| T O P I C R E V I E W |
| Miloslav Bažant |
Posted - 02/11/2010 : 09:07:33
Existuje nějaký vztah mezi vnímáním času a biorytmy a jestli ano, pak jaký?
Aby bylo možno cokoliv posuzovat, či poměřovat,je třeba stanovit konstantu,příkladně oblet Země kolem slunce (rok) a tuto hodnotu pak dělit na části (měsíc, týden den ,hodina, secunda a zlomky secundy.Tím získáme pomocný pevný bod vzhledem ke kterému můžeme porovnávat.
Máme tedy základní čas a otázkou je,zda je tento čas pro všechny živé tvory konstantní a pokud není, co vnímání času ovlivňuje.
Výsledkem by měla být odpověď na otázku,zda je možno změnit své vlastní vnímání času, zda je možno vnímání času zpomalit, nebo naopak zrychlit. Je možno prodloužit si život změnou času?
Tato otázka vypadá velmi nesmyslně a jistě vzbudí dost silný odpor,zvláště když dodám, že správná odpověď může být ano.Ovlivnit své vlastní vnímání času je nejspíše možné a během života v tomto dochází ke změnám díky měnícímu se matabolismu.
Toto poznání je pro mne zcela nové, dalo by se říci ve stadiu náhledu ,ale ukazuje se zde určitá logická provázanost a ukazuje se řada indicií ukazující cestu k důkazům.
Otázka vnímání času byla otázkou filosofickou,ale pokud by se ukázal tento náhled správný, stalo by se téma vnímání času vědeckým přesným a dokazatelným.
Otázkou je, mám li obětovat čas na výklad tohoto náhledu,čili má li někdo o prozkoumání tohoto náhledu a tématu zájem.Pro mne to začalo být velmi zajímavým.
Sláva |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 02/03/2011 : 12:54:52
Neronisi.
Sktečně nevím,jen se mně v tom rýsuje nějaká logika. Nemyslel bych však na čidla , možná na délku nervových vláken neumožňující vyšší frekvence .To by mohlo být protože čím větší živočich, tím pomalejší je ten rytmu a imezi časem pro život se ukazuje úměra.Tím podstatným je dle všeho mozek ,který v určité frekvenci vysílá impulsy do sensorických nervů a právě díky těmto impulsům fungují nervová zakončení na podráždění.Takže mozek vydá impuls, ten je veden nervovým vláknem do nervového zakončení,při podráždění se přiblíží obal nervového zakončení k jádru a dojde k přeskoku úměrnému intenzitě podráždění a přiblížení obalu spojeného s vnějším prostředím a právě tak vzniká dle všeho ten bod jedna dané intenzity. Při poškození nervového vlákna dochází v místě poškození k "probíjení" čili vzniká bod jedna Hodnoty vyšší Q,či sto procent potence. To by logicky odpovídalo a dokonce to logicky odpovídá i třeba neuropatii,kdy dojde díky cukru k poškození izolave nervů. Lékaří tvrdí,že se jedná o nevratný stav,ale opakovanými prisnitzovými zábaly se místo prokrví a reonstruuje se ten izovalační obal a poškozený nerv opět funguje jak má. Toto není s mé hlavy,ale vysvětlení lékaře kterému jsem popisoval, jak jsem se tohoto problému zbavil. Neříkal, že to tak je, ale že by tomu tak mohlo být. Této logice to však odpovídá.Jsou li tedy nervová vlákna krátká při konstantní rychlosti impulsu,celý proces proběhne za krátkou dobu a do secundy těch impulsů může proběhnou více. Chci li jít s kuchyně do obýváku.trvá chůze krátkou dobu a mohu jít vícekrát za časový úsek, než když budu chodit do vedlekší ulice, že???
Jsou to bláboly. Nic není prokázané, vše je více fantazie než poznání,ale tak nějak každé poznání začíná a pak se někdy začne rozvíjet a upřesňovat. Na to již asi mít čas nebudu a ani dostatek energie.Kdybych byl mladý jako ty, asi bych neváhal.Jenže já jsem v tomto ohledu dobrodruh.
