| T O P I C R E V I E W |
| Gato |
Posted - 03/08/2008 : 13:22:51
Zakládám toto fórum, abych vyjasnil některé problémy spojené s pojmem komunismus a s jeho praxí.
1.) Co znamená to slovo? |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Bolševik |
Posted - 16/12/2009 : 18:06:02
Rzwalde,
se vzděláváním nejsme v rozporu, i když já bych v této souvislosti možná hovořil spíše o výchově, která mi připadá i důležitější, než samotný stupeň dosaženého vzdělání. Velmi nebezpeční jsou různí "fachidioten", kteří jsou s veškerým nasazením ochotni vyvíjet třeba plyn pro plynové komory a vůbec neuvažují nad důsledky svých činů. Možná ale jen používáme různá slova pro totéž.
Toho Stephena Hawkinga si vysvětluji tak, že laická veřejnost ho vnímá jako kyborga s mimořádně vysokým IQ, a navíc je to angličan. Btw. Hawking : nevím, nevím, co by vyťukal prstíčkem ... kdyby si přečetl jednu poznámku s vymezením pojmu radiace ...
|
| Rzwald |
Posted - 15/12/2009 : 21:25:15
quote:
Originally posted by Bolševik
Stejně tak je třeba vzít na vědomí, že za mnohé současné problémy je odpovědný živelný tržní mechanismus.
tržní mechanismus imo jen odráží (sobecké) vlastnosti lidí i jejich nedokonalost (nezodpovědnost, iracionalitu, amorálnost, atd.)
...stále tedy tvrdím, že je nutné měnit lidi a to lze jen vzděláním :-)
quote:
Originally posted by Bolševik
rozhlasová stanice BBC uspořádala anketu o největší osobnosti uplynulého tisíciletí a za největšího myslitele tisíciletí byl zvolen KARL MARX !!! Viz http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/events/millennium/sep/winner.stm .
no...Marx myslím vyhrál opodstatněně, neboť on moderní dějiny ovlivnil imho asi nejviditelněji... (neříkám, že nejvíce...)
nicméně Stephen Hawking na 6. místě mezi největšími mysliteli ?????
...to tedaaaa......někdo něco nevychytal... |
| Bolševik |
Posted - 15/12/2009 : 19:57:34
Rzwalde,
to, co autoři popisují, je projekt socialistické společnosti, t.j., jak říkáš, může se jednat maximálně o více či méně vzdálenou budoucnost. Potřebné technologie jsou k dispozici už dnes, nicméně by nejprve bylo nutno překonat překážky politické a mít vyřešenu otázku vlastnictví výrobních prostředků, což je úkol daleko obtížnější. I případná realizace takového projektu by byl dlouhodobý úkol a muselo by to být prováděno postupně. Takže nelze čekat, že by něco podobného mohlo figurovat v současné době na nějakém volebním programu.
Přít se o to nemusíme, ale nesouhlasím s tím, že by se plánovaná ekonomika neosvědčila. O tom, jak vypadala společnost před převratem, jsme už hovořili, a pokud na ni shledáváš něco dobrého, je to i zásluha plánováného hospodářství. Stejně tak je třeba vzít na vědomí, že za mnohé současné problémy je odpovědný živelný tržní mechanismus. Nezaměstnaní i současná hospodářská krize jsou jen jeho logickým důsledkem. V podstatě celou historií lidstva se táhne snaha spoutávat přírodní síly a cílevědomě je využívat. Proč by ekonomika měla být výjimkou ?
Protože diskuse na každé téma časem uvadne, a není vyloučeno, že tento okamžik se blíží i zde, uvažoval jsem, co ještě k tématu "komunismus" připojit.
Už zde byla řeč o jisté anketě v Rusku. Tak tedy : rozhlasová stanice BBC uspořádala anketu o největší osobnosti uplynulého tisíciletí a za největšího myslitele tisíciletí byl zvolen KARL MARX !!! Viz http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/events/millennium/sep/winner.stm .
|
| Rzwald |
Posted - 15/12/2009 : 10:48:14
quote:
Originally posted by Bolševik
...
Bolševiku,
přemýšlel jsem nad opovědí, ale obávám se, že bych musel buď přečíst tu knihu (na což nemám nyní čas..blíží se zkouškové...) a nebo mít podstatně větší znalosti z ekonomie než mám
Obecně bych měl ale z plánované ekonomiky strach, protože se zatím nikde moc neosvědčila. Ti autoři navrhují plánovanou ekonomiku "moderní" -- taková ještě nikdy nebyla odzkoušena v praxi, takže ví Bůh, zda by to fungovalo či ne a jaké problémy by to s sebou neslo.
Obecně se mi to ale jeví jako hudba vzdálené budoucnosti...pokud by nějaká politická strana přišla s podobným projektem, zcela jistě bych ji nevolil, neboť nemám dostatek odvahy na takové experimenty. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 13/12/2009 : 13:52:25
Bolševiku.
Tento styl diskuse dá se mně být nešťastným.Ty hovoříš o plánování a ostatní se snaží správnost tohoto popřít i když každému je zcela jasné, že živelná ekonomika bez plánování je cesta do zmatku a krize. I obyčejná ekonomická rozvaha podnikatele má jako důsledek plánování do budoucnosti.Bez plánování ekonomika nemůže existovat nejspíše ani v prvobytně pospolné společnosti v době ledové. I tam museli myslet na to co bude, kolik zásob vytvořit aby přežili zimu,kolik oštěpů a pazourkových pěstních klínů bude třeba vyrobit.
