| Author |
 Topic  |
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
 Posted - 17/07/2010 : 21:17:31
|
quote:
Originally posted by neronis
Možná někde na konci vesmíru daleko od všech galaxií, za devatero horami bude nějaká civilizace nebo nějaký harddisk, který má záznam i o okamžicích z doby před třeskem.
Možná, v důsledku to ovšem opět nic neřeší, protože bychom zas nevěděli, kde se tam vzal ten harddisk, a pokud bychom se to dozvěděli, pak bychom zas nevěděli kde se vzalo to něco co zapříčinilo harddisk atd. Pokud se chceme dostat v poznání kvalitativně někam dál, mám dojem že se to bez nějakého velkého objevu týkajícího se nekonečen neobejde.
P.S. Řešíte tu hodně tu relativitu, tak mě napadá, nevíte někdo kam se nám poděl Rzwald? |
Edited by - jrf on 17/07/2010 21:19:44 |
 |
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 17/07/2010 : 22:10:06
|
Neronisi
------------------------------------------------------
Lidské uvažování není zkreslené stresovými vlivy, ale podvědomou stabilizací. Pokud chce člověk úspěšně provádět nějakou činnost, musí například různé destruktivní důsledky činností jiných, souvisejících, přehlížet.
-----------------------------------------------
Tak jak mi Neronisi třeba vysvětlíš
Fakt tvých slov oněch dvou vět.
Když vím že podprahové vnímání
Třeba silnou hudbou nebo hudbou která
Se nám nelíbí.
Mnohdy důkaz vězňů na Gvantanamu
Vyvolávala mnohdy podprahový prach bolesti
Tak silným že takovýto lidé cítili neustálou
Psychickou bolest tak silnou že se odrážela
Na jejich samotném vnímání reality.
---------------------------------------------
Pokud by fungovat tvůj model, bylo by pro člověka absolutně nemožné naučit se třeba řídit auto v husté dopravě. Přitom to lidé zvládají se znuděnými výrazy a prstem v prdeli
-------------------------------------------
Ono řídit auto které jede mnohdy 150.Km až mnohdy 200.km.
V hodině v člověku přijatelné realitě se zdá mnohdy jako hračka.
A však jak můžeš vycházet z toho to
Nebo ty jsi Neronisi prosím už vyzkoušel
Sedět v tělese pohybující světelnou rychlostí.
Milan.Miló.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 18/07/2010 : 10:32:32
|
quote:
Originally posted by jrf
[quote]Originally posted by neronis
Možná, v důsledku to ovšem opět nic neřeší, protože bychom zas nevěděli, kde se tam vzal ten harddisk, a pokud bychom se to dozvěděli, pak bychom zas nevěděli kde se vzalo to něco co zapříčinilo harddisk atd. Pokud se chceme dostat v poznání kvalitativně někam dál, mám dojem že se to bez nějakého velkého objevu týkajícího se nekonečen neobejde.
Chybějící informace v nějaké deduktivní skládačce není příliš velký problém. Je důležité si vždy uvědomit zda máme všechny podstatné informace. Například pokud se v nedávné minulosti udála nějaká válka a zapříčinila akceleraci mnoha technologických a jiných objevů, příliš mě nezajímá jak se jmenoval ten kdo ji začal nebo jak nakonec dopadla, pakliže mají její produkty (jsem třeba astronom a letím do vesmíru) zcela zásadní význam.
Podobné to bude i s oním harddiskem. Jako nějaký vědec, věnující se původu vesmíru, by mne ona data zajímala. Mohla by zde být informace o zcela neznámých galaktických soustavách, jejich charakteru a původu. Mohla by zde být informace o vyskytujících se civilizacích atd. Akorát už mě příliš nebude zajímat zda onen alien, který tyto informace na harddisk uložil, měl v životě nějaké osobní problémy nebo ho za tento nápad vyhodili z práce, protože vystřelení HDD do vesmíru je jen plýtvání prostředky... pokud by mě to zajímalo, tak jen ze zvědavosti, abych se pousmál nebo tak. Fakticky to na řešení mého okruhu zájmu nemá žádný vliv.
Co se tím snažím říct je fakt, že pokud se zabýváš jevy jako příčiny atd. Je zcela správná hypotéza, že žádný jev neexistuje bez příčiny, protože pokud by to tak bylo, nic neztratíš tím, když si budeš myslet opak. Mohl by si ztratit jedině tak, že by jsi se domníval, že je nějaká příčina konečná. Avšak je zapotřebí si uvědomovat to zda je pro nás nějaká příčina něčím podstatná a zda něco vůbec řeší. Totiž pro snadnou charakterizaci nějaké logiky odvádí zbytečná kvanta dat pozornost od toho podstatného, a pak se dochází k chybným závěrům. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 18/07/2010 : 10:45:25
|
quote:
Originally posted by Milan.Miló
Tak jak mi Neronisi třeba vysvětlíš
Fakt tvých slov oněch dvou vět.
