| Author |
 Topic  |
|
|
Sokrates2915
Nový uživatel
31 Posts |
 Posted - 05/03/2016 : 00:17:30
|
Zdravím všechny na tomto fóru,
chtěl bych se představit, ne jménem, ale tak, že jsem už od malička se zajímal o filosofii a postupem času v průběhu života zjišťuji, že mě filosofie asi osvítila nejvíc ze všeho, čemu jsem se kdy věnoval. Řekl bych, že takové jádro filosofické mám v sobě. Na vysoké škole mi říkají, že jsem měl jít na obor filosofie, řeklo mi to, možná přeženu 15 lidí, ale bylo jich dost.
Chtěl bych se zeptat, jak to tady na fóru chodí. Můj přístup k filosofii je takový, že ji chápu jako filosofování. Zamýšlení se nad věcmi. Například, když tak stojím na zastávce, tak se snažím přemýšlet o věcech a zdá se mi to ze subjektivního pohledu jako obyčejná věc, nad kterou se lidé nezamýšlejí. Například nad konstrukcí zastávky, že je ze železa a dále se snažím přemýšlet, co dále se o tom dá myšlenkově vytvořit. Beru filosofii jako činnost, podněcující lidi k tomu, aby přemýšleli nad věcmi, aby si vytvářeli názor, nebo jinak ideální, neskutečný, imaginární svět. Říkám si, že každý člověk má svůj imaginární svět, a podle něj posuzuje realitu. Že každý člověk vnímá realitu subjektivně a žije si ve svém imaginárním světě, ve svých představách. Myslím si, že žiju ve svých představách a ne v jiných. Ale i to nevím, jestli se dá říct, jestli to je pravda. Může to vést k diskuzi, jestli žiji ve vlastním světě, nebo jestli všichni žijeme v jedné mysli a zažíváme stejné myšlenky. Tato myšlenka mě také napadá.
Mojí nejoblíbenější variantou filosofie je dialog. Toto je pro mě nejdůležitější. Dlouhou dobu jsem zkoušel vést dialogy s lidmi. Zkoušel jsem mluvit s lidmi na ulici, oslovovat je a diskutovat s nimi o tématech, které mě zrovna napadaly. S některými jsem dokázal začít vést hovor, s jinými to nešlo. Spíše to je takové, že mám pocit, že mám toho málo a málo. Chtěl bych diskutovat a diskutovat a většinou mě lidé zastavují, tak už přestaň s tím mluvením. Řekl bych, že se tak rozvášním, když mluvím s lidmi o tomto typu mluvení - vedení dialogů s nimi o "filosofických" tématech. A právě hledám a hledám lidi, se kterými mohu diskutovat na témata. Je mi jedno, co probírám, je jedno co, důležité pro mě je, že něco probírám. O témata není nouze bych řekl. Jde mi o to vést dialogy s druhými lidmi a zamýšlet se nad tématy jakýmikoliv. Možná jde o logické cesty mě napadá. Jde možná o abstraktní uvažování, o zobecňování. Všimli jste si někdy, nebo je to možná jen můj dojem, že nad někdy obyčejnými věcmi, na které se nás někdo zeptá, že je považujeme za samozřejmé, že je chápeme, používáme je dennodenně, ale když se nás na ně někdo zeptá, tak nejsme schopni odpovědět? A právě od toho si myslím, že je filosofie dobrá, považuji ji za zkoušku toho odpovědět druhému člověku na jeho dotaz - mým největším vzorem je Sókratés vždy byl a myslím možná, že vždy bude. Kdo ví, co bude. Nejlepší metoda, si myslím, je jeho dotazování se druhého člověka, aby ten druhý člověk odpověděl na jeho dotaz a tím, že si na něj odpoví sám ten člověk, tak sám si odpoví a tudíž této odpovědi bude jinak věřit, než když to jen uslyší. Když na to přijdu já, tak tomu věřím víc, věřím svému úsudku víc, než tomu, co mi je předkládáno a tomuto způsobu myšlení, si myslím, učí právě Sókratés, aby lidé se zamýšleli nad tím, nad věcmi, aby na ně hledali odpovědi a hledali je, o to jde. Protože ne každý umí vysvětlit například, jak poskládat auto, někdo to dokáže a někdo ne, a o to jde, si myslím. A když si to zkusím říct sám. Někdo se mě zeptá, jak poskládáš auto? Všechny jeho součástky dohromady? A teď začne odborník, vezme se hřídel, a ta se dá takto, pod tímto úhlem a tak - to je člověk, co to umí, ale když se zeptám někoho jiného, kdo to neumí, tak ten si řekne, tak nevím, třeba. A začne přemýšlet a o to jde. Nejde o to říct někomu nějaký názor, ale o to, aby člověk se naučil přemýšlet o věcech. Nejde o to, si myslím, jaký kdo má názor, ale jestli přemýšlí o věcech, anebo ne. A filosofie je o tom zamýšlení se nad věcmi a já obdivuji Sókrata z jeho podle mého názoru naprosto bravůrní, excelentní, perfektní metody, jak rozšiřovat hlavní úděl filosofie mezi další lidi.
Pokud byste mi tady napsali názory, budu rád, budu se snažit odpovídat, budu se snažit zapadnout, pro mě osobně má filosofie, si myslím, hlavní význam životní.
A budu rád, pokud tady budu moci psát své názory a diskutovat s lidmi o jejich názorech. Rád si vyslechnu názory jiných lidí, co si myslí. A budu se snažit Vám říct na Váš názor svůj názor. Abych Váš názor doplnil, byl v opozici, souhlasil, nesouhlasil. Prostě diskuze. Moc se těším. Čekal jsem na to velmi dlouho. A čím více budou názory odbornější, zajímavější, tím zajímavější. Ale považuji každý názor za jeho názor a nic víc. Myslím si, že náš imaginární svět o tzv. "realitě" je souborem subjektivních imaginárních světů, názorů. Že celkový pohled na to, co vidíme kolem sebe se skládá z jednotlivých názorů na realitu. Jakože já mám názor, on má názor, vyměníme si názory, řekněme, že všechny své názory si vyměníme v ideálním případě. A teď máme oba názor společný, ale ten se, si myslím, skládá z našich dvou primárních ještě oddělených, jednotlivých názorů, a navzájem jsme si je doplnili, takže máme komplexnější názor složený ze dvou názorů jednotlivých. Tak si to představuji. A tak právě chci přispívat svým názorem celku - společnosti - tím, že pouze vyslovím svůj názor a můžu inspirovat někoho k tomu, aby se zamyslel nad mým názorem. Není mým účelem někoho přesvědčovat, ale sám si říkám, že chci, možná to není pravda, nedělám a jen to říkám, ale v ideálním případě chci jen říct svůj názor, vyslechnout si jiné názory, aby ony obohatily můj názor, já obohatil svým názorem jiné názory a tím se vyrovnali.
