| Author |
 Topic  |
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
 Posted - 29/12/2008 : 04:55:22
|
Co to je zábava?
Co pro vás znamená?
Jak se bavíte?
Musíte při tom cítit nějaké pocity? |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 29/12/2008 : 10:25:40
|
Axel, díky za téma, ...ale napiš i ty svoje odpovědi na otázky...
slovo zábava chápu stejně jako je chápe slovník spisovné češtiny, tedy:
zábava, -y ž
1. činnost poskytující rozptýlení, pobavení: oddat se zábavě; práce a zábava; stará se jen o zábavu radovánky; iron. (hrát si se zbraní,) to je nebezpečná zábava
2. družný rozhovor: rozproudila se živá zábava
3. podnik (s tancem) pořádaný pro pobavení: taneční zábava; jít na zábavu
...přičemž:
rozptýlit dok. (rozk. -ptyl)
5. odvést pozornost, způsobit nesoustředění: hra rozptýlila žáky, jejich pozornost
6. přivést do lepší nálady, pobavit: ani hlučná společnost ho nerozptýlila
pobavit dok. potěšit 1, rozveselit: zpráva ho pobavila
co pro mě znamená? Něco trochu jiného než pro slovník. Subjektivně ji chápu totiž méně intenzivně. Pro mě je zábava to, co není její opak (tj. otravná nudná činnost, do které se musím nutit). Z toho plyne, že zábava je i např. taková činnost, která mi náladu udržuje na té vyhovující úrovni, na které ji zrovna mám -- podle slovníku však zábava musí náladu zlepšovat. Podobně moje zábava nemusí nikam odvádět pozornost, neboť nemám problém se soustředěním (pokud se nesoustředím na nějakou otravnou a příliš namáhavou věc)
Pokud bych jel vyloženě dle definice slovníku, pak je pro mě zábava velice nedůležitá...a myslím, že dle slovníkové definice se bavívám nepříliš často. Podle mého chápání je však pro mě zábava důležitá nesmírně, neboť prakticky nejsem schopen vykonávat žádnou otravnou nudnou činnost déle než nezbytně nutno. Výhoda je, že mě baví velmi mnoho věcí (i těch, který ostatní lidi obvykle nebaví), takže se negativní důsledky mé slabé vůle vykonávat cokoliv nezábavného neprojevují často.
Jak se bavíte?
...tak tady zase použiju více ono slovníkové chápání (tj. nebudu psát, že se bavím tak, že vyklepávám pracny a rovnám je do krabice) a tedy budu zábavu chápat intenzivněji. V tom případě se bavím nejčastěji svými představami (přičemž se rázně ohrazuji proti jakýmkoliv spekulacím o hypotetické úchylnosti takového počínání...neboť všichni kamarádi, který znám, paří na počítači hry...a to je zcela stejný (ne-li horší) únik do virtuálního neexistujícího nereálného světa...já jen nepotřebuji ten počítač, to je jediný rozdíl), knížkama (naučnýma hlavně), hudbou, filmama/seriálama, přírodou ..no a kamarády (spíš teda kamarádem).
Ad pocity...tak to už trochu vyplívá z toho, co jsem psal...neboť pro mne je podstatně důležitější necítit nepříjemné pocity než nějak vyloženě prožívat pocity příjemné. Řekl bych, že mě spíš při zábavě i zábavě provází jistá uspokojivá nálada (tedy dlouhodobější nepříliš důrazný pocit, kterého si lze i nevšimnout), o pocitech bych nemluvil, neboť jsou jen krátkodobé a zrádné a často příliš intenzivní na to, aby si je člověk mohl řádně užít.
