quote:

---

Originally posted by neronis

Podle mého názoru roztažení Vesmíru zabraňuje roztažené absolutní vakuum v našem Vesmíru, které působí gravitační silou podtlaku vůči okolní hmotě v našem Vesmíru, zabraňuje zrychlení jeho roztahování a tím i jeho zániku.

Teorie o vzájemném působení vakua uvnitř galaxie a mimo ni nebude pravděpodobně správná. Logičtější vysvětlení bude v tom, že rozpínání těchto těles je podmíněno jejich vzájemnou gravitací, tedy jak rotují a jak se navzájem přitahují. Jakmile je tento systém nesymetrický, dochází k jeho rozpínání.

---

quote:

---

Originally posted by neronis

V přírodě pak jde o tzv. přirozenou smrt, apoptózu na rozdíl od shora uvedené násilné smrti, nekrózy živých organismů, u apoptózy dochází k co možná nejpomalejšímu růstu-zvětšování na úkor co možná nejpomalejšího stárnutí-zmenšování-smrti živých pohybových soustav. Pro všechny živé organismy včetně dravců to znamená působit co možná nejméně smrti ostatních živých organismů tak, aby co nejméně cítili bolest.

Ty si tedy vyslětluješ rozpínání jako vodítko k rychlejšímu zániku, smrti? Ani ve vesmíru není nic takového pochopitelné. Představ si rozpínající se soustavu galaxií, které na okraji míjejí obrovskou černou díru (má tak velkou gravitaci, že všechny stavební prvky smrskne na minimální objem a pohlcuje i světlo, proto je černá). No a v případě rozpínající se soustavy galaxií může dojít k tomu, že taková černá díra pohltí jen pár nebo několik z nich, zatímco ty ostatní budou dost daleko aby se této gravitaci vyhnuli.

Tedy pokud si to převedeš na život, je rozpínání v podstatě základním instinktem pro přežití druhu, protože je efektivní.

---

quote:

---

Originally posted by neronis

Vakuum je spíš prostor, ve kterém se nic nevyskytuje. To může být i prostor uvnitř galaxie mezi planetami. Oproti tomu vakuu někde daleko kde není nic, je rozdíl akorát v tom, že je dále ode všeho. Tedy může navodit iluzi, že tam neexistuje prostor ani čas, protože tam není nic s čím by se prostor nebo pohyb v prostoru dal porovnávat. Potom můžeš letět třeba rychlostí světla, ale bude ti stále připadat, že stojíš na místě, dokud nespatříš obhjekt, který se k tobě přibližuje.

---

quote:

---

Originally posted by neronis

Podle mne roztahování Vesmíru i vznik černých děr je důsledek jeho tepelné smrti, tedy probíhajících endotermických (teplo pohlcujících) rozkladných reakcí.

A co když jde jen o důsledek vyšší gravitace? Tedy objekt je natolik velký, postupně přitahuje ostatní až se vlivem vlastní gravitace zhroutí do sebe... potom by se do dalo chápat jako smrt, jenže při dostatečně silném nárazu dvou podobných objektů (už černých děr) se můžou jejich prvky od sebe zase oddělit, a tak vznikne třesk ergo všechny původně pohlcené prvky se od černé díry zase "osvobodí". A vysoká rychlost nárazu se dá při extrémní gravitaci předpokládat.

Oni vědci předpokládají blbosti jako je bílá díra, kde je údajně někde na druhém konci vesmíru materiál zase vyvrhován. Ale kdyby to tak nebylo, potom by nešlo o "smrt" prostoru ale jen jeho konzervování.

Což mi se špatností jakéhokoliv rozpínání ani tak nesedí. Spíš bych v tom viděl koloběh.