Sláva |
| neronis |
Posted - 01/03/2011 : 18:13:54
http://www.ted.com/talks/lang/cze/rives_tells_a_story_of_mixed_emoticons.html |
| neronis |
Posted - 01/03/2011 : 17:41:45
Možná je v této souvislosti nějaká uměra pravděpodobná. Asi je to tak, že se rychlostí vnímání a tím i délkou života specificky lišíme (ale pořád mi nedochází proč). To však znamená, že subjekty stejného druhu, které mají reakce různé a liší se v tomto od sebe diametrálně, používají ke vnímání jen jiné nástroje. Tedy takové, jež za podobné frekvence vnímání mohou reagovat jakoby zrychleně. Přičemž myslím platí, že toto samo o sobě může narušovat subjektivní vnímání času i tak. Když přemýšlím nad jednou věcí zdlouhavě a komplikovanou nebo příliš pečlivou cestou, přirozeně mi může utíkat čas rychleji.
Jestli se tak liší želva od jepice, nehledal bych v tom nějakou úměru se senzitivitou jejich senzorů, i když jako cesta to může být asi dobře. Spíš bych ale řekl, že je to druhové. Želva se zastavila ve své transformaci mnohem dříve než jepice, která mohla být předtím něčím co se prostě muselo naučit reagovat rychle. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 01/03/2011 : 16:20:46
Neronisi.
Malý velký? Já zatím na to nedokáži odpovědět.Želva není velká a ten rytmus má pomalejší (prý, pouze čerpán s internetu)než slon a žije déle než slon.Bohužel není možno se jí zeptat,zda vnímá svůj život jako dlouhý, nebo třeba podobně jako slon, člověk či třeba jepice.Je to nějaké divné a stále v tom vidím nějakou úměrnost.Pokud hodně odbočím. mohlo by to mít i souvislost s vnímáním světla.Možné je,že jepice vnímá světlo za hranicí našeho vnímání,ale vlastně šířka spektra může být stejná. To by mohlo být důsledkem té frekvence nervových impulsů. Mno já už to asi neobjevím,ale v budoucnosti by mohli lidé najít cestu k pochopení.To by však znamenalo,že je tomu ze světlem úplně jinak,než si lidé myslí a řadu dalších věcí.Jakých to mohu jen předpokládat,ale ne vědět. Jako téma je to zajímavé, že???
Sláva |
| neronis |
Posted - 28/02/2011 : 18:44:08
Slávo, ale orgány jako ledviny nebo slezina se přece "opotřebovávají" stejně rychle nehledě na vnímání času. Podle mě člověk nejčastěji umírá na degeneraci orgánů, ale mozek problém obvykle nebývá.
Subjektivní zpomalení času tedy není příčina ani následek délky života, ale něco co s tím prostě nesouvisí. Může to jakoby souviset jen tak, že jde o menšího tvora, který už svou stavbou žije ve zrychleném tempu. Prý za to může asi kyslík, který reprodukci buněk zkresluje jako koroze na železe.
Takže pokud je to o nějakých přímých vazbách v mozku a tréninku frekvence, je otázka co je to za hmotu. Zatím mám teorii, že jde o bílou hmotu, jež vlastně k jakýmsi rychlým neverbálním asociacím slouží. Docela by to chtělo vidět co se v mozku třeba hráče counterstriku děje, nějak odfiltrovaný od té emocionální odezvy jestli je to možné. Takže asi nějakým teploměrem těžko. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/02/2011 : 11:27:55
Okrefe.