|
Edited by - Rzwald on 29/12/2008 10:29:48 |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 30/12/2008 : 09:13:02
|
Zajímavé. Jak se bavím? Bavím se vůbec? Abych pravdu řekl, nezabývám se přemýšlením o tom zda se bavím.Bavím druhé a když se oni baví, mně je dobře po těle.Když se nedokáží odvázat, pak cítím únavu a přemýšlím o tom, že asi něco dělám blbě. Doma běhám od jednoho k druhému.Chvilku hraji, chvilku maluji, chvilku pracuji na opravě románu a chvlikami si povvídám s Vámi a znovu od začátku. Kdyby mne to nebavilo, tak to nedělám,ale je zde řada dalších věcí, které by mne bavily, ale nemám na ně čas, nebo energii.Měl bych se třeba věnovat vlastnu tělu a dát mu trošku pohybu.Vím to, že to potřebuji,ale nemám na to vůli.A tak si občas zajezdím na rotopedu a čumím při tom na bednu,protože mne to nebaví.A tak jediné co dělám skutečně pořádně je dědkovatění i když mne to vlastně vůbec nebaví.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 30/12/2008 : 10:02:39
|
Kde končí zábava jednoho, začíná zábava druhého. Co si o tom myslíte?
Může být zábava na úkor druhého v něčem lepší?
Kdysi byla hranice ,zábavy' posunutá a třeba v Řecku byla pro lidi zábava, když se mohli dívat jak mučí druhé. |
Edited by - axel01 on 30/12/2008 10:04:12 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 30/12/2008 : 11:40:12
|
quote:
Originally posted by axel01
Kde končí zábava jednoho, začíná zábava druhého. Co si o tom myslíte?
mno nevidím v tom hlubší smysl...připomíná mi to sentenci demokracie jednoho končí tam, kde začíná demokracie druhého...ale jinak se mi to zdá nezajímavé a zjevně nepravdivé --- tak když čtu knížku nebo poslouchám hudbu nebo chodím po lese nebo zařazuji známky do alba...tak tam jsem jen já sám...tak je zcela jasně nepravda, že bych tím nějak omezoval zábavu druhého (při hudbě mám třeba sluchátka, pokud nejsem sám v místnosti)
pravděpodobně je tím asi myšlena ta zábava na úkor druhého, nicméně redukovat zábavu pouze na tohle na "úkor" mi nepřipadne účelné...nevím proč ji takhle redukovat, k čemu je to dobré...a vlastně nechápu otázku --- ano, je pravda, že někdy se lidé baví tak, že si dělají z někoho srandu...ale to je přeci zřejmé, ne? Proto jaký má smysl tahle věta, pokud se nesnaží jakoukoliv zábavu redukovat tady na tohle? Pokud se o to ale opravdu snaží, pak je opět zřejmě nepradivá, tedy zase nechápu její smysl.
quote:
Originally posted by axel01
Může být zábava na úkor druhého v něčem lepší?
no jde o to, co to je ta zábava "na úkor"
...obvykle to totiž není zábava, ale druh pasivní agrese, která se schovává pod pláštík humoru...to, že se směji ještě neznamená, že mám radost
pokud je to opravda zábava, tak to "na úkor" je zavádějící, neboť naznačuje, že vzniká z toho, že někdo jiný se nebaví. Pokud "bavící se" se opravdu baví, pak je to normální druh zábavy bez ohledu na to, zda to tomu, na jehož "úkor" zábava probíhá, vadí nebo nevadí. Urazit může i neviná dobře míněná věta, ticho či absence nějaké informace. Není proto vina těch, kteří se baví (pokud se baví upřímně), pokud to náhodou urazí toho, na jehož "úkor" se baví. Takovým nehodám nelze zabránit.
Obvykle lze zábavu od pasivní agrese odlišit imo tak, že když "bavící se" zjistí, že to tomu, na jehož úkor..., to vadí, pak mu tohle zjištění obvykle zábavu pokazí...pokud mu zábavu nepokazí nebo naopak povzbudí, pak se jedná o pasivní agresi a ta by se neměla směšovat se zábavou, neboť "bavící se" se ve skutečnosti nebaví, přestože se snaží stahovat patřičné oblišejové svaly a vydávat patřičné zvuky.
quote:
Originally posted by axel01
Kdysi byla hranice ,zábavy' posunutá a třeba v Řecku byla pro lidi zábava, když se mohli dívat jak mučí druhé.
pokud vím, tak to nedělali Řeci, ale Římani...pokud myslíš gladiátorské zápasy...
