| Author |
 Topic  |
|
|
m.s.
Aktivní uživatel
233 Posts |
 Posted - 25/02/2016 : 19:05:18
|
Blud multikulturní společnosti
V současnosti preferovaný multikulturalismus stojí v rozporu se zákonitostmi univerza. A je úplně jedno, jak racionálně a vzletně se budou lidé snažit tento nesprávný jev omlouvat, protože žel, výchozí pozice jejich myšlení a celkového nazírání na realitu je nesprávná. Jejich vnitřní život je totiž omezen pouze čistě hmotným a materiálním vnímáním. A podobná omezenost nemůže zplodit nic jiného, #8203;#8203;než něco, co není správné.
Existuje však i jiný pohled na život. Pohled nejen zdola, od hmoty, ale také shora, z ducha. Pohled, představující určitou nadstavbu nad vnímáním většiny lidí, neschopných ani jen ve svém myšlení překonat hranice hmoty.
No a z tohoto duchovního pohledu se multikulturalismus jeví úplně jinak, protože právě duchovní Zákonitosti určují každému člověku místo na zemi. A sice místo jeho pozemského zrození, kde má žít, působit, rozvíjet se a duchovně růst.
Je to děj, probíhající na základě velkého vesmírného Zákona stejnorodosti, jehož prostřednictvím je stejné přitahováno k stejnému. Vyjádřením účinků tohoto Zákona je i známé rčení: vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
Reálné to znamená, že jednotlivé národy naší planety představují určité stupínky velké školy života. Představují určité stupně zralosti, poskytující prostor pro rozvoj lidských duší, z nichž každá se rodí do zcela konkrétního národa právě na základě Zákona stejnorodosti.
Celkem jednoduše si to můžeme představit jako základní školu s ročníky od jedna do devíti. Každé dítě, nacházející se ve svém osobnostním vývoji na úrovni prvního ročníku je automaticky zařazeno do prvního ročníku, každé dítě, osobnostně zralé do druhého ročníku je zařazeno do druhého ročníku a tak dále.
Na základní škole nikoho ani nenapadne vytvářet třídy, které by byly směsí žáků všech ročníků. Z toho by přece nemohlo vzejít nic dobrého.
Nicméně žel, ve velkém celosvětovém měřítku jednáme právě takovým způsobem a prostřednictvím multikulturalismu vytváříme cosi, co je směsí nejrůznějších národů a tedy nesourodou směsí nejrozmanitějších úrovní zralosti. Tím vytváříme nestejnorodý chaos, který není přínosem pro nikoho ze zúčastněných.
Pokud nyní začnete hledat nějaké důvody, potvrzující že multikulturalismus má přece jen své výhody, budou to vždy, tak jak již bylo zmíněno na začátku, jen důvody, zohledňující hmotné, materiální a tedy omezené hledisko. Z duchovního hlediska je to však chaos, který nepřináší nic dobrého. Chaos, který se příčí velkému vesmírnému Zákonu stejnorodosti, protože multikulturalismus je snahou o spojování nestejnorodého. Je snahou o spojování lidí nejrozličnějších a nejrozmanitějších úrovní duchovní zralosti.
Správné je však jedině to, co je přirozené! A co je přirozené určují duchovní Zákonitosti univerza. Ve vztahu k jednotlivým národům naší planety to znamená, že mají zůstat vzájemně nesmíšené a národně konzistentní. Každý z nich se má vyvíjet svým vlastním způsobem. Každý má stavět na své vlastní jedinečnosti a výjimečnosti. Každý má zůstat sám sebou. Nemá kopírovat jiných a snažit se být jako jiní.
I osobnost každého člověka je přece jiná. Každý by měl být proto samým sebou a neměl by napodobovat jiných. Stejně má i každý národ zůstat sám sebou a nemá se opičit po druhých.
Proč je to tak a ne jinak si ukažme na dvou příkladech.
Pokud někdo kupoval svým dětem plastelínu ví, že čistě nová se skládá z více barev. Červené, žluté, modré, zelené a tak dále.
Pokud se ale dítě s plastelínou delší dobu hraje, barevné kousky se vzájemně promíchávají, až nakonec po určitém čase vznikne jakási jednolitá hnědá masa, která není na první pohled příliš vábivá a která v sobě pohltila veškerou předchozí svěžest čistě nových, barevných kousků plastelíny.
No a cosi velmi podobného se děje i s příslušníky jednotlivých národů při vytváření multikulturních směsí. Tvárnost plastelíny je podobná tvárnosti lidských duší, které se mísí s rozmanitými vlivy, stále více ztrácejí svůj původní barevný odstín a transformují se do jednolité multikulturní masy. Tím zaniká původní, přirozená pestrost a vzniká konformní šeď. V multikulturním guláši je obsaženo vše, přičemž to vše se postupně a nepozorovaně přetváří v nic. Svěžest nejrozličnějších odstínů různorodosti totiž pomaličku pohlcuje multikulturně jednolitá masa.
