| T O P I C R E V I E W |
| sat |
Posted - 07/10/2003 : 23:23:33
JA A MYSEĽ.
Ak sa celý svet odráža v mysli a teda možno z pohľadu pozorovateľa povedať, že je ňou, potom treba opísať základné vlastnosti tejto najpodstatnejšej entity.
Ak ňou má byť všetko, potom jej elementárnymi a ďalej nedeliteľnými vlastnosťami sú: nekonečný priestor a absolútna čistota.
Teda nemôže v nej byť žiadneho pozorovateľa – narúšajúceho túto čistotu a kradnúceho nekonečnosť priestoru – k tomu ešte projektujúceho skrz vnútorné kvality sebauvedomenia ďalšie sekundárne entity, falošne ich vracajúc naspäť mysli, ako záznamy zmyslov o vonkajších objektoch iného súcna.
Aby tento pozorovateľ pochopil existenciu samého seba (a nezapratával si cestu ku skutočnosti), musel by si sám seba uvedomiť ako číru a nedeliteľnú existenciu mysle. Stať sa ňou a zároveň nerozlíšeným svedectvom o nej samotnej.
Ako tieto veci dať dohromady?
Nekonečný priestor mysle je potenciálom projekcie bytia, kdežto jej absolútna čistota je nástrojom rozpoznávania tohto potenciálu.
Milosťou priestoru voči potenciálu bytia je sloboda toto bytie vnímať ako čistotu samotnú a zároveň je nutnosťou sa touto vlastnosťou stať, nakoľko inej možnosti (ako uvedomenie si tejto podmienenosti) nie je.
Týmto spôsobom sa zmysel základných vlastností mysle premieta do nepopísateľnej, pokojnej a nikdy neprestávajúcej radosti, jednotlivine (využívajúcej možnosti potenciálu bytia, prejavujúc sa v intelekte ako múdrosť) poskytujúcej „poučenie“ o skutočnosti – najvyššom cieli cesty a pochopenie zmyslu cesty samotnej – v podobe vlastnej, nikým a ničím nesprostredkovanej.
Tým pádom sa zdanlivé rozpory medzi Ja a doktrínou ja=ne-ja neobjavujú, nakoľko
šťastie samo na seba nemyslí.
bzzzzzzzzzzzzz |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| sat |
Posted - 13/03/2005 : 01:03:09
jaká maškaráda, že?
to je ako podme hovorit o ontologickej istote niekoho zneisteneho...
ako to vysvetlit?
no najlepsie tak, ze TO sam PREzije, ten, kto sa citi byt zneisteny...
vsetko ostatne je dialektika
bzzzzzzzzzzzzz |
| k |
Posted - 06/10/2004 : 15:55:36
tak, koľko predsudkov ešte uvidíme, v tom je tato debata plodna,
po prve - spojenie subjekt a bytie, ja pozorujem, zmeny
aka to krasna a prazdna predstava pozorovateľa mimo pozorovaného.
Ked uz bytie, aky vyraz, ja pre bytie same je vzdy este skrytost, nie ja a nieco co ma afikuje a volam to zmeny. Bytie pozorujuce zmeny
neeksistuje, pretoze to nie je bytie, je to subjekt, zrkadlo, je to cas a nie vzajomna zmena pohybov, je to priestor sam pre seba,
je to dalsia prazdna abstrakcia, kde je nieco, a to nieco ako pomenovanie je mimo eksistujuceho.
Prepac, ak ty chapes co myslis tym, ze ja ako vyraz bytia pozorujem zmeny, rozved to , skus sa vyjadrit presnejsie, a presvedc ma o tom, ze to nie su len prazdne slova typu, co bolo pred tym, nez nieco bolo.
nekonecny priestor a absolutna cistota su produkty, nie nedeliteľnými vlastnosťami.
ak sa cely svet odraza v mysli - dost predsuskov uz v tejto vete, vsetko ostatne ...
svet je mysľou, iba ústupok, naďalej potreba dualizmu, koho potreba, ked hovorim koho, neuznavam ze sa to bude v niekoho mysli odrazat, tak isto ako nehovorim, ze telesa sa pohybuju v case.
p.s. bzzzzzzzz, nestaci
|
| sat |
Posted - 23/09/2004 : 20:13:52
nevadi, vyjde to nastejno :o)
bzzzzzzzzzzzzz |
| otazník |
Posted - 23/09/2004 : 02:45:16
"ja" ako subjekt je vyjadrením bytia, pozorujúceho zmeny až do momentu, kedy sa pozornosť neobráti na samu pozornosť"
takhle jsem si teda život a smrt nepředstavoval :-)
ty pozoruješ ZMĚNY?