Zeptej se ale sám sebe, co vlastně je ten stát. Kdo jsou ti kteří stát řídí? Najsou (neměli by být) toto manageři, kteří poskytují občanům státu služby, třeba i ty které mají za výsledek ten plán do budoucna? Jenže tento státní plán může ukázat směr, kterým by měla ekonomika směřovat a nikoliv řídit podniky,které mají vlastní management pro který je výhodné využívat informací které poskytuje to nasměrování,protože je to cesta k jejich vlastní prosperitě.Jakmile začne stát určovat těmto managerům co a kolik mají vyrobit, ztrácí tím jejich managerská funkce smysl a navíc a v tom má Rzwald pravdu toto celý proces zpomaluje.
Ty tvoje příklady mohou vypovídat o mnohům,ale stejně tak o ničem, jsou li chybně vyhodnoceny.Kdyby třeba v tom Rusku byl rozvinutý kapitalismus a nikoliv feudalismus, totéž plánování by vedlo k poklesu ekonomiky a jejímu stagnování vzhledem ke kapitalistickým ekonomikám a tak by se z velmoci stal rozvojový stát.To plánování bylo ovlivněno mnoha faktory a mnohdy bylo povýšeno nepodstatné nad základní, příkladně jaderný a kosmický rozvoj na úkor životních potřeb obyvatel a rozvoje ekonomiky. Význam byl pouze v prestiži a propagaci úspěšnosti naprosto neůspěšného ekonomického systému.
MB |
| Bolševik |
Posted - 13/12/2009 : 00:12:23
Rzwalde,
mírně metaforicky a poněkud zjednodušeně řečeno, ekonomiku, řekněme státu, s jejími toky materiálu, polotovarů a pracovních sil v nějakém časovém bodě by bylo možno matematicky popsat jako soustavu obrovského počtu lineárních rovnic. A "trh" je v podstatě analogový počítač, který tuto soustavu rovnic řeší. Jak je známo z historie výpočetní techniky, analogové počítače byly pro převážnou většinu aplikací nahrazeny těmi digitálními. Plánovaná ekonomika v podání autorů uvedené knihy nahrazuje zastaralý analogový shit moderní výpočetní technikou, což poskytuje prostor pro odstranění negativních jevů, spojených s fungováním tržního mechanismu. Jedná se v podstatě o vytvoření velmi podrobné počítačové simulace ekonomiky se zpětnou vazbou.
1) Proč by mělo zavedení centrálního prvku nutně zpomalovat systém ? Autoři nenavrhují vypočítat na pětiletku dopředu plán, který by bylo nutno bezpodmínečně dodržet. I strategické dlouhodobé plánování musí být, ale o to nám zde nejde. Tady jde spíše o propojení informačních systémů jednotlivých subjektů a na základě takto získaných informací o výpočet plánů výroby pro tyto subjekty. Přitom tyto plány by byly v pravidelných intervalech přepočítávány a korigovány na základě zpětných vazeb, opět pocházejících z informačních systémů firem. Z hlediska samotné technické realizace může být role centrálního prvku poměrně malá, autoři navrhují několik možných způsobů provedení s různou úrovní decentralizace. Takovýto systém by běžel v podstatě automaticky, plánovači by plnili kontrolní funkce, nastavovali by parametry, kterými by byl systém ovlivňován ve směru plnění strategických cílů společnosti a na základě výstupů činili rozhodnutí investiční povahy. Samotná reakce na informaci typu změny poptávky by mohla být, při dnešních možnostech výpočetní techniky, velmi rychlá a určitě přesnější (a nejspíše i rychlejší), než když toto rozhodnutí činí lidé bez znalostí informací z celé ekonomiky.
2) Mnoho ekonomických problémů, na kterých se odborníci neshodnou, je způsobeno právě živelností tržního mechanismu a jeho nepředvídatelností. V námi uvažovaném systému by už z principu nemohly vznikat problémy, způsobené změnou chování investorů na burze nebo nezodpovědným chováním bankovních domů. Plánované ekonomiky fungovaly v socialistických zemích a obecně nelze říci, že by to byla nějaká katastrofa. SSSR se s plánovanou ekonomikou ze zaostalého agrárního státu stal supervelmocí. Následný rozpad socialistické soustavy měl složitější příčiny, ekonomika v tom sice také hrála svou roli, ale různé tehdejší ekonomické problémy nelze redukovat jen na otázku plánování. Přitom musíme vzít v úvahu, že dnes jsou pro plánování k dispozici mnohem vyspělejší technické prostředky. V uvedené knize je popsán i rozdíl oproti technice plánování v dřívějších socialistických státech.
Zde se nejedná o model celé objektivní reality. Každý finální produkt má nějaké své vstupy : materiál, polotovary – výrobky jiných výrobců, lidskou práci, opotřebení výrobních nástrojů, atd., kde každý z těchto elementů vstupuje v určitém množství. Každý polotovar má opět svůj „kusovník“ a takto bychom mohli pokračovat. Jsme-li schopni prognózovat požadované finální výstupy, lze vypočítat plány výroby pro jednotlivé stupně. Na úplně stejném principu fungují softwarové systémy, které jsou používány v některých větších výrobních podnicích.
Těch 90% zkrachovavších podniků znamená možná prázdné tovární haly, zmařené investice, ekologické dopady, zbytečně znehonocenou ornou půdu, atd. Z celospolečenského hlediska to nepůsobí dojmem vysoké efektivity. A to nemluvíme o propuštěných zaměstnancích.
