www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
Home | Profile | Register | Active Topics | Members | Search | FAQ
 All Forums
 Filosofie
 Libovolné téma
 Má filosofie a metafyzika pojmové jazyka

Note: You must be registered in order to post a reply.
To register, click here. Registration is FREE!

Screensize:
UserName:
Password:
Format Mode:
Format: BoldItalicizedUnderlineStrikethrough Align LeftCenteredAlign Right Horizontal Rule Insert HyperlinkInsert EmailInsert Image Insert CodeInsert QuoteInsert List
   
Message:

* HTML is OFF
* Forum Code is ON
Smilies
Smile [:)] Big Smile [:D] Cool [8D] Blush [:I]
Tongue [:P] Evil [):] Wink [;)] Clown [:o)]
Black Eye [B)] Eight Ball [8] Frown [:(] Shy [8)]
Shocked [:0] Angry [:(!] Dead [xx(] Sleepy [|)]
Kisses [:X] Approve [^] Disapprove [V] Question [?]

 
   

T O P I C    R E V I E W
Dalibor Grůza Posted - 23/01/2008 : 19:25:31
Má filosofie a metafyzika pojmového jazyka


Z více či méně dokonalého modelu tohoto světa obsaženém v naší duši, resp. mozku tvořeného subjektivními smyslovými, pojmovými a citový obrazy dějů, osob, věcí apod., lze podle mého názoru zkonstruhovat pojmový jazyk na základě následujících základních obecných pojmů. To jest stejnost, úplná různost, podobnost (čili částečná různost a částečná stejnost) a souhrný pojem. Takto si osvojuje jazyk rovněž malé dítě, které se učí jednotlivá slova, má tedy poznat, nejdříve co je to (za pojem), s tím souvisí jeho poznání, co to není (za pojem) a zároveň co všechno lze pod určitý pojem podřadit a co již pod tento pojem podřadit nelze, i když jde o podobný jev. Tyto pojmy lze vyjádřit následujícími rovnicemi

1.) a?b
jde o úplně různé pojmy a a b dějů, věcí, osob apod.,
např. pes a stůl

2.) a, a+c (a zároveň c je zanedbatelné vzhledem k a)
jde o stejné dva pojmy a a zanedbatelný pojem c dějů, věcí, osob apod.,
např. stejný pojem jezevčík pro dva psy určitého druhu

3.) a, a+c (a zároveň c není zanedbatelné vzhledem k a)
jde o dva podobné pojmy a a a+c a nezanedbatelný pojem c dějů, věcí, osob apod.,
např. dva podobné psi různého druhu jako vlčák a jezevčík

4.) a+b
jde o souhrný pojem dvou různých pojmů a,b
např. souhrný pojem zahrnující pouze pojmy pes a stůl

Příjmeme-li hmotný svět jako skutečnost, která se odráží v naší duši, resp. mozku jako více či méně dokonalý obraz světa, pak je možné říci, že hmotný svět je určen pohybem všech mikročástic, v konečném důsledku o nulové hmotnosti jako bodů časoprostoru. Hmota podle mého názoru představuje nekonečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a nenulové rychlosti menší než rychlost světla c, světlo v našem Vesmíru představuje zřejmě konečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a rychlosti světla c, absolutní vakuum pak představuje nekonečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a nulové rychlosti. Každý děj, osobu, věc apod. jako celek lze pak charakterizovat fyzikálním vztahem pro hybnost p=mv, kde p je vektor hybnosti, m hmotnost a v je vektor rychlosti, a zároveň hodnota vektoru p je dána součtem hybností je tvořících částí (tj. hybností člověka např. součtem hybností částí těla, orgánů, živých buněk, atomů atd.), v konečném důsledku jde o hybnost p=p1+ p2+p3+ .........+p?, což je hybnost je tvořících všech bodů časoprostoru.