já zkoumám VZTAHY |
| sat |
Posted - 11/05/2004 : 14:21:02
ak sa niekde niečo deje, potom určite nie mimo samotného bytia
priestor a čas sú veličiny nevyhnutné, k vnímaniu čohokoľvek
teda sú voči bytiu inherentné
"ja" ako subjekt je vyjadrením bytia, pozorujúceho zmeny až do momentu, kedy sa pozornosť neobráti na samu pozornosť
bzzzzzzzzzzzzz |
| s.balerínová |
Posted - 25/04/2004 : 03:52:38
Téma velmi zajímavé, myslím, že do něho vnesl nejvíce podstatného K a to v tom smyslu, že se stále hovoří o mysli přes neuvěřitelnou komplikovanost nejen tohoto fenoménu, ale i termínu. Probírá se zde něco, co není jasně definováno (přiblíženo) a co vychází z jistých nereflektovaných pozic. Mluví se o "já" a "mysli" a není možné pochopit, co se větami myslí, když není jasné chápáno, co se myslí jednotlivými termíny. Není rozumět tomu, co znamená "v absolutním pojednání" a co znamená ztotožňování mysli s prostorem, přesto, že jde o důležitou otázku. Co je však v tomto pojetí prostor? Odpovědí nemůže být pouze "prostor bez hranic". Snad je důležitější poukaz na to, že prostorovost je neodmyslitelná část bystnosti člověka jako takové. Dále: co znamená rozlišování "absolutní" a "individuální" mysli a z jakých předpokladu vychází? Přirovnání k zrcadlu dále ukazuje na celou dobu hájený předpoklad paralelní existence vnějšího světa a mysli, jež je jeho "odrazem", což zní jako alternativa dualistického přístupu, který obnáší řadu komplikací. Líbí se mi příklady se spojováním myšlení a části těla (ruka), které odkazuje k širším souvislostem bytnosti člověka. Jak je to mimochodem potom mezi "myslí" a "myšlením". Souhlasím s tím, že mysl (nebo jiný vhodnější termín) je východiskem uvažování. Nerozumím ale její (zde takto tak prezentované) primární souvislostí s axiologií. Nebo šlo pouze o poukaz na použitelnost a aplikovatelnost , nebo snad přesněji šíři těchto myšlenek? Avšak i pro nízkou srozumitelnost je zajímavý příspěvek "význam je "cesta dnu" od vonkajších objektov snažiacich sa "presvedčiť" pozorujúce vedomie, že sú hodné pozornosti". A nerozumím větě "keď nájdeš kategóriu nadradenú bytiu, filozofiu prevrátiš hore nohami a toho sa teda vôbec nebojím", zda měl autor na mysli nějakou konkrétní kategorii, její možnost, nebo to je naopak poukaz na opak těchto návrhů. K odrazu v mysli: myslím, že zde není vhodný ani termín odraz, ani projekce, že vztah člověka ke světu je dán jiným způsobem. Co se týká odrazu a sebe sama, můžeme se bavit o reflexi a o jejích výsledcích a možnostech, hranicích (uvědomuji si, že obsah těchto pojmů - reflexe a odraz nejsou příliš nepodobné, avšak jejich význam se přesto liší, zvláště význam užitkový - užívaný). Problém s reflektivním poznáním sebe sama je podobný jako problém obrazu v zdcadle, reflexe umožňuje několikastupňovost sebe sama, otázkou však je, kam pak spěje a k čemu se přibližuje. Na závěr: možná je rozdíl mezi poznáním a porozuměním, které se děje nikoli pouze rozumem (jak bylo též zmíněno), ale celou bytostí člověka a je na nejvyšší míru implicitní a proto mysl sama sobě vzhledem ke své "existenci" nutně rozumí. Omlouvám se za přehnanou délku a pravděpodobnou neplodnost svých úvah. Chtěla bych se vyjádřit k více věcem ale nemám už síly. Jestli se někdo ozve, budu jistě příště stručnější a konstruktivnější. Jsem ráda, že si tu můžu přečíst ty zajímavé věci. Dnes nebyl dobrý den, tak nashle. Nechápejte můj příspěvek jako kritiku ale jako upřímné dotazy a zájem. s.b. |
| sat |
Posted - 07/04/2004 : 21:37:43
tak si skus odpovedat na otazku, ci si schopny chapat mysel inak
ako proces, ci lepsie povedane akesi trvanie
1. mysel v absolutnom ponimani - priestor bez hranic a jas bez tiena
2. individualna mysel - mnozina myslienok, teda kombinacia pohybu a tiena
ostatne slova su vyrazom volnej asociacie, zrejme; pohyb a tien
nemusi byt nutne vypovedna hodnota spadajuca do oblasti racia
bzzzzzzzzzzzzz |
| k |
Posted - 24/03/2004 : 15:03:46
tak si skus odpovedat na otazku, ci si schopny chapat mysel inak
ako proces, ci lepsie povedane akesi trvanie.
Ak nie, je tvoja mysel staticka, ma vea spolocneho so vsetkou hmotou v mysli, ale nie s myslou samou
radost, nepises skor o rozkosi?
sloboda sa zije, skuste ju definovaat,
mysel, mozeme to iste, a budeme ju definovat
Nie je ani tak problem co. Ked sa zamknete, a zjete kluc,
rozbijete si hlavu na niecom co existuje len vdaka vam, ale ako este dlho?. |
| sat |
Posted - 10/03/2004 : 12:57:27
nikde som nenapisal, ze mysel je proces
zrkadlo je proces?
bzzzzzzzzzzzzz |
| k |
Posted - 03/03/2004 : 14:46:51
Nadis je ja a mysel, teda mame dany problem.