Říkám si jednu věc, velmi oceňuji odvahu člověka říct svůj názor, nevím, jestli dělám dobře, ale myslím si, že někdy se můžu bát říct svůj názor, a když se nebojím říct svůj názor, tak si myslím, že je to dobré. Můj subjektivní pohled, pocit. A říkám si, ať už je Tvůj názor jakýkoliv, pochválím Tě, když svůj názor vyslovíš. Protože to chce odvahu říct i něco jiného, než tvrdí jiný člověk. A myslím si, že pro komplexní představu, pro nejlepší výměnu názorů, je také důležitá tolerance jiných názorů a cenění si názorů, protože když já vyslovím svůj názor, ať je jakýkoliv, důležité - jakýkoliv, si myslím, tak jde tu o to, že člověk si toto myslí, a může to být prospěšné celkové představě - objektivní, společné - a tak, když se lidé budou tolerovat, budou respektovat jiné názory i odlišné, i opačné, tak prostě si myslím, nebo můj přístup je takový, že každý má svůj názor a jediné o co tu může jít je to, že já se mohu obohatit o jiný názor, o který bych se jinak asi nemohl obohatit, protože jak získat konkrétní řekněme originální názor od člověka ten přesně konkrétní názor od něj, kde ho sehnat než právě od něj, a právě proto jednat s druhým ohleduplně k tomu, co si myslí, aby se neurazil a hlavně neuzavřel do sebe, protože potom je o názor méně. Nevím, jestli je možné pochopit z mých slov, to, co mám na mysli.
Tím bych skončil. Tak zatím je to poprvé, tak nevím, jaká bude odezva. Píšu dlouhé články. Nevím, jestli se to může. Myslím si, že jsem plný myšlenek. A že toto je přesně místo, kde mohu asi vyslovit své myšlenky. Mám rád neomezenost. Žádnou cenzuru. Mám rád to, když mohu mluvit názory jeden za druhým a hledám místo, kde mohu tyto názory sdělovat, když to nepůjde tady, budu hledat jinde.
Mějte se pěkně.
Budu se pojmenovávat pod přezdívkou. Nevím, jestli si zasloužím přezdívku Sókratés2915, jestli jsem hoden toho užívat jméno po někom, koho si velmi vážím. Zadal jsem si tu přezdívku, abych, doufám, dělal čest tomuto jménu. Můj vzor. |
|
|
Sokrates2915
Nový uživatel
31 Posts |
Posted - 05/03/2016 : 01:24:31
|
Nevím, co teď, jdu psát dál. Chtěl bych tu napsat nějaké své myšlenky.
Takže jsem přemýšlel o jedné věci. Na vysoké nám říkali jednu věc:
Život je výměna hmoty, energie, informací.
Z této věty jsem vycházel. A snažil jsem se ji pochopit. Budu tu psát své myšlenky, pokud můžu. Nemám je asi tak zpracované, ale dokážu je myslím říct všechny.
Mám teorii, že smysl života a život obecně je o ORGANIZOVANOSTI.
Myslím si, že cílem života je organizovanost, život sám o sobě je organizovanost. Jak jsem k tomu dospěl? Tu větu nahoře, k ní dospěji potom, jsem přeskočil. Ony moje myšlenky spolu souvisí, jen jsou dosti obsáhlé. Tak tedy proč organizovanost?
Napadá mě, že vzdělání je důležité - můžeme na toto téma diskutovat.
Myslím si, že didaktika je základ pro učení - můžeme diskutovat.
Organizovanost proto, že - přispívá k mé teorii to, že (jinak se omlouvám za své neuspořádané myšlenky - mě to tak lépe myslí), že věta co je to život - že je to hierarchický vysoce organizovaný systém - hned v první kapitole, co je život - proč o tom, ale mluvím? Protože mám o tom představu, proč by tomu tak mělo být, proč by se tomu mohlo věřit a jak si to představit tuto organizovanost. Popíšu logickou myšlenkovou cestu, jak jsem dospěl k těmto závěrům. Takže mám v těle orgány. Tyto orgány mají své místo. Já mám srdce na konkrétním daném místě. Jiný člověk, si myslím, že má také srdce na stejném místě jako já. Další člověk má také na stejném místě srdce jako já. Nemáme ji v místě nohou, ani v místě dlaní, ani v místě hlavy, ale v oblasti hrudníku na levé straně. A všichni lidé mají srdce v tomto místě a nikde jinde. A všichni lidé, co se narodí, tak budou mít srdce na stejném místě, myslím dalších pár generací, pominu to, že se vyvíjíme dál, a že třeba může přijít mutace a zmutují geny a tak se změní celé naše tělo. Beru to v přirozeném měřítku. A tak srdce máme vždy na jedné konkrétní pozici a nikdy ne na jiné. Nikdy. Vždy je na tomto místě. A játra mají také své místo. Mozek taky, kůže taky, střeva taky, všechno má své místo, své. A mají svou pozici. Své uspořádání v těle. Mají to své uspořádání. A teď se přesuneme na buněčnou úroveň. Když si vezmu buňku, tak ta má třeba obal - cytoplazmatickou membránu, a cytoplazmatická membrána je vždy na obalu. Nikdy ne v oblasti jádra, a golgiho aparát je v oblasti golgiho aparátu vždy na stejném místě, ne v místě obalující buňku jako cytoplazmatická membrána - ne golgiho aparát najdeme v buňce na jednom místě, ne na jiném, jádro najdeme řekněme uprostřed, ne jinde, vždy tam, kde to jádro bývá. A když se podíváme na jinou buňku (stejného typu buňku), tak ta má jádro také na stejném místě. Také má cytoplazmatickou membránu na okolo a ne uprostřed, prostě každá organela má své místo, všechno je uspořádané. A teď se přesuneme na atomární