Z výše uvedeného pohledu jsou dílčí vlastnosti každého děje, věci, osoby apod. zcela dány počtem, hmotností, rychlostí a uspořádáním (organizací, např. v rámci atomů, živých buněk, orgánů apod.) je tvořících bodů časoprostoru jako částic o nulové hmotnosti. Protože dle Heisenbergových principů neurčitosti nelze přesně určit polohu a hybnost určité mikročástice, neboť jde do určité míry pravděpodobnosti o náhodu, lze říci, že rovněž vznik pojmů charakterizujících veškeré vlastnosti každého děje, věci, osoby apod. dle vztahů hmotnosti, rychlosti, počtu a uspořádání je tvořících bodů časoprostoru je do určité míry pravděpodobností věcí náhody. Touto náhodou podléhající zákonu pravděpodobnosti lze odůvodnit různost avšak zároveň i podobu všech jazyků, bez ohledu na to vznikají-li izolovaně nebo jsou-li v intenzivním vztahu. Přičemž intenzivní vztah jazyků v dnešní době mohutného rozvoje komunikačních prostředků přispívá při vzniku nových pojmů k vyrovnávání slovní zásoby různých jazykůa zároveň se tak často děje přejímáním cizích slov do vlastního jazyka a dochází tak ke kosmopolizaci těchto různých jazyků.

Přičemž tyto pojmy vzniklé ve skutečnosti jako popis vztahů hmotnosti, rychlosti, počtu a uspořádání mikročástic určitého exisutjícího děje, věci, osoby apod. mohou být následně použity jak pro popis existujících skutečností tak i přeneseně pro popis pouze myšlených jevů jako prostředku odhalení skutečnosti či jako prostředku vytvoření modelu čistě fiktivního světa.

Překročit fenomén pojmového jazyka v lidském myšlení je dle mého názoru možné pouze matematickým popisem každého pojmu děje, věci, osoby apod. pomocí hodnot a matematických vztahů zobrazujících danou skutečnost pomocí počtu, hmotnosti, rychlosti a uspořádání (organizací, např. v rámci atomů, živých buněk, orgánů apod.) ji tvořících bodů časoprostoru jako částic o nulové hmotnosti. Na základě shora uvedených vztahů lze přepsat shora uvedené pojmové rovnice stejnosti, úplné různosti, podobnosti (čili částečná různost a částečná stejnost) a souhrných pojmů s použitím výše uvedeného vzorce pro hybnost p=mv, kde p je vektor hybnosti, m hmotnost a v vektor rychlosti, následovně:

ad.1) m1v1?m2v2 pro různost
ad.2.) m1v1, m1v1+m3v3 (a zároveň m3v3 je zanedbatelné vzhledem k m1v1) pro stejnost
ad.3) m1v1, m1v1+m3v3 (a zároveň m3v3 není zanedbatelné vzhledem k m1v1) pro podobnost
ad. 4) m1v1+m2v2 pro souhrný pojem

Srovnáme-li shora uvedenou filosofii jazyka s filosofií jazyka Aristotela lze říci, že v případě hmotnosti jde o látku a v případě rychlosti a zejména jejího směru jde o formu, v případě písmene a=m1v1 jde o essenci, tedy bytnost, jsoucno zobrazované v daném pojmu, v případě a+c=m1v1+m3v3 (a zároveň m3v3je zanedbatelné vzhledem k m1v1) jde o jednotlivinu, případek, akcident a v případě a+b=m1v1+m2v2 , jde-li o nejobecnější souhrný pojem všech esencí, jde o celou bytnost, jsoucno dle pojeti Aristotela.

Chápeme-li Boha jako čistou formu bez látky, resp. prvního hybatele, pak je nutné rozdělit skutečnost na čistě kinetickou energii bez obsahu hmoty jako je tomu v případě světla, jehož energie je dle Einsteinovi Speciální teorie relativity tvořena pouze kinetickou energií, které pak představuje tuto čistou formu, prvního hybatele, tj. Boha, a dále na látku bez formy, čistě potencionální energii, která již nemůže být přeměněna na kinetickou energii. V tomto případě půjde o absolutní vakuum, tedy nehybné body časoprostoru o nulové hmotnosti a rychlosti, které nemají tudíž žádnou kinetickou energii. Kinetická energie ať již v podobě čisté kinetické energie čili světla nebo v podobě potenciální (kinetické) energie, tedy v podobě jiného druhu energie přeměnitelné na kinetickou energii je pak věčná dle zákona zachování energie.

Vznik světa si lze poté představit jako srážku světla s absolutním vakuem, přičemž bodům časoprostoru o nulové rychlosti a nulové hmotnosti, které tvoří toto absolutní vakuum, by byla tímto světlem udělena nenulová rychlost maximálně pak rychlost světla.

* Toto pojetí vzniku Vesmíru odpovídá biblickému aktu Božího stvoření nebe a Země z ničeho, odpovídá rovněž aristotelovské teologii a zároveň prvnímu rozumovému důkazu Boží existence dle Sv. Tomáše z jeho díla Suma teologická o prvním hybateli, podle kterého musí vše, co je pohybováno, být pohybováno něčím jiným.