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Proč se chce ďábel vrátit do ráje?
Odpověď je prostá. Zapomněl si tam falešný chrup.
Kdysi v kapele zaskakoval trumpetista,kterému dělali protézu v Americe a to speciální se kterou bylo možné na trubku hrát.O půlnoční přestávce si odskočil na WC a když přišel za námi k večeři, zjistil,že nemá zuby. Okamžitě běžel na WC,ale zuby nikde a tak došel k logickému závěru,že mu spadly do mísy a jsou spláchnuté.Byl s toho na mrtvici a chctěl objednávat hovnocuc,ale správce kulturáku jej ujistil, že je septik prázdný, čerstvě. A tak se milý trumpeťák svléknul donaha a prolezl celý septik smátrajíc po dně. Zuby však nenašel. Pak se vykoupal, oblékl a vrátil se na jeviště nešťastný jako šafářúv dvoreček a zabalil nástroj o noty s tím,že pojede domů. Když měl sbaleno,přišel za námi na jeviště chlapík a jestli bychom nevyhlásili, že na WC někdo zapomněl zuby. A tak trumpeťák dohrál zábavu,ale my ostatní jsme téměř nebyli schopní hrát.Nejen že smrděl jako když se posere procesí,ale tvářil se tak blbě, že jsme propadali těžkým záchvatům smíchu jen když jsme se na něj podívali.
Jaké s toho plyne ponaučení???
Dokázal li trumpeťák díky zubní protéze vlézt do septiku a ráchat se se sračkách,proč by stejně nemohl takto jednat Ďábel?
Ps. Tato příhoda je pravdivá a ten večer jsem prvně v životě slyšel štěkající saxy.Dva tři tóny a pak štěkání,protože se jim smíchem cukala bránice. A tak byla celá kapela včetně zpěvaček ten večer považována za cvoky,protože lidi nevěděli,proč se tak bláznivě a nekontrolovaně chechtáme a zajímavé bylo,že došlo k nějaké indukci a celý sál se chcechtal i když vlastně vůbec nevěděli čemu. Smích je asi infekce a těžce nakažlivý.
MB

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Dalibore
Jak pro koho. Pro toho trumpeťáka to sranda moc nebyla tehdy, ani potom, protože mezi muzikanty fungují tamtamy a tak musel neustále čelit narážkám v každé kapele, do které zavítal.A tak mu prý o Ota Heler (kapelník bigbandu) připomínal,aby až půjde na hajzlík nejprve mu odevzdal zuby. A tak svět přišel o jednoho výborného muzikanta,protože díky tomu skončil.Pro nás to ale sranda byla a pořádná.Žena kapelníka na skoušce tvrdila,že se smál i ze spaní až chtěla volat psychiatra.Mně tehdy ještě tři dny bolely namožené svaly bránice.On je smích potvora a dokáže člověk pořádně zdeptat.

MB

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Miloslave, Neronixi,

nyní, když jsem fyzikálně odvodil, že není možno dokázat, zda se Vesmír bude dále rozpínat nebo smršťovat, protože to záleží na zřejmě přesně (exaktně) nezměřitelném množství přitežlivého výše uvedeného falešného vakua v našem Vesmíru (viz jeho podtlak vůči hmotě) a množství odpudivého světla v našem Vesmíru (viz jeho šíření všemi směry ze zdrojových bodů časoprostoru v našem Vesmíru), přičemž toto množství závisí na množství energie-pohybu-časoprostoru jimi ztělesněnými, se pokusím o teologicko-filosofické zdůvodnění, proč se Ďábel chce vrátit do ráje. Tudíž podle mne neplatí katolické dogma o nepolepšitelnosti Ďábla.

Protože nelze tedy exaktně-přesně dokázat, zda v našem Vesmíru je převažující silou Ďábel zřejmě ztělesnněný shora uvedeným přitežlivým falešným vakuem jako falešným ničím, zlem a nebo Kristus ztělesněný shora uvedeným odpudivým vlněním o rychlosti světla, např. světlem jako dokonalým něčím, dobrem, zbývají nám jako vodítko pouze náš mozek jako obraz či ztělesnění tohoto našeho Vesmíru, tedy naše skutečné přání v jakém Vesmíru chceme žít a o jaký Vesmír či svět máme usilovat. Naše skutečná přání uložená v našem mozku tak nejsou tzv. nepodajné bahno, ale jediné vodítko, které nám zbývá ve smrtelném pokru, který spolu hrají výše uvedený Ďábel a Kristus. Slovy Ježíše Nazaretského v Novém zákoně "blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili", já na základě získaných poznatků dodávám v universální lásku ke všem živým tvorům, k jejich přátelství na život a ns smrt. Protože, jestliže smíříme protichůdné pocity a myšlenky v našem mozku (jde o rovnovážný vývoj a smrt mozkových buněk všech oblastí našeho mozku, citových, rozumových, energických, málo energických mozkových buněk), tak zjistíme, že tímto naším skutečným přáním je život ve světě, kde se mají všichni živí tvorové rádi (tj. kde jsme všichni přátelé na život a na smrt), tj. výše uvedení Kristus a Ďábel a jim svěření všichni ostatní živí tvorové. Jde o návrat do Biblického ráje, kde budou všichni včetně hada-Ďábla-nejmenšího falešného vakua ve vzájemnémm souladu.