Fakte je,že bych neměl mluvit o tom, do čeho mám sotva náhled,ale objevily se další indicie a tak moje další slova budou nezávazná, zatím nemám schopnost je dokázat,ale mohu říci,že je to tak trošku o něčem jiném. Ten srdeční rytmus je pouze vnějším projevem a ještě nepřesným,protože jej ovlivňuje řada dalších vlivů.Odpověď je spíše v oblasti procesu myšlení. Jak již jsem napsal,popisuji jev dynamický staticky,protože to jinak není reálné. Stav dynamický vzniká opakováním stavů statických v určité frekvenci po sobě a právě tato frekvence vnímání času určuje.Zatím ještě nevím, jak to vysvětlit a tak užiji pravítko jako model. U myši je ten rytmus sledu impulsů několikrát vyšší, než příkladně u člověka. Takže si představ pravítko pohybující se v čase a prostoru a ty vidíš vždy jen určité číslo dle té frekvence nervových impulsů. Takže bys viděl třeba jednotku,čtyřku, dvaanáctku atd. Myš by viděla každé číslo a jepice každou milimetrovou čárku. Stejný časový úsek tedy vnímá každý jinak. Až potud je to dokonce i změřitelné a prokazatelné i když u jepice by se to těžko měřilo. Dál jsem v této fázi pouze doměnky.Ono to totiž vypadá,jako by měl každý podobný počet těch opakování. Zatím to i mně připadá jako blbost,ale ono to tak nějak (nepřesně) vychází.Čím delší perioda té frekvence, tím delší je život a tím pomaleji je vnímán čas.Ta frekvence je příkladně u dětí rychlejší než u dospělách a seniorů a díky tomu dítě vnímá den jako mnohem delší časový úsek,kdežto u senirů ubíhá ten čas mnohem rychleji. Je zde úměrnost a kdyby se tím někdo seriozně zabýval, mohlo by se v tomto dojít k velmi zajímavým výsledkům. Já už to nevyřeším,protože na to nemám dostatek času ,energie ani vybavení.Přesto je docela dobře možné ten rytmus uměle spomalit a tím prodloužit život člověka oproti těm,kteří mají tu frekvenci v normálu. Takový spomalený člověk by vnímal svět kolem docela jinak. Den by pro něj byl věmově rovný třeba týdnu a asi by těžko chápal pro ostatní normální vnímání času.
Omlouvám se, jestli jsem někde popletl spomalení se zrychlením. Zatím v tom mám trošku guláš a stále se mně to plete.Jepice prožije za jediný den celý dlouhý život srovnatelný počtem těch period s lidským čili vnímá čas pomaleji.Člvěk těch perid za den má mnohokrát méně a tak stejný časový úsek čili den je pro něj krátším časovým úsekem. Takto by to mělo být správně.
V každém případě je čas vnímán subjektivně.Pro jepici je vjem dne jako třeba u člověka 60 let.
Je to zatím stále binec,ale s takových binců postupně vzniká říd.Je to začátek, víc říkat netřeba.
Sláva |
| okref |
Posted - 19/02/2011 : 17:06:13
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
...
1. Aby bylo možno cokoliv posuzovat, či poměřovat,je třeba stanovit konstantu,příkladně oblet Země kolem slunce (rok) a tuto hodnotu pak dělit na části (měsíc, týden den ,hodina, secunda a zlomky secundy.
Tím získáme pomocný pevný bod vzhledem ke kterému můžeme porovnávat.
2.Máme tedy základní čas a otázkou je,zda je tento čas pro všechny živé tvory konstantní a pokud není, co vnímání času ovlivňuje.
3.Výsledkem by měla být odpověď na otázku,zda je možno změnit své vlastní vnímání času, zda je možno vnímání času zpomalit, nebo naopak zrychlit. Je možno prodloužit si život změnou času?
...
Poměr trvání nějaké události či děje vzhledem k trvání jiné události či děje nazývám časem. (Ve vnímání je každá událost svým započetím již ukončena i v případě, že ve skutečnosti stále trvá - to znamená, že vnímání ukončuje. Zároveň je vnímání schopno rozšiřování - tedy, co v okamžiku ukončilo, dále poznává jako později ukončené, v případě, že vnímaná událost pokračuje.) Abych mohl provádět toto poměřování musím mít ve vědomí, v němž jedině se poměřování provádí, více než jednu událost. Záměrně říkám mít "ve vědomí" namísto "vnímat", neboť rozlišuji mezi uvědomováním si události prostřednictvím momentálního smyslového čití a uvědomováním paměťovým, kdy si vybavuji starší událost bez momentálního užití smyslů.
Z výše předestřeného chápání času vyplývají odpovědi na zadané otázky.
