| T O P I C R E V I E W |
| okref |
Posted - 20/04/2008 : 21:49:50
aporie 6.: Zda slozky ci rody jsou podstatou věcí.
Proc aristoteles predpoklada nutnost stanovit pocatek jen z jedne moznosti? Vyjmuti jen jedne z nich preci vyvolava nesmyslnost a klamnou neresitelnost. Jestli je alespon jedna z moznosti v pocatku, musí v ni byt zaroven s tou druhou, jedna bez druhé je nepredstavitelna. Snad jen v pripade, kdy by věc nebyla ještě věci, nybrz necim jinym. Ale cim ještě jinym by mohla byt pred-vec utvorena nez z rodu ci slozek? Je vubec necim rod ci slozka samo o sobe. Jestli ano, cim? Tvrdim, ze nicim.
Samotna predstava slozky věci je jen predstava bezrodove slozky, avsak prave cim jemnejsi jsou slozky, tim pevnejsi je pojem rodu v ni. A samotny rod je klamem proto, ze ospravedlnuje moznost existence takove věci, aniz by se priznalo, ze takova rodova věc zadna neni.
Aporie vychazi ze stejne smesneho tvrzeni, jako je toto: ze clovek se zrodil z člověka bezhlaveho a člověka bezteleho. Clovek je svým vlastnim pocatkem prave ve chvili, kdy ma hlavu i telo; proto se neda mluvit o cloveku telu a cloveku hlave. Ale prave to se deje s věcí, chceme-li ji rozkrajet na slozky a rod.
Reseni je tedy v tomto: Pocatek(podstata) muze byt sice jen jeden, avsak prohlasujeme-li za pocatek slozku i rod, neprohlasujeme, ze pocatek jsou dva, nybrz ze jedno bez druheho vubec není, a proto jsou nutne jednim. |
| 9 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| okref |
Posted - 14/05/2008 : 20:25:25
Z Páté knihy je jasné, ze Aristoteluv pojem pocatku je mnohem komplexnejsi a vylucuje se tím moznost výberu jen jedné z mozností. avsak i pres tuto komplexnost je vymezen řádem časovosti. To znamená, ze at jej chape jakkoli slozite, vzdy se vztahuje k času. problém počatku bude tedy neřešitelný, pokud jej budeme chtít vysvetlit mimo čas. počatek existuje jen v case. mimo nej není. vypadá to, ze pocatek je nám tím odepren. protoze nemelo by se ani rikat, ze pocatek je puvodcem casu, nebot vzniká nesmysl původu časovosti z necasovosti. A tak jen přicházím na to, ze cas je hranice naseho poznání. |
| Gato |
Posted - 28/04/2008 : 17:27:42
quote:
Originally posted by Stream
Aristoteles v teto casti probira problem "pocatku" (ARCHE), tj. nejakych nejzakladnejsich principu veci. Rozebira nauku predsokratiku tj. ze temito principy jsou nejake elementarni prvky (ohen, voda, ...) a proti tomu rozebira nauku Platonovu, tj. ze temito principy jsou ideje, neboli rody. Svou vlastni pozici v teto pasazi jeste nevyklada.
Indická filosofie učí,že ty prvky jsou stavební kameny světa. Celý tento svět není nic jiného než těch 5 elementů.
Co je příčina těch elementů? Indická filosofie učí, že duše. To je v podstatě platonismus. |
| okref |
Posted - 28/04/2008 : 15:52:49
Ano. Jenze se nedá poprit, ze Aristoteles sám za sebe říká:
"Ale není možno, aby se pocatky urcovaly dvojim zpusobem zároveň. Nebot urcení podstaty je jenom jedno..." |
| Stream |
Posted - 28/04/2008 : 00:35:04
Aristoteles v teto casti probira problem "pocatku" (ARCHE), tj. nejakych nejzakladnejsich principu veci. Rozebira nauku predsokratiku tj. ze temito principy jsou nejake elementarni prvky (ohen, voda, ...) a proti tomu rozebira nauku Platonovu, tj. ze temito principy jsou ideje, neboli rody. Svou vlastni pozici v teto pasazi jeste nevyklada. |
| Gato |
Posted - 27/04/2008 : 21:37:08
quote:
Originally posted by okref
filosofie jsou jen poznamky k Aristotelovi.
Whitehead: Celá západní filosofie je komentář k Platónovi. |
| okref |
Posted - 27/04/2008 : 20:37:04
Vztah k Aristotelovi? Asi uplne stejny jako ke kazdemu jinemu filosofovi. protoze zadneho neznam osobne, mluvím-li o konkrétním filosofovi, mluvim vlastne jen o jeho díle nebo o tom, co z nej chapu. a Aristotelovo dilo je neco jako základna filosofie - premysli-li clovek nad nejakym filosofickym problemem, pak si muze byt skoro jisty, ze u Aristotela o tom najde alespon zmínku.
Nevim, kdo to byl, ale ten nekdo prohlasil, ze celá dosavadní filosofie jsou jen poznamky k Aristotelovi. |
| IPC |
Posted - 27/04/2008 : 19:33:56
Ted jsem se na to dival, to bude opravdu chtit vic casu...
Navic komentar Tomase je k teto kapitole pouze v latine, takze mi to da chvili nez to prelozim, no aspon ucitelka latiny bude mit radost . Je to jeste v anglictine ale s tou nejsem moc kamarad. Ale opravdu bych ti to doporucoval, protoze se jedna jen o komentare a vlastne z vlastniho mysleni Tomase je tam velmi malo veci...
Jeste by me zajmalo jaky mas vztah k Aristotelovi? |
| okref |
Posted - 27/04/2008 : 19:12:33
Pokud nemáš k dispozici nejaké salátové vydání, pak bys to měl najít jednoduše v obsahu(Kniha třetí: Výčet aporií).
Bohužel, jsem odkázán na české překlady a nevím o tom, ze by v nasem prostředí vysla od techto myslitelů díla, která by se touto problematikou zabývala. Od Averroese tu nevyslo nic a Tomáše číst nebudu, nebot jeho slova jsou pro mě příliš bludná. Lehčí bude pátrat v samotném Aristotelovi.
A s temi dalsimi komentari to bude potiz, protoze se hned tak k cetbe nejaké knihy nedostanu. Neco z mych drivejsich poznámek by se pouzit dalo, ale vsechno jsem smazal. |
| IPC |
Posted - 27/04/2008 : 18:49:36
Okref
Muzes me poslat presne reference kde to najdu v metaphysice.
Ale nic neslibuji, neb tato kniha se bere az ve vysich rocnicich a navic nemam moc casu, v tom kde jsem jsme brali pouze nektere passaze z knihy alfa.
ALe v kazdem pripade ti doporucuji se podivat jak to komentuje sv. Tomas anebo Averoese.
Ps. Jinak bych na tomto foru privital snahu o komentovani textu, a nebo passazich, ktere jsi cetl nebo ja jsem cetl a prisli ti zajmave. (Ale mam zatim velke nedostatky v moderni filosofi) |
|
|