Lze tak teologiko-filosoficky odůvodnit a věřit nikoliv exaktně dokázat, že ve Vesmíru převažuje vlnění o rychlosti světla, např. světlo-Kristus nad shora uvedeným falešným-pohybujícím se-živým vakuem-Ďáblem a že je možné zvrátit postupující entropii-vyhoření-stejnorodost-rozpad Vesmíru, tedy dodržováním shora uvedené apoptózy, tedy co nejpřirozenějšího-nejpomalejšího dospívání a stárnutí-smrti všech živých tvorů (což znamená dodržování mého pravidla působení co nejmenší smrti všech živých tvorů tak, aby cítili co nejmenší bolest ze strany všech živých tvorů, Krista, Ďábla a jimi svěřených živých tvorů) dojde nebo již došlo k spáse všech živých tvorů Ďábla i Krista a samotných Ďábla a Krista, možná Ježíše Nazaretského. Při této spáse tak dojde nejenom k zastavení růstu entopie-vyhoření-stejnorodosti tím, že v našem Vesmíru věškerá uvolněná energie-pohyb rozkladných dějů-reakci (exotermické rozkladné reakce) bude použita na průběh skladných energii-teplo-pohyb pohlcujících reakcí-dějů (endotermických skladných reakcí), ale i k postupnému zmenšování entropie-vyhořenosti-stejnorodosti našeho Vesmíru, tedy ke spáse všech živých tvorů. Budeme-li věřit, že v našem Vesmíru převažuje vlnění o rychlosti světla, např. světlo, protože za hranicí našeho Vesmíru existuje nekonečná energie-pohyb-světlo-Kristus (tedy je možná rychlost světla předmětů o nenulové klidové hmotnosti vyznačujících se tak podle speciální teorie relativity nekonečnou energii), tak je možné na základě teologie odůvodnit a věřit na zázrak, že tato nekonečná energie poskytne v případě shora uvedeného zastavení růstu entropie-stejnorodosti-vyhoření našeho Vesmíru shora uvedeným dodržováním apoptózy, tedy působení co nejpřirozenéjší smrti všech živých tvorů ze strany všech živých tvorů i Ďábla a jemu svěřených živých tvorů v pekle, tedy teologicky řečeno při obrácení a pokání hříšníků dar nové energie našemu Vesmíru, který způsobí pokles jeho entropie-vyhoření-stejnorodosti, tedy návrat do ráje čili spásu všech živých tvorů i svěřených Ďáblu v pekle a nakonec samotného výše uvedeného Ďábla. Tedy je možné říci, teologicky odůvodnit a věřit s Ježíšem Nazaretským, možná Kristem v Novém zákoně: "Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili."; "Jděte a učte se, co to je: "Milosrdenství chci, a ne oběť." Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky." Matouš 9,13; či na jiném místě: "Kdybyste věděli, co znamená ‚"milosrdenství chci, a ne oběť", neodsuzovali byste nevinné." Matouš 12,7"; a popřít dogma katolické církve, že lidé Ďábla v pekle a samotný výše uvedený Ďábel se nemohou obrátit a konat pokání dobrými skutky majícími u nich podobu působení co možná nejmenšího zla-shora uvedené nekrózy-smrti, a tak dosáhnou všichni živí tvorové včetně těch v pekle a samotného Ďábla z Boží milosti spásy a vrátí se do ráje.

Literatura: http://www.kaplnka.sk/dogmatika/dedeocr2.html

(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Dalibore.

