinec chtěl větší podíl na zisku než méně výkonný jedinec, zároveň by však byl ochoten vzdát se části svého zisku ve prospěch slabých členů této společnosti přátel z důvodu, že se jedná o jeho přátele. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/02/2008 : 10:41:35
|
Dalibore.
Co tě na to mám říci? Lidé takoví většinou prostě nejsou a ti kteří jsou, musí být ovlivněni nějakou vírou, která jim za to slibuje zisk kdesi v posmrtném životě. Stoprocentní souhlas byl možný pouze tam, kde měli lidé strach nesouhlasit. Já si takové automatické zvedání ruky dobře pamatuji a jsem rád, že to vidět nemusím. Počkej s tím tvým systémem deset let, až se trošku rozkoukáš a poznáš jací lidé jsou a potom jej znovu nadnes, budeš li mu ještě věřit.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 07/02/2008 : 20:28:14
|
Slávo,
zkusme vyzkoušet praktičnost, resp. užitečnost mých myšlenek a použít můj model ideální společnosti přátel na známý soudní případ REGINA v. DUDLEY & STEPHENS z roku 1884, tehdy se ocitli na záchraném člunu v bouři bez jídla a vody tři muži a chlapec. Po 19 dnech Dudley navrhl Stephensovi vrhat losy o to, kterého člověka zabít. Brooks odmítl. Poté Dudley a Stephens rozhodli a ze strachu o přežití bez jídla a vody po 19 dnech chlapce proti jeho vůli zabili a všichni společně ho snědli. Po dalších 4 dnech byli všichni zbylí zachráněni. Soud poté odsoudil Duleye a Stephense za úmyslnou vraždu k smrti.
Dudley a Stephens zde představují mužský princip boje, chlapec a Brooks ženský princip lásky k bližnímu. Jinými slovy Dudley a Stephens společně disponovali zřejmě větší silou než společně Brooks a chlapec. Jestliže by všichni na člunu byli přátelé, vzdali by se Dudley a Stephens svého individuálního zisku, tedy zdroje vody a tekutin představované tělem chlapce, aby všichni mohli zústat přátelé. Toto řešení rovněž zaznělo v důvodech výše uvedeného soudního rozhodnutí, tedy všichni měli riskovat a čekat, až někdo z nich umře přirozenou smrtí po společném vyčerpání zbylých potravin a vody a případně poté tohoto mrtvého použít jako potravu či tekutinu.
V případě, že by některý z členů posádky, odmítl takovou dohodu a rozhodl se chlapce zabít, zústali by vždy ještě dva muži a chlapec jako společnost přátel, která by mohla bránit chlapce. V případě, že by takovou dohodu odmítli Dudley a Stephens, jak se v daném případě stalo, představovali by danou společnost přátel pouze Brooks a chlapec. V tomto případě by byla otázka zda se společnost přátel tvořená Brooksem a chlapcem rozpadne v důsledku ohrožení silnějšími Dudleyem a Stephensem, čili, zda Brooks opustí rovněž tuto ideální společnost přátel, což by bylo jeho právo nebo se bude chovat ideálním způsobem (tj. využijí mužský princip boje) a budou se společně s chlapcem bránit přesile.
U Brookse převládl ženský princip, tedy ustoupil přesile a připustil, aby Stephens a Dudley zabili chlapce, nezachoval se tedy ideálně v souladu s mými principy společnosti přátel, nýbrž oprávněně avšak zbaběle ustoupil. Lze předpokládat, že Dudley nebo Stephens jednotlivě měli větší sílu (energičnost, hybnost) než Brooks jako jednotlivec, protože v tomto případě je zbabělost Brookse více pravděpodobná než jeho hrdinství. Kdyby Brooks jako jednotlivec měl větší sílu (energičnost, hybnost) než Dudley a Stephens jako jednotlivci, tedy byl by nejsilnější ze všech na člunu, byl by vůdčím členem skupiny, pak by jeho ideální chování bylo pravděpodobné a k tragedii by pravděpodobně nedošlo.