Když vím že podprahové vnímání
Třeba silnou hudbou nebo hudbou která
Se nám nelíbí.
Mnohdy důkaz vězňů na Gvantanamu
Vyvolávala mnohdy podprahový prach bolesti
Tak silným že takovýto lidé cítili neustálou
Psychickou bolest tak silnou že se odrážela
Na jejich samotném vnímání reality.
...
Ono řídit auto které jede mnohdy 150.Km až mnohdy 200.km.
V hodině v člověku přijatelné realitě se zdá mnohdy jako hračka.
A však jak můžeš vycházet z toho to
Nebo ty jsi Neronisi prosím už vyzkoušel
Sedět v tělese pohybující světelnou rychlostí.
Milan.Miló.
Stresové vlivy mají jistě vliv na lidské chování. Mě šlo spíš o to vyjádřit, že je člověk obvykle schopen onen stres překonat. Podprahové mučení na Guantanámu je zcela odlišný druh stresu. Nevyplývá z řešitelných situací, i když bych řekl, že i tito vězni mají časem na mučení reakce tlumenější a musí se stupňovat.
Problém nastává spíš v momentě, kdy je subjekt nepoučitelný. Kdy neumí nebo se nesnaží o to navodit v sobě i při stresové zátěži umírněnější psychický stav. Většinou je to tím, že se neustále fixuje na nějaký chybný předpoklad.
...
Těleso, pohybujícím se světelnou rychlostí nebudu moci ani řídit, protože vše co v takové rychlosti člověk vidí, tím už mohl proletět. Nicméně vzhledem k tomu jak setrvačnost a přetížení funguje, musel bych přijatelně zrychlovat nějakých 1000 let nebo jak dlouho abych se na takovou rychlost dostal. No a potom by se myslím nedělo nic zvláštního (až na to, že venku by byla intenzita světla převrácená nebo tak).
Co tě konkrétně vede k závěru, že by měla mít rychlost světla nějaký zásadní člověka (resp. organismus)? |
Edited by - neronis on 18/07/2010 10:45:55 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 18/07/2010 : 15:09:48
|
No jo, ale to znamená, že by světlo v dráze letu letělo dvojnásobnou rychlostí světla , protože se jeho zdroj již rychlostí světla pohybuje...
Neronisi.
Nahlédl jsem zpět a znovu mne zaujala tato tvoje úvaha.Kdesi předtím jsi říkal, že je možno světlo zastavi,ale nevíš jak. Tímto jsi to zastavení světla dokonale popsal. Ono to světlo žárovky nesměřuje jen po dráze letu toho tělesa,ale do všech směrů.Pohybuješ li se rychlostí světla a světlo té žárovky také,ale proti směru letu toho tělesa, vlastně se ty rychlosti odečtou a výsledek je nula,čili to světlo stojí. Jenže zde narážíme a komunikační chybu.Ten stav rychlosti nula platí pro každý foton, ze kterého se světlo skládá a nikoliv světlo samé. Foton je věc, světlo je děj,čili souhrn po sobě následujících věcí v čase.Je tedy možno vytvořit klidový,či nulový pohyb fotonů,ale světla nikoliv,protože chybí ten čas. Světlo je děj obsahující pohyb všech fotonů v daném čase.Takže bys při tom letu rychlostí světla zanechával za sebou stopu fotonů(jako bobky) nulové rychlosti,ale nikoliv světlo a to vzhledem k pozorovateli vzhledem ke kterému má to těleso rychlost světla. To je třeba od sebe odlišovat.Kdyby ten pozorovatel měl dráhu svého pohybu souběžnou s dráhou toto tělesa,ale jeho rychlost by byla třeba poloviční,teprve by to začalo být zajímavé,protože by z jeho pohledu došlo ke spomalení času.Prostě by to letící těleso viděl jinde něž by ve skutečnosti bylo.Viděl by minulost.Naopak ten kdo by letěl proti směru letu tohoto tělesa a vidíš, málem jsem spadl do logického nesmyslu a tvrdil, že by viděl budoucnost.Naštěstí jsem se včas zastavil.Viděl by obraz toho tělesa blíže, než ve skutečnosti je,ale stále by viděl minulost,protože to světlo potřebovalo určitou dobu aby k němu dolétlo. Ovšem otázkou je, zda by vůbec něco viděl,protože to světlo by mohlo mít rychlost vyšší, než vnímatelnou, či měřitelnou,čili by bylo za hranicí toho mnou zmíněného okénka vnímatelnosti a měřitelnosti.
