| Author |
 Topic  |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
 Posted - 01/03/2009 : 19:55:20
|
Poznani neceho jde ruku v ruce s formou poznavání. K poznani predmetu musí byt nejdriv forma nebo predmět? Existuji obe moznosti. V pripade, kdy forma existuje před predmetem, jde o tvorbu poznáváním. Vytvoreny předmět je alespoň zprvu pouze ve formě poznávání a nikde jinde. V druhem pripade, kdy je předmět drive nez forma, kterou je poznáván, je předmět poznáván presne tak, jak mimo formu poznaní je.
Když je předmět drive nez forma poznani, znamena to, že předmět zakladá formu? Pouha kladna odpoved by byla zamlčením druhé casti tohoto momentu poznávání. Nejen předmět totiž zakládá formu. Forma nevyroste jen z predmetu. Není jen forma a předmět. Jsou totiž dva předměty a jedna forma mezi nimi. Aby bylo mozne poznani predmetu, je nutné predpokladat mimo poznavaci formy predmetu a poznavaneho predmetu také toho, kdo poznává a v kom se poznávací forma zakládá.
Na čí straně je činnost zakládající formu? Pouze na strane toho, kdo poznava, nemuze být. To by musel na předmět nějak ledabyle náhoudou narazit, aby pak mohl začít zakládat dokonalejší formu, jež by lépe vystihla předmět. Ale kdyby na něj narazil, vlastnil by již jakous takous formu, a to už forma je.
Předmět také není jediným, kdo zakládá formu. Staci pro takove tvrzeni prostě vysvětlení, že předmět je v samotném vztahu poznávání tím trpným? Zřejme ne, jelikož mi nejde o udání činného v aktu poznávání, ale o udání činného v zakládání formy poznání. Ale spokojim se s tím, že pro tvrzení, že pouze předmět zakládá formu poznání, nemám žádný důkaz.
Měl bych tedy říct, že zakládání formy se úcastni činně jak předmět, tak poznavajici, na čemž by byla kouska pravdy. Ale jen do té míry, že zakládání předmětu se neobejde bez poznávajícího a bez předmětu, dál už nic. Tvrdím tedy něco jiného. A sice to, že forma je už dávno hotova a nenáchází se v poznávajícím o nic více, než v poznávaném. Toto podivné tvrzení dluží řádné vysvětlení.
Neexistuje žádný zcela neznámý předmět. Každý je přístupný takovou měrou, jakou spolu s poznávajicím sdílejí jeden svět. |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/03/2009 : 22:45:50
|
| co je to ta forma? |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/03/2009 : 10:33:43
|
Okref .
Pokud tě dobře rozumím, mohu toto aplikovat na své poznání procesu myšlení. Předmět,čili proces myšlení zde byl a měl určitou formu,čili tak a tak fungoval řízen zákonitostmi.Nemohl jsem tedy vytvořit pčedmět ani formu,ale pouze tu formu poznat.Kdyby předmět neexistoval, pak by neměl ani formu.ćili bych musel vycházet s požadované formy,třeba požadované funkce předmětu a předmět dle toho vytvořit,aby tuto formu měl. To vše v mezích přítodních zákonitostí. Pokud bych od neexistujícího předmětu požadoval aby stále běžel (perpetum mobile) pak bych narazil na přítodní zákonitosti, čili zákon o zachování energie a poznal.že předmět mající tuto požadovanou formu není možné sestrojit.
To vše však není vůbec nové a nic víc jsem ve tvém vstupu nenašel.Pokud máš dojem, že je toho tam víc, skus to nějak rozebrat, či upesnit.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 05/03/2009 : 14:54:04
|
Rzwaldovi:
Někdo něco něčím nějak ví.
Abys mohl něco vědět, musíš to vědět něčím a nějak.
Forma je to nějak a něčím. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 01/09/2009 : 08:55:23
|
Čili forma je proces myšlení a jeho platné funkce?
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 08/09/2009 : 19:51:38
|
Pro MB:
Ne forma není proces myšlení a jeho platné funkce. Lépe řečeno forma není jenom tím. Jistě proces myšlení patří k formě, ale rozhodně je to její nejbanálnější část. Kdyby se forma omezovala na deskripci myšlení, byl by problém vyřešen vcelku rychle.(Nevyřešil bych to sice já, ale někdo chytřejší by to hravě zvládl.) Forma existuje, i když její součástí zrovna není myšlení. Forma stojí mimo myšlení. Proto jsem se nemohl ničeho dobrat. Ale doufal jsem, že třeba myslím něco špatně a že někdo mi nabídne lepší řešení.
Nejde mi o nic jiného než o genezi poznatku. To je o popis dvou přemětů tak, jak jsou sami o sobě, a z nichž vyrostl onen poznatek. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/10/2009 : 11:33:36
|
Okrefe.
Já jsem jen užil tohoto jako příkladu.Je zde předmět a tím může být věc, nebo třeba i nějaký proces. Aby tento byl skoumán, musí zde být potřeba jej skoumat. Narazím li na překážku,(předmět)vznikne potřeba jej skoumat. Narazím li v myšlení na proces,který potřebuji pochopit,pak mám příčinu jej skoumat. Existuje však i obrácený postup. Mám potřebu předmětu,který neexistuje a tak jej skoumám a tvořím ve své mysli, čili jej v mysli konstruuji i skoumám jeho vlastnosti až dojdu k soustavě,která by měla požadované vlastnosti a předmět dle tohoto vytvořím. Toto je kreativní, čili tvůrčí přístup.Zatím co ten původní směřující od předmětu ke skoumání je platný i u jiných živočichů, ten kreativní vyžaduje funkci slova v procesu myšlení a je tedy ryze lidský.U člověka jsou tedy platné oba přístupy a ten krestivní je přímo závislý na stupni intelektu. Dle mého názoru je tato problematika celkem neproblematická a odpověď celkem jednoduchá.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 12/10/2009 11:36:38 |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Co zakládá formu poznávání?