Literatura:
1.) Filosofie rovnováhy, JUDr. Dalibor Grůza Ph.D., http://www.sweb.cz/filosofierovnovahy
2.) STORIG, H.J.: Malé dějiny filosofie. Praha, Zvon, 1991.
7   L A T E S T    R E P L I E S    (Newest First)
Dalibor Grůza Posted - 07/03/2008 : 13:35:23
Přesto se domnívám, že můj přístup má reálný základ (blíže viz. Topic: Má filosofie rovnováhy: http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=680 ).
noemus Posted - 07/03/2008 : 08:48:58
Díky Streame, že sis dal tu práci
Stream Posted - 07/03/2008 : 08:23:13
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza


Z více či méně dokonalého modelu tohoto světa obsaženém v naší duši, resp. mozku tvořeného subjektivními smyslovými, pojmovými a citový obrazy dějů, osob, věcí apod., lze podle mého názoru zkonstruhovat pojmový jazyk na základě následujících základních obecných pojmů.


To napadlo uz G. Fregeho, ktery pred cca 100 lety napsal spis Begriffsschrift, neboli "pojmove pismo". Cetl jste to? Stal se zakladnim kamenem veskere moderni logiky.

quote:

Takto si osvojuje jazyk rovněž malé dítě, které se učí jednotlivá slova, má tedy poznat, nejdříve co je to (za pojem), s tím souvisí jeho poznání, co to není (za pojem) a zároveň co všechno lze pod určitý pojem podřadit a co již pod tento pojem podřadit nelze, i když jde o podobný jev.


Tato představa jak se dítě učí pojmy je již překonaná. Nacházíme ji už ve Vyznáních sv.Augustina, a přesvědčivě ji vyvrací Wittgenstein ve Filosofických zkoumáních (na počátku Augustina cituje).

quote:

Tyto pojmy lze vyjádřit následujícími rovnicemi

2.) a, a+c (a zároveň c je zanedbatelné vzhledem k a)
jde o stejné dva pojmy a a zanedbatelný pojem c dějů, věcí, osob apod.,
např. stejný pojem jezevčík pro dva psy určitého druhu

3.) a, a+c (a zároveň c není zanedbatelné vzhledem k a)
jde o dva podobné pojmy a a a+c a nezanedbatelný pojem c dějů, věcí, osob apod.,
např. dva podobné psi různého druhu jako vlčák a jezevčík



2.) a, a+c
3.) a, a+c

- Nevidím tam žádný rozdíl. Stejnou sekvenci symbolů interpretujete dvěma rozdílnými způsoby?


quote:

Příjmeme-li hmotný svět jako skutečnost...


...pak už nemůžete tvrdit že to co děláte je metafyzika, protože právě ta má např. toto zdůvodnit a prokázat a nelze to jen "přijmout".

quote:

která se odráží v naší duši, resp. mozku jako více či méně dokonalý obraz světa


To je Wittgensteinův přístup v Tractatu, ovšem opět spíše překonaný, jeho vlastním spisem Filosofická zkoumání.
Nakolik je to, co máme "v mozku" dobrým či špatným obrazem, nebo vůbec nějakým obrazem, jakési "skutečnosti/světa", lze dost těžko zjistit, protože to co máme "v mozku" je to jediné, k čemu máme přístup.

quote:

, pak je možné říci, že hmotný svět je určen pohybem všech mikročástic, v konečném důsledku o nulové hmotnosti jako bodů časoprostoru.



Není jasné jak předchozí věty implikují cokoli o hmotnosti mikročástic.

Navíc, pokud je svět tvořen výhradně mikročásticemi o nulové hmotnosti, kde se vůbec bere nějaká hmotnost. Vždyť 0+0+0+0+0+0+0+0+0=0.

quote:

Hmota podle mého názoru představuje
nekonečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a nenulové rychlosti menší než rychlost světla c, světlo v našem Vesmíru představuje zřejmě konečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a rychlosti světla c, absolutní vakuum pak představuje nekonečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a nulové rychlosti.