K bodu 2.: Jelikož je časovost všech událostí určena svým vlastním trváním vzhledem k trvání jiných událostí, je vnímání času objektivní, tedy pro všechny, kdo jsou vnímání času schopni, stejné. Tolik k objektivitě času. V případě subjektivity se mezi sebou těžko bytosti vnímající čas dohodnou, zda daná událost(např. den) trvala dlouho či krátce, protože poměřují k událostem vnitřním a paměťovým. Vnitřní událost je událost subjektem zrovna vnímaná, např. tlukot srdce,radost(i pocit jest událostí, neboť má ohraničené trvání), volní pohyb končetin, může to být i děj probíhající mimo tělo - vnitřní znamená spíše výběrový než-li nacházející se v subjektu. Paměťová událost je subjektivní událost vědomím dále nerozšiřovaná a vybavovaná ze subjektu pro vědomí. To, co činí problémy při dohadech o tom, jak dlouho posuzované události nebo událost trvala, je způsobeno neexplicitním vyjádřením všech událostí, vůči kterým se poměřuje. (Někomu se noc zdála dlouhá, protože jeho vnímání je zesíleno, tzn., že při výsledném posuzování v paměti může událost-noc naplnit velkým množstvím prožitých událostí. Jinému, kdo třeba jen soustředěně bez jiných vnímaných událostí, zíral na Měsíc, při výsledném posuzování připadala noc nesmírně krátká; samozřejmě za předpokladu, že vynecháme vnímání všech dalších událostí. A tomu, kdo spal, se noc zdála zcela nicotná.)
K bodu 3.: Vnímání času je tak, rychlé, jak rychlá je vnímaná událost. Rychlost události je její trvání v poměru k trvání jiné události či událostem. Délku života lze změnit změnou poměru k událostem, vůči nimž změna délky probíhá. |
| neronis |
Posted - 19/02/2011 : 00:22:47
Možná je to tak, že se ti nezpomalí vnímání času, ale jen zrychlí vnímání různých asociací, což může něco podobného navodit. Něco jako když hraješ hru, já si pamatuju naposledy na NHL2009, nahrát před brankářem tam, zpátky, tam a zpátky (a ještě si to v poslední vteřině rozmyslet) nebylo o tom, že bych měl najednou spoustu času na přemýšlení, ale spíš tak, že v tom minimu co jsem stihnul postřehnout, byly ony povely zkrátka ještě možné.
Pokud hledáš souvislost v tepové frekvenci, tak si myslím, že krev je jen o zásobování a teoreticky klidnější organismus může mít výhodu ve vnímání jakýchsi podprahových postřehů. Ale to je spíš na nějakou laboratorní práci, tohle fakt těžko hodnotit. Jinak u zvířat to tak jistě bude, ale velmi pravděpodobně bych to přisuzoval spíš nějakým zkráceným drahám v mozku nebo tak nějak. Nechce se mi věřit, že by krev fungovala jako benzín, kdy šlápneš na pedál a vše je najednou rychlejší. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 13/02/2011 : 11:07:51
Neronisi.
Vše je jinak.Stále si to nějak pletu,takže upřesním vztah mezi biorytmem a časem a stejně by se dalo říci mezi tepovou frekvencí a časem,protože právě tím se ty biorytmy projevují.
Takže čím jsou biorytmy a tepová frekvence vyšší,tím pomalejší je vnímání času a čím jsou pomalejší,tím rychlejší je vnímání času.Tohle je takový zmatek, že v tom neustále bloudím.Takže třeba jepice má biorytmus velmi rychlý a během jednoho dne prožije celý dlouhý život.Člověk má biorytmus pomalý a tak čas vnímá jako rychlejší.Dokonce myslím,že by bylo možno vytvořit vzorec a třeba by vyšlo, že čas vnímaný jepicí v životě dlouhém jeden den je stejně dlouhý,jako čas vnímaný člověkem za celý život.
Zajímavost ukazuující, že tato souvislost biorytmu a vnímání času ergo délky života není ničím zcela neznámým jsou jogíni,kteří dokáží spomalut sví biorytmy natolik,že se mohou nechat pohřbít a po době,kterou by normální člověk nemohl přežít vykopat.Jejich biorytma jsou spomalené a všechny potřeby organismu se k tomu přispůsobí včetně potřeby kyslíku.Jogín by nejspíše potvrdil,že to byla vjemově záleřitost několika minut a ostatní by tutéž dobu vnímali jako několik dnů.