úroveň. Jádro je z atomů, člověk je z atomů, vesmír je z atomů, možná, alespoň se podle vědy orientuji, kdo ví, jestli to je pravda, ale vědci to tak říkají, důkazy k tomu jsou a takové. Já si říkám, že nechci slepě věřit tomu, co mi je předkládáno, raději to podrobit vlastní analýze a věřit vlastním vyvozovacím metodám. Alespoň více sám zkoumat a nepříjímat to tak až moc slepě. Takže atomární úroveň. Když si řeknu, že srdce je z buněk svalových, tak najdu svalovou buňku v srdci a ne v mozku (pokud nepočítáme nějaké buňky svalové v mozku, které tam mohou být), myslím svalovou srdeční buňku, - svalovou srdeční buňku najdu vždy v srdci, ne jinde. A tato svalová srdeční buňka se skládá z atomů, si myslím, ne? A pokud ano, tak svalová srdeční buňka se neskládá z libovolných atomů, ale z konkrétních daných atomů. Třeba se asi neskládá z francia, nebo z kryptonu se neskládá asi, nevím, ale asi ne, možná, svalová srdeční buňka, myslím si ale, že svalová srdeční buňka se bude skládat z uhlíku. Myslím, že ano. A takže tam uhlík je a francium tam není, dejme tomu, jo? A takže ve svalové srdeční buňce máme uhlíky a nemáme tam francium, prostě tam máme uhlík, to ano, jiné ne, a taky ty uhlíky jsou tam nějak (ono to bude i z jiných prvků - ale jenom z nějakých - ne ze všech) - a proto svalová buňka - dejme tomu, že se skládá ze pěti různých prvků - prvek 1, 2, 3, 4, 5. A z prvků 6, 7, 8, 9, ... se neskládá. A prvky 1, 2, 3, 4, 5 - jsou to všechny prvky ze kterých se skládá srdeční svalová buňka - z ničeho jinačího, si myslím, a pouze těchto pět druhů buněk jsou daným konkrétním způsobem uspořádány prostorově, zorganizovány, přesně dány v prostoru kam jednotlivé prvky patří, nejsou náhodně si myslím, protože tvoří buňku, a ta buňka je z cytoplazmatické membrány a ta cytoplazmatická membrána je z prvku 1, 2 (to je obecné) a tyto prvky 1, 2, jsou si myslím přesně dány uspořádaně, zorganizovány. A na této úrovni končím s tou zorganizovaností.
Tím jsem chtěl říct, že složení těla je zorganizováno. A teď si můžeme představit, nebo já si představuji, že jedinec ve společnosti jednoho druhu - dejme tomu člověk, žije ve společnosti - tudíž více jedinců žijí pospolu a tvoří společenství - a představuji si to takto - když si představím jednoho člověka jako jednu buňku - tak tak.
Jeden člověk jedna buňka - moje představa. A teď máme jednotlivce jako úředníka, jednotlivce jako vojáka, jednotlivce jako učitele, jednotlivce jako lékaře, atd. atd. - prostě ti jednotlivci, ty jednotlivé buňky metaforicky pojmuto, mají určité funkce, specializace jako ten lékař a úředník, atd., a buňky v těle také jsou rozlišeny a mají různé funkce, jsou různě specializované - třeba kostní buňka je buňka a oční buňka je také buňka - obojí jsou to buňky - jen mají rozdílnou funkci. Stejně analogicky, si myslím, pokud to říkám správně - analogicky - mají jedinci jako lidé svou funkci ve společnosti - takže se lidé diferencují, specializují a společnost může fungovat jako celek - potřebujeme lékaře - jdeme do nemocnice - tam jsou lékaři - stejně jako v těle - potřebujeme třeba lékaře - jdeme do brzlíku například pro T-lymfocyty - když potřebujeme něco spočítat - jdeme za matematiky - v těle do mozku - když chceme se někam transportovat - jedeme autobusem - v těle jsou to třeba svalové buňky - prostě funkce k funkci - nemusí to odpovídat - jen pro představu - a tak máme třeba se vytvořil stát - ve státě to je rozlišeno - města, kraje, čtvrtě, domy, obchody, nemocnice, univerzity, policie, armáda, vláda, všechno je rozlišeno, diferencováno - má to každé jinou funkci - jiný smysl mě teď napadá - když chci vyléčit nemoc, nejdu za politikem, jdu za lékařem - každá oblast má jinou funkci - a lidstvo funguje jako celek - a prostě ta organizace je hlavní si myslím - možná ne - ale má svůj význam.
A jde mi o toto - jako krédo - že lidé táhnou za jeden provaz. - když si představím, že mi selže orgán - játra mi selžou - tak celý organismus kolabuje.
Ještě jedna věc - v celém mém organismu si myslím, že to funguje SYMBIOTICKY - že jedna buňka žije v symbióze s druhou - a o to jde - že buňky se jak SYNTETIZUJÍ - syntéze také důležité slovo si myslím - tam žijí v symbióze.
Demonstrace na příkladu taková představová demonstrace - dedukční - stalo se mi někdy, že by se mi orgán sám vzbouřil a jednal proti tělu? - jo stává se to, ale nemyslím si, že úmyslně. Něco může selhat, to je. Ale myslím si, že životu jde o to, aby přežil, aby žil, a tak prostě funguje tak, aby to mohlo žít, i v tuto chvíli, kdy mi probíhají krev žilami, tak to všechno funguje jak má, s nadnesem bych řekl, že všichni jsou velmi velmi disciplinovaní, všechny krvinky prostě dělají, co mají, ale myslím si, že je to stavbou, ne úmysly, spíš, že prostě krvinky, prostě putují, protože ne, že chtějí, ale že jsou v takovém systému, že to prostě tak funguje.