...v Řecku měli olympijské hry...
nazval bych to spíš uvolněním...neměli akční filmy, tak chodili na gladiátorský zápasy...efekt byl stejný |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 02/01/2009 : 16:43:42
|
Kde končí zábava jednoho, začíná zábava druhého.
Nevím jestli ta věta má nebo nemá smysl (o to mi nešlo). Jenom jsem to tak někde četla a zajímalo mě co si o tom myslíte. Řekla bych že to má co dělat s tím že když se jeden nebaví, druhý se zákonitě baví (ve vzahu k tomu úsloví..), to ,na úkor' jsem napsala právě pro upřesnění k tomuhle úsloví, i když teď teda nevím jestli jsem si to nedomyslila.
Prostě jsem to pochopila, že obě věty mají na sebe návaznost, tedy že skutečná ,zábava' začíná tam, kde se druhý již nebaví--jinak to není ono. V některých případech bych s tím souhlasila, bez ohledu na to, jak je to kruté--třeba příklad trapasu. Někdo koktá, je mu trapně a společnost se směje.
Pak existují ale mnohem horší varianty. Šikana je z těch mírnějších. V kolektivu je vždycky riziko, že se někdo může cítit dotčen. To se stává, pakliže to není míněno úmyslně--navíc je to důsledek ducha té společnosti, jež se baví. Představ si ale nějakou šílenou partu psychicky postižených jedinců, kteří se rádi baví na úkor druhého, třeba ho pro zábavu mučí, jedí apod. To souvisí už s tím co jsem psala, že je ta ,zábava' a tím co je pod ní míněno, v různých zemích posunutá (nevím jestli dnes,myslím že horší než ve středověku to nebude--alespoň veřejně ne), možná to byl Řím a ne Řecko (pokud v Řecku žádné násilnosti nenastávaly, protože v dřívějších dobách, mám dojem, byla ta zábava spjatá s násilím, prakticky všude značně populární..), ale to pořád není odpověď na otázku zda ta zábava na úkor druhého je správná a nakolik. Protože ve společnosti je jistě ta šikana ještě lehce tolerovatelná(i když mají z toho lidé i celoživotní problémy) víc než někomu řezat části těla zaživa a výborně se u toho bavit...
(znám i případ nějaké 15tileté dívky, tuším že to bylo v Americe, kdy jí spolužáci stáhli na katedře kalhoty i s tim vespod,a ona běžela domu a tam se oběsila..takže ono ani ta šikana není tak primitivní)
Teď by bylo na místě definovat vlastně onu ,zábavu'. Nehledala jsem to vy slovnících, ale zábavu vnímám asi jako smích. Pod pojmem zábava, bavit se si představuju nějakou rozkoš, která je viditelná v podobě smíchu. Nicméně mohou s ní být spojené prakticky jakékoli pocity, které nás naplňují, přes to čtení, které obohacuje, hudbu, kterou můžeme poslouchat nebo ji utvářet; každý cítí zábavu jinak.
Když o tom tak přemýšlím, dalo by se říct, že člověk se baví vždycky, je-li zdravý a má-li co dělat. Neboť v každé činnosti může najít zalíbení a to že někdo přišel na to, jak moc ho obohacuje kniha (knihy..), neznamená, že tu zábavu nemůže hledat v něčem, co ještě nezkusil(např. i v pohybu, Slávo), takže by se dalo říct, že zábava je všude a je všechno, co někoho může bavit.
Teď jak jsem napsala tuhle otázku, jsem zrovna došla k Aristetolovi; a ten má na ,zábavu' zajímavou teorii. Vlastně ale nemluví o zábavě, jako mluví o ,štěstí', jenomže--dokážete si představit štěstí, ve kterém nefiguruje zábava,definovali-li jsme ji jako příjemný pocit?
