T O P I C R E V I E W |
Rzwald |
Posted - 12/06/2008 : 05:36:04 jen stručně ze zpráv OSN
1. Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů.
2. Ve vyspělých zemích činí denní výdaje na jídlo v průměru deset dolarů (210 Kč). Příděly potravin Světového potravinového programu (WFP) na osobu a den jsou stanoveny na 29 centů (přibližně 6,50 Kč).
3. V roce 1992 zachránila potravinová pomoc WFP 18 milionů životů během rozsáhlého období sucha v regionu jižní Afriky.
...co jsem tím chtěl říct: 1. mnoho lidí umírá 2. pomoci může každý (nejjednodušší je věnovat peníze) 3. pomoc je možné distribuovat (tj. ty peníze opravdu zachrání životy)
nyní kde je problém: (důležitá pozn.: v A. budu (ne)"přemýšlet", kolik jim dávat...to kdyžtak nečtěte, pokud se vám nechce, jelikož to je spíš takové poplakání si nad nerozhodností a pochybovačností - asi se nic nevyřeší....ale spíš si přečtěte B., kde budu "přemýšlet" --tam bych stál hodně o vaše názory)
A. nepřemýšlím nechci aby umírali. Když si jedu dvakrát týdně pendolínem a dám si tam palačinky, ...tak pokud si uvědomím, že ta tisícovka by ochránila před smrtí jednoho afričana po 42% roku (neboli 153dní, když beru 6,5kč na den) ..tak mně rázem ta palačinka nechutná....
ok, tak co mám dělat?
(řekněme, že jsem dokonalý altruista) mám odevzdat veškeré své jmění nějaké organizaci, která půjde do Afriky rozdávat jídlo a sám se mám stát bezdomovcem a cokoliv vyžebrám navíc než na nejnutnější stravu tak mám zasílat do organizace? ...no jo --- jenže pokud budu jednak takhle extrémně, tak to způsobí minimálně 3 neblahodárné věci: 1. ekonomicky afričani dostanou cca 150 000, což je veškeré mé jmění. Avšak kdybych žil "normálně" ...dostudoval, začal vydělávat...je možné, že budu schopen své jmění za svůj život zmnohonásobit. Pokud afričanům odkážu své jmění na sklonku života, dostanou mnohonásobně víc. Jenže mezi tím jich zase x tisíc pochcípe...oni peníze potřebují hned. 2. egoisticky vystavuji se riziku zkrácení svého života -- třeba tím, že v 50 něco chytnu a nebudu mít peníze na dobrou lékařskou péči. Kvůli nezdravé stravě se mi taky zkrátí život. Ani altruista nejdená tak, že upřednostní život ostatních před životem svým. Nicméně mě to nezabije---jen mě to zkrátí dobu života. Jak porovnávat? Nechám si zkrátit život o pět let a za to přežije o 1000 afričanů víc. Je to dobrej "obchod"? 3. evolučně pravděpodobně nebudu mít moc potomků, pokud se stanu nyní bezdomovcem...a to by asi bylo pro afričany to nejhorší. Moje altruistické smýšlení podmíněné "altruistickými geny" se totiž nerozšíří a afričani tedy v dalších generacích ode mne nedostanou nic. Abych maximalizoval dobro pro afričany, měl bych se naopak snažit mít co nejvíc potomků (s nějakou altruistickou blondýnkou), které bychom společně vychovali k altruismu. Jenže jednak pokud budu skrblit na velkej byt a potomky...tak----vlastně afričanům nepomáhám, neboť jen rozšiřuji v populaci své geny..to je celé
co mám z toho vyvodit? Žádný extrém není dobrý --- to není nic nového, to jsme tušili...jen jsme se o tom přesvědčili. Takže jaké řešení? Prostě "normálně žít" a dávat afričanům 10% příjmů? Proč né 9% nebo 11%? Někdo dává 1000/rok a myslí si jakej není lidumil (teď mluvím o sobě)....když tuto částku zbaští dvoje palačinky a dvě jízdy pendolínem...není to málo?
