|
m.s.
Aktivní uživatel
234 Posts |
 Posted - 08/02/2021 : 18:44:39
|
Vakcína! Moje osobní legitimní pochybnosti
Z veřejnoprávního rozhlasu jsem se dozvěděl pro mě osobně dost znepokojivou informaci, že průměrný čas vývoje vakcíny je dvanáct let. A všechny vakcíny, kterými má být očkováno téměř celé lidstvo byly vyvinuty za rok. Média však hovoří o jejich absolutní bezpečnosti a na důkaz toho se dávají mnozí politici demonstrativně očkovat před kamerami.
V protikladu se všemi tvrzeními médií však prostá lidová moudrost naopak říká, že práce kvapná je málo platná.
Kdo má tedy pravdu? Úsloví našich předků, nebo současní vědci a politici, prosazující vakcinaci i přes její enormně urychlený vývoj?
Vezměme si třeba příklad zaměstnaného člověka, který musí za dvanáct pracovních dní vykonat určitý objem práce. A představme si, že by tuto práci měl udělat za jediný den. Je to možné? A pokud ano, pak v jaké kvalitě? A žel, podle mě to bude velmi podobné také s vývojem vakcíny a z jeho urychlením z dvanácti let na jeden.
A jelikož jde o věci dost znepokojující, začal jsem v tomto směru trošku intenzivněji pátrat a narazil jsem na následující skutečnosti. Vakcíny proti pandemii byly vyvíjeny v obrovských superpočítačích, v nichž byly simulovány možné reakce lidského organismu na tuto látku, a zároveň všechny možné vedlejší účinky. Dělá se to tak vždy, avšak dvanáct let se pak preparát testuje na dobrovolnících, aby se v reálu zjistilo a eliminovalo co nejvíce nežádoucích účinků. Aby se vychytaly vedlejší účinky krátkodobé, ale také dlouhodobé, protože nový preparát vám sice může krátkodobě pomoci, ale pokud o pět nebo deset let budete mít velmi závažné zdravotní důsledky, nebude to pro vás asi velká výhra.
Dlouhodobá i krátkodobá fáze zkoumání nežádoucích vedlejších účinků však při vývoji současných vakcín úplně odpadla. Testy, které byly provedeny na dobrovolnících jsou z hlediska potřebného dlouhodobého testování zcela bezvýznamné. Současné vakcíny proti koronaviru tedy stojí jen na počítačové simulaci, přičemž jejich proklamovaná bezpečnost se opírá jen o v reálu nepotvrzený předpoklad. Vakcína proto podobá pouťovému překvapení, takzvané kočce v pytli, z něhož nevíte co se nakonec během dalších let vyklube. Může se tak stát, že vám sice vakcína v jedné věci pomůže, ale v dalších pěti vám uškodí. V konečném důsledku však zůstává na zvážení každého z nás, zda bude důvěřovat vědcům a jejich heroickému úsilí, ve kterém stihli za jeden rok to, co normálně trvá dvanáct let, nebo zda bude naopak důvěřovat ověřené moudrosti našich předků, která tvrdí, že práce kvapná je málo platná.
Celá věc je však povážlivá o to víc, že nejde o vakcínu z řady standardních vakcín, jaké byly dosud, ale o zcela nový typ vakcíny takzvané třetí generace. Jde tedy o něco, co tu ještě dosud v boji proti virům nebylo použito. To znamená, že v takovém případě by logicky měla být doba testování vakcíny před jejím reálným použitím ještě mnohem delší, než standardních dvanáct let.
A při podrobnějším zkoumání dané problematiky se objevily také jiné znepokojující skutečnosti. A sice, podrobné analýzy záběrů propagačního očkování zdravotníků, politiků a různých významných osobností.
Důkladná analýza některých těchto záběrů totiž dokázala, že to nebylo opravdu! Že to bylo jen jakože! Že byly použity různé finty, jako jsou jehly, zasouvající se při tlaku do svalu dovnitř, ale vypadá to, jakoby pronikaly do těla. Nebo byly použity takzvané divadelní či filmové injekce, při kterých to také vypadá velmi věrohodně, ale ve skutečnosti je to jen jakože. Ve skutečnosti je to podvod!
Závěr je následující: pokud politici mluví o potřebě očkování co největšího počtu obyvatel, je to jedna věc, ale pokud to mají podstoupit oni sami, je to druhá věc. Jde o přístup, vyjádřený našimi předky rčením: Z cizího krev neteče! Z toho všeho vyplývá, že kdo má informace, ten se do očkování příliš nehrne.
A proto žel, ve vztahu ke všem těmto skutečnostem vyznívají mnohé, navenek pěkně znějící fráze o pomoci těm nejzranitelnějším, třeba starým lidem v různých sociálních zařízeních, jako určité pokrytectví. Právě pro jejich zranitelnost a jejich snadnou ovlivnitelnost jim totiž všem bude plošně aplikována vakcína, aniž by se jich někdo na něco ptal.
Současný volný přístup k informacím nám tedy umožňuje dostat se také k informacím, odhalujícím druhou, odvrácenou tvář vakcinace. A je na každém z nás, zda je bude zkoumat, nebo ne. Člověk může tyto věci ignorovat, může se z nich vysmát a mohou mu být lhostejné. Každý z nás se však sám za sebe a ve vztahu k sobě samému bude nucen rozhodnout, jak se on osobně k vakcinaci postaví. Zda se dá očkovat, nebo se nedá očkovat! Každý z nás půjde v tomto směru sám se svou vlastní kůží na trh, a pak jedině on sám ponese všechny důsledky svého vlastního rozhodnutí.
Úplně na závěr chci proto popřát nám všem, abychom se rozhodli správně. Abychom zvážili vše pro a proti, a to i na základě jiného druhu informací než jsou ty, které každodenně posloucháme z médií. Neboť zdraví má každý jen jedno!
ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/
|
|
Vakcína! Moje osobní legitimní pochybnosti