Ve výše uvedeném rozboru síly (resp. energičnosti) Dudleye, Stephense a Brookse se jedná pouze o pravděpodobné, nikoliv jisté (tj. předurčené, resp.determinované) chování (evolučně) nedokonalých jedinců. Situace se i při případné slabosti Brookse mohla s menší pravděpodobností vyvíjet rovněž také jinak. Brooks se sice zachoval podle práva, ale nikoliv ideálně čili eticky, a následkem tohoto jeho chování zřejmě byl i u něj silný pocit vlastní nedokonanalosti, čili velké zvětšení rozporů jeho duše, resp. v ní obsaženého modelu světa.
Takovéto zkušenosti vlastní nedokonalosti podle mne představují podstatu samopohybu duše k nutnosti vlastního sebezdokonalení, čili k svobodně a skutečně dobrovolnému univerzálnímu nastolení společnosti přátel v rámci všech živých organismů.
|
Edited by - Dalibor Grůza on 08/02/2008 08:26:51 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 10/02/2008 : 08:39:14
|
V reálné společnosti se tak střetává dvojí směřování socializace (shora uvedený ženský princip) a egoizace (shora uvedený mužský princip) jedinců. Každý jedinec přirozeně socializuje silnější, energičtější (dle mého názoru s větší hybností) jedince, jako je on sám, a egoizuje jedince s nižší energičností, vitalitou, jako je on sám. U společensky průměrně energického jedince je tak socializace a egoizace ostatních v rovnováze, u nadprůměrně energického jedince z hlediska reálné společnosti tak převažuje egoizace ostatních jedinců, u společensky podprůměrně energického, vitálního jedince tak převažuje socializace ostatních jedinců.
Proto např. mladí lidé zejména egoizují společnost, u lidí středního věku je převážně egoizace a socializace v rovnováze a staří lidé převážně socializují společnost.
Společnost přátel založená na trvalé 100% dohodě všech jejich členů zároveň koriguje chyby shora uvedené přirozené egoizace a socializace jejich členů. Tedy i socializující (např. starý či nemocný člověk) člen společnosti přátel se musí do jisté míry chovat egoisticky, aby si zachoval přátelství společensky nadprůměrně silnějších, vitálnějších, tj. převážně egoistických členů společnosti přátel, a převážně egoistický člen společnosti přátel se musí chovat do jisté míry sociálně, aby si zachoval přátelství společensky podprůměrně vitálních,energických, tj. převážně socializujícíćh členů společnosti přátel.
Proto Brooks v mnou výše uvedeném soudním případu, i kdyby se u něj v reálné společnosti měl uplatnit přirozeně shora uvedený ženský princip, byl z hlediska ideální společnosti přátel povinen zvolit mužský princip a bojovat za záchranu chlapce proti přesile, aby si zachoval přátelství nadprůměrně silnějších, vitálnějších, tj. převážně egoistických členů společnosti přátel.
Utopická universální (ideální) společnost přátel tak představuje soulad všech a všeho, soulad dobra a zla, soulad slov ano a ne, obrazně řečeno soulad Krista a Ďábla s tím, že tento soulad znamená na jedné straně maximum ano a minimum ne a na druhé straně maximum ne a minimum ano, čili obrazně řečeno minimálně špatného a maximálně dobrého Krista a minimálně dobrého a maximálně špatného Ďábla tak, aby oba mohli být členy stejné (universální) společnosti přátel. |
Edited by - Dalibor Grůza on 10/02/2008 18:36:31 |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 10/02/2008 : 14:12:49
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dalibore.
Co tě na to mám říci? Lidé takoví většinou prostě nejsou a ti kteří jsou, musí být ovlivněni nějakou vírou, která jim za to slibuje zisk kdesi v posmrtném životě. Stoprocentní souhlas byl možný pouze tam, kde měli lidé strach nesouhlasit. Já si takové automatické zvedání ruky dobře pamatuji a jsem rád, že to vidět nemusím. Počkej s tím tvým systémem deset let, až se trošku rozkoukáš a poznáš jací lidé jsou a potom jej znovu nadnes, budeš li mu ještě věřit.