No otázka po přesné definici hmoty (a vztahu k časoprostoru a rychlostem a hmotnosti), patří spíš do fyziky než do filosofie.

quote:

Každý děj, osobu, věc apod. jako celek lze pak charakterizovat fyzikálním vztahem pro hybnost p=mv, kde p je vektor hybnosti, m hmotnost a v je vektor rychlosti, a zároveň hodnota vektoru p je dána součtem hybností je tvořících částí (tj. hybností člověka např. součtem hybností částí těla, orgánů, živých buněk, atomů atd.), v konečném důsledku jde o hybnost p=p1+ p2+p3+ .........+p?, což je hybnost je tvořících všech bodů časoprostoru.


Každou hmotnou věc lze charakterizovat hybností (a příslušnou rovnicí). To je věc která se učí na základní škole.

quote:

Z výše uvedeného pohledu jsou dílčí vlastnosti každého děje, věci, osoby apod. zcela dány počtem, hmotností, rychlostí a uspořádáním (organizací, např. v rámci atomů, živých buněk, orgánů apod.) je tvořících bodů časoprostoru jako částic o nulové hmotnosti.


To je v podstatě mechanistický materialismus ze 17. století, viz třeba De Corpore Thomase Hobbese

Dám už nebudu komentovat, šlo by to odstavec po odstavci. Celkově, s prominutím, směs nepodložených tvrzení, překonaných, naivních teorií, a vytržených postřehů z četby Dějin filosofie od Storige, a par dalsich popularizanich knih napr. z fyziky.
Dragonier Posted - 02/03/2008 : 10:45:12
Myslím, že svoje vztahy bereš jako samozřejmost, jenomže popiš a udej příklad absolutně nulové pohybové nebo polohové energie, jaká hmota nebo energie by ji měla, jaké prostředí by to bylo, kde by musela být?
Fallout Posted - 06/02/2008 : 18:23:37
,,Zde navazuji na úvahu Ludwiga Wittgensteina Tractatus logico-philosophicus" - Zítra si ji jdu čirou náhodou vyzvednout, takže si ji hned přečtu a znovu se podívám na tvůj příspěvek.

,,Matematickou filosofii používa rovněž Bernard Russel a A.N.Whitehead v jejich díle Principia Matematica, kteří zde položili základy Symbolické logiky. Příkladem je vztah: pokud A odpovídá B a X odpovídá A, pak X se rovná B. Tuto logistiku lze nazvat kostrou či schématem jazyka, konkrétním obsahem se znaky naplňují teprve v oblasti aplikované logiky."

To mi připadne dost málo na nějaké schéma jazyka. Rozhodně se takto nedá vytvořit nějaké schéma jazyka, kterým mluvíme. Síla v symbolické logice právě spočívá v tom, že všechny symboly, jež používáme máme pevně pod kontrolou - známe dobře jejich význam - je jasně definován. Což u běžného jazyka není možné, ten je mnohem složitější.

Edit: hmm s Wittgensteinem to vypadá na trochu dýl...Zatím dávám do kupy vztah mezi faktem, myšlenkou a větou.
Dalibor Grůza Posted - 03/02/2008 : 12:18:28
Pojmovým jazykem mám na mysli veškerý jazyk běžný i odborný.

Zde navazuji na úvahu Ludwiga Wittgensteina Tractatus logico-philosophicus, který uvádí: 6.54 Moje výroky vysvětluji takto: kdo mi porozumí, ten nakonec zjistí, že jakmile se skrze ně-a po nich-dostane nad ně, jsou nesmyslné (Obrazně řečeno musí odhodit žebřík, jakmile se po něm dostla nahoru). V pozdějším díle pak Wittgestein rýsuje úkol: oprostit naše myšlení od ustavičných svodů, omylů a fascinací jazyka, což je úloha nekonečná, neboť jsme uvěznění v mediu jazyka a nikdy z něho nemůžeme vyjít.

Matematickou filosofii používa rovněž Bernard Russel a A.N.Whitehead v jejich díle Principia Matematica, kteří zde položili základy Symbolické logiky. Příkladem je vztah: pokud A odpovídá B a X odpovídá A, pak X se rovná B. Tuto logistiku lze nazvat kostrou či schématem jazyka, konkrétním obsahem se znaky naplňují teprve v oblasti aplikované logiky.