Ekonomika státu nezávisí na jednom projektu, takže případný sek by nemohl mít tak fatální následky. Navíc každý projekt lze průběžně sledovat, na základě měnících se podmínek průběžně vyhodnocovat jeho předpokládanou efektivitu a případně jej korigovat. Plánování není v rozporu se zpětnou vazbou.
|
| Rzwald |
Posted - 12/12/2009 : 15:12:30
je to jen poznámka---v podstatě nevyžaduje reakci, jen upřesňuji nepřestnost
quote:
Originally posted by Rzwald
Jinak 90% vysokoškolsky vzdělaných nevidím nereálně --- ve Francii myslím je to 60% už teď... Já mluvím o situaci za 100 let...
s tou Francií jsem to spletl...v roce 2006 tam bylo pouze 41,4% terciárně vzdělaných...
...v Kanadě však to bylo 54.78% terciárně vzdělaných (v závěsu je Japonsko s 54,1 %)
...vzhledem k tomu, že statistiky OECD jdou až do roku 1997,, můžeme provést "odhad", jak bude situace vypadat v budoucnu :-)
pro Japonsko to vypadá takto:
rok | % populace s terciálním vzděláním
============
1997 | 45,8
1998 | 46,1
1999 | 45,8
2000 | 47,8
2001 | 48,5
2002 | 51
2003 | 51,6
2004 | 52,6
2005 | 53,2
2006 | 54,1
když se to nahází do excelu, tak vyleze celkem jasná lineární závislost a když se přidá spojnice trendu, tak 90% to přesáhne během 45 let...
...samozřejmě, že lineární průběh nelze předpokládat donekonečna (kdyby ano, tak by během 57 let bylo vysokoškolsky vzdělaných více než 100% populace, což je samozřejmě nesmysl...nicméně zatím tam lineární závislost, zvláště za posledních 5 let prakticky dokonalá lineární závislost, je...), nicméně jen obhajuji to, že jak jsem plácnul 90% za 100 let, tak to nebylo uplně "mimo"...
Pro zajímavost, IQ 99 nebo vyšší má 52,7% populace. Jinými slovy, v Kanadě a Japonsku je více vysokoškolsky vzdělaných lidí než lidí s IQ 99 nebo vyšším.
Pokud jde o ČR, tak IQ 116 nebo vyšší dává celkem dobré naděje na udělání nějaké vysoké školy (neboť lidí s IQ 116 a vyšším je 14,3% a vysokoškolsky vzdělaných je u nás 15,2%, tzn. více než lidí s IQ 116+)
Všechny údaje platí pro věkovou kategorii 25-34 let.
Data jsou na http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=CSP2009
(oficiální statistiky států OECD)
Normální rozložení IQ v populaci je na http://www.iqscorenow.com/what_is_a_normal_iq_score.html |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/12/2009 : 09:00:58
Bolševiku.
Já mám naopak dojem, že se v mnohém shodujem,ale ne o všem hovořím.Ten systém o kterém jsem psal má určité logické důsledky a právě ty jsou důležité.Moc v ekonomice čili příkazová a represivní složky vedou k nespravedlnostem,protože je možno tyto složky využít ve prospěch sebe na úkor podřízených a tak se skutečně děje a dělo se tak i za socialismu.Čili chleba se láme tak, že největší kousek sobě a těm dole jen drobečky a tak odměna není rovna skutečné hodnotě provedené práce.Tento systém tuto nespravedlnost ruší.Vyřazuje svou logikou moc s ekonomiky. Nemluvil jsem o plánování, protože to ze systému logicky vychází. Ten management je v tomto systému stejně jako v systémech ostatních a plánování přináleží k službám, které poskytuje a za které je placen.Bez plánování a ekonomické rozvahy by nemohl fungovat trvale žádný systém, snad jen prvobytně pospolný.
Mohli bychom se shodnout na státním vlastnictvím výrobních prostředků, protože ten soukromý majitel v tomto systému je tak nějak navíc a nemá příkazovou ani represivní složky. Mají li všichni v systému zájem o zisk, je represí chybění zisku a pobídkou snaha o zisk.Kdyby byl vlastníkem stát, pak by opět neměl příkazovou a represivní složky,ale poskytoval by managerské služby a do toho přináleží třeba to plánování, prognozy vývoje ekonomiky do budoucnosti a třeba diplomacie při hledání nových trhů.Jenže státní vlastnictví bylo odstraněno privatizací a ti soukromí majiteé jsou zde a s tím je nutno počítat. Bojovat s nimi nějakou revolucí a zestátněním je nesmysl, protože by to vyvolalo jejich odpor, který by bylo nutno potlačovat zneužitím schopností a tak dále. To již zde bylo a je třeba se s chyb poučit, nikoliv je opakovat. Tento systém jim bere pouze moc,ale díky zájmu o zisk všech činitelů v systému zisk soukromého majitele vzroste. A právě to je tím, co jej vede k přijetí a znemožní mu návrat k mocenskému ekonomickému systému. Zkrátka by to navýšení zisku ztratil.