A právě k čemusi podobnému dochází u mne,když mně není dobře.Den vnímám jako velmi krátký časový interval až do doby, kdy potíže ustupují.Pak se vrátím do normálu a doktoři nechápou, co se se mnou děje. Je to zajímavé,protože jsem totéž dělal odjakživa,či co pamatuji,ale teprve nyní se v tom ukazuje jakási zákonitost.Jinak jsem byl v nemocnici kvůli zápalu plic, který vyvolal infarkt.Prosvítili mne jako pukavec a našli ten tumor a metastázu.Můj internista se tomu smál,protože totéž našli před třemi roky, strašili mne tím a on mně dal lék na odvodnění a tumor beze stopy zmizel. Takže se smál že opět nějaký doktor naletěl. A tak mně dal klid a lepší pocit i kdyby se tentokrát mýlil on.A to je na něm tím suprovým. Ostatní by do mne strkali hadice s kamerami,odštipovali vzorky tkání,ozařovali operovali, podrobili chemoterapii a vlastně by pak život nai za to nestál - samé nepříjemno. Takto jsem pocitově téměř zdravý a žiji stále naplno.
Jen s jedním si nevím rady. Když trpím, navodí se mně to zrychlení času samo, jen se jaksi schoulím do sebe.Když nemám problém, nedokážu totéž navodit.A tak je pro mne těžké dělat pokusy. Navíc v tomto je každý pokus neprůkazný. Nikomu nemohu ukázat své vnitřní hodiny a to jak rychle vnímám čas.Kdybych byl výzkumníkem, mohl bych toto skoumat a porovnávat u zvířat.Výzkumníkem nejsem.A tak mně zbývá pouze role provokatéra,který může pčivést někoho kompetentnějšího k směrovanému hledání.'Cili je to stejné jako vše ostatní.
Sláva |
| neronis |
Posted - 12/02/2011 : 13:37:04
http://www.southparkonline.eu/a1-seria/a1x11/ |
| neronis |
Posted - 12/02/2011 : 11:25:44
Slávo, zkus si vzpomenout na své subjektivní vnímání času těsně před koncem oné léčby. Řekněme přesně v nejzazším místě kdy jsi ještě nevěděl jak dlouho tam budeš, ale přitom si tam už třeba dva týdny byl. V danou chvíli ti toto období podle mě mohlo připadat jako věčnost. Pokud ne, patrně sis k tomu pobytu vytvořil nějakou oblibu (pěkné sestřičky).
Mířím k tomu, že každý subjekt má podle mě tu vlastnost přisuzovat určitému období nebo zkušenosti podmínky, jež se vztahují k současně prožívaným zkušenostem. Takže pokud si se vrátil domů k ženě a dostal si už minimálně 2x ráno kávu s koláčem, můžeš tuto zkušenost vyhodnocovat jako překonanou, tímpádem kratší navzdory tomu co sis o ní v dané chvíli myslel. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/02/2011 : 10:32:40
Neronisi.
Ono to funguje.Byl jsem tři neděle v nemocnici a dle svého zvyku se v takových chvílích schoulím do sebe a v takovém stavu to přečkám.Nyní jsem to analyzoval a zjistil,že tím zpomaluji své biorytmy a stejný časový úsek vnímám jako dobu mnohem kratší. Začínám s tím experimentovat, učím se zpomalovat a zrychlovat své biorytmy a tím zrychluji, nebo spomaluji vnímání času.Jen je to opět sada informací nepřenosná,čili je to vše neměřitelné a subjektivní. Jenže je možno sledovaz vedle toho i ostatní živé tvory,rychlost jejich srdečního rytmu vzhledem k délce života.Spolu s těmi experimenty docházím k názoru,že to vše odpovídá a funguje.Zpracovávat to nehodlám, na to nemám energii,ale vědcům bych toto téma vřele doporučoval a ukazuje se v logice i propojení na fyziku hlavně teorii o rychlosti světla.
Já již nechci pouště myšlenky do tak rozsáhlých kombinací,ale ukazuje se zde okno k veelkým poznáním, to říká můj náhled.
Sláva |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/02/2011 : 10:17:03
Neronisi.
Nevím, možná tomu tak u filosofů je,ale já jsem spíše analytik a nikoliv filosof.Anální sex je pro mne díky analýze pohnutek vedoucích k takovému jevu pouze jeden ze spůsobů onanie a tak mne vůbec nezajímá.Nezajímá mne tedy ani to,čemu říkám filosofická onanie,čili neplodné kdákání o tom, co bylo dávno vysloveno a dávno bylo poznáno, že jde o omyl.Pokud filosofie,pak současná odpovídající světu který je dnes a soudobému poznání příčin a následků,či ještě lépe posunutí této hranice.To je skutečný a plodný sex.Homouši jsou pro mne pouze skupinou lidí nahrazujících sex vzájemnou onanií a stejnými homouši jsou pro mne neplodní filosofové hrabající se pouze v tom co bylo aby vypadali mourře a vzdělané.S těch nic nového nevznikne,pouze jejich sebevědomí a jejich já stopoří či dojde k orgasmu,při kterém se dívají kolem, jestli všichni koukají.
