| T O P I C R E V I E W |
| Junkyard |
Posted - 22/07/2006 : 21:25:29
Pročpak se mi asi zdá, že filosofie zabíjí umění a umění nepěstuje filosofii? Není to snad špatným určením pojmů?
Setkávám se s docela banálními míněními, každý den... je to až k neuvěření kolik prázdných slov a kolik zbytečně lhajících mínění a domýšlivosti se objevuje. Vždycky mě napadá, máš pravdu? Nevím a hledám...
Jednou odpoledne, minulý týden asi dvě hodiny po poledni mi říká jedna holka, která studuje umění a zajímá se o něj, že Andy Varhol pěstoval obrovskou filosofii. Já se podivil a říkám, jak to víš? Že by snad v jeho dílech někde byla uvězněna filosofie? A kde? Proč ji nevidím? A ona se na mě podívala tak zle... Bavili jsme se o tom, co je to umění, o vlivech, které působí na člověka, když jej afikuje umění. A ona mi říká, že je to filosofie. Já se hned zamyslel a říkám si, sakra vždyť když mluvím o filosofii, tak moje cesta myšlení je nejprve jakoby rozmanitá a až před jedinnou pravdou až před svým cílem se zůží a tam zůstane mé vědomí i myšlení a možná i má duše. Zatímco, umělec ví kam jde, co udělá i v největších halucinacích tvořivosti má jakoby jen svoji pravdu. V tom spatřuji i rozdíl - jakmile mám svoji pravdu neznám filosofii. Jakmile vstupuji do pravdy ze všeobecnosti jako poznání dojdu k cíli. Dogmatismus a zásadovost je krásná a funguje ve společnosti, bežnosti i povrchnosti vnímání.
A co ty? Rozlišuješ filosofii a umění? Jestli ano, určitě víš, co je filosfie a co umění!
|
| 13 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| harleyka |
Posted - 04/09/2006 : 21:27:48
Chtela bych se vyjadrit k uplne prapuvodnimu tematu. Myslim, ze umenim lze vyjadrit filosofii a filosoficky pak lze vyjadrit i umeni. Kdyz se rekne slovo umeni, vybavi se mi v hlave siroka paleta napadu, kreativnosti a originality, podana ruznymi zpusoby. Je nescetne mnoho zpusobu, jak vyjadrit umeni - malbou, architekturou, sochami, hudbou, tancem, knihami... Pokud jde o malbu, myslim, ze drtiva vetsina obrazu nam neco rika. Prinejmensim ze sebe vyzaruje naladu umelce. A pokud ma umelec snahu vyjadrit svou filosofii obrazky, myslim, ze se mu to muze podarit. Samozrejme, je tezke z obrazu pochytit vse, a uplne vse asi tezko nekdo pochyti, ale jsem si jista, ze s pohledem "do hloubky" muzeme najit to, co hledame.
V hudbe je to, dle meho, tezsi. Lide uz si prilis zvykli na to, ze poznavat veci pomoci zraku je mnohem jednodussi nez pomoci usi - ocima se divame, kdyz se chceme "zahledet" reknem ted a bum, zaostrime, vidime. Ale usi, s tema se musi opatrneji. Pri poslouchani, ci jeste lepe naslouchani, se musimesoustredit, a to je prave problem, na ktery narazime.
Kdyz posloucham hudbu, at uz je jakakoliv, dechovka ci metal, vzdycky vyjadruje opet nejakou naladu (a jsem si jista, ze hudba do jiste miry ovlivnuje sve posluchace). Pokud se clovek zaposloucha (mam ted na mysli instrumentalky, napr. vaznou hudbu), opravdu se soustredi, muze prijit na to, co si skladatel mohl myslet, proc si to myslel a jak k tomu dosel. Jde to tezko, u nekterych skladeb hure, u nekterych lepe, ale da se. A jista filosofie tam je. Kdyz uznavam, ze je spravne vrazdit lidi, je to ma filosofie, filosofie meho jednani, hudba mnou slozena bude nejspis agresivni, s pocitem zabijeni cloveka, a i v klidnych skladbach bude jakasi nevrazivost...
Pokud jde o pisne, tam je to jednodussi - mame slova, a ty dokazou mnohe. Takze neni pochyb...