A tak ako je dany je to problem, prinajmensom pre toho,
kto ho napisal.
Mysel, ako krasne to znie, odkial aasi pochadza to slovo?
Vyskytla sa myslienka, ze mysel je proces. Bola to snaha o "redukciu" problemu mysle? Nie je to odbiehanim od problemu.
Otazka, Kedze je mysel proces, mienis tym len to, ze je naslednost?
Je ten proces pod nejakymi zakonmi? A co koniec procesu.
Mysel je nieco ako funkcia organizmu /nie organu/, ako tusim tvrdis.
Preco?!
Tvrdis ze predsa ruka nemysli, lepsie povedane, tvrdis ze si to ani netvrdil.
ALe naozaj? Priradujes mysel organizmu, len organizmu? Potom sa pre teba stava organizmus "Atomom", ktory ma urcite vlastnosti, ktore pre neho mozeme udrzat len tym ze sa ho nesnazime hlbsie skumat.
Nepredpoladas ale, ze kedze mysel moze mat len cely organizmus, ze by sa postupom casu a vedy dala z povodneho problemu mysle urobit len jedna z dalsich funkcii nervov?
Hovoris plytkost.
Ruka nemysli.
Nerv nemysli.
Organizmus mysli.
Je pre teba organizmus nieco ine ako , ako by som to povedal, telo, teda hmota a energia? Odmietal by si dat mysel ruke, pretoze jedine co mas je mozno, /neviem ako si myslel niektore veci co si naopisal/
teoria, ktora je lepsia ako niektore ine, ale sama seba odmieta vyhlasit za teoriu, takze urcitym sposobom sa vyhybas problemu Ja A mysel, a hovoris nieco, co je "schopne" vyvratit Idealizmus. Deklaroval si snahu o debatu, teda zacneme,
Ako myslis to, ze mysel je proces???
|
| alergik |
Posted - 18/11/2003 : 19:03:11
ok |
| sat |
Posted - 14/11/2003 : 11:25:50
zmysel je "cesta von", teda náklad vyslaný od zdroja, ktorého vnútorná kvalita je projektovaná na vonkajší svet
význam je "cesta dnu" od vonkajších objektov snažiacich sa "presvedčiť" pozorujúce vedomie, že sú hodné pozornosti
bzzzzzzzzzzzzz |
| sat |
Posted - 14/11/2003 : 11:21:35
etymologicky (neviem, či et... nie je s mäkkým i?!)aj slovo zmysel naznačuje odkiaľ pochádza určitá hodnota (hodnoty) prisudzované okolitému svetu - z mysle
   
bzzzzzzzzzzzzz |
| sat |
Posted - 14/11/2003 : 11:18:40
alergik, odpovedal som Ti inde, tuná by malo ísť len o odľahčený žáner
myseľ si samú seba v celej šírke práveže uvedomiť môže a musí, veď inak by život človeka nemal zmysel
dokonca práve túto "povinnosť" možno charakterizovať ako základný zmysel človeka, koniec-koncov je predmetom skúmania celej jednej časti filozofie - axiológie
úprimne povedané účel napísania tohto článku spočíva práve v náznaku možnosti cesty pri hľadaní eschatológie dôsledného materializmu, akým bol napr. aj Buddha
skrátka a dobre, keď nájdeš kategóriu nadradenú bytiu, filozofiu prevrátiš hore nohami a toho sa teda vôbec nebojím, ani teraz pred víkendom
maj sa dobre a niekedy sa tu, na tomto fóre ozvi
čaf čaf
bzzzzzzzzzzzzz |
| alergik |
Posted - 11/11/2003 : 13:33:40
Hlubší zamyšlení muselo proběhnout před napsáním Tvého přízpěvku. Spíše těch zamyšlení proběhlo víc, a tak bych nerad polemizoval něčím nepromyšleným. A nebudu vlastně ani polemizovat, budu navazovat.
Chtěl bych říct, že není pravda, že se celý svět odráží v mysli.
Dokonce ani celé já se neodráží v mysli.
Může někdy mysl poznat samu sebe v plné šíři? Má odpověď zní ne.
Poznání mysli znamená získání nového poznatku (nových poznatků) a tento nový poznatek se už "nevejde" do kapacity mysli. K poznání mysli v celé její šíři je potřeba mysli jiné, s větší kapacitou.
Žádný system X (tím X může být například člověk) nemůže poznat X (kde X=X). Proto si např. Slunce nebude chápat sebe sama v celé své šíři, ani pes, ani člověk...
Je to jako kdyby se oči chtěly podívat samy na sebe...
Jedině, že by existovalo jakésy zrcadlo (když mluvím o těch očích).
Dvě plechovky o stejné velikosti se nedají vložit jedna do druhé.
Ještě chci dodat, že nerozumím té "Milosti priestoru voci potencionále projekce bytia". Celé tvoje zamyšlení zní velmi hezky a poeticky, ale nechápu jeho smysl.
|
|
|