Podle mne lze zajít v aplikované matematické filosofii ještě dále s použitím fyzikálního vztahu pro hybnost p=mv, kde p je vektor hybnosti, m hmotnost a v vektor rychlosti. Podle mne se v tomto případě jedná o základní fyzikální vztah (a to včetně fyzikálních vztahů pro energii, kde zákon zachování energie lze podle mne v konečném důsledku odovodit od zákonu zachování hybnosti), protože veškerá fyzika je podle mne mechanikou pohybu mikročástic v konečném důsledku o nulové hmotnosti, které získáme nekonečným dělením hmoty, světla i absolutního vakua (viz. *Pozn. na konci textu). Jednotlivé skutečnosti v našem světě jsou tak dány hmotností a vektorem rychlosti (tedy jde i o uspořádní), tj. vektorem hybnosti všech mikročástic o nulové hmotnosti, tj. bodů časoprostoru. Jde tedy v případě objektů v makrosvětě o matematicko-fyzikální výpočty s nekonečny (bodů časprostoru), nulami (hmotností těchto bodů časoprostoru) a vektory rychlosti maximálně o hodnotě rychlosti světla c těchto bodů časoprostoru. Přičemž pohyb celku je vždy určován součtem vektorů hybnosti jeho částí. Např. hybnost částice tvořené dvěma body časoprostoru se rovná součtu vektorů hybnosti těchto dvou bodů časoprostoru a takto lze podle mého názoru matematicky charakterizovat postupně pohyb i nesložitějších organismů, jako je člověk apod.

Podle mého takovýto matematický popis skutečnosti je přesnější a překračuje fenomén jazyka ještě více než výše uvedená symbolická logika.

Pojmy odborného i běžného jazyka pak představují symboly zvukové, psané či jiné, kterými člověk zobrazuje výše uvedené skutečnosti, které jsou dle mého názoru vždy dány výše uvedeným pohybem je tvořících bodů časoprostoru. Tyto symboly skutečnosti vznikají do jisté míry pravděpodobnosti v různých jazycích náhodně, avšak tato pravděpodobnost, která do jisté míry předurčuje tuto náhodu, má za následek rovněž podobu různých jazyků, i když vznikají izolovaně.

*Pozn.
Jednotlivé body časoprostoru nazýváme události a matematicky s nimi zacházíme jako se čtyřvektory. Dráhy bodových částic v prostoročasu pak nazýváme světočáry. Zdroj internetová encyklopedie wikipedie viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casoprostor ) Pojmenování bodů časoprostoru jako bodových částic zformulovala již přede mnou teorie časoprostoru
Fallout Posted - 03/02/2008 : 10:45:29
,,Příjmeme-li hmotný svět jako skutečnost, která se odráží v naší duši, resp. mozku jako více či méně dokonalý obraz světa, pak je možné říci, že hmotný svět je určen pohybem všech mikročástic, v konečném důsledku o nulové hmotnosti jako bodů časoprostoru."

Jak vyplývá z toho, že v našem mozku máme více či méně dokonalý obraz svět, to že hmotný svět je určen pohybem všech částic? Bereš to jako samozřejmost, aniž bys cokoliv vysvětlil.

,,Touto náhodou podléhající zákonu pravděpodobnosti lze odůvodnit různost avšak zároveň i podobu všech jazyků, bez ohledu na to vznikají-li izolovaně nebo jsou-li v intenzivním vztahu."

Důvody proč jsou jazyky takové a takové, proč mají všechny co si společného apod. je otázka antropologie, psychologie a podobných věd. Tvoje argumentace je jistě originální, ale stavíš jazyk do velmi zvláštních souvislostí.

,,Přičemž intenzivní vztah jazyků v dnešní době mohutného rozvoje komunikačních prostředků přispívá při vzniku nových pojmů k vyrovnávání slovní zásoby různých jazykůa zároveň se tak často děje přejímáním cizích slov do vlastního jazyka a dochází tak ke kosmopolizaci těchto různých jazyků."

Jazyk byl vždycky dynamicky se vyvíjející proces. Cizí slova přejímáme de facto tisíce let. O zbytku ani nemluvě.

,,Překročit fenomén pojmového jazyka v lidském myšlení je dle mého názoru možné pouze matematickým popisem každého pojmu děje, věci, osoby apod. pomocí hodnot a matematických vztahů zobrazujících danou skutečnost pomocí počtu, hmotnosti, rychlosti a uspořádání"

Mohl by jsi nějak polopatě vyložit co to je ten pojmový jazyk? Myslíš tím prostě náš běžný jazyk? Ten se dá překročit poměrně snadno (viz logika).


www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum © (c) 2009 webmaster Go To Top Of Page
Snitz Forums 2000