Mohla bych pokracovat, ale obrazy a hudba me ovlivnuji asi nejvic. Tanec mam sice take moc rada, ale ten vlastne vychazi z hudby, takze by to bylo zbytecne rozebirat. A knihy, basne... Slova... To je jasne.
U bodu dve, jak vyjadrit filosoficky umeni... Proc ne? A docela jednoduse: staci se zeptat, co vsechno je mineno slovem umeni, komplexne, proste obecny vyznam tohoto slova. Kdyz uz jsme u toho... Co pro Vas predstavuje umeni? Povazujete jej za dulezity prvek Vaseho zivota? Vytvarite sami nejake umeni? Jake?
A tak se ptam a strop otazniku neustale visi nad mou hlavou... |
| Hirundo |
Posted - 04/09/2006 : 16:07:32
Příspěvek od Ondry do této diskuze se mi velmi líbí a musím s ním souhlasit.quote:
Originally posted by Junkyard
Posílám to sem za Ondru.
Filosofie stojí nade vším,protože hledání pravdy a objevování řádu a zákonitostí skutečnosti je nejvyšší lidskou přirozeností a ať už si to člověk uvědomuje nebo ne,i smyslem jeho existence.Vštěpování si základních filosofických hodnot je naprosto nezbytné a je odrazovým můstkem k pochopení a správnému nasměrování člověka na jeho životní dráze.Bez hledání pravdy je jeho život blouděním bez konce a plný chyb,kterými si sám,ve své hlouposti,škodí a nechává se jimi srážet na zem znovu a znovu.Umění je,ač sám jsem muzikant,řekl bych hodnotným kořením a skvělou inspirací,ale neměl by mu patřit hlavní zájem v našem životě,a to hlavně proto,že času je,jak všichni víme,zatraceně málo na to,aby jsme ho investovali do věcí méně podstatných,i když krásných.Nicméně umění ve všech formách,jde-li vskutku o umění a ne o slávu či profit,nám pomáhá svojí krásou vnímat na citové bázi svoji sounáležitost s celým vesmírem a boří svojí silou tělesnou vymezenost člověka v prostoru.Navíc nás inspiruje a přímo pobízí k filosofii a k hledání řádu a pravdy,které jediné z nás mohou učinit skutečné lidi.Umění nás vybízí ke ctnosti a rozpomínáme se,díky jeho sugestivní působnosti,na náš vztah k veškerenstvu,tedy na to že stojíme naroveň a jsme spojeni s každou rostlinou,zvířetem,lidskou bytostí,hvězdou a vším vůbec v nekonečné Inteligenci komplexní skutečnosti.Je-li filosoficky orientovaný člověk čas od času navíc ve styku s krásou umění,jeho úsilí a pátrání po pravdě se umocní,zintenzivní a jeho plný a šťastný život se stane vskutku blaženým.
|
| Hirundo |
Posted - 04/09/2006 : 16:03:50
Pokusím se Vám odpovědět na Vaše otázky. Ještě než se však k tomu dopracuji, rádbych Vás poprosil o vzájemné vykání. Pro diskuze na internetu (a nejenom pro ně) je to sice neobvyklé, ale pro mě v soužití s lidmi a vzájemné sebeuctě nezbytné.
Já ducha neoslavuji, jen vnímám pravou podstatu svého já. Rozum je poután na hmotnost a čas. Rozumem nelze proto uchopit nic, co jest nad tyto hranice. Vše, co je uchopené jen rozumem také s pozemskou smrtí člověka přijde do rozkladu. Jenom to, co člověk opravdu prožije, co se mu "vryje do duše" to si uchovává pro svou zralost ducha.
Jestli konám někdy zlé? Ukažte mi někoho, kdo někdy nekonal. Ukažte mi někoho, kdo nechybuje. Avšak záleží na tom, jestli se svými chybami pracuji, poučím se z nich, jestli se je snažím odstranit, abych byl lepším člověkem a tím ušlechtilejším, lehčím, nebo jestli zlo konám úmyslně, cíleně, vědomě, ať už z jakéhokoli důvodu. My, lidé, jsme tu proto, abychom v každodenním prožívání poznávali sebe sama, poznávali působení Zákonů Stvoření a vřadili se do nich. jedině tak můžeme nabýt svého vědomí, uvědomění si sebe sama, abychom se mohli navrátit do svého původního domova - Ráje. Kdybychom byli dokonalí, nebyli bychom již na této zemi.
