| Author |
 Topic  |
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
 Posted - 08/01/2008 : 12:45:55
|
| Člověku se nechce umírat, protože cítí bolest, a to tělesnou z důvodu poruchy jeho těla, a rovněž tak duševní z důvodu poruchy jeho psychiky, která představuje model světa obsažený v jeho mozku. Člověk cítí duševní i tělesnou bolest díky činnosti jeho mozku, který obsahuje jím vnímaný model světa, ve kterém tento člověk existuje. Jiná by ovšem byla zřejmě situace, kdyby tento člověk při poruchách jeho těla či psychiky, cítil v mozku slast. Podle mého názoru je tato bolest člověka, kterou cítí při své smrti, řešitelná s pokrokem vědy, kdy bude možné dle genetického kódu jediného přeživšího živého organismu zrekonstruhovat všechny zemřelé živé organismy. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/01/2008 : 12:46:53
|
Dalibore.
S tím co jsi napsal je možno souhlasit. Člověk, ale i ostatní živí tvorové přijímají bolest jako vrcholné nepříjemno, kterému se snaží vyhnout.Při umírání se může ta bolest dostavit,ale není to pravidlem. Z vlastní skušenosti vím, že smrt jako taková nebolí a spíše by se toto dalo vyjádřit slovem nic. U mne došlo k novému rozběhu srdce a dýchání a to bylo provázeno velkou bolestí na hrudi, jako když máš vyražený dech a přes tuto bolest jsem byl rád, že žiji. Ta bolest byla příznakem života . Samozřejmě je cosi jiného smrt na zhoubný nádor,což je provázeno dlouhodobou bolestí bez šance na uzdravení,ale tehdy člověk spíše po smrti touží, aby se té bolesti zbavil. Je to tedy o něčem jiném než bolesti. Uvědom si, že vše vnímáš pouze jako živý člověk a smrtí všechny vjemy končí a chybí jakékoliv vědomí.Smrt je jedno velké nic a vlastně mrtvému toto vůbec nevadí, protože nemá vědomí.Smrt by se tedy dala vyjádřit číslem nula. Jenže jsi živý a vnímáš to dobré i zlé.Na to zlé mají lidé tendenci zapomínat a vzpomínají na to dobré.A tak je vlastně život nádherný ,ale smrtí o to vše přijdeš a nebude vůbec nic, jako by ses nikdy nenarodil. A oprávě ta ztráta všeho je tím proč se lidé smrti bojí.Ono to vlastně nemá logiku,protože po smrti tu ztrátu nikdo nebude vnímat,nebude věděl nic, ani to kolika let se dožil, co prožil a podobně, protože nebude funkční jeho mozek.Takže je ten strach vlastně naprosto zbytečný a lidé si přemýšlením o smrti pouze kazí život. Já na smrt budu myslet tak zhruba minutu před smrtí a za minutu vše zapomenu.(to byl pokus o žert)
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 08/01/2008 : 19:02:24
|
Podle mne není vůbec jisté, že po smrti následuje nic, jinými slovy, že se člověk nepřesune z viditelného do neviditelného světa.
Za neviditelný svět můžeme pokládat např. svět dosud neobjevených mikročástic, nebo např. svět světla, protože z pohledu pozorovatele ve světě světla-zvolené vztažné soustavě (které má nenulovou energii a relativistickou hmotnost dle speciální teorie relativity Alberta Einsteina, přestože je tvořící fotony mají nulovou klidovou hmotnost) je hmota o rychlosti nižší než světlo světlem a světlo zase naopak hmotou. Jde zde o relativitu pohybu, jako když pozorovatel ve vlaku vnímá vlak jako nehybný a krajinu za oknem jako pohyblivou. Případně lze neviditelný svět hledat s pomocí exkatní vědy rovněž někde jinde.
Porucha mozku, kdy člověk ztrácí vědomí, dochází tak k poruše psychiky z mého pohledu, končící možná absolutní poruchou mozku, tedy jeho úplnou nefunkčností, představuje podle mého názoru vrcholnou duševní bolest, představovanou odumřítím všech mozkových buněk (tělesná bolest představuje odumřítí podstatné části tělesných buněk určité části těla mimo mozku vnímané právě mozkem). Z tvého pohledu je to nic, z mého pohledu je to absolutní porucha mozku, znamenající největší duševní bolest způsobenou postupným odumíráním všech mozkových buněk, které člověk více či méně do posledního okamžiku vnímá pomocí těchto mozkových buněk |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/01/2008 : 11:52:39
|
Dalibore.
Nevím, nakolik odpovídá pocitově klinická smrt smrti normální /konečné) a myslím, že to neví nikdo. V mém případě došlo při čelním nárazu ke klinické smrti, dokonce lékař konstatoval smrt. Proto jsem byl jako jediný ponechán v autě (pro funebráky). Po pěti minutách jsem pocítil ostrou bolest na hrudi a začal dýchat. S auta jsem vylezl po svých. Když jsem byl lékařem sanitky dotázán, jestli jsem byl v bezvědomí, odpověděl jsem že nikoliv, že došlo k nárazu a hned na to k ostré bolesti na hrudi, rozdýchání a vystoupení s auta.Teprve potom jsem se dozvěděl, že mezi nárazem a návratem vědomí bylo těch pět minut. Nebylo zde žádné utrpení a vlastně pro mne ten čas vůbec neexistoval. K čemusi podobnému došlo minulý rok v lednu na Jipce v nemocnici.Záznam přístrojů hlásil výpadek srdeční činnosti a to dvakrát za sebou a já jsem o tom opět vůbec nevěděl.Opět zde byl čas který pro mne neexistoval. Já myslím, že normální smrt bude cosi totožného a vlastně zde není rozdílu v tom, jestli to trvá pět minut, nebo napořád. Po těch pěti munutách začne mozek regfistrovat absolutní nedostatek kyslíku a začne vysílat do celého těla impulsy tak, jak je tomu při narození.Je to funkce mozkového kmene.Pokud ten impuls zasáhne srdce a toto je schopné se rozběhnout,pak život pokračuje. Pokud k tomu nedojde, nebo je srdce neschopné pracovat,pak se toto vysílání impulsů projeví pohybem končetin a podobně, čili jak se říká, člověk zaklepe bačkorama a následuje smrt konečná.
Hovoříš o přenosu bytí do neviditelného světa, což ba se dalo chápat jako přenos do mikrosvěta. Zde je třeba si uvědomit,co vše tvoří bytí. Jsou to veškeré paměťové informace uložené do paměti od narození do smrti. Tyto informace jsou přímo vázané na hmotu mozku a bez této hmoty a energie nemohou existovat. Moje či tvoje uvědomění si svého já je důsledkem funkce slova v procesu myšlení. Slovo umožňuje aktivovat informace smyslové i bez smyslového věmu a naopak smyslové vjemy aktivují bloky slov.Vzájemným propojením dochází k myšlení nepřetržitému, což znáš jako svoje myšlení a co je vlastně tvojí duší. Rád bych věděl, jakou cestou by bylo možné takové množství dat přenést kamkoliv. Mně se to zdá zcela nereálné a proto nevěřím v možnost posmrtného života. Nepopírám jej, ale nevěřím. Kdybych poznal reálnou cestu k takovému výsledku, pak bych přijal i myšlenku posmrtného života.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Prečo sa človeku nechce zomrieť,