Pokud bys skusil myslet v logice tohoto systému, pochopil bys, že ty úřady jsou vlastně poskytovateli služeb a za služby jem přináleží přímo úměrný zisk.Při řízení shora je jim plat určen a mohou se třeba i flákat.Pokud by své služby prodávali určité skupině lidí, třeba okresu a získali stejnou sumu peněz, začnou myslet ekonomicky, čili se budou snažit dosáhnout snížení stavu na úroveň schopnou tyto služby poskytovat a ta menší skupina by za svou práci získavala s toho balíku větší procento. A bylo by s flákáním konec.Navíc by se začali předhánět v poskytování co nejlepších služeb a projevilo by se to i v jejich chování k občanům.
Stát může výrobní prostředky vlastnit,ale nikoliv řídit. V tom má Rzwald naprostou pravdu.Vzpomeň si na dobu socialismu, kdy dostávali manageři podniků příkazy a pokud je neplnili byli státem odvoláni.Management potřebuje svobodu a volnost v rozhodování aby správně a rychle fungoval.Právě to je největší výhodou kapitalismu a vede to k prosperitě. Pro různé ty ředitele podniků bylo důležité aby byl splněn plán a nikoliv inovace výrobků (pokud nebyla přikázána)Snahy o inovaci výrobků, či snahy o prosazení vynálezů byly těmito managery považovány spíše za komplikaci a proto byli k tomu laxní a spíše kladli tomuto odpor. Kdyby měli svobodu a zájem o zisk, pak by toto vítali a snažili se o co nejrychlejší realizaci.Být vynálezcem, či zlepšovatelem v kapitalismu znamená být bohatý,protože je o to zájem. V socialismu totéž znamená být nešťastný a trpět nepochopením a nezájmem. (výjimky potvrzují pravidlo)
Ad nezaměstnaní a bezdomovci jako následek ekonomického systému řízeného zájmem o zisk. Toto je velmi široké téma a nelze odpovědět krátce. Pokud správně nefunguje ekonimika. pak na mnohé činnosti chybí prostředky. Pokud ekonomika funguje pak tyto prostředky vzniknou a tak jsou prostředky třeba na infrastruktury, dálnice, stavebnictví a třeba rozšíření služeb obyvatelstvu. No a to již je práce pro ty nezaměstnané kteří chtějí pracovat.. Navíc zde vznikne kupní síla obyvatel a vzniknou požadavky na služby a třeba na turisiku, což opět vede k rozvoji těchto oborů a opět roste požadavek na zaměstnance. Ono to je tak nějak vše logicky svázané a jedno vylývá z druhého. Pokud tyto lidi budeme dotovat přerozdělováním v ekonomice, bude ekonomika slabá a ve výsledku bude nezaměstnanost růst. Skus se logikou vmysle do tohoto a ostatních systémů a pochopíš oč vlastně jde. Stále však opakuji, že tento systém není propracovaný ani dopracovaný, je to jen základní logika příčin a následků.
MB |
| Rzwald |
Posted - 11/12/2009 : 23:43:17
quote:
Originally posted by Bolševik
Je-li uskutečněn v supermarketu nákup, u pokladny dojde k sejmutí kódu zboží a z informačního systému v dané obchodní organizaci přesně vědí, co bylo zakoupeno, jaký objem daného zboží zůstává na skladě a na základě těchto informací jsou prováděny objednávky zboží. Rovněž jsou prováděny analýzy prodejnosti různých položek a jsou z toho činěny závěry pro obchodní strategii firmy, t.j. na firemní úrovni jsou i dnes tyto údaje využívány k plánování. Tato data lze centrálně shromažďovat a využívat pro účely prognózování spotřebitelské poptávky.
jinými slovy...to plánování a tu prognózu, kterou dělají soukromí podnikatelé....často neodborně...
...může dělat stát...resp. tým odborníků ve státu....a odborně, tzn. líp. Informace stát může shromáždit stejným způsobem jako to dělají majitelé soukromých firem.
Problémy jsou dva.
1.
zavedení centrálního prvku značně zpomaluje systém. Často (dokonce velmi často -- říkali nám to na psychologii práce) je vhodnější se nějak rozhodnout, byť třeba neoptimálně, ale rychle....a optimalizovat až postupně. Stát je mnohem pomalejší než soukromníci. Ve výsledku sice možná může dělat lepší rozhodování, ale jsem přesvědčen, že by většina z těchto byla jaksi zpožděná...
2. (mnohem zásadnější)
..nemyslím si, že současný stav poznání dovoluje uzřít objektivní realitu. Když máš nějaký ekonomický problém, obvykle se odborníci neshodnou ani na jeho příčině, natož na jeho řešení. Proto podle mě není vhodné, aby ekonomické problémy země řešil jeden subjekt...jednoduše proto, že nebude mít často pravdu (neumíme ji zjistit zatím) a ve chvílích, kdy pravdu nebude mít, tak to může vést k fatálním následkům.
Když máš 1000 podnikatelů, kteří řeší podobnou ekonomickou realitu...tak oni se rozhodují svým způsobem náhodně....a přirozený výběr (darwinismus) pak rozhodne, kdo z nich prosperuje a kdo ne. Když se 90% podnikatelů rozhodne špatně, tak zkrachují, ale těch 10%, kteří tipli správně náhodu, tak naopak porostou....takže je to dobrý.
Když místo 1000 podnikatelů bude jeden stát, tak ten udělá jeden fatální sex a celá země jde do kytek,,,
...z toho nutně plyne nutnost neplánované ekonomiky...imo |
| Rzwald |
Posted - 11/12/2009 : 22:34:29
quote:
Originally posted by Rzwald
proti společnosti
kuš ! ..proti přirozenosti jsem myslel, ne proti společnosti...to naopak... |
| Rzwald |
Posted - 11/12/2009 : 22:31:45
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
nak 90% vysokoškolsky vzdělaných nevidím nereálně --- ve Francii myslím je to 60% už teď... Já mluvím o situaci za 100 let...