MB
Slávo,
proč hlásáš existenci jednoho světa, když v něj ani sám nevěříš.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/02/2008 : 14:40:27
|
Gato.
Svět je jeden.To je bezesporné i když někteří idealisté tvrdí že světů je víc. Součástí světa jsou lidé a to takoví i makoví. Někteří dávají své schopnosti druhým z lásky k nim a někteří svých schopností zneužívají ve prospěch svého já a své uznané pravdy. Je třeba si uvědomit, že těch kteří své schopnosti zneužívají je mnohem více, než těch kteří je využívají ve prospěch druhých. Takoví lidé jsou spíše výjimkou a zneužívání schopností je dominantním jednáním. Toto bys mohl také vidět a vnímat. Dalibor je zatím příliš mladý a takové poznávání jej teprve čeká. Až toto pozná, jeho názor přestane být tak utopický, nepočítající s většinou, která jakýkoliv pokus o cosi takového zničí. Proto je cosi takového nereálné a utopické. Podívej se třeba na současnou volbu presidenta a představ si, že bys tam chtěl prosadit skutečně kvalitní osobnost. V současném stavu by to byla stejná utopie,protože většina poslanců zneužívá svou schopnost ve prospěch své uznané pravdy,čili strany kterou zastupuje. O tom, že by tito lidé zastupovali občany bych raději nehovořil.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 10/02/2008 : 18:26:46
|
Slávo,
možný soulad egoistů a socialistů ve společnosti přátel je možné najít rovněž v krajně pravicové filosofii Friedricha Nietzscheho, přestože tento filosof oslavuje nadčlověka jako "tlupu světlovlasých šelem", kterým je na jedné straně dovoleno skoro všechno ("jde o rasu válečníků a vládců s vojenskou organizací, mocí organizovat a odvahou bez skrupulí vložit tlapu na populaci byť početně mnohem silnější", "čím jsou smlouvy pro toho, kdo dokáže ovládat, kdo je od přírody vládcem a na scénu přichází s násilím v činech i chování") avšak s výjimkou zrady přítele.
*Literatura:
Durant, W., Příběh Filosofie, Praha, Nakladatelství PRAGMA, str. 382 a 383 ( nad a pod nadpisem "VII. DEKADENCE")
|
Edited by - Dalibor Grůza on 10/02/2008 18:58:53 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/02/2008 : 09:30:20
|
Dalibore.
Jak vidět, užil jsi toto pouze proto, abys ukázal sílu přátelství. Jenže tohle je o něčem docela jiném. Zrada přítele v tekovém případě znamená oslabení celého systému a proto je cosi takového nepřípustné a trestané. Tak tomu bylo v Německu a všude, kde byla využita filosofie nadčlověka. Za zradu zde byl jediný trest a to smrt. A tak se skutečné přátelství změnilo na přikázané a to je o něčem docela jiném. Přátelství je krásný vztah mezi lidmi a vzniká, když jeden člověk dává své schopnosti druhému, vyvolává tím u druhého lásku, která jej ved k tomu, aby i on dával své schopnosti jemu. Jakmile však toto zařadíš do ekonomického systému, kde by to bylo jakousi normou, čili příkazem a podmínkou existence, ztrácí toto atributy dobrovolnosti a přátelství přestává být skutečným.
Nadčlověk nikdy nemůže být jedincem,ale vždy kolektivem složeným pro zesílení schopností, které poté mohou být ve prospěch tohoto kolektivu zneužity. Rozpadne li se tento kolektiv,pak ztrácí gloriolu nadčlověka každý z jeho jedinců. Tohle mám dojem Nitsche nenapsal,protože by tím znehodnostil vše ostatní.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
V ideální společnosti nebude soukromý majetek?
