|
freakk
Nový uživatel
1 Posts |
 Posted - 23/05/2005 : 19:09:06
|
Názor vcelku pozitivní, asi v tomto duchu:
Tento spis napsal Nietzsche v roce 1888 jako své předposlední dílo. Kniha je kritikou křesťanství, protože proti němu Nietzsche celý život bojoval. Kritika se týká historického vývoje křesťanství, Nového zákona, morálky, etiky a vlivu jaký mělo křesťanství na degenaraci člověka v průběhu středověku.
Prvním motivem, který mne zaujal, je kritika toho, že křesťanství přesouvá spásu a vykoupení do onoho světa. Nietzsche podotýká, že tento princip odměny a trestu neboli „prvotního hříchu“ je převzat od Židů. A není náhodou, že právě sv.Pavel jako ex-Žid (farizej) použil při kostrukci křesťanských dogmat to co dobře znal ze Starého zákona. S tím souvisí další zajímavý postřeh a to ten, že sami apoštolové zhola nerozumněli tomu kdo Ježíš byl a co byl. Jak říká Nietzsche na str.78 „Tento radostný posel zemřel jak žil, jak učil – nikoliv aby vykoupil lidi, nýbrž aby ukázal jak se má žít.“ Všechny pozdější konstrukce o zmrtvýchvstání, o onom světě kde dojdeme vykoupení jsou podle Nietzscheho jen mocenské konstrukce. Původní Ježíšův vzor zůstal v jeho době zcela nepochopen a posloužil jako vhodný odrazový můstek pro další budování církve a pro manipulaci s dějinami, tak jak je prováděli pozdější křesťanské koncily. Aby si křesťané udrželi svou pozici jakožto státního náboženství římského impéria, museli do své nauky podle Nietzscheho zařadit i prvky z ostatních „pohanských“ mysterií antiky. Jejich konkrétním největším rivalem byl kult Mitry, který se šířil z Persie. Tím se církev dále barbarizovala a degenerovala. Až nakonec se v 9.století úplně duchovně vyčerpala a začala předělávat to, co vehementně dříve popírala, Aristotela.
Značná část je věnována kritice Kanta a jeho kategorického imperativu. Nietzsche odmítá abstraktní model imperativu a říká, že každý by měl hledat své hodnoty, svůj konkrétní imperativ a neměl by se nechat svazovat společenskou morálkou. Nietzsche tedy bojuje proti křesťanskému podtextu Kantovy filozofie.
Podobně jako Schopenhauer i Nietzsche srovnává křesťanství s východní naukou buddhismu. Buddhismus je daleko realističtější, neutíká od reality jako křesťanství a naopak snaží se o pochopení role člověka v přírodě. Nikoho do ničeho nenutí, naopak ví, že každý si na životní pravdy musí přijít sám. Křesťanství pokládá to nejvyšší (Boha) za nedosažitelné a tím odříznuté od nízkého světa lidí. Naproti tomu v buddhismu je nejvyšší dokonalost dosažitelná. Křesťanské je nenávidět ducha, hrdost, odvahu, svobodu, svobodomyslnost, radosti smyslů, radosti vůbec.
 |
 |
|
F.Nietzsche Antikrist