Rzwalde.
Vzpomeň si na základku. Kolik ze třídy bylo studijním typem schopným projít maturitním a následně vysokoškolským vzděláním. Já tě sice rozumím,ale to by se zákonitě musel přispůsobit úroveň studia, čili klesnout aby to byli schopni zvládnout.
ano --v současném světě je to nereálné...
...ale v budoucnu až se lidem zvedne IQ....já jsem optimista
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Kdo se postaví proti lidské přirozenosti, vyláme si zuby.
neee......
...já ještě mám všechny zuby...
...a hodlám právě jít proti společnosti
..budu první člověk s čtvrtou signální :-D
---neevolučně uvažující zcela prostředím nedeterminovaný, dokonale svobodný....ve třiceti se povznesu na vyšší úroveň bytí, získám nadpřirozené schopnosti :-D :-D |
| Bolševik |
Posted - 11/12/2009 : 22:27:23
Rzwalde,
abys tomu správně rozumněl, já tu knihu nikomu nevnucuji. Chápu, že například student musí přečíst spoustu jiných věcí. Kniha se zabývá projektem socialistického státu, založeného na plánované ekonomice a systému přímé demokracie, přičemž obojí je realizováno s využitím soudobé výpočetní a komunikační techniky. Je napsána tak, aby byla srozumitelná i laikovi, na druhé straně se nevyhýbá ani poněkud podrobnějšímu popisu fungování a ovlivňování ekonomických procesů a u toho se nelze obejít bez exkurzí do oblasti ekonomie, teorie plánování a politické ekonomie, takže pro určitý okruh lidí bude možná hůře stravitelná. Čili to není asi odpočinkové čtení na dobrou noc. Na druhou stranu si myslím, že přečíst si to není rozhodně ztráta času, alespoň pro někoho, kdo se o tyto věci zajímá, neboť čtenáři, i kdyby se mu nastíněný model nezamlouval, osvětlí fungování a provázanost mnoha jevů v ekonomice, jakož i techniku a principy plánování. Výpočetní a komunikační technika se bouřlivě rozvíjí a od doby napsání knihy pokročila kupředu, takže některé popisované technické detaily a prostředky zastaraly. Na principech, které kniha popisuje, to ovšem nic nemění. Zastarávání popisované techniky v podstatě znamená, že praktická implementace by byla dnes jednodušší a snažší než v době vzniku knihy. Plánování je dnes z různých důvodů považováno téměř za sprosté slovo. Ovšem mnohé výrobní firmy plánují svou výrobu s využitím podobných metod, které kniha popisuje. A nějaká forma "plánované ekonomiky" funguje v podstatě uvnitř každé firmy. Firma, která by nechala své podřízené útvary volně interagovat na základě tržních principů, by se s největší pravděpodobností nedožila roční účetní závěrky. Přitom roční obraty největších světových firem převyšují HDP chudších států.
Ale k položené otázce : samotné zjištění aktuální poptávky není v dnešní době žádný velký problém. Je-li uskutečněn v supermarketu nákup, u pokladny dojde k sejmutí kódu zboží a z informačního systému v dané obchodní organizaci přesně vědí, co bylo zakoupeno, jaký objem daného zboží zůstává na skladě a na základě těchto informací jsou prováděny objednávky zboží. Rovněž jsou prováděny analýzy prodejnosti různých položek a jsou z toho činěny závěry pro obchodní strategii firmy, t.j. na firemní úrovni jsou i dnes tyto údaje využívány k plánování. Tato data lze centrálně shromažďovat a využívat pro účely prognózování spotřebitelské poptávky. Už si nevzpomínám, zda právě otázka sběru těchto prvotních dat je v knize řešena, případně jak podrobně. Jak jsem uvedl, tohle v podstatě dnes problém není. Otázkou spíše je, jak s těmi informacemi aktivně pracovat, jak pružně reagovat na spotřebitelskou poptávku, aktivně na ni působit a ovlivňovat ji například cenovou politikou, aby nedocházelo ke vzniku přechodného nebo dlouhodobého nedostatku určitého druhu zboží. Otázkou marketingu spotřebních statků se zabývá 8. kapitola knihy od strany 169. Obávám se ovšem, že bez přečtení předchozího textu je v podstatě nesrozumitelná. Problematika poptávky je zmiňována i v některých dalších kapitolách, pokud má vztah k probíranému tématu. Autoři navrhují i určitý systém přímé demokracie, realizovaný rovněž pomocí moderní techniky. To má jistý vztah i k otázce poptávky : autoři předpokládají, že by občané mohli ovliňovat hlasováním dlouhodobé rozpočtové a investiční priority, tedy by tímto způsobem dávali najevo své dlouhodobé preference.
Miloslave,
v určitých věcech se zkrátka neshodneme. Jistě, existují i flákači, ale například ve výrobních firmách jich až tak moc není, spíše bych je hledal na úřadech. Existují také odvětví ekonomiky, která jsou sice z ekonomického hlediska profitabilní, ale jejichž přínos pro společnost je diskutabilní či přímo negativní (herny, sázkové kanceláře, úvěrové společnosti, atd.). Ale tohle je jiná kapitola.
