www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
Home | Profile | Register | Active Topics | Members | Search | FAQ
 All Forums
 Filosofie
 Metafyzika, ontologie, epistemologie
 Pravda je nutná podmínka filosofie

Note: You must be registered in order to post a reply.
To register, click here. Registration is FREE!

Screensize:
UserName:
Password:
Format Mode:
Format: BoldItalicizedUnderlineStrikethrough Align LeftCenteredAlign Right Horizontal Rule Insert HyperlinkInsert EmailInsert Image Insert CodeInsert QuoteInsert List
   
Message:

* HTML is OFF
* Forum Code is ON
Smilies
Smile [:)] Big Smile [:D] Cool [8D] Blush [:I]
Tongue [:P] Evil [):] Wink [;)] Clown [:o)]
Black Eye [B)] Eight Ball [8] Frown [:(] Shy [8)]
Shocked [:0] Angry [:(!] Dead [xx(] Sleepy [|)]
Kisses [:X] Approve [^] Disapprove [V] Question [?]

 
   

T O P I C    R E V I E W
okref Posted - 28/02/2009 : 16:26:02
Filosofie musí předpokládat nejakou jistotu, nemennou, trvalou, která někde je a čeká až se k ní filosof dopídí. Bez této čekajici jistoty není filosofie myslitelná jako cinnost, která má svůj výkon mimo pouhé cvičení mozku. Predpokladame-li takovou jistotu, takovou zastavenost, pak to není nic malého z celkové pravdy, z celkové jistoty.
To je tedy predbezný filosofický nástit o pravdě. Kdybych takový nastin zavrhl, musel bych zavrhnout celou filosofii, jako podnik mířící do neznáma, jako podnik slepce jdoucího buhvikam a po buhvi jaké cestě.
Ta nehybnost pravdy souvisí s nehybností pojmu, myšlenky. Myšlenka nedokáže být dynamická. Vždy někde stojí a vždy tomuto zastavení předcházela řada zastavení. Z toho je jasne, proc musím predpokladat nehybnost pravdy vystiženou filosofickou myšlenkou. Co kdyby ale nebyla pravda nehybná, trvalá, věčná a podobně. Pak by musela neustále unikat našemu zadrhávajícímu tempu? Ne, protože myslenka sice stojí, ale v myšlence je i to, co dříve bylo v pohybu.
Nahlizim-li pravdu jako nemennou, trvalou a večnou atd., pak nedělám nic jiného, než že ji pojímám jako již viděnou. Nemel by se tedy nikdo domnívat, že z pojmu pravda vylučuji vše, co má nějaký podíl na opaku nebo je opakem samotným bez vztahu k pojmu. Čekající pravda, která byla dříve v podobě pohybu a nyní je zastavena v naší mysli, přeci není tatáž čekající pravda. Je změněná, i když jen formálně. A to je ono, jen formálně. Od formálnosti se bohužel žádný filosof nedokáže odpoutat. To nicméně neznamená, že by se od ní odpoutat nemohl. Udělá-li to, pak už není možné ho nazývat filosofem, nýbrž pravdou samou.
Pravda v naší formě je obsahově naprosto totožná sama se sebou. Zdraví rozum by něco takového asi zamítl. Na druhou stranu se mi příčí říct, že pravda v lidském pojetí je jen lidská pravda. Pravda v lidském pojetí je opravdová pravda tak, jak odpovídá sama sobě, když se dívá do nerovnoměrného zrcadla a přitom ví o těch nerovnostech a v duchu je vyhlazuje.