B. přemýšlím
logicky vzato docházím k tomu, že na Afriku je vhodné se vykašlat a to úplně (!)
Jak totiž vznikl altruismus? Altruismus je totiž jen převlečený egoismus. Altruistický jedinec pomáhá zdánlivě bez odměny...avšak očekává, že až on bude potřebovat pomoc, bude mu na oplátku pomoženo. Altruistickým je toto chování označeno jednak proto, že se ta "oplátka" nedá vynutit a jednak proto, že pravděpodobně nebude nastolena "rovnost" --- tj. já tobě možná pomohu více, než ty mi pak někdy oplatíš. Egiosta naproti tomu jedná stylem oko za oko, zub za zub a má o svých "obchodech" přehled. Přesto se ukazuje, že především v malých společnostech je toto chování pro přežití skupiny nejvýhodnější možné. Jednak skupina, která přerozděluje své zdroje (tj. ten, kdo má více zdrojů altruisticky poskytne těm, kteří mají zrovna málo) je úspěšnější než skupina, která je nepřerozděluje (to je asi jasné). Uvedu příklad z doby prehistorické -- jeden člověk skolí srnku...ale sám dokáže sněst jen 1/5 srnky. Ostatním se dneska nevedlo a mají hlad. Pokud úspěšný lovec odmítne vydat srnku, je nucen vydávat energii na její ubránění. To se jeví jako iracionální, neboť lovec je již sytý a jeho motivace na ubránění srnky je mnohem menší než motivace hladovějících na získání srnky. Mohu otevřít učebnici psychologie a napsat sem příklady z moderní doby...ale princip bude stejný.
a teď nastupuje filosofie a zeměpis Afrika je s Evropou spojena jen vzduchem. Je na samostatné litosférické desce (takže nechť si Evropani plýtvají vodou jak chtějí, Africe to zásoby vody imo nezmenší), je od nás zcela oddělena geologicky, kulturně, podnebím. Pravděpodobnost, že já budu někdy potřebovat pomoc afričanů se blíží nule. I kdybych ji potřeboval, tak afričani nebudou vědět, že jsem to byl já, kdo jim posílal peníze na jídlo...a já to nemůžu nijak dokázat (leda že bych si schovával účtenky).
=> Z toho plyne, že svým altruismem (pokud nějaký mám) bych měl pomáhat skupinám, ve kterých se nacházím (tj. moje město, třída, rodina, ...) Potom jednám logicky -- aneb altruismus byl přírodou "vynalezen" právě k pomoci vlastní skupině, nikoliv na pomoc jiným kontinentům. V souladu s lidstvím (psychologicky a biologicky) je tedy nepomáhat afričanům.
a teď otázka na vás --- souhlasíte s tímto závěrem? Pokud ne, tak proč? Taky by mě zajímal váš osobní názor na to, jestli afričanům (nebo obecně nějaké skupině, která s vámi nemá moc co dělat a přitom pomoc potřebuje) teda pomáhat nebo nepomáhat - resp. jestli vy pomáháte nebo ne (ať už účastí v dobrovolnických organizacích, posíláním dárcovských SMSek či jakýmkoliv jiným způsobem - třeba propagace, demonstrace - upozorňování na problém, apod.)