Já jsem přesvědčen o tom, že bezdomovci a nezaměstnaní do civilizované společnosti nepatří. Pokud před supermarkety žebrají bezdomovci, o prosperující společnost se, podle mne, nejedná. Já si, zkrátka, prosperitu představuji jinak. Právo na práci by mělo patřit mezi základní lidská práva. Tvůj model, i kdyby jej bylo možno realizovat, by takové právo nemohl nikomu zaručit. Něco takového může z principu zaručit jedině stát, a to jen tehdy, vlastní-li výrobní prostředky. Musím říci, že pojem "nadbyteční lidé" se mi vůbec nelíbí a dokonce mě i trochu děsí. Ekonomika by měla sloužit lidem, nikoli lidé ekonomice. Cílem hospodářské činnosti nemá být dosažení co nejvyšší hodnoty nějakého ekonomického ukazatele za každou cenu, ale uspokojování potřeb lidí, a mezi ty potřeby patří i potřeba seberealizace prostřednictvím funkčního zapojení do pracovního procesu. Nezaměstnanost je pro lidské individuum jedna z nejjistějších cest ke ztrátě sebeúcty, k morálnímu zpustnutí a degeneraci.
Asi se Ti to bude zdát divné, ale i v případě lidí s negativním vztahem k práci je dobré, aby do té práce chodili. Je to pořád lepší, než kdyby neměli celé dny co dělat a věnovali se drobné či větší kriminalitě a zcela zpustli. Navíc tito lidé mívají i děti a i pro jejich výchovu je vhodné vidět, že rodiče musí ráno v 5 hodin vstát a jít do práce. A když se na ně dohlédne, něco udělají také.
Většina nezaměstnaných nejsou žádní příživníci, do své situace se dostali zcela nezaslouženě a žijí-li v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti nebo jsou-li ve věku 50 a více, práci neseženou, ani kdyby se rozkrájeli. Na http://www.halonoviny.cz/index.php?id=88510 si lze přečíst vystoupení sociologa Jana Kellera s názvem "Dva druhy pravicového voliče". Zabývá se tím, proč někteří lidé volí pravici a jednají tak proti svým vlastním zájmům. Popisuje tam sociologický jev, kdy lidé vidí příživníky a flákače v těch pod sebou dole, tedy v těch, kteří jsou na tom z různých důvodů hůře, než oni sami, ale skutečnou příčinu svého vlastního nejistého postavení nevidí. Některé Tvé názory mi toto vystoupení připomněly.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/12/2009 : 17:09:18
nak 90% vysokoškolsky vzdělaných nevidím nereálně --- ve Francii myslím je to 60% už teď... Já mluvím o situaci za 100 let...
Rzwalde.
Vzpomeň si na základku. Kolik ze třídy bylo studijním typem schopným projít maturitním a následně vysokoškolským vzděláním. Já tě sice rozumím,ale to by se zákonitě musel přispůsobit úroveň studia, čili klesnout aby to byli schopni zvládnout.Takže ve výsledku by tomu bylo podobně jako v Americe, kde i pumpař může ukázat vysokoškolský diplom a kdyby ses jej na cosi odborného zeptal,pak na tebe bude koukat jako sůva s nudlí. To by byla inflace vzdělání. Pokud však vznikne pořadavek na schopnosti,pak by mohlo dojít k růstu procenta vysoce vzdělaných lidí. V tom systému který ukazuji by zákonitě došlo k tomu, že by se tě nikdo neptal na doklad o vzdělání,ale na tvoje schopnosti. Samozřejmě trošku přeháním a asi by nikdo neplatil služby třeba doktora, který by neměl znalosti,čili neabsolvoval školu.Zde by vznikla silná potřeba vzdělání motivující lidi k vyhledání vzdělávacího procesu.
Kapitalisti si myslí, že nejvýhodnější je orientace člověka na zisk. Lze ukázat, že tohle přesvědčení je mylné.
Je a není.Ono je třeba opět rozdělit lidi do dvou skupin. Ti pilní a schopní touží hlavně po spravedlnosti, čili po tom aby jejich zisk by přímo úměrný jejich výkonu. Ti neschopní a příživníci so přejí aby jim systém umožnil získat co nejvíce za co nejnižší výkon a to se dějej ve všech systémech a na úkor těch pilných a schopných. Výjimku zde tvoří Schvarz systém, kde vlastně všichni pracují jako soukromí podnikatelé.Vedení je však zhora ,čili příkazem a represí, což umožňuje se na systému přiživovat.
Já jsem byl zlepšovatelem. Takže mohu ukázat příklad toho přiživování. Vymyslel jsem přístoj,který umožnil vyrobit za stejný čas víse než dvojnásobek a tento přístor začala používat celá parta a to v zájmu o zisk. Jenže náhle byla norma plněna na více než dvě sta procent a správně bychom měli mít ve stejném poměru zvýšený i plat. Jenže přišel normovač s hodinkami a blokem a s těch dvou set udělal sto procent, čili jsem museli udělat víc než dvakrát víc za stejný plat jako dříve, když ten přístroj neexistoval. A tak jsem slidil akorát nadávky kamarádů s party, kteří museli makat za stejné peníze víc než dvakrát tolik.(nadřeli se ale méně než předtím,protože většinu dřiny za ně udělal ten přístroj)Dožralo je to, že byli okradeni o zasloužený zisk.Proč vymýšlet , když s toho jsou jen nepříjemnosti a zisk je ukraden.Všem jde o zisk a ten je motivuje. Bez peněz si nic nekoupíš a dokud budeš pro zisk toho cco vzešlo ze schopností druhých potřebovat peníze,pak bude tím základním zisk. Respektive vyváženost mezi předanými schopnostmi a ziskem. Pokud to nemohu změnit, pak na tom mohu stavět, protože je to pevné.Kdo se postaví proti lidské přirozenosti, vyláme si zuby.