No a prostě jsem chtěl říct toto, když v těle to funguje všechno jak má, všichni dělají, co mají, tak taková myšlenka, že společnost jako že by fungovala jako jeden celek, symbioticky - mutualismus, že všichni z toho mají prospěch, fungování jednoho druhu jako celku, a to nemusí být jenom druh, ale může to být život obecně, fungování života jako dohromady, jako jeden celek. Život obecně, celkově - jako že život tahá za jeden provaz - a tím myslím sebe, ho, tamtoho, tamtoho, a tamty, a prostě žití v harmonii a tak. Protože když si představím, že žiji proti sobě, jako si představuji, že táhnu za provaz a jde mi o sílu, jak táhnu, tak když přijde soused a začne mi podlamovat nohy - tak se už nemůžu soustředit na tahání provazu a musím se soustředit na problém, který tu je, podlamují se nohy, nemůžu stát, zapřít se, odvádí mi to pozornost (představuji si jako člověka držící provaz a táhne a jde mi o to, že táhne nějakou silou, a když ho něco vyrušuje, musí řešit problém, že mu podkopává soused nohy, tak nemá takový výkon k tahání provazu) a tak prostě za ten provaz tahá méně, a když prostě bojujeme mezi sebou, tak se jako celek oslabujeme, ale co když nebojujeme mezi sebou, a taháme za provaz všichni? Co když mám 10 miliónů jedinců stejných třeba a všichni tahají za provaz? Jaká bude síla toho tahání? A co když bude 2 milióny prostě si dělat, co chtějí a škodit těm ostatním? Jaká bude síla toho tahání? Myslím si z osobního názoru, že menší.
Možná se můžeme jako lidstvo inspirovat mravenci - Ti žijí v takovém společenství, fakt dobrém. Organizovaném. - K tomu to směřuje možná, možná nevím, příroda - že možná k tomu směřuje - k vyšší a vyšší organizovanosti - a když v silách přírody je zorganizovat fakt na velmi dobré úrovni tělo jedince a prostě už ho vytvoří a ať si dělá co chce - tak příroda už nezasahuje, si myslím, a potom se jedinec chová podle sebe, takže už na tom nemaká ta matka příroda co vytváří tak dokonalé organizované struktury, ale jedinec žije sám - sami tvoříme společenství a žijeme ve větší a větší společnosti si myslím - a kam to směřuje? - ke specializaci si myslím - a moudrý člověk si myslím, kdyby lidé byli moudří - myslím si, že moudré je směřovat k symbióze - k mutualismu - což je to, že oba dva z toho mají prospěch - že ani jeden druhému neškodí - takže tak.
Prostě cíl - zorganizovat společnost a symbióza, řekl bych - organizace je JAK, a symbióza je KAM, na otázku proč? Bych odpověděl - aby život žil - co nejdéle, aby život žil déle a déle a co se týče náboženství? Jaký má význam? Podle mého názoru náboženství má význam takový, že je to řád, podle kterého se člověk má řídit, a náboženství je v principu si myslím v jádru dobré - že směřuje k dobru, záleží i možná na tom, jak si to člověk vyloží asi, ale mluvím o náboženství obecně - jakože náboženství by mělo být dobré - nehodnotím jednotlivá náboženství - protože u každého pravidla se dá říct, jestli je moudré či není moudré. Když řeknu, že moudré je celé náboženství a myslím tím jenom část a ostatní si to vyloží jako tu jinou část a ta moudrá není, tak schvaluji něco, o čem vůbec nevím a dochází asi k nedorozumění.
Tak končím.
ještě mě teď něco napadlo, možná to bude zajímavé. Říkám si, kdo jsem já. Ptám se na tuto otázku. A říkám si, že se považuji za někoho, kdo má dané vlastnosti, kdo žije tento život, kdo je nějaký, a má tady úlohu něco udělat, jako kolečko zapadající do stroje. Má přijít do stroje, točit se a odejít. Aby mohlo jít koloběhem života, nebo životní poutí. Další taková věc. Napadla mě taková myšlenka. Možná jenom na zamyšlení. Představuji si tuto možnost. Duše, že by se vtělovala do těla fyzického a prostor, vesmír a všechno, že by bylo stvořeno z důvodu, aby duše mohla existovat ve fyzickém světě a mohla učinit nějaké věci, aby se mohla učit něčemu, nebo aby došlo k něčemu karmickému, aby se naplnil osud člověka, a duše se mohla vyvíjet, a tak duše mimo svět - mimo prostor, čas, mimo vesmír - se vtěluje do lidí, aby mohla uskutečnit svůj úděl, svůj osud, pro duševní vývoj, a že by to byl jediný důvod, proč byl tento fyzický svět stvořen.
Je to jenom pouhá myšlenka - možná inspirující k zamyšlení. Určitě nechci, aby tomu někdo věřil. Ani já sám nevím, jestli tomu věřím, jen mě to napadá.
A ještě chci doplnit - si to představuji takto, kam život směřuje - život by mohl směřovat k jednotě - k co nejdokonalejší organizaci živé hmoty - fungovat jako celek a rozšiřovat se do celého vesmíru - stavěním kosmických lodí - obydlování cizích planet a vytváření tam podobných podmínek koloběhu života - nutných k životu - jako na zemi - a osidlovat cizí planety - možná i cestování červími dírami - proč ne, ne? - Je to ve filmech, ale taky to vymyslel člověk - a nevymýšlel to možná i proto, aby lidi s touto problematikou seznámil - zábavnou formou, aby se na to lidé dívali? - že by to bylo promyšlené?
Cíl, že by život expandoval, rozšiřoval se dál a dál - tím, že vytváříme technologii modernější a modernější - vědecké výzkumy, které přicházejí na nové technologie - známe víc a víc vesmír - a víc a víc lidí ho zná - a když máme větší a větší úroveň poznání větších kvant lidí - nezvětšuje se nám šance, že budeme vytvářet lepší a dokonalejší technologie? K tomu toto všechno - k tomu vzdělání - abychom, možná, fungovali jako jeden celek - jako život a expandovali do vesmíru - tady ve Sluneční soustavě také si myslím nemůžeme zůstat - z důvodu - není to tak, že Slunce je hvězda a jednou vybuchne a nás to zabije? A život zanikne a pak musí začít znova od začátku? A kdyby se život zachoval - ta genetická informace - klíč k dalšímu a dalšímu už vyvinutému životu - který už 3 a půl miliardy let práce má za sebou a dokázal se aklimatizovat na vnější podmínky
říkám si, když se život začal tvořit z atomů a tak - proč by se nezačal tvořit znovu? Nejsou tady vhodné podmínky pro život? - Musí být pouze vhodné podmínky
A my, tady lidé, když jsme tady na Zemi, a víme víc o Sluneční soustavě - tak smysl veškerých věcí, co děláme na této planetě by mohl být ten: Aby život přežil.
