| T O P I C R E V I E W |
| kirmakX6on |
Posted - 22/06/2013 : 22:06:09
zajímalo by mě, co si myslíte o chválení a jak je berete
já odjakživa pochvaly své osoby nesnášel. Z různých důvodů, nicméně jeden poměrně významnej byl a je ten, že to považuju za nadřazování se.
Když mi někdo řekne, že jsem něco udělal dobře nebo špatně, tak si tímto výrokem nárokuje pozici někoho, kdo mi může říkat, co je dobře a co je špatně. A to mi může říkat jen někdo, kdo si o sobě myslí, že je na vyšší úrovni než na které jsem já. Už to samotné mě může urážet.
Navíc implicitně předpokládá, že mě zajímá jeho názor a tedy, že se zřejmě budu dle jeho názoru řídit. Tzn. tímto výrokem dává najevo, že je pro mne (resp. že si myslí, že je...) autorita. To sice není urážka, ale i tak je mi to nemilé.
Abych předešel nedorozumění -- nemyslím případ, pokud mi někdo dává zpětnou vazbu. Zpětná vazba není hodnocení osoby, ale hodnocení míry splnění úkolu. Sice platí to samé, co jsem napsal výše, tedy že daný člověk se snaží zaujmout pozici autority, ale v takovém případě je to v pořádku - on totiž autoritou skutečně je ! ..neboť mi zadal úkol a já ho pro něj vypracovával. Tudíž on má právo hodnotit výsledek, zda odpovídá nebo neodpovídá jeho očekávání.
Pokud jde ale o hodnocení osoby, případně názorů, činů apod. ...tak toto považuji za nepřípustné a arogantní. To, zda je hodnocení pozitivní nebo negativní zde nehraje roli - a snad horší je když je to hodnocení pozitivní, protože se nesluší, když vás někdo pochválí, mu dá po hubě (metaforicky řečeno).
Na druhé straně uznávám, že občas člověk chce prostě vyjádřit spokojenost s druhým. Mně se stane málokdy, že mám tuto potřebu, ale stane se. V takovém případě obvykle mám problém...trpím akutním nedostatkem vhodných výrazů.
Otázky do pléna tedy jsou:
1. zda máte zkušenost s tím, co popisuji
2. jakými způsoby vyjádřit uspokojení nad někým tak, aby to nebylo neobjektivní hodnocení dané osoby |
| 4 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| axel01 |
Posted - 27/08/2013 : 08:48:41
tak, lidi se ustavičně hodnotí, obvykle "za něco". myslím, že podstata toho je normální, asi tak jako to, že máme oči, tak koukáme, máme taky mysl, tak vyhodnocujeme ostatní. nevím, co jinému k tomu říct..
mně se třeba často dřív stávalo, hlavně ve škole, že mi spolužačky pochválily něco, co jsem měla na sobě (třeba vlasy, sukni nebo tak). a já myslím, že to je prostě jen prostředek komunikace, příp. je to kreativnější říct "ahoj, jé, ty máš pěknou sukni", než říct jen "ahoj" a jít dál ...
mně ale často přijde blbý říkat "děkuju" za to, že mám na sobě nějakej kus oblečení, protože sice jsem ráda, že někdo ocení můj vkus, ale zase si připadám trochu rozpačitě, že mě sice může chválit za "dobrý vkus", ale současně i za to, že "na to mám"(asi stejně jako když má někdo novou lednici, taky si ji musel koupit za peníze), a to už mi není příjemné ani trochu. poněvadž se chci oblečením odlišit, a né povýšit. jinými slovy, nechci tím ukazovat, že jsem nějakej zbohatlík....
chválení má i další problém ... ta neschopnost říct něco jiného, než že "děkuju"... ale přitom není pro mě řešením začít nosit třeba tepláky, abych se vyhla pochvale..