MB |
| Rzwald |
Posted - 11/12/2009 : 15:13:15
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Též, vždy když je motivem zisk, dochází k střetu zájmu mezi prodávajícím a kupujícím. Prodávající se snaží šidit kupujícího (proto a jen proto jsou nutné nejrůznější zákazy a příkazy - od povinnosti uvádět složení a neužívat některé jedovaté látky až po zákaz klamavé reklamy).
Rzwalde.
Tohle není podstatné,ale pouhý deatil.Prodávají, který šidí kupujícího toto nemůže dělat stále, protože kupujícího tímto ztratí a tím ztratí odbyt pro své produkty. Výsledkem je chybění zisku. Navíc by zde vznikla konkurence, která by vedla spíše k opaku,čili snaze vyrávět levněji a kvalitněji v zájmu o zisk.
to si nemyslím...podle mě je to jeden z nejzásadnějších problémů "volné ruky trhu"
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
já si nemyslím, že bychom si pomohli. Ano, uklízení bude efektivní...ale tím, že bude efektivní a ušetří se, tak to vezme práci těm ostatním lidem, kteří budou bez práce a tudíž jim budeme muset platit dávky. Takže jak jsme si pomohli???
Samozřejmě nemluvím jen o uklízení, to byl jen příklad. Takže dle tebe je lépe, když je systém zaplevelen příživníky, kteří systému nic nedají, pouze z něj čerpají? Takže jsem li aktivním členem systému,pak mám dotovat ty příživníky aby se z nich nestali ti nezaměstnaní? To mně připadá dost nesmyslné.
chápu, že to na první pohled může působit nesmyslně. Jde o to, zda při bližším pohledu dokážeme přesvědčivě zdůvodnit proč je to nesmyslné. Pokud to nedokážeme---pak to není nesmyslné, ok?
Chápej to též v "širším slova smyslu". Beru to abstraktně -- pokud zefektivňujeme výrobu rychleji než se zrychluje zvyšování odbornostiobyvatelstva, pak to nutně zvyšuje nezaměstnanost, tzn. počet lidí, kterým musíme platit dávky a zefektivňování je tedy kontraproduktivní.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Samozřejmě zůstanou mimo proces chroničtí příživníci,ale je lépe jim dávat podporu ze státní pokladny, než je dotovat v ekonomickém systému.
já to nevidím tak jasně...
..neříkám, že to není pravda -- jednoduše takhle z placu nevím.
Označení "příživník" ale není šťastné. Mluvíme o hypotetické budoucnosti, kdy má dojít k značnému zefektivnění výroby. To nutně vede k podstatnému vzrůstu nezaměstnanosti neodborného obyvatelstva, kteří nenajdou zaměstnání ne proto, že by nechtěli pracovat (tj. protože jsou příživníci), ale proto, že nebudou mít kvalifikaci.
Proto je podle mého účelnější směřovat energii ne do umělého zefektivňování výroby, ale věnovat úsilí do lidského kapitálů (tj. zvyšovat odbornost veřejnosti) a zefektivnění výroby se pak projeví samo jako vedlejší efekt a bez těchto nežádoucích problémů.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
..levicová orientace se snaží tohle vyřešit tím způsobem, že odstraní tu příčinu -- tj. chce překonat touhu jedince maximalizovat zisk.
A to je největší nesmysl jakého se levice dopouští. Lidské vlastnosti které vznikly evolucí je třeba respektovat a využívat a nikoliv se je snaři měnit. Tohle je postavené proti základní přirozenosti člověka.
levice není nijak v rozporu s evolucí---vůbec s ní totiž nesouvisí..
...člověk, evolučně, chce dělat to, co si myslí, že je pro něj výhodné. Pouze a jen tohle je dané evolučně a je nesmysl to měnit.
Přesvědčení lidí, co že je konkrétně pro ně nejvýhodnější....už měnit jde. Kapitalisti si myslí, že nejvýhodnější je orientace člověka na zisk. Lze ukázat, že tohle přesvědčení je mylné. Existují studie na životní spokojenost, které prokazují, že míra spokojenosti nesouvisí lineárně s množstvím bohatství, tzn. neplatí, že čím víc peněz, tím je člověk šťastnější.
Takže tohle kapitalistické přesvědčení je mylné.
Tvrdím, že není třeba lidem říkat, co je dobré a co je špatné. Je potřeba jim dodat neutrální informace a závěr nutně vyplyne sám. Je ale třeba je nějakým způsobem donutit, aby tyto vědou zjištěná fakta přijali (tj. natlouct jim je násilím do hlav). To nás opět přivádí ke školství....
Jinak 90% vysokoškolsky vzdělaných nevidím nereálně --- ve Francii myslím je to 60% už teď... Já mluvím o situaci za 100 let...