Jelikož my jsme život, a máme pud sebezáchovy a takové - prostě jsme život a chceme žít - a když si představíme, co se se Sluneční soustavou děje - že Slunce je hvězda a nevím to jistě, ale možná ji čeká výbuch, ne? A my jsme v blízkosti a to nepřežijeme
A i kdyby ne, tak bychom mohli vynalézt konstrukce, technologii, která nám umožní cestovat prostorem a časem a v podstatě můžeme být takovými správci vesmíru - zeptám se takto - je to nemožné? Nepravděpodobné? Co si asi lidé mysleli o tom, že bychom někdy létali do vesmíru - asi takovým lidem, kteří žili před 3 000 lety nebo dvěma nebo před 200 lety - že to dokážeme.
Co jiného dělat? - a když máme nějaké problémy sami se sebou se svým druhem - nějaké chyby - nějaké problémy - tak stejně fungujeme jako lidstvo jako celek - ale s jakou efektivitou - a kdyby lidé pracovali na zajištění života jako celku a zabezpečili ho. Našli mu další místa k pobytu ve vesmíru - dostat se do jiných vesmírů - až ten náš možná bude končit - tak se přemístit do jiného vesmíru a existovat nadále
v podstatě nevím o co jde - o co se jedná, proč jsme tady - ale možná to nebude až tak špatný směr - jako zabezpečit život, aby žil
A co si myslím, že je nejcennější z fyzického života? Myslím si, že to je genetická informace, kterou fyzicky nosíme v sobě. Co kdyby život nadobro zmizel z planety Země? Co by se stalo? Nebo spíš - rozmnožoval by se někdo? Pokračoval by na Zemi život dál? Asi ne - je k tomu zapotřebí genetická informace - podle které se rozmnožujeme dál a dál - když prostě se zničí život - tak si myslím, že molekuly, částice, musí opět od znovu se začít slučovat a začít se přizpůsobovat prostředí a dělat složitější a složitější věci
a proto - je to snadné, není? Když už mám plán k postavení organismu - mám ho k dispozici a trvá mi to rok u člověka než se narodí další jedinec a a netrvá mi 3 a půl miliardy let než vytvořím zase něco takového jako je člověk - prostě podle matrice - uchováváme si ji v sobě a díky ní můžeme vytvořit to samé - v podstatě jsme asi kopie a kopie - zkopírované tvary, které se pouze mění na okolní podmínky, aby jako komplex mohl fungovat pospolu částice by mohly být pospolu a mohl využívat energii.
Myslím si, že důležitý proces byla fotosyntéza - fotosyntéza si myslím, že je proces k uskladnění energie ze slunce do vazeb ve sloučeninách. Protože když mám hlad - a je to pud, jinak bych nežil, a když si říkám, že jím, tak potřebuji energii, tak něco sním a co sním? Brambory - to je z rostlin - a ony dělají asimiláty nebo tak něco - prostě fotosyntézou - vytvářejí monomerní cukr glukózu, což je C6H12O6 - a vytvářejí to pouze z CO2 a H20 - a prostě z těchto jednotlivých molekul - za zisku energie ze slunce - se to spojí - takže si myslím, že ta energie je v glukóze ve vazbě - a glukóza je cukr - a nejíme my náhodou cukr - a když si dáme cukr tak co si vždycky říkáme? že chceme energii - a stejně to jenom rozštěpíme - takže to rozštěpíme ty vazby cukru, abychom získali energii - a říkám si, že je to proto, abychom my jako celek mohli fungovat, jinak bychom nežili - proto jíme - abychom měli energii možná
a tak k životu potřebujeme energii - a tu máme příhodné podmínky na Zemi - ale proč bychom si nevytvořili příhodné podmínky pro život i jinde ve vesmíru? - Kdybychom se naučili nějak získávat energii nějakým způsobem efektivním - tak bychom možná nemuseli jíst a dodávali bychom si energii jinak - nebo prostě přicházet na způsoby - to je možná blbost - ale i tak na tom může něco být i když možná jen částečně
Star Wars nemusí být science fiction - může to být reálné. Je to jenom o tom být ve vesmíru - a naučit se v těchto podmínkách žít - jinak člověk je obdivuhodný, že dokáže žít i mimo planetu - to je první organismus, který to dokázal.
Prostě ve vesmíru. A tak naše teď náš směr by měl být asi takový - vývoj technologií pro dopravní lodě ve vesmíru. Chemie může zkoušet různou stavbu materiálů - v podstatě to dělá nasa - ale když lidé se více o to budou zajímat. - Nejde jenom o tyto věci, nevím
A nevím, jestli jsem mluvil o mapování vesmíru - s tou organizací - myslím si něco.
Ta první věta - život je výměna látky, energie, informací.
Zkusil jsem si to amatérsky nějak dát do kupy. Ono to není exaktní, což mi potvrdil i pan RNDr. na vysoké škole. To ale vůbec nevadí. Mým úmyslem je na toto upozornit a přivést k tomu zraky lidí, aby tuto oblast zkoušeli zkoumat a exaktní vysvětlení tomu dodali.
jinak jsem chtěl pochopit tyto tři slova, abych více pochopil podstatu života - šel jsem na to tak, že jsem se snažil pochopit původ slov
Řeknu závěr. Podle toho, k čemu jsem dospěl, je myšlení prostorová orientace. - nemusí to být dobře, ale chci popsat své myšlenkové proudy.
