| T O P I C R E V I E W |
| kirmakX6on |
Posted - 26/12/2012 : 00:13:06
dělá se mi zle z přecitlivělosti lidí na tzv. "slušné chování", ze snadnosti, s jakou je ublížena lidská ješitnost, z maniacké touhy po uznání a honbě za sociálními "pohlazeními" (přímé i nepřímé pochvaly, lichotky ap.), absence jakéhokoliv nadhledu a sebekritičnosti....z toho všeho je mi zle, neboť to vede k děsným neefektivitám, kdy člověk musí, pokud nechce vzbudit pobouření a nenávistné reakce, jakýkoliv nesouhlasný názor nebo dokonce kritiku (pokud se k ní odváží) zabalovat do náznaků, nepřímých výpovědí, obalovat pochvalnými kecy a ujištěními, aby bylo nad slunce jasné, že si "kritizovaného" člověka jinak nad míru váží a jeho případná chyba vrhá jen lehký až neznatelný stín na jeho povšechnou dokonalost, kterou tak obdivuje ! To všechno
1. zabíjí čas (čas je přitom vzácná a cenná komodita...desetiminutová diskuze se pak roztáhne na hodinu...)
2. znechucuje (než dvě hodiny přemýšlet nad správnou formulací, raděj budu mlčet.....a např. chyba na wikipedii tedy zůstane, příp. člověk bude neinformován např. o tom, že mu smrdí z huby a ztrapní se apod. ...a pokud nemluvíme o kritice, ale jen o běžném nesouhlasu, názor bude nevyřčen, což často může vadit..např. na poradě bude ticho a porada bude neplodná, nebude generovat nápady, nebudou zváženy všechna pro a proti apod.)
3. devalvuje význam samotné kritiky (k čemu se vůbec namáhat a nesouhlasit nebo kritizovat, když daný nesouhlas zapadne v tuně lichotek a plytkých keců, takže nikdo ani nebude mít potřebu na daný nesouhlas či kritiku reagovat, neignorovat ji a vzít ji jakkoliv v potaz?)
4. ani člověk, který se o slušnost a takt bude snažít nemůže garantovat, že se mu povede vskutku nikoho neurazit
5. slušnost a takt se neobejde bez přetvářek a lží. (když jste nasraní, jediná upřímná reakce je poslat druhého tam, kam podle vás patří...)
...pro konkrétní příklad cituji tři pravidla z wiki-etikety:
2. Než něco zkritizujete, pochvalte – diskuse vždy začínejte nějakou pochvalou. Pokud tak učiníte, kritizovaná osoba nebude považovat kritiku za osobní útok a bude náchylná reagovat vstřícně na samotnou kritiku.
5. Kritizujte pomocí otázek – místo toho, abyste přímo napsali, že daná osoba se mýlí, je lepší se jí zeptat, jestli si je jista, že má pravdu. Např.: místo „Jízdní kolo nemusí být vždy jednostopé!“, lze napsat „Víte o tom, že některá kola mají tři kola?“
10. Dejte najevo, že jste pochopili argumenty – než začnete kritizovat, napište, že chápete důvody kritizované osoby (dokonce i když s nimi nesouhlasíte). Nepište „Není pravda, že…“, ale „Chápu Vaše argumenty, ale nesouhlasím s nimi, protože…“
přitom je mnohem efektivnější investovat energii do vlastní odolnosti než do snahy být (vždy) slušný a taktní.
Slušnost je potřeba také, řekl bych, především tam, kde lidé sami o sobě nejsou přesvědčeni a nemají valné mínění...mají malé sebevědomí. Jakákoliv slušnost je u takových lidí zbytečná -- pokud podvědomě o sobě člověk předpokládá, že je hodný kritiky...potom když upřímná reakce bude zabalena do neupřímných náznaků...na čas to takového člověka uspokojí, ovšem pokud se tyto "taktní" náznaky stanou standardem, začne být takový člově --- IMHO --- citlivý i na sebetaktnější vyjádření nesouhlasu nebo čehokoliv, co považuje za svou kritiku..proč? ..protože kdo podvědomě si myslí, že je hodný kritiky, ten tuto kritiku bude hledat a pokud ji nenajde, tak si ji "vymyslí" - iluzorně ji bude vnímat všude, kde to bude alespoň trochu možné, vše si bude interpretovat pro sebe nevýhodně atd. Jinými slovy, přehnanou taktností, slušností...zacházením s druhým v diskuzi "jako v bavlnce" se podporuje a zesiluje patologická citlivost u tohoto druhého... Přehnaná taktnost proto nikdy nemůže být ve výsledku úspšná, vždy ..nakonec..v dlouhodobém horizontu...selže.