A tak nakonec můžeme být v prosředí ve kterém se fotony pohybují nekonečně mnoha rychlostmi(díky pohybu vesmíru),ale my registrujeme pouze to co je uvnitř okénka vnímatelnosti.Zvýší li se naše rychlost pohybu,některé rychlosti zmizí za hranou okénka a opačně strany se vynoří jiné a my stále vnímáme totéž,čili naprosto stejné hodnoty.A tak podléháme tomuto omylu a tvrdíme,že světlo má konstantní rychlost . Ovšem opět je zde komunikační chyba, protože světlo je děj a děj není věc ale sled věcí po sobě následujících v daném čase.
Do háje zeleného a sakra. To ale znamená,že teorie relativity je v samém základě chybná a ten omyl vychází právě s toho posunu okénka vnímatelného.Změní li se rychlost pozorovatele, hodnoty v okénku zůstanou stejné,ale ve skutečnosti jde o fotony jiných rychlostí.Už mám dojem chápu příčinu omylu vedoucího ke vzniku teorie relativity.Sakra.Kdybychom letěli kosmem rychlostí světla,či násobkem této rychlosti,posouvalo by se to okénko vnímateného a ty hodnoty v okénku vnímatelnosti by byla stále stejné, jen bychom viděli cosi jiného a nevěděli že se o něco jiného jedná.To je ale skutečně zajímavé a ukazuje to jak světlo lže.Zdroj světla může být relativně blízko nás,ale protože se pohybuje směrem od nás my je vůbec nevidíme protože jeho světlo je vzhledem k nám pomalejší,čili za hranicí vnímatelnosti a naopak.To co vnímáme není ani zdaleka skutečností,či dokonce pravdou. Škoda že není možné fotony určité rychlosti nějak označkovat a tím vidět,jak se díky změnám rychlosti v v okénku vnímatelnosti posouvají, jak se s devítky stane osmička a na místo devítky se objeví desítka,která však má vnímatelnou a měřitelnou hodnotu devítky.Ještě že nejsem vědátor,ale amatér. Jako vědátor byse stal buďto velmi slavný, nebo zcela zamítnutý a odvržený jako ničitel velkých pravd.Nad slovy amatéra je možno mávnout rukou a zůstat v omylu, který je nám bližší.
Kdosi se ptal, kde je Rzwald. Také by mne to zajímalo,ale nejspíše je někde na prázdninách, nebo odešel za Noemem. Také jej zde postrádám,ale celkem bych jej i dokázal pochopit. Současná úroveň zde na foru není na výši a někdy spíše připomíná ústav pro choromyslné. Ne každý v takovém prostředí vydrží a ne každý má zájem v takovém prostředí být.Kdo si přečte Daliborovy teorie a má zdravý rozum,ten buďto uteče, nebo se pokouší a to zbytečně jej s omylů a nesmysů odvést. Když se mu to nedaří vezme roha také.Byla by zde možnost přizvat další diskutující a to velmi kvalitní, kterým to myslí,ale jakmile sem nahlédnou ztratí zájem.Pak třeba diskutují se mnou, možná i kýmsi dalším raději mimo forum třeba mailem.Je to škoda protože jsou jejich názory někdy velmi hodnotné a mohly by být přínosné i pro ostatní ve foru. Snad se to časem nějak samo vyřeší.Považuji to za přechodný stav, jinak bych utekl také.Navíc jsou zde i lidé pro které stojí za to zde být.Proto jsem stále ještě zde.Rzwald k nim patřil a doufám, že se někdy vrátí.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 18/07/2010 15:25:42 |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 18/07/2010 : 19:20:26
|
Neronisi
-----------------------------------------------
Co tě konkrétně vede k závěru, že by měla mít rychlost světla nějaký zásadní člověka (resp. organismus)?
-----------------------------------------
No nevím je to jen má dedukce
A to že člověk letící takovouto
Rychlostí by cítil i velké přetížení samotného
Organismu a to tím že člověk když se pohybuje
Nezměrně velikou rychlostí tak cítí jako by
Gravitační síly měli veliký odstředivý vliv
Na jeho tělo.
Viz průlety kosmonautů atmósférou
Milan.Miló.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Topic |
|
|
|
Citát Stephena Hawkinga