Nebo jiný příklad. Mnozí chodí rádi do přírody, kde mohou načerpat posilu a osvěžení. Představme si třeba letní louku plnou květin. Nacházejí se na ní květiny nejrůznějších tvarů, velikostí, vůni a barev, což značí, že podstatou krásy, která nás v přírodě tak osvěžuje je pestrost a rozmanitost. Jak je tedy vidět, evoluční vývoj nesměřoval ke konformitě, ale k pestrosti. Prakticky to znamená, že zde dnes nemáme pouze jediný druh květu, který by byl jakýmsi souhrnem všech dosavadních květin, dosud existujících na zemi. Naopak, evoluční vývoj směřoval rozmanitosti a různosti druhů, přičemž tyto druhy zůstávají vždy čisté a vzájemně se nemíchají.
No a přesně stejně je to i se všemi národy naší planety. Každý z nich je zcela osobitým květem, který přispívá do krásy a obohacení celku právě svou vlastní, specifickou vůní, barvou, tvarem i velikostí. Národy země mají zůstat rozdílné, protože správný rozvoj lidské civilizace má sledovat cestu přirozenosti.
Pokud se ale lidé začnou vzdalovat od přirozenosti, pokud se domnívají být chytřejšími než to, co je přirozené a tedy normální, pokud začnou vytvářet a preferovat věci nepřirozené, pokud začnou v rozporu s velkým vesmírným Zákonem stejnorodosti prosazovat chaos nestejnorodých multikulturních směsí, dříve nebo později budou muset bolestivě poznat, že to není cesta k rozkvětu a rozvoji, ale cesta ke konfliktům, problémům a možná až tragickým společenským střetům.
Souhrnně lze říci, že každého člověka jako jednotlivce i všechny národy země může vnitřně, kulturně, ale i hmotně povznést pouze to, co koresponduje s duchovními Zákony univerza. Vše ostatní nám musí z dlouhodobého hlediska přivodit škodu, a to i tehdy, pokud by se to z krátkodobého rozumového hlediska i jevilo jako pozitivní.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š |
|
|
Sebastián Wortys
Uživatel
60 Posts |
Posted - 28/10/2016 : 12:54:23
|
Koukám, že jsi teď jediný, kdo od začátku roku 2013 píše do kategorie "Filosofie náboženství". Když tak dlouze píšeš a nikdo na to nereaguje, řekl jsem si, že přemostím tu dlouholetou propast, něco si přečtu a odepíšu, abych ti udělal radost,  . Ale vzhledem k textu, na který reaguju, to nejspíš bude mít jiné účinky...
Na úvod bych začal trochu antiskepticky a řekl bych, že dle mého možná ve skutečnosti nejsi proti multikulturalismu, ale proti extrémnímu multikulturalismu (jen jsi to asi zapomněl napsat,  ), který je sebezničující, protože upřednostňuje cizorodé kultury a vede k zániku některých původních. Takovýto extrémní multikulturalismus (a jeho násilné prosazování) se mi také nezamlouvá. A je smutné, když snaha o tolerantní mezikulturní harmonii dostane rány, které měl schytat extrémní multikulturalismus a jeho vynucování.
V multikulturalismu totiž žijeme od nepaměti. Př.: Čechové utekli z nepřátelského Ruska do srdce Evropy, kde se časem zapojili do místní kultury a dokonce přijali i cizí náboženství - křesťantsví. A kde se vzalo křesťantsví? Vzniklo jako multikulturní syntéza mnoha různých názorů, mj. různých filosofických proudů a filosofie zas vznikla vlivem multikulturní mnohosti názorů...
"multikulturalismus [...] výchozí pozice [...] omezen pouze čistě hmotným" - Tvrzení, že multikulturalismus je následkem materiálního myšlení se mi jeví jako účelové spojení bez rozumného opodstatnění. Vždyť třeba synkretismus je náboženskou analogií multikulturalismu. Nechtěj mi prosím tvrdit, že synkretismus je důsledek čistě materiálního myšlení.
3 úrovně hovořící ve prospěch vyváženého multikulturalismu: Čím víc různorodých nazorů společností koluje, tím je kreativnější, vynalézavější a přizpůsobivější vůči nečekaným změnám. Obdobně polykultury (analogie multikulturalismu v ekologii) jsou zdravější, než monokultury viz. odolnost smíšených lesů vůči parazitům vs. chabá odolnost monokultur (viz. též Daisyworld - Svět sedmikrásek, model z teorie Gaia). A funguje to i na genetické úrovni: čím víc různých genů organismus obsahuje, tím různorodější jsou jeho odezvy na okolí a tím také lépe odolává parazitům aj. vnějším vlivům (tady stojí za zmínku staré odrůdy ovoce a zeleniny). Naopak přešlechtěné organismy mají nízký genový "multikulturalismus" => jsou náchylnější k onemocnění. Přešlechtění psi, obilí závislé na pesticidech...