A už je to zase guláš, nebo bramboračka.Mícháš dohromady fyziku mám dojem, že nepochopenou a nadpřirozeno takovým spůsobem,že to není k jídlu.Užíváš STR a nepochopil jsi o čem je. STR není zřejmě chybná,ale je o tom jak se to jeví s pohledu pozorovatele.A tak z pohledu pozorovatele se rychle letící těleso zkracuje a znáš li ostatní veličiny vzorce,pak můžeš s toho zkrácení vypočítat třeba jak rychle letí,ale samo o letící těleso je stále stejně dlouhé. Podobné je to s relativitou času. To zpomalení času se tek pouze jeví s pohledu pozorovatele a opět jsou to pouze údaje nutné k výpočtům. Ten čas na tom rychle letícím tělese probíhá naprosto stejně,ale s pohledu pozorovatele se tak jeví
. Pokud ovšem přijmeš myšlenku, že jak se to jeví, tak to i ve skutečnosti je,pak jsi teorii relativity vůbec nepochopil a děláš následkem toho chybné závěry a ta chyba se promítá do celku.Přimícháš li do toho nadpřirozeno,pak je s toho nelogická bramboračka. Tobě se to ale logické zdá být a zásluhy za dosažení takového stavu poznání tě vedou k poděkování matce za její pomoc. Jenže tím jí děláš hroznou ostudu. Já bych s tím díkem čekal na dobu,kdy bude tvoje teorie logicky v pořádku a bude lidmi přijata.Správné místo a čas na takový dík by byl při předávání Nobelovy ceny. To je ale věc tebe a tvojí matky,neboť každý svého štěstí i neštěstí strůjcem.
Kdyby zde ještě byl Richard (Noemus) určitě by prohlásil,že se mýlím já a poukazoval na pokusy s atomovými hodinami a odchylku který u rychle se pohybujícího tělesa vznikla.Jenže tento pokus vlastně nic nedokazuje.Neobsahuje totiž vůbec údaje o vlivu pohybu v gravitačním prostředí na atomy.Atomové hodiny pracují s poločasem dělení atomu,ale ten se může pohybem v gravitačním prostředí měnit a hodiny se mohou díky tomu spožďovat,či předcházet.Čas však zůstane beze změny. Pokud není tento vzájemný vliv vyloučen,pak tento pokus nic nedokazuje.Vyloučení tohoto vlivu u pokusu nebylo podáno.Řekl bych,že zatím neexistuje časoměrný přístroj,kterým by bylo možno tu časovou odchylku skutečně přesně změřit. Přemýšlel jsem o tom, že by tento pokus mohl být proveden kdesi mimo vliv gravitace. Jenže ani to nejde, protože by se ty atomové hodiny prostě zastavily.
Skusím nyní popřít sám sebe, snad se mně to podaří.Tvdím, že nedochází ke skutečnému zkrácení rychle letícího tělesa,ale pouze se to tak jeví s pohledu pozorovatele. O tom je STR. Jenže každý atom tohoto rychle se pohybujícího tělesa má svou gravitaci a pokud se toto těleso pohybuje v gravitačním prostředí, dochází následkem toho k funkci gravitační indukce, čili gravitační energie každého atomu toho letícího tělesa narůstá se čtvercem vzájemné rychlosti. Tento nárůst by měl vést ke zhušťování pozic atomů,čili měla by růst hustota,čili počet atomů v milimetru krychovém.Protože žádná hmota nepřibude, měělo by se toto těleso nejen zracovat,ale celkově zmenšovat a to skutečně. Protože by díky vzájemnému vlivu gravitací došlo ke zrychlení pohybu elektronů (důsledkem je růst energie a gravitace jádra vedoucí k tomu smrštování)musel by se změnit v tomto režimu i naměřený čas.Pokud by v tom tělese byl člověk kosmonaut,došlo by k tomu smršťování i u něj a změnily by se jeho bilogické hodiny.Čas by vnímal jako normální,protože by odpovídal jeho biologickým hodinám,ale ve skutečnosti by byl zrychlený.
Sakra. Tohle téma je na Bohnice.Ať se na to podívám s kteréhokoliv pohledu, vždy mně vyjde,že je skutečnost naprosto nezjistitelná a myslím že důsledek toho jsou i omyly slavných vědců.Umístím li pozorovatele do tělesa letícího souběžně se skoumaným tělesem,pak tento nezjistí vůbec nic,protože k tomu smrštění i zrychlení času dojde u obou stejně.S pohledu statického pozorovatele platí STR,čili tak se mu to jeví.Snad by bylo třeba srovnání několika pozorovatelů pohybujících se vzhledem ke zkoumanému tělesu různou rychlostí. Tím by mohl vzniknout jakýsi výsledek skutečnosti bližší, ale nejsem si zcela jist.Jsou li klamáni všichni pozorovatelé,je težké dojít k přesnému výsledku jejich statistickým průměrem.
Možná že by nějaký superpočítač s programem obsahujícím pohyby všech kosmických těles určité oblasti kosmu dokázal toto vyřešit, pokud by byla vytvořena 3D mřížka a každý pohyb a ve výsledku i čas by byl sledován s pohledu té mřížky jako pozorovatele.V počítači by odpadly ty vnější vlivy jako třeba to vzájemné působení gravitací.Naměřený čas by byl naprosto nezávislý. K tomu zatím nedošlo a tak bych se raději o STR příliš neopíral při tvorbě nějakých teorií.Zvláště tehdy, když jsem STR vlastně správně nepochopil.Totéž bych najspíše radil i tobě,ale dělej si co chceš. Máš svojí hlavu.


MB

---