Oproti tomu, pěstováním odolnosti může být úspěšné vždy (podle toho, jak dobře si člověk osvojí k tomu určené techniky apod.). Zefektivňuje komunikaci a zesnadňuje spolužití, neboť odhadl bych, že cca 50% všech rozporů a hádek vzniká důsledkem uražené ješitnosti a důsledkem přehnané samolibosti.
------
slovo na závěr:
Ač zakládám nové téma, nepokládám výjimečně žádnou otázku, neboť žádnou nemám. Tímto úvodním příspěvkem otevírám téma "slušnost/takt" a nabízím jej k diskuzi...pokud budete chtít k tomu něco dodat, souhlasit či kritizovat, směle do toho... |
| 5 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| neronis |
Posted - 29/12/2012 : 23:43:47
No vidíš, já bych řekl, že je to dobré, ale nedojedl bych to. Anebo bych nesněd ty hnědé sojové hovna. Když už se s něčím dělá, tak ji nechceš snad říct jak to má být, když ji za to vlastně ani neplatíš, ne? Protože topic potom není "polívka", ale jestli má pro tebe vůbec něco dělat.
Teda takhle jsem to měl vždycky já, máš méně patologickou rodinu.
V těch slušňáckých gestech se vždycky schovává nejistota z toho co může následovat když. Kdo se kolem sebe nemusí ohlížet, nemusí se ani chovat slušně. Kdo může šlápnout vedle každou chvíli (nebo si to myslí), bude nejslušnější ze všech. No a pro někoho jsou některé věci zkrátka pevně dané, mohl se na ně vždycky spolehnout, a tak se v rámci těchto možností chová podle svého.
Jsme jako naprogramované opice, ale nechápu proč tě štve tenhle nebo tenhle způsob chování. Ono možná všechno vyjde nakonec nastejno, protože když se člověku odstraní bariéry, které třeba celý život měl, začne se chovat podle svého, akorát to co se naučil bude používat jako svou strategii. Takže ten slušňák bude z pozice autority po ostatních vyžadovat, aby se chovali slušně.
---
Prý je to ještě jinak, když se chováš podle svého, ostatní se ti přizpůsobí. Akorát podle mě musejí chtít to samé nebo si myslet, že jsi v něčem lepší než oni.
Je spousta teorií o mezilidských vztazích. Njevětší problém je, že je nejjednodušší se vykašlat na okruh zájmů, které jsou člověku nějak nepříjemné. Protože když mu jsou nepříjemné a není mu nijak zřejmý důvod k čemu by je potřeboval, nebude se o ně ani pokoušet.
Proto když chceš aby s tebou člověk komunikoval, musíš se mu v první řadě přizpůsobit. Ženské ty v další fázi dělají nedostupné, aby za nimi ostatní běhali jako pejsci no a kdo chce, tak se soustředí na to co má rád nebo nějak preferuje.
---
Slušnost ale myslím není jenom osobní projev, když nad někým nemám navrch. Nebo když někoho potřebuju o něčem přesvědčit. Je to něco jako tolerance jiného chování nebo tak nějak |
| kirmakX6on |
Posted - 29/12/2012 : 19:04:04
quote:
Originally posted by neronis
Když každému vynadáš nebo si z něj uděláš srandu, vytvoří to akorát bariéru, která se bude opakovat pořád dokolečka. Mezilidské vztahy budou potom hodně "odolné", ale to všechno nakonec bude něco jako nový kodex, který když porušíš, budeš se cítit trapně, takže zase nějak odolný nebudeš.