Látka = hmota = materiál - z latinského materia
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/material
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmota_%28filosofie%29
pan RNDr. mi řekl, že to nejde brát jenom z wikipedie - že mám špatné zdroje
ale k něčemu jsem dospěl
zkoušel jsem si představit kořen slova materia - dospěl jsem ke slovu mater - to byla jenom moje vlastní úvaha - mater je latinsky matka
a to mi šlo do souvislosti - matka je symbolem plodnosti, si myslím - a hmota - jako že plodí - z hmoty jsem já, hmota mě porodila, ženy rodí další hmotu - jakože matka rodí matku a ta rodí matku, protože hmota rodí hmotu a ta zase jenom hmotu
dále energie
ze starořeckého energiea - nějak tak - síla, činnost, aktivita, působení) - dále činný, aktivní, pracující - dále v - práce, čin, skutek
https://cs.wiktionary.org/wiki/energie
u etymologie
to je všechno k energii - dospěl jsem k závěru s energie je nějaká síla - aktivita, činnost (možná i pohyb bych řekl nebo něco s pohybem)
jinak ještě paní profesorka mi řekla - že ve fyzice se používá pojem energie jinak než - prostě v jiném významu - ale i tak to nemusí vylučovat v této teorii pravdivost
a teď informace - asi nejsložitější, ale pro mě nejzajímavější
z latinského in-formatio = z-tvárnění, u-tváření
https://cs.wikipedia.org/wiki/Informace
jinak jsem si myslel, nějak jsem měl dojem, že informace je něco s myšlením spojeno - že je to spíše myšlenková substance - něco myšlenkového - to jsem si zprvu vždy myslel, že to je něco myšlenkového
rozdělil jsem si slovo informace na in --- formace
slovo in - je přeloženo jako na, v (z angličtiny známé)
formace - to má si myslím, v kořeni slova slovo forma
formace = vytváření formy, útvar
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/formace
a forma to bych řekl, že je tvar - můj názor
jinak http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/forma
zadal jsem do vyhledávače útvar - a na wikipedii jsem na rozcestníku
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Atvar
lákalo mě to ke slohovému útvaru
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slohov%C3%BD_%C3%BAtvar
jinak jsem hledal to slovo - útvar - tvar - říkal jsem si, co je to tvar? A nad tím jsem přemýšlel a nešlo mi na to odpovědět.
a tady v tom jsem se zaměřil na tyto slova - konkrétní, vyhraněný, typ, mající své charakteristické rysy
a tak jsem si říkal, jestli to není tvar - tvar, že by bylo něco, co je konkrétní, něco, co je vyhraněné, mající typ, mající své charakteristické rysy
třeba stůl má tvar, lampa má tvar. Stůl má jiný tvar než lampa. Ale oba mají tvar. Stůl má podobný tvar jako jiný stůl.
A teď jde o to, že stůl má své charakteristické rysy. Lampa má své charakteristické rysy. Stůl má jiné charakteristické rysy než lampa. Stůl má podobné charakteristické rysy jako jiný stůl (menší podobnosti - ale tvar je podobnější).
Stůl je jiný typ než lampa. je to jiný typ věci. Jiný tvar. Říkám to tak obaleně, aby to v tom šlo vidět.
To myslím stačí.
Teď jsem se zaměřil na slovo konkrétní. Synonyma jsou skutečný, hmatatelný, určitý, faktický
http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/konkretni
a tak jsem si to doplnil tak, že informace je
informace = na vytváření formy - na vytváření tvaru - na vytváření konkrétního - na vytváření skutečného, hmatatelného
zkráceně informace = na vytváření skutečného, hmatatelného
a teď látka, energie, informace
látku si myslím, že je skutečná, hmatatelná
energie je čin, síla
informace je na vytváření skutečného, hmatatelného (a přitom je neskutečná)
a tak že informace je k tomu, aby se skutečná hmota, látka tvarovala do určitých tvarů skutečných
a tak jako informace, že je neskutečná, imaginární jenom k tomu, aby vytvářela skutečné - z hmoty - z atomů z částic vytvářela složené organizované, uspořádané komplexy daného tvaru
a jak? Za pomoci energie - činu, skutku, síly
za pomocí síly - přemisťovat molekuly a tvarovat je do určitého tvaru - uspořádání
jinak si myslím, že informace je prostorové uspořádání imaginární
já si prvně představím rozmístění daných molekul, protože všechno je z molekul podle dnešní vědy - všechno je z částic, z atomů, protonů, neutronů, elektornů
a také já si myslím, že jsem z atomů - různých - ale myslím si, že každý atom má své místo, že atom v srdci se mi najednou neobjeví v mozku, je někde vázaný na určitém místě a tam je
genetická informace řekla, že tento atom v srdci bude přesně tam a to už je zakódováno v genetické informaci - informaci
a genetická informace znamená pouhé pořadí jednotlivých 4 různých základních součástek za sebou - je to kód jako 010001000 - u počítačí - prostě jsou to jen dvě čísla a mohou vytvářet svými kombinacemi různé informace a myslím si, že je to to samé co genetická informace
a je to pouhé uspořádání si myslím - uspořádání 4 různých součástek - adeninu, guaninu, cytosinu, thyminu (asi jich může být víc - zatím znám 4 - ale možná jsou jenom tyto - uracil je jakoby záměna - na něj se teď neohlížím)
uspořádání
https://cs.wikipedia.org/wiki/Uspo%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD
objevuje se tu slovo relace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Relace_%28matematika%29
relace - libovolný vztah mezi skupinou prvků jedné nebo více množin
bude to velmi zjednodušené a ani tomu nemusím nerozumět - odborník by se mi vysmál - nevadí - i tak na tom může něco být - i lidé jsou jiní a nemusím mít odborné znalosti, abych chápal to samé co odborník, ne-li lépe.
Einstein řekl - Fantazie je důležitější než znalosti.
relace - libovolný vztah - takže když si představím souřadnice - x,y,z - tak zadám bod 3,5,2 - a tam umístím atom uhlíku a jinde na jiné souřadnice třeba 5,9,4 umístím atom vodíku - a ony budou přesně takto uspořádány v prostoru a tak budou si myslím ve vztahu mezi sebou - prostě jsou nějak uspořádány - jsou přesně tak a ne jinak - kdybych ten atom vodíku posunul o 2 body vedle - tak to je jiné uspořádání - jiná formace bych řekl
a jinak - když si řeknu formace u nějakých bojových her - u taktiky - u vojska - tak to bude nějaké uspořádání vojáku na bojišti - nějaká formace - že jednotliví vojáci - jednotlivé body jsou uspořádány takto, nebo takto
A myslím si toto - informace je imaginární uspořádání skutečných prvků, abych to prvně si imaginárně postavil a potom to postavil - možná protože když to postavím imaginárně, tak to mohu měnit a možná také proto, že když vytvořím informaci, jak postavit dům - tak ta informace - podle ní vždy postavím stejný dům - informace je podle mě věčná - sama čistá informace nepodléhá zkáze - to že na ni zapomeneme neznamená, že informace neexistuje
v podstatě by mělo existovat nekonečné množství informací - ale kdyby byl konečný vesmír, tak si myslím, že množství informací by bylo konečné číslo - protože by to bylo jenom množství kombinací - tak obrovského množství jednotlivých kombinací, že bychom na to nestačili
k tomu, ale máme matematiku, aby nám zjednodušovala počítání - a máme vzorce - pro rychlé spočítání většího množství - danými způsoby, abychom spočítali jen to, co chceme
a myslím si, že směr matematiky je v tom - aby dokázala počítat kombinače nekonečně mnoho dimenzionálních prostorů přesnějším, jednodušším, rozsáhlejším způsobem
Dále si myslím - zpočátku jak jsem přemýšlel o slovech
třeba jednoduché proč - to jsem už říkal - pro co - za jakým účelem - kam to směřuje - proto se ptám proč - po příčině - protože příčina toho, proč se něco stalo - je to, kam to směřovalo a to je příčina - ptáme se na smysl - logickou cestu - cesta z A do B - jak říká Einstein o logice - takže A je počátek - a B - je konec - třeba - nemusí tak být - to jen tak z fleku
jako kam to směřuje - ta logická cesta - proto se ptáme
slovo proč - proč vznikl vesmír proč vznikl život - je si myslím o tom - kam život směřuje - kam život jde - když budeme vědět kam život jde - tak si můžeme dělat, co chceme - můžeme předpovídat - můžeme jít v souladu se životem si myslím - jako že mám jít tudy, tak tudy půjdu, a asi možná budu šťastný, protože tím mám jít.