Jestli to zesměšňuje i mě. Na to Vám odpovím jedním příslovím. "Podle sluhů pozná se Pán." A můj Pán se nenechá posmívat!
Stvořitel je ve všem, ale tato představa je u mnoha lidí milná. Ne On osobně, ale Jeho tvůrčí Síla, která vše oživuje. Tato Síla je však neutrální a teprve člověk zde na zemi jí dává formu. Je tedy čistě na něm, užije-li ji k dobrému, nebo ke špatnému. To je ta svobodná vůle, o které se horlivě diskutuje na tomto serveru i v jiné diskuzi.
Z výše psaného tedy vyplývá, že já nejsem Stvořitel. Já Ho však mohu dnes a denně poznávat prostřednictvím působení Jeho Zákonů, které On do Stvoření vložil. Ty neochvějně a přesně působí. Nazvat je můžete i přírodními zákony, nebo fyzikálními, je to totéž. Působí ve všem. A to mi dává neochvějnou jistotu v Jeho Dokonalost a Spravedlnost. |
| Hirundo |
Posted - 16/08/2006 : 13:01:17
Dobrý den,
i já Vám děkuji za odpověď.
Ovšem ani mně to nedá nereagovat na to, o čem píšete. V podstatě se to vše týká jednoho - svobodné vůle člověka. Vezmu to ale postupně.
Co se týká Vaší přezdívky, zvolil jsem k Vašemu oslovení důraznost. To však neznamená, že tato jediná forma upozornění druhého je správná a jiné není.
Je mi jasné, že všichni neuznávají, nevyznávají tytéž hodnoty, co já. Já to od nich ani nevyžaduji, nenutím je do toho, neboť takto by sami tyto hodnoty stejně nikdy nepochopili a nemělo by to pro ně žádný význam. Považuji však za naprosto nezbytné, jsou-li tyto hodnoty snižovány nebo dokonce zesměšňovány, na tuto skutečnost upozornit a to třeba i důrazně. Píšete, že každý má právo zesměšňovat. Ano, to má. Na základě již výše zmíněné svobodné vůle každého z nás. Každý se může rozhodnout, bude-li dobrý, nebo zlí. Já však ze svého názoru neustoupím a nadále jsem přesvědčený o tom, že ten, kdo takto zesměšňuje, dává tím najevo jen svou omezenost, své povýšenectví a nadutost. Poctivý a v sobě spravedlivý člověk, byť tyto hodnoty neuznává, tuto formu nikdy nezvolí. Zesměšńování je forma nesouhlasu pro ty, kteří sami nemají ostatním co hodnotného nabídnout. Přitáhnou k sobě svým jednáním jen stejně omezené lidi jako jsou oni sami. Děje se tak na základě zákona přitažlivosti stejnorodého. Jistě znáte pořekadlo: Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
Se svobodnou vůli každého člověka je však neodmyslitelně spojeno i to, že za svá rozhodnutí sklidíme ovoce, že za ně nesem plnou zodpovědnost. Toho se většina lidí dnes velmi bojí a mají proč. Za dobré chtění dobré, za zlé zlé. A to vždy zesílené. Stejně jako z jednoho zasetého semínka pšenice vyroste klas s několika dalšími semeny. Není to nic jiného, než o čem hovořil Ježíš, když pravil: Kdo seje vítr, sklidí bouři. Vše se k nám ve zpětných účincích vrací. Moudře o tomto také hovoří i mnohá lidová přísloví, z nichž uvedu jen jedno: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. To jsou zákonitosti, které je možné spatřovat i v přírodě. Nestává se totiž, že zaseje-li někdo bodlák, sklízí pšenici.
