quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Cukrovka (diabetes mellitus) se projevuje jako neschopnost živého organismu, např. těla člověka trávit, tj. spalovat cukry, živý organismus je však na trávení cukrů životně závislý, protože jedině tímto způsobem získává energii, tj. pohyb. Nejsnadněji stravitelné cukry pro masožravce jsou cukry, tj. glukóza z masa. Trávit cukry umožňuje živému organismu zásadně hormon zvaný insulin, který vyrábí B buňky slinivky břišní. Existují dva typy cukrovky, diabetes mellitus prvého typu je zapříčiněna postupným usmrcením většiny B buněk slinivky břišní vlastními bílými krvinkami, diabetes mellitus druhého typu je zapříčiněna neschopností insulinu zajistit trávení cukrů v těle, resp. buňkami určitého živého organismu, resp. těla, např. člověka, důsledkem výše uvedených obou druhů cukrovek je, že tělo, resp. buňky těla živého tvora nepřijímají cukr, tj. energii, tj. pohyb a tělo živého tvora následně umírá, tj. přestává se pohybovat. Současné lékařství se snaží tuto nemoc schopnosti přijímání cukru buňkami vlastního těla řešit útokem proti těmto buňkám, jednoduše řečeno chce přinutit tyto buňky určitého těla živého tvora proti jejich vůli přijímat cukry, tj. energii. Děje se to tak, že do těla dodává insulin, tedy hormon nutící buňky těla určitého živého tvora přijímat cukry, i když je to proti jejich vůli. Tento insulin se pak získává v současnosti nejdříve jako tzv. humánní insulin z kvasinek a bakterií, tj. samostatných mikroorganismů a když se buňky vlastního těla proti tomuto insulinu ubrání, musí lékař použít v současnosti tzv. analogy insulinu, jejichž složení je patentově chráněné, tzn. je zásadně tajné a podle mne zásadně jde o spojení výše uvedeného humánního insulinu a zvířecího insulinu, získávaného ze slinivky břišní zabitých zvířat jako vepřů, skotu či psů.

Podle Filosofie rovnováhy spočívá hlavní chyba současného lékařství v tom, že řeší problém výše uvedeného nepřijímání cukrů živými buňkami těla určitého živého tvora nikoliv přesvědčováním těchto buněk, aby přijímaly tyto cukry, ale jejich přinucením tento cukr přijímat proti jejich vůli pomocí insulinu. Současní lékaři tak odstraňují projevy cukrovky jako nemoci nikoliv jejich příčiny, protože s rostoucím přinucením živých buněk těla živého tvora přijímat cukry pomocí insulinu při zachování stejného způsobu života (tj. stejné nemilosrdnosti živého tvora nemocného cukrovkou, tj. počtu zachráněných životů živých tvorů po odečtení počtu usmrcených živých tvorů určitým živým tvorem nemocným cukrovkou) roste rovněž vůle, resp. odpor, resp. obrana těchto buněk proti dalším takto vynucenému přijímání cukru, současné lékařství poté stále zvyšuje míru násilí nutícího živé buňky těla živého tvora přijímat cukry i proti stále rostoucímu odporu těchto buněk. Nakonec už nepomůže ani insulin získávaný ze zabitých zvířat, tedy nejvyšší současná zákonná míra násilí a většina živých buněk těla živého tvora, např. člověka s konečnou platností odmítnou přijímat cukry, tj. energii, tj. pohyb a radši dobrovolně umírají nebo zabijí buňky těla přijímající tyto cukry, čímž umře i posléze celý živý tvor čili např. člověk.

Správné řešení nemoci cukrovky je tedy podle Filosofie rovnováhy hledat podstatnou příčinu, proč živé buňky těla živého tvora, např. člověka odmítají přijímat cukr či vyrábět insulin nutný k přijímání cukru těmito buňkami, nikoliv je násilím nutit tento cukr přijímat. Odpověď, proč buňky těla živého tvora, např. člověka odmítají přijímat nebo vyrábět cukr a radši umírají nebo zabíjí buňky vlastního organismu, resp. těla např. člověka, je dle Filosofie rovnováhy taková, že buď buňky nepřijímají cukr, protože mají strach z pomsty jimi strávených čili spálených živých mikroorganismů a jejich příbuzných a v tomto strachu radši umřou, než by se najedli (viz výše diabettes mellitus druhého typu), a naopak bílé krvinky radši usmrtí B buňky slinivky břišní, i když to znamená jejich samotnou postupnou smrt, když u nich převládne nenávist jako u válečníků těla živého tvora, např. člověka vůči těmto B buňkám slinivky břišní vyrábějící insulin umožňující ostatním buňkám těla živého tvora trávit, tj. spalovat mrtvoly jiných zabitých živých tvorů z důvodů soucitu a příbuznosti s těmito zabitými jinými živými tvory (viz diabetes mellitus prvého typu). Řešením nemoci cukrovky tudíž podle Filosofie rovnováhy není stupňovat zabíjení ostatních živých tvorů za účelem přinucení vlastního těla trávit cukry, ale naopak stále zmenšovat zabíjení (potažmo bolest) všech živých tvorů a tím postupně dokonale usmířit cukrovkou nemocný živý organismus, resp. tělo, např. člověka.

(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )

Literatura: http://cs.wikipedia.org/wiki/Inzulin , http://cs.wikipedia.org/wiki/Diabetes_mellitus_II._typu_(kardiovaskul%C3%A1rn%C3%AD_onemocn%C4%9Bn%C3%AD) , http://cs.wikipedia.org/wiki/Mesodiencefalick%C3%A1_modulace , http://cs.wikipedia.org/wiki/Diabetes_mellitus , http://cs.wikipedia.org/wiki/Steroidy , www.medatron.cz/d-info/historie/046.php" target="_blank">http://www.medatron.cz/d-info/historie/046.php

citováno z www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1570" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1570

---