...něco jiného to je, když mi někdo pochválí něco, co jsem sama vyrobila, u toho jsem obvykle fakt ráda, že se mu to líbí, protože je tam přece jenom vlastní invence, než "že jsem to koupila", příp. "že mám dobrý vkus".
takže pokud to myslíš takhle, tak ten pocit znám dobře 
_____________________________
Jdou dva staříci po silnici a najednou kolem nich projede na motorce bezhlavý muž.... Jdou dál a opět kolem nich projede bezhlavý chlap na motorce..... A když se to opakuje už po páté, ten jeden stařík říká tomu druhému: "Hele, Franto, nechceš si tu kosu dát na druhý rameno?" |
| kirmakX6on |
Posted - 15/07/2013 : 14:31:26
quote:
Originally posted by axel01
1. když někdo řekne, že něco dělám dobře či špatně, už je to hodnocení (kritika). otázka pak je, zda je tady hodnocení hlubší (má dobré argumenty) či nikoliv. je snadné plácnout "udělal jsi to špatně" a nenadnést, jak to mělo být dobře. stejně tak pochvala bez hlubšího opodstatnění nemá hodnotu.
pokud mne někdo chválí a odůvodní přesně, proč jsem to udělala dobře, vyjadřuje tím určité hodnocení, tedy pochvala je zpráva o tom, že to takto mám dělat i nadále.
to samé platí o vyjmenování důvodů, proč bylo něco špatně a možná možnost nápravy, jak věc udělat příště.
oboje spadá pod hodnocení, a to má smysl jen tehdy, když jsou zvoleny správné argumenty.
pokud je jenom nadneseno, že je něco špatně či dobře uděláno bez dalšího vysvětlení, může to být spíš plácání (tj. v případě "je to špatně" = urážka, v případě "je to dobře" pochlebování)
ano, shodneme se tedy na tom, že jde o hodnocení....ale jak si DOVOLUJE někdo tě hodnotit? To tě nevadí? ...ten fakt, že má někdo tu drzost tě hodnotit...ne za tvými zády, ale tobě do očí?
quote:
Originally posted by axel01
čistě ze subjektivního náhledu je pochvala mocným nástrojem motivace. většině lidí vyhovuje být pochválen (cítí se příjemně), což je má motivovat k dalšímu výkonu. chválení se proto používá ve škole i v zaměstnání. je to laciný trik, ale na většinu lidí to prostě funguje.
tohle je další z důvodů, proč nesnáším chválení -- jde o manipulaci...a vůbec je to věc nátlaku, ať už si to uživatel uvědomuje nebo si to neuvědomuje
shodou okolností..zrovna dneska mě jeden uživatel na csfd pochválil, že prej klobouk dolů před mými názory, argumenty a statistickým rozborem, který jsem na daných stránkách k jednomu tématu napsal. Problém je, že já mu teď nemůžu dát "po hubě" - těžko se mi (pokud bych chtěl) bude kritizovat nebo s ním v něčem nesouhlasit, po jeho přátelském gestu....a co je možná horší, svou pochvalou mi dělá nepřátele u těch, s kterými jsem diskutoval a oponoval jim. Jakkoliv to byla věcná diskuze, je možné, že nyní se zvrhne, že se vyostří tón...právě proto, že jsem si (ač nechtěně) získal "spojence", který je přitom "nepřítel" těch, s kterými jsem diskutoval. Jinými slovy, daný uživatel takovou pochvalou udělal -- bez ohledu na to, do jaké míry si to uvědomuje -- dvě špatné věci: 1. pokusil se ovlivnit mou nestrannost ve svůj prospěch, protože pokud bych ho chtěl nyní kritizovat, bude mi to zatěžko, 2. udělal mi "nepřátele", když ostatní diskutující označil nepřímo za předpojaté a nenormální...na rozdíl ode mne, když mě nazval normálním a nepředpojatým.
quote:
Originally posted by axel01
místo toho řeknou "to jsi šikovnej/hodnej, že jsi vynesl koš", příp. "jsi milý, jak mne líbáš na čelo".