Tak teda štěstí. Podle Aristotela jsou tři formy štěstí.
1) z životních radostí a potěšení,
2) ze svobodného života a odpovědnosti občana,
3) z života vědce a filozofa.
Musí být obsaženy v životě ve stejné míře, protože jinak bychom žili jednostranně. Pokud např. někdo používá jenom hlavu, žije nedostatečně jako ten, kdo pečuje jen o své tělo. Obě krajnosti jsou výrazem nesprávného stylu života. Aristotelés vůbec upřednostnuje zlatou střední cestu ve všech životních oblastech.
Když se na to podíváte, pak uhodnete, že vlastně ta zábava, kterou nějak pociťujete, je souhrnem všech tří oblastí tam uvedených. Životní radosti a potěšení jsou asi každému jasné, ten svobodný život a svoboda už tady byl probírán dost(a přece je to stále otevřené téma), naopak odpovědnost občana považuju spíš za povinnost než nějaké potěšení--a přece, mít odpovědnost za činy, které svobodně vykonáme, nás jako člověka formuje a udává místo ve společnosti(horší nebo lepší).
Konečně poslední bod vědce či filozofa. Třeba tady na stránkách s tím může spousta lidí souhlasit--je potřeba nějak myšlenkově rozvíjet svůj mozek a poznávat--ale spousta lidí by si právě vystačila s nějakými úplně jinými měřítky štěstí (někomu stačí ke štestí dobré jídlo a svoboda slova--někdo se tak vyjádřil--apod.)
O tom jsem právě mluvila se Slávou v souvislosti s tou spokojeností. Že ten člověk, který ať už je spokojený a chlubí se tím nebo je nespokojený a jenom tak říká, že je spokojený--vůbec nemusí být nespokojený a lhát--ale že má jenom jinak nastavená měřítka štěstí (třeba nemá potřebu filozofovat).
I když bych mohla dát na první dojem, kdy mi někdo říká že je spokojený a ve skutečnosti spokojený není, není to pravda, pokud znám jeho definici dosažení štěstí, tudíž tedy vím, co mu v životě chybí a pakliže řekne, že je spokojený a já vím co pro něj ta spokojenost znamená, pak nevidím žádný důvod domnívat se toho, že v nitru má zaseté sémně nespokojenosti. |
Edited by - axel01 on 02/01/2009 16:50:04 |
|
|
|
Kurt
Uživatel
Czech Republic
75 Posts |
Posted - 02/01/2009 : 23:13:05
|
| To je krásně řečeno - mít odpovědnost za činy, které svobodně vykonáme, nás jako člověka formuje a udává místo ve společnosti. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/01/2009 : 08:19:15
|
Axel01.
Zábava versus štěstí. Představ si člověka kolem padesátky s pěkným pupíkem nažehleného ,prostě typického úředníka,jak sebou plácnul do louže. On rychle nevstane protože v tom pátém deceniu už člověk není tak obratný. On se tam chvíli plácá a veškerá jeho nažehlená důstojnost je v háji. Když se na něj člověk dívá,tak se prostě baví,je to zábava a škodolibě si říká.Ještě že se to netsalo mně.. Když však člověk půjde a pomůže mu vstát a vidí vděčnost v jeho očích,je to štěstí. Já nevím jak druzí,ale já jsem poznal,že právě takové štěstí je tím největším.Pomáhat druhým, mít své schopnosti proto aby je mohl využít ve prospěch druhých.To mně dává pocit štěstí. Zábava a štěstí jsou tedy dvě různé věci. Podívání na utrpení druhého člověka, třeba v těch Římských arénách může dát člověku vzrušení a může to vnímat jako zábavu,ale nikdy jako štěstí.Pokud tedy hovoří Aristoteles o štěstí, nelze to směšovat se zábavou. Ta je o něčem jiném. Sex může být zábavou,ale štěstí člověk pozná pouze z lásky a láska je opět o tom, že mám schopnosti proto, abych je dával druhému člověku. To štěstí,když se mně to povede je důsledkem.A tak i sex vzešlý z lásky může být pramenem štěstí.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 03/01/2009 : 15:46:47
|
Slávo. Napsala jsem to asi špatně. Sice nelze dva pojmy zaměňovat, ale Aristoteles právě říká--nebo pochopila jsem to tak--že ta zábava je jednou z oblastí života pro harmonické žití...tzn. chápu zábavu pod bodem 1.
