| Author |
 Topic  |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
 Posted - 11/10/2011 : 21:10:53
|
to µ???????
Jak se díváte na Camusovu filosofii? Musel bych trochu víc přemýšlet, abych si vzpomněl, co jsem mu kdysi vytýkal, ale jistě si vzpomínám a docela jsem si jistý, že jsem souhlasil, že Patočka existecialismu, kam zařazoval například i raného Heideggera, vytýkal, že rozděluje svět na dva a tyto dvě části staví proti sobě, že v základu člověka je skutečnost, že člověk, Já je až skrze Ty, skrze okolí, jedině tak se člověk, který se nedokáže poznávat bezprostředně, poznává. Snad bych dodal, že Camus, teď se mi trochu zdá, ač neuznává rozum, stále je na jeho straně a to v tom smyslu, že v myšlení je skrytý rozpor, neboť myšlení je z toho, co jsem napsal, vlastně započato okolím, druhými. Právě jejich působení mu dává počáteční mantinely, směr a snad i načrtnutý cíl, ale zároveň je přirozenost myšlení vyčleňovat se od okolí. Myslící člověk se tedy a to snad, připadá mi, i Camus, zbavuje počátku, zakrývá ho, a proto nachází jen absurditu, ta je totiž tento rozpor myšlení vyhnaný do extrému. Připomínka Descartese je jen symptomatická, protože ten právě toto dělal.
P. |
Edited by - pet_kroku on 11/10/2011 22:10:15 |
 |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 11/10/2011 : 21:50:33
|
K článku mám takovou výhradu, že autor úplně pozapoměl na boha (nebo na Boha, chcete-li). Nevím jak moc na něj pozapoměl sám Camus, ale pan Tříska určitě. Na to asi sedí i ten výraz "zbavuje počátku", který používáte Vy.
Pokud si ze světa odmyslíte boha/Boha, stává se potom život skutečně jenom jakési potácení se mezi dvěma absurditami. Je to jako by bůh Otec a bůh Syn seděli naproti sobě se založenýma rukama a čekali, až teprve co udělá ten druhý, aby se podle toho ten první mohl "zařídit". Bůh Otec čeká až co udělá Syn a doufá, že až uvidí Syna nějak konat, sám se bude moci "správně" rozhodnout pro nějaký čin, který konečně bude "dávat smysl".
No a to samozřejmě nefunguje. Pokud takto uvažuju, tak čin, který jsem večer dokonal nabývá příštího rána zcela opačného smyslu, než jsem při jeho vykonávání zamýšlel, a dostavuje se absurdita. Takové Nietzschovské chození na horu a zase dolů. V tomto světle je pak skutečně jedinou variantou vedoucí k "vítězství" (a jediným skutečně smysluplným činem) dobrovolná smrt.
Přitom jsem si ale vědom protiotázky, kterou by autor mohl tuto mojí kritiku shodit:
Jak dokážu, že tvrzení "Mým bohem je mé břicho" není to správné tvrzení o bohu/Bohu? |
Edited by - µ??????? on 11/10/2011 21:53:29 |
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 11/10/2011 : 22:15:54
|
to µ???????
O bohu opravdu Camus moc nemluví a ani já prvotně počatkem nemyslel boha. Když jsem mluvil o počátku, o tom, co je dle mého pro myšlení konstitutivní, mluvil jsem o okolí, o druhém.
Na zbytek příště.
P. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 11/10/2011 : 22:38:51
|
quote:
Originally posted by pet_krokuKdyž jsem mluvil o počátku, o tom, co je dle mého pro myšlení konstitutivní, mluvil jsem o okolí, o druhém.P.
.. no ale aby to v důsledku nebylo jedno a to samé. |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Jan Tříska: Absurdní Albert Camus