Sláva |
| neronis |
Posted - 14/11/2010 : 10:48:06
Zkusím to jinak. Řekněme, že bych měl zájem prodávat něco, co moc na odbyt nejde, ale má to jakousi společenskou hodnotu. Třeba nějaké pseudofilosofické-pseudopsychoanalytické teorie a pojednání. Protože jde o obor, který se motivační analýzou a těmito věcmi také zabývá, mohl jsem dospět k názoru, že ten, kdo se tyto věci snaží vyhodnocovat kvůli nějaké podvědomé formě uspokojení (přední laloky), jako například nějaký společenský význam, touha vítězit nad druhým za nevyrovnaných podmínek (závist) a tak, no tak jsem přišel na to, že bych vymyslel hovno, protože tyto podvědomé mechanismy jsou úplně k hovnu.
Filosofie je totiž specifická tím, že sama sebe limituje jakýmsi perverzním zápalem, který už z principu evokuje. Vysvětluju si to tak, že je každý filosof v podstatě napůl zakřiknutý buzík nebo úchyl, který má zvrácenou touhu v hrabání se v lidské mysli, což má na něj přirozeně vliv, protože s podobným přístupem společnost při své výchově (role matky, otce) a tak nepočítala. No a co si člověk může tak maximálně vybrat je to jakým směrem se jeho perverze vydá. Tady dost dobře nevím jak to funguje, protože je to pro mě dost nechutný obrázek pokaždé když se nad tím zamyslím, ale obvyklý model je hipísácký buzerant, který pečuje o nějaké ideály, protože se mu líbí dělat s nimi anální sex.
Teď trochu přeháním, ale když si ty extrémy odfiltruješ, tak bys mohl dostat zhruba obrázek jak to funguje. No a toto všechno směřuje k tomu, že se člověk soustředí především na svou perverzi, nikoli na eventuality nebo racionální předpoklady jako takové.
No a v takovém případě by mi bylo jedno, kdybych dokázal vymýšlet něco, v čem ostatním brání jejich obliba v análním sexu. Protože bych si uvědomil, že se můžu soustředit v podstatě na cokoliv, tedy budu preferovat především cestu, která reálné a okamžité předpoklady pro zajištění finanční budoucnosti má. Všechno ostatní je jen koníček, protože kdyby to bylo jinak a ten postup by nedával smysl vzhledem k pudu sebezáchovy a dalším možnostem, znamenalo by to, že bych se musel začít uspokojovat v tom jediném co by mi zbylo, a to je perverzní anální masturbační sex. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 14/11/2010 : 09:43:24
Neronisi.
Plánovat si můžeš kde co,ale vždy tě bude nějaká maličkost překážet v dosažení cíle a ta maličkost pro tebe bude nepřekonatelná. Pak přijde nějaké pako, které neví kolk je jedna a jedna .Ty se budeš dívat,jak mu to jde, jak na tom bohatne a jak se na tebe dívá skrz prsty,protože on je ten úspěšný a ty jsi pako.
Pokud toto nedokážeš vydýchat,pak se dej na havíře, nebo bezdomovce, jinak se s toho zblázníš. Tím nejlepším je dát se na důschodce. Potom tě chodí peníze poštou, přestane tě zajímat tvoje společenská úroveň a vše máš na háku. Potom se směješ, jak nějaký aktivní bojovník na tebe hází hnůj a třeba ho ještě dráždíš aby tě lépe bavil svou bojovností.
Problém je v tom, že důchod dostaneš většinou tehdy,když jsou tvé biorytmy pomalé,čili čas tě běží rychleji.Prostě se probudíš a už abys znovu odestýlal postel. Takže se začneš zabývat tím,jak biorytmy zrychlit a své vnímání času spomalit a to tě pohltí i tu trošku času, které máš. 
Sláva |
|
|