No a přidám ještě svůj osobní názor na to nepomáhání. Myslím, že jsem uvažoval správně, avšak nejsem si jist* , jestli by člověk měl správně jednat v souladu se svým lidstvím -- jestli by spíš neměl využít onu chybu, zneužít svůj altruismus, který byl původně určen k něčemu jinému....zbavit altruismus svého egoistického jádra a jednat skutečně altruisticky a vykročit tak od lidství k nečemu lepšímu... *nejsem si jist znamená, že nevím -- tj. nepropaguji tento názor ani nejsem proti...prostě nevím ;-)
pozn.: hledal, zda tu nebyla podobná témata---našel jsem tři: 1. Egoizmus a altruizmus... ...se řešilo obecně vymezení těchto pojmů 2. Čo je to altruistické ego, ..se probíral altruismus ve vztahu k Bohu, duchu, atd. 3. Lze učinit všechny lidi šťastnými? ...myšleno doslovně a obecně -- tj. zda opravdu všichni lidé na zemi mohou být šťastní
v tomto tématu bych chtěl řešit konkrétně zda pomáhat nebo nepomáhat a jak moc...proto jsem je založil -- pokud tu bylo ještě nějaké téma o altruismu, které jsem nenašel, tak se omlouvám za duplikaci
|
4 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
Rzwald |
Posted - 13/06/2008 : 00:14:59 díky za reakce
teď k nim samotným:
quote: Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Všeho s Mírou a rozmyslem. Pomoc hladovějícím je ušlechtilá věc,na které bohatne řada lidí humanitních organizací. Ty dáš své korunky a dají je i ostatní ušlechtilí dárci a vloží je do rukou humanitních organizací. Jenže ty mají svůj aparát,který musí být z něčeho placen a plat musí mít úměrnou výši,protože jsou to často lidé vysoce vzdělaní.Provoz také něco stojí a kontrola toho co do fondů vtupuje většinou není valná,takže občas nějaká ta malá částka kamsi zmizí, nic moc, třeba jen pár milionů. A tak se těm hladovějícím dostane jen ten zbytek a ten většinou stačí jen na pár hygienických potřeb, třeba toaletních papírů. Humanita je velmi dobrý a hlavně bezpracný byznys. Tak dávej co nejvíce a měj zavřené oči, když vedle tebe bude hlady umírat nějaký bezdomovec,kterého o vše připravila nějaká banka. Proč bys dával jemu, když to není tak ušlechtilé, jako dávat na hladovějící v Africe? Když budeš dávat na hladovějící v Africe, budou tě všichni chválit jak jsi ušlechtilý, když dáš něco tomu bezdomovci, tak tě budou mít za blbce, protože on si to sám zavinil,zvláště když z neštěstí začal pít,či fetovat,že´je na tom takto. A co když si to ti Afričani také zavinili sami? To co jsem napsal, nezní příliš ušlechtile, že? Je to však realita a ta vždy ušlechtilá není.
MB
no já jsem ještě umírajícího bezdomovce neviděl...to totiž ani nejde....krom toho - není nad to, když mám jó hodně velký hlad prostě jít do obchodu a dosytosti se tam najest ;-) ..přijedou policajti...bezdomovca zabásnou. Ve vězení je však možnost vzdělávat se (zdarma), mají tam televizi, pohodičku. Aspoň toto jsou mé informace. Ve filmech z USA situace vypadá samozřejmě jinak, avšak nelze směšovat "normální vězení" a vězení pro vrahy se zvýšenou ostrahou. ...krom toho není ani potřeba si zajišťovat živobytí takhle "radikálně" ...člověk má právo na určité minimum...a to bezohledu na to, zda má nebo nemá bydliště.
Jinak bezdomovcům už nedávám -- resp. dám už jen výjimečně. Lepí se na mě jak muchy. A jsou dost drzí. Jeden chce svést vlakem do Prahy. Kdyby si vyžebral 30kč a míst chlastu si šel na nádraží v Brně do sprch se umyt, aby nesmrděl, může se do Prahy dostat zdarma během dvou dnů stopem. Druhej chce 60kč aby si mohl zavolat na Slovensko (dopis stojí 10x míň), třetí chce na čúčo...ještě mě poučil, že je to krabicové víno--- že nemá hlad, že je mu ok, ale chce na čúčo....no nevím, zda si myslel, že ohromen jeho upřímnustí mu dám... Další mě "přepadl" týpek...černý brejle, běloskvoucí tílko, v kapse mobil, sluchátka v uších---že jede do Opavy...a když jsem na něj koukal jako jestli mu nehráblo, tak mi začal ukazovat ten mobil, že má rozbitej joystick, že by ho v zastavárně nevzali.... .....další jsou totálně vožralí, vobchcávají nástupiště (např. na Holešovicích v Praze no to by se jeden pozvracel a to tam jsou policajti hned vedle...)