..jinak tím "vysokoškolsky" myslím, že dosáhli terciálního vzdělání -- do terciálního se počítají univerzitní školy (VŠ) i neuniverzitní -- vyšší odborné (VOŠ). Když napíšu 90% vysokoškoláků, nepředstavuj si, že myslím, že 90% obyvatelstva bude mít titul PhD...to možná tak za 1000 let :-) (průměrné IQ se stále zvyšuje, takže z hlediska delší budoucnosti to možná není nereálné) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/12/2009 : 13:53:15
Též, vždy když je motivem zisk, dochází k střetu zájmu mezi prodávajícím a kupujícím. Prodávající se snaží šidit kupujícího (proto a jen proto jsou nutné nejrůznější zákazy a příkazy - od povinnosti uvádět složení a neužívat některé jedovaté látky až po zákaz klamavé reklamy).
Rzwalde.
Tohle není podstatné,ale pouhý deatil.Prodávají, který šidí kupujícího toto nemůže dělat stále, protože kupujícího tímto ztratí a tím ztratí odbyt pro své produkty. Výsledkem je chybění zisku. Navíc by zde vznikla konkurence, která by vedla spíše k opaku,čili snaze vyrávět levněji a kvalitněji v zájmu o zisk.
já si nemyslím, že bychom si pomohli. Ano, uklízení bude efektivní...ale tím, že bude efektivní a ušetří se, tak to vezme práci těm ostatním lidem, kteří budou bez práce a tudíž jim budeme muset platit dávky. Takže jak jsme si pomohli???
Samozřejmě nemluvím jen o uklízení, to byl jen příklad. Takže dle tebe je lépe, když je systém zaplevelen příživníky, kteří systému nic nedají, pouze z něj čerpají? Takže jsem li aktivním členem systému,pak mám dotovat ty příživníky aby se z nich nestali ti nezaměstnaní? To mně připadá dost nesmyslné. Navíc jsou zde lidé, kteří produkují se zájmem o zisk,čili se snaží být konkurenceschopní a mít co největší zisk. U těchto lidí ve výsledku roste jejich koupěschopnost, což vede k odbytu výrobků a také daní do státní pokladny. Ta vzniklá koupěschopnost vytváří nutnost plnit trh výrobky a produkty aby bylo co nakupovat. A tak díky tomu vzniknou požadavky na výrobu a produkci, což ve výsledku vede k růstu zaměstnanosti. Samozřejmě zůstanou mimo proces chroničtí příživníci,ale je lépe jim dávat podporu ze státní pokladny, než je dotovat v ekonomickém systému. Jsou zde navíc lidé postižení a jejich potřeby je nutné krýt ze solidarity.
..levicová orientace se snaží tohle vyřešit tím způsobem, že odstraní tu příčinu -- tj. chce překonat touhu jedince maximalizovat zisk.
A to je největší nesmysl jakého se levice dopouští. Lidské vlastnosti které vznikly evolucí je třeba respektovat a využívat a nikoliv se je snaři měnit. Tohle je postavené proti základní přirozenosti člověka. Abys to pochopil, musíš si uvědomit co jsou peníze. Peníze jsou prostředkem sloužícím k deponaci schopností. Ty dáš své schopnosti ostatním lidem a tyto jsou převedeny na přiměřený počet peněz. Za peníze si kupuješ to co vzešlo ze schopností druhých.Snahou každého člověka je získávat to co ze schopností druhých vzešlo a tím dosáhnout životních podmínek pro svůj život. Čím více získáš, tím lépe jsou zajištěny podmínky pro tvůj život a to je cílem každého člověka a toto nelze změnit jakousi převýchovou. Lze však dosáhnout toho, že se zisk bude rovnat hodnotě těch schopností, které ostatním předáváš a to zajištuje tento mnou popisovaný systém.Všechny ostatní systémy umožňují odebrání části tvého oprávněného zisku ve prospěch těch kteří své schopnosti ve prospěch ostatních nevyužívají, ale na systému se přiživují. Sociální spravedlnosti je možno dosáhnout je tehdy,zajistí li systém, že bude vyrovnané to co druhým předáváš a to co získáš. A toho je možno zajistit pouze tím, že systém automaticky vyloučí tyto příživníky a toho je možno dosáhnout právě tím systémem, který se snažím ukázat. Tento systém m však řadu dalších logicky vyplývajících důsledků. Ve stávajících systémemch je možné umístit na výhodné místo člena strany, církve a podobně. Tento se potom na systému přiživuje na úkor ostatních. V mnou popisovaném systému toto není možné,protože je vybírán ten, kdo má schopnosti poskytovat služby a v případě projevu neschopnosti je díky zájmu o zis vyměnen za schopného. Takže ve výsledku nemají strany, církve a podobně schopnost cokoliv svým členům a příznivcům nabídnout, kromě ssvé pravdy. Většina lidí však stojí spíše o ty výhody a pravda je pro ně až na entém místě. A tak by skupiny uznávající pravdy ztratily vliv na ekonomiku a tím by ztratily pro lidi význam.
Neříkám, že je tento systém reálný,ale logicky je naprosto správný. Prosaditelnost systému ,který ničí cesty příživníků je omezena jejich protitlakem vůdči takovému systému a těch potencionálních příživníků je asi většina, respektive se jím stane téměř každý, má li k tomu přiživování cestu. Právě toto činní tento systém neprosaditelný. Pokud by se však našel jeden jediný podnik, který by na tento systém přistoupil,pak by se tento systém šířil geometrickou řadou.
S těmi devadesáti procenty VŠ vzdělaných lidí to byl jistě žert a proto raději nebudu reagovat jinak než smíchem.
MB |
|
|