To, že se nehodneme, je v tom, že jak jste uvedl, Vy vidíte nejvyšší princip v rozumu, což je dle Vašeho názoru absolutní měřítko morálky. Já podstatu člověka nevidím v rozumu, ale lidském duchu. Ten oživuje tělo, tedy i mozek, jehož produktem je rozum. Aby člověk poznal, co je správné a co není, k tomu je vybaven, narozdíl od zvířat, citem. Ten k němu promlouvá a prostřednictvím svědomí k němu hovoří. A toto je dle mého přesvědčení měřítkem morálky. Nechci Vám nutit svůj názor. Jenom se Vás na něco zeptám - kam si ukážete prstem své ruky, když hovoříte o sobě? Nebo když se např. někoho tážete: Já? Jsem si jistý, že na hlavu ne. Za tu se chytnete např., když něco rozumového spletete. Kdyby byl hlavním měřítkem rozum, proč nás tedy nepálí svědomí v hlavě, ale máme svíravý pocit na hrudi v oblasti sluneční pleteně?!
Jsou věci, které rozumem uchopit nejdou, např. láska. Že šel vývoj lidstva směrem, kdy se lidé snaží všemožně zahlušit své svědomí a tím i cit, čímž přebujelo tak rozumové myšlení, to je věc druhá a na delší povídání, mate-li zájem.
Píšete, že všichni lidé jsou si rovni. Ano. Ale před kým? Před Stvořitelem.
Co se týká mysli druhého člověka - napadá mě nedávná doba II. svět. války, kdy v rozpínajícím se nacistickém Německu byste se jen těžko mohl spolehnout na uplatňování svých hodnot, pokud byste tedy zrovna s myšlenkou nacismu nesympatizoval. Každý člověk, pokud chce, dokáže poznat, co je správné a co není a svobodně se rozhodnout. K tomu zlému se většinou přiklání chladná kalkulace rozumu. Nacismus se rozrostl jenom díky tomu, že mu dobří lidé neodporovali.
Nikdo také nemá druhému dělat něco, co je mu nepříjemné. Když Vám někdo bude stále šlapat na nohu, taky mu řeknete, ať to nedělá, že Vás to bolí.
Já nenechám Stvořitele posmívat, protože tím bych ho zapřel. Jak pevná by pak byla moje víra?!
I já Vám děkuji za odpověď. |
| Godfather |
Posted - 10/08/2006 : 13:05:45
Jsem rád, že se problém vyjasnil, omluvu pochopitelně přijímám a děkuji.
Dále ovšem musím oponovat já Vám. Souhlasím s Vámi, že člověk, který by byl záměrné urážlivý ve volbě přezdívky, urážel jen pro urážku, je dle mého malý a bude pro mě taktéž obtížné prokazovat mu úctu. Souhlasím s Vámi, protože v této otázce přijímáme stejné měřítko.
Ale to nemusí platit u každého. Žádný imperativ kromě toho, že všichni lidé jsou si rovni, nemůžeme uplatnit pro každého. Pokud někdo zvolí urážlivou přezdívku, můžeme ho svými nejlepšími argumenty přesvědčit, aby tak nečinil, a pokud to nelze, řekneme: „Každý si zaslouží tolik úcty, kolik jí prokazuje“. Nicméně nemůžeme předpokládat, že všichni musí být poslušni našich hodnot, že musí přijmout naše měřítko. Dokonce platí, že žádný člověk není povinen prokazovat komukoli a jakékoli hodnotě úctu, pokud se nedomnívá, že jí zasluhuje.
Musíme pochopit tento fakt, že naši představu slušnosti nikdy nemůžeme vnutit někomu, kdo ji odmítá. Píšete: „To, že ještě něčemu nevěřím mě v žádném případě neopravňuje k tomu toto zesměšňovat.“ Ale já tedy tvrdím, že každý člověk má právo zesměšňovat. Protože je člověk, protože smí myslet a mluvit, jakkoli uzná za vhodné. Naším právem potom je posoudit tohoto člověka podle jeho slov a uvážit, jakým způsobem s ním jednat. Je naše právo soudit jeho činy, jak uznáme za vhodné. Protože jsme lidé.
Vy máte na vaši reakci plné právo, když daného člověka napadnete. Přesto bych byl rád, kdybyste vzal v úvahu, že tento člověk nemusí uznávat tytéž hodnoty jako Vy a nepřicházel s předpokladem, že musí prokazovat úctu myšlenkám, které neuznává. Ptal jste se „jakým právem?“, já říkám, protože je to člověk.