Ad kdo za to může (v Africe)....já myslím, že za to může Evropa. Pokud si matně z dějepisu pamatuji, tak až do 2. svět. války tam byly kolonie. Je zajímavý, že evropský státy si dohlídly na to, aby Německo a spol. zaplatili alespoň nějaké válečné náhrady...považují to za spravedlivé. Proč jim nedojde, že i ony (Anglie, Portugalsko, ...) by měli přijmout zodpovědnost a Afriku zase dát do pořádku? O dřívějším vyvážení otroků do USA a rozdmýchávání občanských válek ani nemluvím. Krom toho i kdyby za to mohli afričani --- tak jak za to můžou děti, který se narodí a který umírají nejvíc? (protože jejich imunitní systém je slabý, taky umřou hlady mnohem dřív než dospělý -- ten vydrží 70dnů (cca) Chci vidět, jak nějaký šestiletý děcko vydrží na živu byť jen polovinu z této doby. Děti nemůžou pracovat, atd.)
ad byznys --- je pravda, že humanitárních organizací roste jak hub po dešti a je pravda, že pokud se sepíše návrh plánu, tak EU dá slepě prachy a nekontroluje, co se s nima dělá. Stačí jim ročně poslat výroční zprávu. Taky jsem četl, že se tohoto zneužívá. Na druhé straně existuje pár nadnárodních a uznávaných organizací, kterým lze věřit. Můžeš se taky sám přesvědčit jako dobrovolník. Musíš si zaplatit letenku sice, organizace platí stravu a ubytování---a může na vlastní kůži zjistit*, jak to tam je (v Africe, Keni, Tibet, ...). Co se církve týče, tak jim nevěřím vůbec. *sám jsem ještě nidke nebyl a asi ani jen tak nepojedu (nejdřív až přespříští prázdniny). Samozřejmě, že motivace k tomu může být i zacestovat si, poznat nové krajiny a kulturu....to je ostatně i jedna z mých hlavních motivací, proto se tam chystám. Avšak to nemusí být špatně --- protože za toto tam pracuješ několik hodin denně zadarmo. Podle mě je to dobrý obchod. Ty učíš afričany základy matiky, zeměpisu, biologie, atd. nebo jim postavíš školu, silnici, v Tibetu kláštěr, atd. --no a za to si můžeš zdarma pocestovat... Já myslím, že je to oboustranně výhodný.
quote: Originally posted by noemus Ja s tebou Rzwalde v zasade souhlasim - tedy s variantou B :o))
Nicmene si myslim, ze urcita systematicka pomoc Africe ma smysl, resp. je ekonomicky a bezpecnostne vyhodna i pro nas: 1. Bohatsi a rozvinutejsi Afrika je potencialnim odbytistem nasich vyrobku 2. Spokojenejsi African nebude mit duvod nenavidet evropu - tudiz bude pro nas Afrika mensim rizikem 3. Krome toho me vzdy potesi, kdyz slysim, ze se nektera z drive tzv. rozvojovych zemi, dokaze postarat sama o sebe.
nj, to mě ani nenapadlo |
Miloslav Bažant |
Posted - 12/06/2008 : 18:01:58 Richarde.
Měl jsem do toho možnost nahlédnout tak nějak blíže.Bývalý kamarád mne do toho chtěl vtáhnout a tak mně řekl, jak je to výhodný byznys a že o nějakou ušlechtou věc až tak nejde i když musí nějaké výsledky vykázat. Lákal mne i na to, že se podívám zadarmo do světa a něco si užiji. Když jsem se jej zeptal na ty obdarované chudáky, mávnul rukou a řekl doslova. Na ty já kašlu, tady jde o prachy a bez práce. Cizímu by to prý nikdy neprozradil,ale mně jako nejlepšímu kamarádu ano. Odpověděl jsem mu, že jej již za kamaráda nepovažuji, že si kamarády vybírám. Takže nejde o pesimismus,ale spíše skušenost. O konkurenci prohlásil, že to dělá stejně jen s tím, že charita část zisku posílá na konto církve. Já nevím jak ty, ale já ten jejich pdvodný byznys podporovat nebudu.