Je padlé na hlavu chovat se jenom opačně oproti minulým generacím, protože to ve výsledku udělá to samé, jenom to bude vypadat jinak.
tady je jasně vidět, že jsme si nerozuměli. Spíš se podívej na ty už mnou uváděná doporučení slušného chování na wikipedii...jiný příklad
budiž tento (z jedné soukromé diskuze):
quote:
Ale já nevím, mně to stejně přijde "divný"... Jako nic proti tomu, to vůbec, myslím to v dobrém, jen mi prostě přijde nelogické, proč se na CYKLOvýlet hlásí NEcyklisté. Jak říkám, nic proti tomu, nemyslím to v žádném případě ve zlém, ale prostě mi to pořád nejde do hlavy... proč si necyklisté neudělají svůj vlastní necyklovýlet? Vždyť by to pro ně bylo určitě lepší a určitě by si to užili více než soužití s cyklisty, které pro ně musí být v jistém směru omezující... Prostě si nedokážu představit, že bych se přihlásila někam, kde se ostatní zabývají něčím, čím já se nezabývám, to by mě asi ani nebavilo...
Ale jak říkám, opravdu to nemyslím nijak špatně, jen ... jsem se tak trošku zamyslela
červeně jsou vyznačeny slušňácké žblechty. Veškerá informační hodnota daného příspěvku tkví v tomto:
"Proč si necyklisté neudělají svůj vlastní necyklovýlet? Myslím, že by to bylo ku prospěchu obou skupin."
..porovnej tyto dvě jasné věty s tím, co předvedla autorka příspěvku výše. Musel jsem přečíst násobně více balastu, kterej měl jedinou funkci »aby se ti necyklisté, co se tentují do cyklovýletů cyklistické skupiny, necítili dotčeni či odstrkováni, aby autorka snad nebyla nařčena z nějakých netolerantních hostilních postojů...«
v těch vztazích, jak jsem o tom mluvil...se to projevuje jinak. Patologickej příklad:
první (nenadšeným tónem): "co to je to hnědý v té polívce?"
druhá odsekne: "no co by to bylo! Ty nevíš co to je?" (přecitlivělá osoba si všimla nenadšenosti tónu prvního a výrok "co to je to hnědý v té polívce" pochopila jako že tazateli polévka, kterou mu uvařila, nechutná, konkrétně mu nechutná "to hnědé" (ve skutečnosti tazateli polévka chutnala, pouze dostatečně nevyjádřil v tónu zaujetí - nikoliv úmyslně). Místo aby odpověděla, odsekne. "První" to pak může brát jako kritiku sama sebe, že pokládá tak hloupý dotaz a nepoznal na první pohled, že "to hnědé" jsou sojový kuličky...a na tuto kritiku, zvláště pokud není odolný, může přecitlivěle a neadekvátně agresivně zareagovat pak např. takto:
první: "no jo, já jsem zapomněl, že ty seš geniální a víš všechno - víš co, polib mi prdel, když ze všeho musíš dělat kovbojku"
-> hádka právě vypukla...
Já osobně jsem podobné začátky hádek zažil milionkrát asi. Na začátku je domnělá kritika - místo aby se domněle kritizovaný ujistil, že je kritizovaný ("druhá" v příkladu se mohla zeptat "tobě to hnědé nechutná nebo proč se ptáš?" či ještě spíše měla své podezření ignorovat, neboť jednoduše neměla dostatek evidence pro takovou interpretaci...a měla předpokládat, že "první" se věcně ptá, protože skutečně neví, co to je a normálně odpovědět..), tak automaticky předpokládá nejhorší variantu a díky své neodolnosti a přecitlivělosti se okamžitě začne (obvykle zančně tupým způsobem) bránit (ve skutečnosti i kdyby první řekl "to hnědé je odporné a totálně to zkazilo polívku", tak není žádný důvod, aby se "druhá" nasírala nebo jakkoliv obhajovala...). "První" tuto obranu vyhodnotí jako bezdůvodný útok, nasere se a díky své tuposti a přecitlivělosti na kritiku vše vrátí i s úroky zpátky. Potom je již iracionální hádka o hovnu obvykle nevyhnutelná....
je ovšem pravda, že pocházím ze značně patologické rodiny, takže možná mé zkušenosti jsou značně netypické. |
| neronis |
Posted - 28/12/2012 : 12:00:33
Myslím, že záleží na prostředí, ve kterém vyrůstáš. Těch několik generací zpátky, vlastně jednu, byly hodnoty i prostředí vždycky tak nějak dané.