jop, tyhle vyjádření jsou bezproblémová podle mě...stejně jako "mám radost, že jsi XXX" ap. Jde zjevně o subjektivní hodnocení (nenárokuje si objektivnost, explicitně nebo implicitně je řečeno, že je založeno na vlastních pocitech z daného činu), omezené na konkrétní událost (nenárokuje si všeobecnou platnost) a konkrétní čas (nenárokuje si neměnnost). |
| axel01 |
Posted - 14/07/2013 : 23:44:45
Otázky do pléna tedy jsou:
1. zda máte zkušenost s tím, co popisuji
2. jakými způsoby vyjádřit uspokojení nad někým tak, aby to nebylo neobjektivní hodnocení dané osoby
1. když někdo řekne, že něco dělám dobře či špatně, už je to hodnocení (kritika). otázka pak je, zda je tady hodnocení hlubší (má dobré argumenty) či nikoliv. je snadné plácnout "udělal jsi to špatně" a nenadnést, jak to mělo být dobře. stejně tak pochvala bez hlubšího opodstatnění nemá hodnotu.
pokud mne někdo chválí a odůvodní přesně, proč jsem to udělala dobře, vyjadřuje tím určité hodnocení, tedy pochvala je zpráva o tom, že to takto mám dělat i nadále.
to samé platí o vyjmenování důvodů, proč bylo něco špatně a možná možnost nápravy, jak věc udělat příště.
oboje spadá pod hodnocení, a to má smysl jen tehdy, když jsou zvoleny správné argumenty.
pokud je jenom nadneseno, že je něco špatně či dobře uděláno bez dalšího vysvětlení, může to být spíš plácání (tj. v případě "je to špatně" = urážka, v případě "je to dobře" pochlebování)
čistě ze subjektivního náhledu je pochvala mocným nástrojem motivace. většině lidí vyhovuje být pochválen (cítí se příjemně), což je má motivovat k dalšímu výkonu. chválení se proto používá ve škole i v zaměstnání. je to laciný trik, ale na většinu lidí to prostě funguje.
2. asi podle toho, jestli to má být objektivní nebo subjektivní. např. ve vztahu k druhému člověku (např. bratru, rodiči, partnerovi) těžko budu hodnotit jeho práci slovy "dneska jsi dobře vynesl koš, dobře jsi to nandal do té popelnice a úžasně jsi vložil do koše nový pytlík", příp. "dneska ráno se ti ten polibek na čelo povedl, nebyl ani moc mokrý a upocený jako obvykle". v obou případech to zní velice vtipně, ba divně. tyhle věci si asi nebudou rodiny předříkávat při snídani. místo toho řeknou "to jsi šikovnej/hodnej, že jsi vynesl koš", příp. "jsi milý, jak mne líbáš na čelo". zní to tak nějak víc lidsky.
v práci by nebylo na místě říct "jsi šikovná, že jsi vytvořila tyhle faktury". spíš se řekne "tyhle faktury jsi vystavila správně, jen tak dál", příp. "nevystavila jsi je dobře, tady je chyba, podívej se"...
nevím, co víc bych k tomu napsala, snad je to jasné....
_____________________________
Jdou dva staříci po silnici a najednou kolem nich projede na motorce bezhlavý muž.... Jdou dál a opět kolem nich projede bezhlavý chlap na motorce..... A když se to opakuje už po páté, ten jeden stařík říká tomu druhému: "Hele, Franto, nechceš si tu kosu dát na druhý rameno?" |
| kirmakX6on |
Posted - 01/07/2013 : 14:32:50
quote:
Originally posted by kirmakX6on
Otázky do pléna tedy jsou:
1. zda máte zkušenost s tím, co popisuji
2. jakými způsoby vyjádřit uspokojení nad někým tak, aby to nebylo neobjektivní hodnocení dané osoby
když to po sobě čtu, tak bych druhou otázku upřesnil - nejde o neobjektivitu, ta je samozřejmá (samozřejmě, že to bude neobjektivní) a nezajímavá (vůbec nevadí, že to bude neobjektivní)
2. jakými způsoby vyjádřit uspokojení nad někým tak, aby nešlo o hodnocení dané osoby |
|
|