Zajímaví je, že nikdo nereaguje na zmínku o těch našich potřebných,které my ušlechtilí necháme hladem zemřít a raději dáme těm byzmysmenům ,jen když to můžeme před druhými jako svou ušlechtilost ukazovat. Není to tím,že těmi našimi potřebnými spíše pohrdáme a nemáme je v lásce? Ať žijí farizejové. Nelhat sám sobě ani druhým není hloupostí i když je to někdy tvrdé.
MB |
noemus |
Posted - 12/06/2008 : 09:16:55 Ja s tebou Rzwalde v zasade souhlasim - tedy s variantou B :o))
Nicmene si myslim, ze urcita systematicka pomoc Africe ma smysl, resp. je ekonomicky a bezpecnostne vyhodna i pro nas: 1. Bohatsi a rozvinutejsi Afrika je potencialnim odbytistem nasich vyrobku 2. Spokojenejsi African nebude mit duvod nenavidet evropu - tudiz bude pro nas Afrika mensim rizikem 3. Krome toho me vzdy potesi, kdyz slysim, ze se nektera z drive tzv. rozvojovych zemi, dokaze postarat sama o sebe.
Jsem optimista a tak si myslim, ze se Afrika nakonec ze svych problemu vyhrabe i kdyz asi ne cela najednou, ale v evrope to take neni vsude ruzove, ze? Na nas je jen abychom to Africe moc nekomplikovali - prikladem budiz ruzne prikazy typu, nesmite mit tezky prumysl, znicite si (a tim i nam) zivotni prostredi. Otazkou je ovsem zda se Afrika muze bez tezkeho prumyslu dostat tam co my - asi dost tezko...
Pro Slavka Nebud takovy pesimista. S temi humanitarnimi organizacemi to neni zas tak cerne. 1. Nejsou vsechny stejne 2. Maji i objektivne zkonstrolovatelne vysledky - napr. pocet postavnych skol, nemocnic atd. Takze vsechny penize urcite neprosustruji a o to preci jde ne? |
Miloslav Bažant |
Posted - 12/06/2008 : 08:44:03 Rzwalde.
Všeho s Mírou a rozmyslem. Pomoc hladovějícím je ušlechtilá věc,na které bohatne řada lidí humanitních organizací. Ty dáš své korunky a dají je i ostatní ušlechtilí dárci a vloží je do rukou humanitních organizací. Jenže ty mají svůj aparát,který musí být z něčeho placen a plat musí mít úměrnou výši,protože jsou to často lidé vysoce vzdělaní.Provoz také něco stojí a kontrola toho co do fondů vtupuje většinou není valná,takže občas nějaká ta malá částka kamsi zmizí, nic moc, třeba jen pár milionů. A tak se těm hladovějícím dostane jen ten zbytek a ten většinou stačí jen na pár hygienických potřeb, třeba toaletních papírů. Humanita je velmi dobrý a hlavně bezpracný byznys. Tak dávej co nejvíce a měj zavřené oči, když vedle tebe bude hlady umírat nějaký bezdomovec,kterého o vše připravila nějaká banka. Proč bys dával jemu, když to není tak ušlechtilé, jako dávat na hladovějící v Africe? Když budeš dávat na hladovějící v Africe, budou tě všichni chválit jak jsi ušlechtilý, když dáš něco tomu bezdomovci, tak tě budou mít za blbce, protože on si to sám zavinil,zvláště když z neštěstí začal pít,či fetovat,že´je na tom takto. A co když si to ti Afričani také zavinili sami? To co jsem napsal, nezní příliš ušlechtile, že? Je to však realita a ta vždy ušlechtilá není.
MB |
|
|