Něco jako když si koupíš MAC, nemáš z aplikací moc na výběr, ale ty co jsou k dispozici, jsou "nejlepší" a taky za ně zaplatíš. V Linuxu už musíš aspoň trošku vidět do střev a vědět co děláš.
Takže je třeba si pěstovat "odolnost" proti všem překážkám, které přijdou, protože se neustále opakují. Něco jako pes, který už dostal desetkrát výprask za stejnou věc, ji buď příště neudělá nebo aspoň nebude u toho výprasku kňučet, aby tě nasral.
Zkrátka odolnost si člověk pěstuje proti jasným a dopředu daným věcem, kterým chce jít z nějakých důvodů naproti.
Já jsem to myslel spíš tak, že je vhodnější dívat se na mezilidské vztahy jako na něco víc flexibilního. Časem už třeba víš, že si můžeš ostatní přizpůsobit svému jednání například povzbuzováním nebo tím, že jim svěříš jak jsi to myslel nebo nějakým sarkasmem, který je taky "vtipný".
K tomu člověk asi nějakou výchozí odolnost potřebuje, jenže co když odvede jeho pozornost od toho aby začal sám jednat trošku flexibilněji? Když každému vynadáš nebo si z něj uděláš srandu, vytvoří to akorát bariéru, která se bude opakovat pořád dokolečka. Mezilidské vztahy budou potom hodně "odolné", ale to všechno nakonec bude něco jako nový kodex, který když porušíš, budeš se cítit trapně, takže zase nějak odolný nebudeš.
Je padlé na hlavu chovat se jenom opačně oproti minulým generacím, protože to ve výsledku udělá to samé, jenom to bude vypadat jinak. |
| kirmakX6on |
Posted - 28/12/2012 : 00:00:07
quote:
Originally posted by neronis
kirmak, myslím, že ješitnost může být uražená jen když na něčem stavíš svoje sebevědomí a to něco ti dotyčný setře, je potom jedno jestli jde o nějaké náznaky nebo se to řekne napřímo... když je člověk zvyklý se chovat slušně a od ostatních tohle pokaždé očekává, tak ho přímá konfrontace spíš mine, protože si ji může vysvětlit jako barbarství nebo ji jinak deklasuje
to se mi zdá skoro jako detail, ani se mi nad tím nechce uvažovat...podstatné je to, že není správné, aby se lidi příliš srali s nějakou slušností..energii by měli věnovat jiným věcem, nikoliv ulísanosti formy toho, co sdělují
obsah má přednost !
...zvláště by to mělo platit ve vztazích. Na prarodičích pozoruju negativa z neuvědomění si tohoto poznání stále dokola....sem tam to vidím i v jiných vztazích.
quote:
Originally posted by neronis
Každopádně není podle mě třeba pěstování odolnosti
kdyby nebylo potřeba pěstování odolnosti, nemohlo by platit, že je to tak častá příčina problémů...
nebo ty to nepozoruješ? |
| neronis |
Posted - 26/12/2012 : 20:04:25
kirmak, myslím, že ješitnost může být uražená jen když na něčem stavíš svoje sebevědomí a to něco ti dotyčný setře, je potom jedno jestli jde o nějaké náznaky nebo se to řekne napřímo... když je člověk zvyklý se chovat slušně a od ostatních tohle pokaždé očekává, tak ho přímá konfrontace spíš mine, protože si ji může vysvětlit jako barbarství nebo ji jinak deklasuje
Každopádně není podle mě třeba pěstování odolnosti nebo soubor nějakých pěti protichůdných pravidel, prostě když chci být v něčem dobrý, směřuju svoje libido jinam |
|
|
