| T O P I C R E V I E W |
| okref |
Posted - 05/12/2009 : 19:59:15
Uvítám podnětné komentáře, které rozvinou následující poznámku.
Filosofování je vytváření všeho myslitelného. Všichni, kdo myslí, filosofují. Filosofie je vymezena jedinou kategorií, tou je svobodná tvorba myšleného. Všechno, co mysl myslí, vytvořila ona sama. Vnější poznatek se od původní myšlenky vůbec nijak neliší. Takzvaný vnější poznatek nelze vůbec pojmout bez toho, aby byl předem myslitelný – bez toho, aby byl předem vymyšlen. Není ve smyslech nic, co dříve nebylo v mysli.
Říkám, že nikdo nemůže poznat něco, aniž by to dříve nemyslel. Není to spíše tak, že myšlené přichází zároveň s vnějším poznaným? Samozřejmě by to tak mohlo být. Pak by se myšlené muselo považovat za vnější a předem připravené k tomu být na dosah tomu, kdo se rozhodne myslet. Myšlenka by v této podobě nebyla tvorba, ale vsávání nebo přebírání. Proti tomu bych měl jedinou námitku: dříve než se poznatek objeví ve filosofovi, není k nalezení nikde jinde. Co tedy znamená, že poznatek, který jsme viděli nejdříve jen v mysli, najednou vystupuje a vypadá, jako by existoval nezávisle na nás odpradávna ve vnějším prostoru. Odpověď: jakmile je myšlenka vytvořena, stává se reálnou. Reálnou však jen do té míry, že nikdy neopustí svého filosofa. Co to má znamenat „do té míry reálnou“. Neznamená to totéž jako říkat: myšlenka je skutečná pouze pro filosofa a reality se vlastně nijak nedotýká? Ne, znamená to: myšlenka je skutečná pouze pro filosofa, protože skutečnost není pro nikoho jiného než pro filosofa. |
| 1 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 06/12/2009 : 13:08:51
Není ve smyslech nic, co dříve nebylo v mysli.
OKrefe.
Toto neodporuje ani PAM.Pokud rozdělím dynamický jen na po sobě následující statické,pak ten prvý statický blok není rovný vědomí.Teprve když je polárně uložen do paměti a dojde k jeho ozvěně, tato teprve je rovna vědomí. Čili nejprve to musí být v mysli a teprve poté je to vnímáno jako smyslový vjem rovný vědomí. Takže s této podstaty toto vychází až po nejkomplikovanější myšlenky, čili máš pravdu.
Říkám, že nikdo nemůže poznat něco, aniž by to dříve nemyslel. Není to spíše tak, že myšlené přichází zároveň s vnějším poznaným?
To vnější poznané je to co již bylo myšleno, takže tato otázka dle mého názoru není dobře postavená. Mám však dojem, že to vnější poznané je označení pro to co je dané,aniž by bylo myšleno a člověk to myslí pouze odhaluje. Takových příkladů by bylo dost a dost. Rovnal se součet čtverců nad odvěsnami čtverci nad přeponou u pravoůhlého trojůhelníku před tím, než to Pythágoras myslel a sformuloval? Zcela jistě ano.Atom také existoval dříve, než jeho existenci odhalil člověk. Pokud tímto myslíš to vnější,pak ano, ale s tím, že pro člověka toto existuje až poté, co toto myslel a poznal.Pro svět toto existovalo vždy, dokonce i před tím, než na Zemi vznikl život.
Na to ostatní bych dodal jediné. Vše možné existuje pro svět,ale pro člověka pouze to co myslel a poznal a nemusí se jednat o filosofa zaměřením.Pro člověka však navíc existuje i to co neexistuje pro svět, protože si to člověk v mysli vytvořil a myšlenému uvěřil, příkladně bůh, nadpřirozeno,posmrtný život a podobně.Pro filosofa by se mělo stát tím podstatným to co existuje pro svět.Svoboda myšlení však vede zákonitě i k tomu co pro svět neexistuje ,ale pro člověka ano.
MB |
|
|