Jo ale když si myslím, že mám jít tudy, ale tudy nemám ve skutečnosti jít - tak kdo udělal chybu? - Jak říká Confucius - když šíp mine cíl, střelec z toho viní sebe a ne druhého. Tak jedná i člověk moudrý.
Takže když si myslím, že jsem trefil do černého a netrefil jsem, tak z toho viním sebe a ne život, že jsem na to nepřišel.
Protože hledat smysl života je jako hledat jehlu v kupce sena? Je to tak - je to těžké, nebo lehké najít ten smysl? Asi těžké si myslím
No a tak ta látka, energie, informace
1) Informace 2) energie 3) Matka
nejdříve si to imaginárně představím, pak postřeházím molekuly a vznikne skutečný tvar.
Ještě předstím jsem hledal podstatu života, to Vás možná bude zajímat filosofy. Také hledáte podstatu života, jako jsem hledal já?
Jsem našel možná něco víc. Možná, kdo ví.
slovo podstata. Rozděluji si toto slovíčko - pod --- stata
vím, že slovo pod, je pod něčím. To ale musí být něco nad tím. Slova jsou někdy složená ze dvou slov.
Tak ale co je stata? - jak to vyřešit?
ještě vsuvka - synonyma slova podstata jsou - základní princip, jádro věci, základ, kvintesence, jádro
překládám slovo podstata do angličtiny a nacházím substance
http://slovnik.seznam.cz/cz-en/?q=podstata
takže substance - rozdělíme slovo - sub --- stance
slovo sub je pod - podstata - substance - podstance
takže se zbavíme pod a sub - stata = stance
a co je stance? - postoj
http://slovnik.seznam.cz/en-cz/?q=stance
synonyma ke slovu postoj?
jinak na wikipedii - postoj je názor
synonyma - stanovisko, držení těla, názor, póza, přístup, poměr, vztah
http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/postoj
synonyma názor - stanovisko, soud, teorie, pohled, postoj, smýšlení, přesvědčení, představa, mínění, hledisko, úsudek, náhled
http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/nazor
jinak z toho jsem usoudil z těchto slov, že jde o myšlenkové věci, myšlenkového principu
ale líbí se mi toto slovo
představa
podstata - podpředstava
takže podstata jsem usoudil, že leží pod myšlenkou - prvně a hlavnější je myšlenka než-li podstata a proč? co je to podstata? Ten základní princip? Já si myslím, že jsou to slova - všechno co říkám jsou slova a podstata jsou základní slova základní princip pro to, aby se nám utvořila abstraktní myšlenka - vizualizace představa
když řeknu pavouk - tak se mi vizualizuje pavouk, ale jsou tu dva procesy bych pospal - to vyřknutí slova pavouk, to rozezvučnění zvuku
a druhý proces je vidění tvarů ve své mysli
a ten druhý proces vidění tvatů ve své mysli - když vidím tvar pavouka - tu nožičku tu barvu jeho ten jeho tvar vidím ho, nepotřebuji to ani říct, abych si to představil, protože už ho vidím
a myslím si, že prvotní jev musel být ten, že jsem někdy v životě viděl pavouka, že první člověk, který vymyslel slovo pavouk, prvně musel pojmout smysly toho pavouka, kterého viděl a naráz třeba zvolal pavouk a řek pavouk, slovo, které je podřadné tomuto smyslovému vjemu - myslím si, že těžko aniž by ho někdy spatřil člověk tohoto pavouka, že by řekl pavouk, vymyslel slovo a až poté ho někdy zahlíd, myslím prvního člověka, který tento pojem vymyslel
prvně ho musel viděl, registrovat ho smysly si myslím
a tak právě proto, ať řeknu jakoukoliv myšlenku sebezákladnější, sebepodstatnější, vždy to budou jen slova a budou pod tímto myšlenkovým procesem, protože tento myšlenkový proces je důležitější
a slovo představa - ten myšlenkový proces
tak před ---- stava
stava - stavit (představit si) - stavit - stavět
stavět - čin, děj, kterým skutečně - hmatatelně beru cihlu po cihle a stavím dům - ještě není postavený - stavit - je že se právě staví
a myslím si, že prvně si musím stavební proces představit, abych ho posléze začal stavit
představit - a až potom stavit
mi to tak zní z těch slov
potom jak se to dostaví - tak postavit - po --- stavit
staví se to staví - a pak to je postavené
po stavění - je to postavené - což jsou hotové budovy
a myslím si, že představit si je prvotní než samotný děj stavit
protože ikdyž beru jednu cihlu tak musí proběhnout mozková aktivita - jakoby si to musím představit - musím přemýšlet - myšlenkový princip předchází tomu, než pohnu cihlou než zvednu ruku
protože proč?