Ovšem forma se neomezuje pouze na lidskost. Je také forem, kolik je lidí. Muselo by se tedy také říct, že každé pojetí pravdy je jí odpovídající a každá osobnost, že odpovídá jiné nerovnosti zrcadla.
Jakou má ale takové tvrzení, že pravda se v zrcadle odráží pokřiveně a přesto neproměněně, hodnotu. Jako by v takovém sále zrcadel viděla jediná pravda samu sebe. Problém se vyjasní, uvědomím-li si, že to, co nahlížím jako jinou osobní pravdu, je jen tatáž pravda, kterou vidím já, skreslená o moje pojetí formy druhého. Nerovnosti na všech zrcadlech jsou tedy stejné, dokud se paprsek z jednoho zrcadla neodrazí do jineho, v kterém bude přijímán jako ryzí, bez ohledu na osobité nerovnosti druheho zrcadla. Předpokládá-li se vidění téhož jiným způsobem, jedině tehdy se dojde shody – tahle věta je důkaz o tom, že není tolik pravd, kolik je jejích pojetí.
5   L A T E S T    R E P L I E S    (Newest First)
Miloslav Bažant Posted - 20/07/2009 : 14:43:14
Jistě se tě již stalo,že jsi seděl ve vlaku a díval se bedle stojící vlak.Náhle jsi měl dojem, že se tvůj vlak rozjíždí,protože jsi viděl pohyb okolí, čili vedle stojícího vlaku. Mohl bys tedy říci, jako pravdu, že se tvůj vlak rozjíždí.Podíváš li se dolů na zem,poznáš, že se vzhledem k tvému vlaku nepohybuje. Tím jsi poznal, že se to tak pouze jeví, že tvůj vlak stojí a pohybuje se ten druhý.Došel jsi tedy od toho, jak se cosi jeví k tomu jak to ve skutečnosti je. Tošku složitější je to třeba s STR.Tato teorie je o tom , jak se co jeví ,ale většina lidí přijímá výsledky této teorie jako by popisovala, jak tomu skutečně je, že dochází k dilataci času a délky v závislosti na rychlosti. Já však nedokáži přijmout myšlenku,že by se mohl dilatovat čas,či zhušťovat hmota (zkracovat) v závislosti na rychlosti každého s pozorovatelů už proto, že vzhledem k různým pozorovatelům by docházelo k rozdílným hodnotá.Doplnil jsem si tedy do teorie mřížku 3D jako pozorovatele každý bod této mřížky je pozorovatelem. A ihned je jasné, že se to tak pouze jeví a vzhledem k mřížce k dilataci času ani rychlosti nedochází.Toho, že je popsáno jak se to jeví mohu využívat k poznání jak tomu ve skutečnosti je,ale kdybych nevěděl, že jde o popis toho, jak se co jeví, považoval bych výsledek za pravdu. Další veličinou by mohl být bůh. Je řada jevů,které ukazují možnost existence boha.Pokud poznám jejich podstatu, pak poznám, že se to tak pouze jeví a to je pro mne důležitým poznáním ukazujícím cestu k pravdě,čili jeho neexistenci. Mohl bych tak pokračovat dál a ukazovat tě jak se co jeví a proto je to považováno za pravdu. Pozná li člověk, že se to tak pouze jeví, pak má otevřenou cestu k poznání toho, jak to ve skutečnosti je. Takže poznání že se cosi tak pouze jeví je velmi důležité k tomu aby člověk nalezl jak to skutečně je.