Můžeš se prosím vyjádřit ještě k té spokojenosti? (totiž jestli souhlasíš s tím, že za daných předpokladů vlastně lze tu spokojenost hodnotit..) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/01/2009 : 16:21:28
|
Axel01.
Tím nejhorším co může člověka potkat je prázdnota, život bez vzruchů.Zábava je to co ničí tu prázdnotu a může to být cokoliv kladného nebo i záporného ze společenského hlediska.Zábava je souhrn vzruchů které zaplňují prázdnotu v lidské mysli.Zábavou je to co vyvolává potřebu myslet a to v kladném, nebo i záporném měřítku.Zábavou může být filosofické přemítání o řivotě a stejně tak morbidní myšlenka při pohledu na utrpení či smrt jiného člověka, nebo třena zvířete. Nejde o pocitt štěstí,ale o to naplnění myšlenkami.A tak se lidé dívyli naa popravy jako na divadlo a při tom si představovali sami sebe na místě odsouzence. Nebyly to krásné myšlenky, ale nebylo to prázdno. Můžeš být třeba chudá a snít o maličkostech a cítit štěstí, když toho dosáhneš. Můžeš snít o lásce o princi na bílém koni a i zo snění je víc než prázdnota. Můžeš být bohatá a mít vše o čem bys mohla jen snít. Jenže proš snít,když toto můžeš lehce dosáhnout a tak můžeš uprostřed bohatství cítit prázdnotu a abys jí zaplnila sáhneš po adrenalinových sportech, či morbidních zážitcích . To je zábava,ale štěstí je o něčem docela jiném.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 07/01/2009 : 13:34:59
|
| Slávo, podle tebe zábava nesouvisí s radostí a potěšením? |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/01/2009 : 15:38:13
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Tím nejhorším co může člověka potkat je prázdnota, život bez vzruchů.Zábava je to co ničí tu prázdnotu a může to být cokoliv kladného nebo i záporného ze společenského hlediska.Zábava je souhrn vzruchů které zaplňují prázdnotu v lidské mysli.Zábavou je to co vyvolává potřebu myslet a to v kladném, nebo i záporném měřítku.Zábavou může být filosofické přemítání o řivotě a stejně tak morbidní myšlenka při pohledu na utrpení či smrt jiného člověka, nebo třena zvířete. Nejde o pocitt štěstí,ale o to naplnění myšlenkami.A tak se lidé dívyli naa popravy jako na divadlo a při tom si představovali sami sebe na místě odsouzence. Nebyly to krásné myšlenky, ale nebylo to prázdno. Můžeš být třeba chudá a snít o maličkostech a cítit štěstí, když toho dosáhneš. Můžeš snít o lásce o princi na bílém koni a i zo snění je víc než prázdnota. Můžeš být bohatá a mít vše o čem bys mohla jen snít. Jenže proš snít,když toto můžeš lehce dosáhnout a tak můžeš uprostřed bohatství cítit prázdnotu a abys jí zaplnila sáhneš po adrenalinových sportech, či morbidních zážitcích . To je zábava,ale štěstí je o něčem docela jiném.