protože co kdyby u mě neexistovala žádná mozková aktivita? myslíte, že bych bez mozkové aktivity postavil dům? myslím si, že kdybych neměl mozkovou aktivitu - elektrické vzruchy neuronů, tak bych se ani nehnul
takže si myslím, že představit si - předchází - činu
a tak bych to tak dal jako
1) slovo (podstata - ležící pod představou) 2) stata - představa (myšlenkový princip - imaginární - neskutečný) 3) stavět - čin - skutek 4) postavené - hotové - tvar
jiná analogiie 1) podstata 2) informace (neskutečné) 3) energie (čin) 4) hmota (skutečné - tvar)
a ještě tu máme jak byla ta formace - tak že je to vytváření tvaru
vzal jsem si z toho tvořit - latinsky creare, creo
creo, creare má další významy - tvořit, rodit, plodit
takže rození
to jsem chtěl dodat
jsem si říkal, že když to tak dělá příroda - vyvodil jsem, že příroda vytváří tvary
toto jsem z toho vyvodil
začíná se něco formovat
prvotní je myšlenkový princip - no tak ještě to rozvinu
ještě jsem zkoumal communicare - komunikaci
kybernetiku jsem se díval - tam jsem našel něco jako zpětnovazebná smyčka
ono já jsem si lámal hlavu tím, jaktože že z jednotlivých atomů začaly formovat složitější a složitější věci
říkám si tedy, že mozková aktivita jsou elektické vzruchy - elektřina - a elektřina je usměrněný tok elektronů ne? Prostě jde o elektrony
a elektrony obíhají kolem jádra nebo jak to je
ale jak by mohly se dorozumívat na úrovni atomů - jak by mohla fungovat komunikace na úrovni atomů?
tak si říkám, že asi teda ten elektron nějakým způsobem obíhá, nebo nějak někde je kolem jádra a myslím, že se i hýbe možná - a prostě ještě si říkám - že elektron se může chovat jako částice a i jako vlna
říkám si, že když je elektron jako částice tak prostě jako třeba nějaký hmotný objekt obíhá nějak kolem jádra ale přitom se chová jako vlna - tak si říkám, že jak se chová jako vlna tak prostě jde vlněním do okolního prostředí
a když jde do okolního prostředí jako vlna - tak vlna se může odrazit od překážky ne? - echolokace třeba
a teď k té zpětnovazebné smyčce - výstup nějakého systému zpětně ovlivňuje jeho vstup
no a kybernetika si říkám, že něco s informační technologií nebo s komunikací má něco společného a dá se možná přesunout odtud i k informaci
takže výstup nějakého systému zpětně ovlivňuje jeho vstup
kdybych si to vzal na sebe jako komunikaci, což nevím teda jestli souvisí
tak řekněme, že mám informaci - třeba je pět hodin - a teď mám tuto informaci a předemnou stojí někdo, kdo tu informaci nemá - tudíž já mám navíc informaci - že on tuto informaci, že je pět hodin nemá - to vím, že on to neví
a teď já mu to řeknu, že je pět hodin, což si myslím, že je výstup nějakého systému, a on to teď ví, ale ovlivní to i mě, protože já teď vím, že on to teď ví, takže mě to ovlivnilo
a tím jsem chtěl říct, že když je elektron kolem jádra, a prostě se chová jako vlna elektron, tak prostě ten výstup - že vlna odcestuje pryč, tak se odrazí od jiného atomu jinde a odrazí se ke mě, takže já mám teď informaci, že tam je daný objekt
takže že by to mohlo fungovat jako myšlení i na úrovni atomární
a že by to bylo pouze o prostorové orientaci
že informace vlastně ta imaginární by byla o tom, o prostorovém uspořádání atomů - protože všechno je z atomů a když vím přesnou pozici každého atomu ve mě, tak dokážu postavit mě jako klona tím, že dám každý atom na to místo, kde má být - neřeším teď jak bych to udělal - jen teoreticky, principiálně
jo a postavil bych tím sebe - třeba bych nefungoval, protože musím být postaven po způsobu, jak si to život vyžaduje, ale to nevadí
jo prvně si představím všechny atomy, kde mají být, a potom ty atomy (cihly) skládám přesně na to místo, podle plánu) a tak postavím celý tvar (celý dům)
a ještě jedna zajímavost - paměť jsem se díval - spíše jsem hledal v encyklopedii lidský mozek jednu věc a to - kde sídlí prostorová orientace - tak jsem našel hippocampus - je to prý jedna z nejstarších částí mozku - takže domněnka, že mysl je o prostorové orientaci a tak byla část zodpovědná za prostorovou orientaci vyvinuta jako jedna z prvních částí mozku - a ještě je prostorová orientace v temenním laloku - tam si myslím ale, že je to o pohybu prostorových tvarů
no a ten hippocampus je zodpovědný také za učení, paměť a tedy i za prostorovou orientaci
tak jsem si říkal, jestli mají souvislosti učení, paměť a prostorová orientace, že jedno vysvětlí druhé
paměť - tam jsem viděl obrázek
zjednodušeně řeknu závěr - paměť si myslím, je o tom, že to paměťový disk se soubory o tom, co kdy kde jsem registroval - takže určuju všechny čtyři souřadnice - prostor a čas a ty zapisuji do bílkovin - takže si myslím, že paměť je o tom, kdybych ji totiž neměl - všechno bych si pamatoval krátkou dobu a pak ne - ale myslím si, že si pamatuji proto, že se mi zapisuje do bílkoviny to, co jsem viděl, co se stalo, paměť - a říkám si, byl jsem v Řecku - řeknu si - takže jsem byl v nějaké oblasti vesmíru v nějakém čase a moje smysly registrovaly prostředí a to se mi uchovalo do paměři - tak, že se mi to zapsalo - každý jednotlivý počitek do jednotlivých bílkovin a tím vzniká komplexní obraz
no už se mi nechce psát. Končím |
Edited by - Sokrates2915 on 06/03/2016 20:38:01 |
 |
|
|
Sokrates2915
Nový uživatel
31 Posts |
Posted - 06/03/2016 : 20:49:47
|
Rád bych se naučil všem těmto tématům, které se tady probírají, chtěl bych do filosofie proniknout. A kdybyste mě tím provedli budu rád. Budu studovat, jak sám, tak i bych chtěl diskutovat s druhými. Chtěl bych porozumět, protože když budu jenom sám, tak tomu porozumět nemusím. :-)
Jinak chci říct, že moje věci, co tu píšu, jsou z důvodu, abych porozuměl věcem, nechci nikoho o ničem přesvědčovat, či spíše říct názor, a že to jsou moje teorie. |
Edited by - Sokrates2915 on 06/03/2016 20:52:20 |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Nový člen