Zesměšnění je forma nesouhlasu. Jak nevhodná je, či se zdá, záleží na okolnostech, ale každý je vždy oprávněn nesouhlasit. I otrok má právo souhlasit, svobodu měříme možností říkat věci, které se ostatním nelíbí. I lži a nepravdy a urážky, protože civilizace vznikla, když první člověk hodil místo kamene urážkou. To jsem měl na mysli, když jsem Vám odpověděl na Vaši apelaci k právu. Nemusíte se mírnit, když považujete člověka s urážlivou přezdívkou za spravedlivý cíl pro takový útok, nikdo Vám v tom nesmí bránit. Já se domnívám, že bychom spíše měli brát v úvahu, že naše pravidla jsou naše a dokud je náš oponent nepřijímá, my ho k tomu nemůžeme nutit, můžeme ho jenom přesvědčit našimi nejlepšími myšlenkami.
Já považuji za nejvyšší princip rozum, což je naše absolutní měřítko morálky i ostatního, je to prostředek poznání reality. To se ale domnívám já a bylo by ode mne iracionální, kdybych si jen sekundu myslel, že ostatní jsou povinni přijmout moje měřítka vidění věcí. Nejsem příznivcem jakéhosi relativismu, nemyslím si, že každý názor si je roven v pravdivosti, ale vím, že každý člověk si je roven v ceně, a vím, kde končí platnost mého názoru. Tam, kde začíná jiná mysl schopná vytyčit si vlastní hodnoty a ty uznat za dobré. Tam, kde začíná jiná mysl, jež se může mým názorům vysmát, odmítnout je, zapudit. Tam, kde je druhý člověk.
Pokud jde o tu předchozí odpověď, ano, všimnul jsem si toho, ale nechtěl jsem okamžitě někoho opravovat. Nic jiného, pouze jsem se nechtěl činit dojem, že se chlubím, když to nebylo nezbytně nutné.
Děkuji za odpověď.
|
| Hirundo |
Posted - 10/08/2006 : 10:17:15
Pro Kmotra:
Vážený pane,
můj výpad můžete čistě připsat jedině a pouze na vrub mých jazykových znalostí, za což se Vám samozřejmě omlouvám. Nepleťte si však prosím ostrost a ráznost se slovem nevkusný.
V žádném případě s Vámi nesouhlasím co se týká volby přezdívky, která by byla spojena s vysokými duchovními hodnotami. To, že ještě něčemu nevěřím, nebo že nesdílím určité přesvědčení s druhými, mě v žádném případě neopravňuje k tomu toto zesměšňovat, snižovat nebo volit v urážlivé formě (což jste samozřejmě neučinil). Kdo však toto činí, ukazuje tím jen svou malost, domýšlivost a ješitnost. Vůči takovým lidem se mírnit nemohu a také nebudu.
Vážím si Vaší přímosti. Pak tedy jistě ke své reakci na můj útok jistě připojíte ještě odpověď na můj dotaz.
Jestliže jste tedy nezvolil přezdívku, proti které já jsem se ohrazoval, proč jste nikterak nezareagoval v diskuzi na větu v odpovědi Junkyard, cituji: „Teď musím jít na pivo a musím se omluvit, zítra odepíšu Božímu otci, protože se mi zdají jeho slova více zajímavá.“? Tato odpověď byla přeci adresována Vám?
|
| Hirundo |
Posted - 10/08/2006 : 10:16:15
quote:
Originally posted by Godfather
Pripisi, pane, vas prevelice nevkusny vypad na vrub vasich jazykovych znalosti. Godfather neznamena "Buh Otec" ("God the Father"), nybrz Kmotr, coz je shodou okolnosti film z mych oblibenych. A mimochodem, rad bych vas upozornil, ze stejne jako vy nejste poután mými hodnotovymi systemy, ani na mne nelze pozadovat, abych se choval v souladu s vasimi nabozenskymi predstavami, i kdybych uz zvolil prezdivku jakkoli urazlivou, což jsem neucinil. Berte to, prosím, priste v uvahu a mirnete se v útoku. Dekuji.