"duchovní Zákonitosti určují každému člověku místo na zemi" - A jak se z tohoto hlediska díváš na mezinárodní turistiku? (Cestování do jiných zemí je také známkou multikulturalismu.)
"vrána k vráně sedá" - Druhou stranou mince je "protiklady se přitahují" a tyto 2 přístupy mají být v rovnovážné komplementaritě, .
"duší, z nichž každá se rodí do zcela konkrétního národa právě na základě Zákona stejnorodosti" - I ve vyváženém multikulturalismu dochází ke kondenzaci subkultur, např. Krymská ulice je považována za samoorganizované centrum hipsterů. Člověk v multikulturalismu nejprve relativně svobodně poznává různé názory a pak si najde své místo v životě, kde mu to vyhovuje nejlépe. Naopak v totalitní monokultuře je mnoho nešťastných lidí, protože jsou přirozeně různí a ne všem daná monokultura vyhovuje.
"Na základní škole nikoho ani nenapadne vytvářet třídy, které by byly směsí žáků všech ročníků." - Ale o přestávkách se jednotlivé generace mísí. A pozorování mladší a starší generace pomáhá k našemu rozvoji (vidíme, že se chovají trochu jinak a můžeme přemýšlet proč). Navíc existuje i doučování od starších žáků, kteří učivo mladším umí vysvětlit srozumitelněji, než někteří učitelé. Naopak radikální generační izolace by vedla k velkým mezigeneračním problémům.
"nesourodou směsí nejrozmanitějších úrovní zralosti [...] chaos, který není přínosem pro nikoho ze zúčastněných" - Mám pocit, že nikdy neexistovala kultura, ve které by všichni její členové byli na stejné duševní úrovni, to je utopie. Vždy se najde několik lidí s duševní poruchou a pár lidí, kteří jsou nadprůměrně vyspělí (a byla by blbost je za to vyhostit). A právě smíšení různě vyspělých lidí umožňuje setkávat se s těmi vyspělejšími a posouvat se na jejich úroveň. Kdybys děti izoloval od dospělých, tak by se neposunuly na jejich úroveň. Multikulturalismus umožňuje duševní rozvoj, monokultura vede k duševní stagnaci.
"Správné je však jedině to, co je přirozené!" - Jak jsem psal, "v multikulturalismu totiž žijeme od nepaměti",  . A naznačuje to i tvé tvrzení: "I osobnost každého člověka je přece jiná."
"Každý by měl být proto samým sebou a neměl by napodobovat jiných." - A jak by se lidé učili bez napodobování ostatních?
"plastelínou delší dobu hraje, barevné kousky se vzájemně promíchávají [...] hnědá masa" - Multikulturalismus je, když je modelína ještě krásně barevně strakatá. Ale když ti vznikne JEDNA šedohnědá barva, tak už to přeci není multikulturalismus, , to je nová monokultura. A nebyl bych si tak jist tím, že by byla nutně špatná, když by vznikla vlivem globální kolektivní inteligence. Dle mého však dřív, než by se něco takového stalo, tak se zas objeví další barvy, které se do toho zamíchají a bude to směřovat k trvale udrzitelnému multikulturalismu... Čest kreativitě.
"evoluční vývoj směřoval rozmanitosti a různosti druhů, přičemž tyto druhy zůstávají vždy čisté a vzájemně se nemíchají" - Rozmanitost je analogií multikulturalismu a mezidruhové křížení a mezidruhové interakce existují.
"stejně je to i se všemi národy naší planety. Každý z nich je zcela osobitým květem" - Amazonský deštný prales či Velký bariérový útes je krásný. Tolik rozličných druhů (na metr čtvereční) žijících v multikulturní symbióze. Tak jako mezi nimi kolují různorodé látky, mezi lidmi kolují různorodé memy (kulturgeny)...
Přirozenější je přirovnávat lidi k ostatním organismům, než k modelíně, takže tu máme naději, že tu bude vznikat stále duhovější korálový útes subkultur, ...
Navzdory mnoha nesouladům mám pocit, že bychom se mohli shodnout na tvrzení: Na škále od extrémního multikulturalismu po extrémní monokulturu by společnost měla být někde mezi. Multikulturně-monokulturní harmonická rovnováha, . |
 |
|
|
Sebastián Wortys
Uživatel
60 Posts |
Posted - 29/10/2016 : 11:33:48
|
Dodatek:
"květiny nejrůznějších [...] barev, což značí, že podstatou krásy [...] národy naší planety. Každý z nich je zcela osobitým květem" – Kochat se ostatními národy je multikulturní akt. Kdybys chtěl (radikálně) vlastenecký akt, musel by ses kochat jedinou květinou v parku a ostatní ignorovat.
Smajlíkový multikulturalismus:                  |
|
|
|
Sebastián Wortys
Uživatel
60 Posts |
Posted - 06/12/2016 : 12:58:18
|
| ? |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Blud multikulturní společnosti