MB, i když budeš mít tu prázdnotu...tak tě bude štvát, že máš ten pocit prázdnoty, čímž ale tento zmizí (neboť jsi již zaplněn pocity nevole, což není prázdnota)
kdybys definoval zábavu jako souhrn vzruchů, které zaplňují prázdnotu v lidské mysli, pak by zábava bylo cokoliv --- i nucená práce, i spánek nebo příjmání elektrošoků...
zábavu bych spíš vymezil jako opak toho, co bys raději nedělal, ale dělat z nějakéhoí důvodu musíš....tedy např. chodit do práce (pokud práce není zároveň tvůj koníček)...tedy tak, jak je to myšleno nejčastěji (napřed práce, potom zábava)
...pokud je slovníková definice dostatečná, podřídil bych se jí...je nějaký důvod, v čem slovníková definice nepostačuje?
|
|
|
|
TWElight
Nový uživatel
Czech Republic
1 Posts |
Posted - 08/01/2009 : 15:32:54
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Tím nejhorším co může člověka potkat je prázdnota, život bez vzruchů.
Mám pocit , že tohle je planý pojem , život bez vzruchů dle mě není možný. Každý máme své denní potřeby a už to je dostatečný vzruch proto aby se člověk necítil prázdný . Jaká to je vlastně definice cítit se prázdně ? Ten kdo nemá žádnou zábavu se musí cítit nutně prázdný ? Co když je pro někoho zábavou právě ta prázdnost ?
Tyto pocity mívají povětšinou lidé cítící se neštastně , např. z ukončení vztahu, tragédie v blízkém okolí , neúspěchu ve společnosti , ale tohle přece není prázdnota jen směs nepříjemných pocitů které časem přestanou toliko vyvstávat . |
Edited by - TWElight on 08/01/2009 15:33:29 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/01/2009 : 16:13:35
|
TWElight.
Skus si představit člověka příkladně ve vězení na samotce, nebo osamělého starého člověka. Myslíš že se dá žít pouze s toho co má člověk v paměto.když okolí neposkytuje žádné nové vzruchy? Právě proto, že nedostatek nových vzruchů je vnímán jako utrrpení,jsou samotky ve vězení trestem. Jenže ten nedostatek vzruchů může být vnímán na různých úrovních.A tak může nedostatek vzruchů cítit jako utrpení i člověk,který ztratil schopnost po něčem toužit díky blahobytu. Přebytek vzruchů může vést k určité nevnímavosti vzruchů, což má za následek pocit nedostatku vzruchů,čili prázdnota a nuda. Takže takový člověk cítí cosi podobného tomu vězni na samotce a začne vyhledávat vzruchy ntolik silné, aby tento pocit dokázaly přehlušit,třeba adrenalinové sporty,extremy v sexu až sadismus. Jenže tím otupělost k vzruchům roste a dochází k užití drog, nebo sebevraždám.POřadí úrovně vzruchů není dáno a může drogami ,či čímkoiv jiným začínat a pokračovat v jakémkoliv pořadí.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 08/01/2009 : 19:05:53
|
Nepředstavovala bych si pod otupělostí to že něco ,lidi vede k sebevraždám' nebo k drogám nebo k obojímu.
Navíc se mi nelíbí odsuzovat někoho kdo bere drogy, proč? Znáte toho konkrétního člověka, či skupiny, myslíte, že to je stejné?
Mimoto když někdo bere drogy, neznamená to že fetuje. Společnost bere tolik léků na předpis proti depresim a i ve společnosti se s tim setkáte, u sportovců všude jenom drogy.
A pak se najednou společnost rozhodne odsoudit někoho kdo je na tom o stupínek hůř než sama odsuzující skupina.
..proč lidi hodnotí něco, o čem vůbec nic nemůžou vědět. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 08/01/2009 : 19:56:26
|
quote:
Originally posted by axel01
Navíc se mi nelíbí odsuzovat někoho kdo bere drogy, proč? Znáte toho konkrétního člověka, či skupiny, myslíte, že to je stejné?
nemyslím, že MB odsuzoval ty, kteří berou drogy, spíš si myslím, že to považuje za nevhodné...a to je něco jiného
jinak znám rovnou dva konkrétní lidi, kteří berou drogy (jeden je můj bratranec) a jen souhlasím s MB, že drogy nejsou dobrým nápadem |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Zábava