|
| Erwin |
Posted - 09/08/2006 : 10:08:44
skvele, Godfather. |
| Godfather |
Posted - 08/08/2006 : 15:45:31
Pripisi, pane, vas prevelice nevkusny vypad na vrub vasich jazykovych znalosti. Godfather neznamena "Buh Otec" ("God the Father"), nybrz Kmotr, coz je shodou okolnosti film z mych oblibenych. A mimochodem, rad bych vas upozornil, ze stejne jako vy nejste poután mými hodnotovymi systemy, ani na mne nelze pozadovat, abych se choval v souladu s vasimi nabozenskymi predstavami, i kdybych uz zvolil prezdivku jakkoli urazlivou, což jsem neucinil. Berte to, prosím, priste v uvahu a mirnete se v útoku. Dekuji. |
| Hirundo |
Posted - 08/08/2006 : 11:17:21
Dotaz na Godfather (bez ohledu na téma diskuze):
Jakým právem si dovolujete užívat Jméno Stvořitele jako svou přezdívku do diskuze?! |
| Godfather |
Posted - 01/08/2006 : 18:58:24
Jestli jsem potěšil, jsem tomu opravdu rád, navíc si myslím, že se shodneme dále a více, protože první odstavec ani já za funkční definici poměru umění k filosofii nepovažuji. Krátce jsem se v něm pokusil vyjádřit to, s čím jsem se už u některých lidí setkal, tedy postoj, že umění je, zlehčeně řečeno, trochu luxusnější cesta, jak něco říci. Nesouhlasím s ním, myslím že ať se jedinec snažící se umělecky tvořit, pokusí vměstnat do díla sebelepší, sebejasnější myšlenku-pravdu, těžiště umění bude vždy jinde, jeho podstata, ono "dítě ticha", bude jinde. Pokud tvůrci taková schopnost proniknout okažmikem, pojmout jej a vyvolat rezonanci vlastního cítění v jiném člověku nebude vlastní, mohou vytvořit třeba toto:
http://www.cordair.com/larsen/anchorage.php
nebo moji "oblíbenou" elektrárnu:
http://www.cordair.com/larsen/powerplant.php
ale umění... to mu uniklo, mnohem dále než před nosem. Bryan Larsen nám svými obrazy sděluje "pravdy" skutečnosti.
Edward Munch nám dává jen svou hroznou a přece jemně vycítěnou úzkost:
http://www.ibiblio.org/wm/paint/auth/munch/munch.scream2.jpg
svou bolest:
http://www.ibiblio.org/wm/paint/auth/munch/munch.dead-mother.jpg
svůj žal:
http://www.ibiblio.org/wm/paint/auth/munch/munch.death-sickroom.jpg
všechny vykoupeny utrpením, posvěceny slzami a přineseny z jeho vnitřního světa, "planety obývané jenom jím samotným"...
Děkuji za odpověď a dobré slovo. |
| Godfather |
Posted - 23/07/2006 : 16:09:50
Nu, co já vím, tak třeba:
1. Filosofie je mimo jiné prostředkem definování hodnot nezbytným každé racionálně uvažující bytosti v životě. Umění je více než co jiného způsobem vyjádření takových hodnot, pokud není schopno sdělovat myšlenku je v podstatě bez ceny a není třeba mu přikládat pozornosti. Nezbytně tedy potřebuje filosofii jako výchozí bod, jiným způsobem vyslovuje myšlenky dosažené skrze uvažování označené za filosofické. Umění (a nejen ono) je na filosofii nezbytně závislé, filosofie je mu nadřazena – hledá to, co umění může projevit, protože to samo nemůže pocházet odjinud než z pochopení a poznání dosaženého racionálně, systematicky. Pokud potom jedinec pochopí umělecké dílo dospěje pravděpodobně k jistému způsobu porozumění realitě a řekněme filosofickému systému předávanému skrze umělecké dílo.