MB
okref Posted - 16/03/2009 : 10:11:09
Nic nechápeš. Aby se něco jevilo, musí se jevit z něčeho. Jak nazveš to, z čeho se jeví?
Miloslav Bažant Posted - 16/03/2009 : 08:17:11
Z toho, cos napal, je jasné, že jsi přesvědčen o zakřivených zrcadlech kolem sebe jakožto nezměnitelném faktu. Vyznáváš relativitu pravdy. Tato relativita je pro tebe nejvyšší pravdou. Nalezl jsi zjevenou pravdu a filosofie pro tebe končí.

Okrefe.
Zde filosofie nekončí,ale začíná nový pohled na filosofii. Poznání toho,že se cosi takto pouze jeví je cestou k pochopení toho jak to je.Díky zákonitostem procesu myšlení se ty pravdy projevují právě tím zakřivením zrcadel a pokud si toto člověk neuvědomí, považuje obraz v zakřiveném zrcadle za pravdivý.Pozná li člověk že se to tak pouze jeví, má otevřenou cestu k dlaším poznáním. Je to podobné jako u STR. Také STR ukazuje,že cosi co bylo za pravdu uznáváno se tak pouze jeví a teprve pochopení toho, že se to tak pouze jeví, ukazuje a otevírá cestu k pochopení toho jak tomu skutečně je. I tento nový stav otevřeného poznání však nemusí být definitivní,ale může vést k dalšímu poznání že se to tak pouzw jwví díky dalším okolnostem a tím bude otevřena cesta k dalším poznáním. Nic není definitivní,ale ta cesta za dalším a dalším poznáním je důležitá. Označím li cosi za definitvní,čili pravdu,ta cesta za poznáním tím končí až do doby,kdy někdo pozná,že se to tak pouze jevilo a otevře cestu k dalším poznáním. Relativismus ,čili chápání toho, že se cosi takto pouze jeví a pochopení toho proč se to tak jeví, je cestou k dalším poznáním a nikoliv koncem.Koncem je uznání pravdy.

MB
okref Posted - 04/03/2009 : 16:09:17
Z toho, cos napal, je jasné, že jsi přesvědčen o zakřivených zrcadlech kolem sebe jakožto nezměnitelném faktu. Vyznáváš relativitu pravdy. Tato relativita je pro tebe nejvyšší pravdou. Nalezl jsi zjevenou pravdu a filosofie pro tebe končí.
Miloslav Bažant Posted - 04/03/2009 : 11:06:44
Okref.
Dobré je to,ale ten příklad se zrcadlem a vyhlazován nerovností trošku nesedí. Ukáži tě to na příkladu, Máme zde příkladně vjem ohně a dva pozorovatele,čili lidi mající stejný vjem, čili oheň.První pozorovarel se ohněm popálil a má tento vjem uložený v polaritě mínus.Druhý pozorovatel měl pocit chladu a teplo ohně spůsobilo mizení nepříjemna chladu,čili má vjem ohně uložený v polaritě plus.První pozorovatel tedy cítí při vjemu ohně nepříjemno zatím co druhý cítí příjemno. Jaká je pravda vjemu ohně? Příjemno, ři nepříjemno? Zeptál li se prvního pozorovatele,řekne že oheň je rovný nepříjemnu, druhý že je rovný příjemnu a každý z nich to považuje za pravdu.Čili každý z nich vnímá totéž v zakřiveném zrcalde,ale každý z nich má dojem, že to jeho zrcadlo je rovné čili že vnímá pravdu. POznáš li zákonitosti polárního ukládání informací,pak toto poznání dokáže vyrovnat obě zrcadla a znáš pravdu,čili to že oheň může být příjemnem i nepříjemnem. Jenže tak nějak navíc si uvědomíš,že vnímání jakési skutečné pravdy proces myšlení prostě neumožňuje a pravda je v tomto případě pouze rovna převládající intenzitě ozvěny určité polarity. Jenže takto máš v paměti polárně uložené všechny informace a žádná z nich nemá jakousi předem danou polaritu. Tvoje myšlení je podřízené tomu co máš v paměti uložené a jedině s toho vychází tvoje logika. Myslet tedy jinak nemůžeš a jinak nemůže myslet ani kdokoliv jiný. Ve výsledku se mohou u některých lidí pravdy shodovat a u dalších lišit. To že se shodují ještě neznamená, že to jsou skutečné pravdy.
Filosofie předpokládá existenci jakési skutečné ,neměnné a trvalé pravdy, ke které se snaží dojít. Jenže i kdyby taková pravda existovala, uzná ji pouze ten,který má stejnou nebo podobnou polaritu informac v paměti a ostatní ji za pravdu neuznají,protože jejich souhrn polarit ukazuje výsledek jiný. Nikdo tedy neví, že je jeho zrcadlo zakřivené, nebo rovné a proto je dobré pravdu hledat,ale s vědomím, že se vždy nejedná o pravdu, ale poznání.Lidé si však vždy myslí, že právě to jejich zrcadlo je tím nejrovnějším a tak uznávají různé pravdy a jsou přesvědčeni, že to pravdy skutečně jsou a ti kdo uznali pravdy jiné mají zrcalo zakřivené.

MB

www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum © (c) 2009 webmaster Go To Top Of Page
Snitz Forums 2000