Nebo:
2. Umění oslovuje zcela jinou část lidské osobnosti, filosofie se bazálně zakládá na racionalitě, schopnosti rozumu odvozovat platné pravdy. V umění je rozum víceméně zbytečným, nelze se na něj spolehnout, pokud má člověk zachytit něco ze sebe, což je jediný umělecký materiál. Umění usiluje o popis vnitřní skutečnosti, dosažení pravého vnímání života a skutečnosti prostřednictvím dojmu, pocitu či snu – odkázal bych na Eseje Marcela Prousta: „Knihy jsou dílo samoty a děti ticha. Děti ticha nemají nic společného s dětmi slova, s myšlenkami zrozenými z potřeby něco vyslovit, nějaký názor či výtku, čili z nicotné představy. Látka našich knih, podstata našich vět má být nehmotná, ne jen tak posbíraná ze skutečnosti, ale sama každá věta i každá epizoda má být stvořena z průzračné látky našich nejlepších chvil, kdy se ocitáme mimo realitu i přítomný čas. Z těchto ztuhlých kapek světla vyrůstá styl a fabule knihy“. Umění je s filosofickým racionálním dovozováním téměř neslučitelné. Umělecké složky člověka a cítění krásy naprosto nelze prolnout s rozumovými kvalitami, ideová díla snažící se příliš jasně sdělit jakýsi myšlenkový systém, přestávají býti uměleckými.
Nebo snad:
3. Filosofie a umění jsou si blízky jako způsoby pochopení skutečnosti, přičemž se umění nemusí opírat o neupřímně systematické prostředky rozumu a pevně strukturovaných slov, je lehké a intuitivní a zároveň Beethovenovými slovy „vyšším objevem než všechna moudrost a filosofie“. Jedním veršem či skladbou může vyjádřit celý myšlenkový systém s naprostou samozřejmostí, svou podstatou proniká rychleji k všem pravdám a hluboké porozumění uměleckému prožitku je vyšším stupněm než rozumové chápání.
Jestli myslíte, že něco z toho je hodno pozornosti, vyberte si, prosím.
|
| Skunkless |
Posted - 23/07/2006 : 12:38:21
Junkyarde 
Umeni a filosofie jsou z meho pohledu dve odlisne veci. Filosofie a fyzika jsou z meho pohledu dve odlisne veci. Psychologie, sociologie, astrologie, ano vsechny jsou od filosofie odlisne.
Kdyz se vratim zpet do minulosti a budu se snazit prijit na to, proc se prirodni vedy takto rozdelily, nejspis zjistim, ze diky vyvoji a tedy moznosti specializovat se na stale uzsi okruh udalosti, snaha zachytit kazdy detail, potreba porozumet nejjemejsim vztahum a vazbam, od sebe ruzne smery postupne stale vice oddelovala. Nez k tomu ale doslo, existoval jeden spolecny duvod jejich snazeni. Vsichni se snazili co nejlepe uchopit deje, jez se pred jejich vlastnima ocima odehravali, vysvetlit fakt, ze svet a zivot nejak vznikl, poprat se s oduvodnenim a smyslem zivota, no a samozrejme i zauvazovat kdy a jak vse konci.
Zatimco umelci na zaklade svych pocitu a presvedceni tvorili dila, jez svym charismatem vyvolavali autorovy city a myslenky v jejich obdivovatelich, filosofove se chopili slov a okouzlovali lidi fasinujicimi perspektivami, jez si v neuveritelnosti nezadaly s extravaganci del umeleckych.
V dnesni dobe vsak trend "hranic", zda se, kulminuje a tedy pomalu i zacina ustupovat znovuspojovani sveta. Holisticky pohled na svet nam nabizi sirsi zaber nez pokracujici uzka specializace, kde jaksi chybi ochota spolupracovat a neprestavat se divat i z celkoveho pohledu. Je dobre podivat se na celeho cloveka, i kdyz mu lecime jen malicek.
Rekla bych, ze ac jsou filosofie a umeni odlisne, mohou se velmi casto vzajemne prolinat, inspirovat, slucovat a zase odlisovat - a taky to delaji. Veskera nase cinnost, ma jedno spolecne - vychazi z nas, z lidskych bytosti, z nasi predstavy o tom, kdo jsme a co je vse ostatni okolo nas. A tak malir muze namalovat obraz, jez vede k temuz pocitu, ktery v nas vyvola esej filosofova. Odlisna je tedy hlavne jejich cesta, zpusob sdeleni, ale sdeleni samo uz jine byt nemusi.
Zivot je fascinujici!
Skunkless.. |
|
|
