| T O P I C R E V I E W |
| Pavel Kadlček |
Posted - 07/02/2008 : 21:54:54
Ahoj,
opět jsem zde s jednou dosud nevyřešenou otázkou. Lidé se snaží pochopit svět kolem sebe a porozumět mu. Za zdroje nových informací o světě a o všem, co se světa týká se opvažují většinou různé vědy. Vědy pracují na empirickém základě (tedy na základě zkušenosti) a vycházejí z logiky. Ale je tento postup správný? Je naše bádání správné? Nebo se mýlíme?
Vědci vycházejí z předpokladu, že procesy, které kolem sebe vidíme, mají nějakou svou příčinu. Ale je tomu skutečně tak? Neexistuje něco, co by mohlo nastat bez příčiny nebo nemůže následek předcházet příčinu? Nemůže se naše logika mýlit? Je naše poznání mylné právě proto, že je založeno na tom, na čem je založeno?
|
| 10 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 19/02/2008 : 10:23:30
Richarde.
Své chyby většinou vidíme n tom druhém a nikoliv na sobě a to platí i pro mne. Jinak jsem se nejspíše vůbec nezměnil a stále dělám chyby, někdy je i opakuji. O gravitačním motoru raději nehovoř, nebo znovu začnu. (hihihi)
Co se týká těch mikročástic, tuším co tím chce říci a mohl užít stejně tak třeba trpajzlíky, čili nikdo za nic nemůže, a vše je dáno tím, že se perou mezi sobou trpaslíci. Když toto bude užívat za každou třetí větou, bude mne to vytáčet stejně jako toto. Dle něj se někde srazí mikročástice a to určuje zda budu zlý nebo dobrý. Tohle tedy skutečně nemusím. Nejspíše se Dalibor řídí Goebelsovým heslem, že tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou. Já říkám, že kdyby milionkrát opakoval nesmysl,pak se z něj moudro nestane.
II:Jo a ten gravitační motor skutečně funguje.:II repetice je nekonečná.
MB |
| noemus |
Posted - 19/02/2008 : 09:07:17
Dalibore
Již dříve jsem měl ke Tvým argumentům výhrady, které jsi podle mne nezodpověděl.
Nicméně z mého pohledu jsou zde jen tři možnosti:
1. Vycházíš ze své vlastní převratné fyzikální teorie, či dokonce teorie všeho. V tom případě bys ji měl zveřejnit celou a čelit kritice. A proč ji zveřejňovat je n na fóru, šel rovnou do prestižních fyzikálních časopisů co říkáš...
2. Snažíš se jen jinak podat výsledky kvantové fyziky a dalších vědeckých teorií. V takovém případě bys neměl ignorovat námitky, že se mýlíš a že vyvozuješ z těchto teorií nesprávné závěry, nebo dokonce vůbec nechápeš základní pojmy
3. Jen si vymýšlíš, a snad tomu i věříš, a používáš přitom hezká slůvka ze současných teorií, která vhodně a hlavně složitě kombinuješ se svými slůvky. V takovém případě bohužel diskuze končí, zbývá jen napsat svou bibli a založit svou sektu.
Přesvědč nás prosím, že se nejedná o poslední možnost, ale v takovém případě bys z toho měl vyvodit důsledky o kterých mluvím (v textu jsou tučně) |
| noemus |
Posted - 19/02/2008 : 08:57:41
Fyzikální teorie nelze dokázat!
Tvá kritika "mikročástic" je Slávku na místě, ale vzpomeň si co jsem Ti říkal k tvému "gravitačnímu motoru", nevidíš podobnost? Nezdá se Ti, že jinému vytýkáš své vlastní chyby (které si snad možná již překonal)?
Tak pravil SISIFOS |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/02/2008 : 17:08:12
Dalibore.
Přesné,možná vědecké, ale nic neříkající. jsopu li neustále opakované,pak jsou nejen nudné, ale i otravné. Jakmile na toto ve tvém textu narazím, dál jej nečtu.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 12/02/2008 : 15:15:28
Slávo,
minimálně jde o přesné definice pomocí exaktních (přesných)fyzikálních pojmů, které lze jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit, a to na rozdíl od jiných filosofií. Na rozdíl od přijetí jiné dosavadní filosofie, které je zásadně otázka víry v tu či jinou filosofiickou školu, a to i v případě tvého materialismu. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/02/2008 : 11:38:25
Dalibore.
I vědu dělají jen lidé a pokud se jejich mikročástice trošku pohnou stranou, pak s toho může vylézt takový nesmysl. On ty mikročástice viděl a skoumal, nebo si to vše pouze vymyslel? Je to dokázaná teorie, nebo je to jedna s těch, které není možné dokázat ani vyvrátit?
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 12/02/2008 : 10:50:16
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Přijmeme-li z vlastní zkušenosti předpoklad, že člověk nemá vliv na to, jaká myšlenka ho napadne, jaké smyslové vjemy pociťuje ani co cítí ani jak má dokonalý rozum ani co je rozumné. Jedná se zde o objektivní danosti duše, resp. mozku člověka a v případě rozumnosti o objektivní danost přírody, které podle mého předurčuje pohyb mikročástic v mikrosvětě.
Zůstává nám tak otázka svobodné vůle, jako povelu člověka k určitému konání, které mu shora uvedeným objektivním způsobem nabídne jeho duše, resp. mozek. Tuto otázku je dle mého názoru možno vidět ze dvou úhlů pohledu:
1.) Objektivně jako pohyb mikročástic, tedy částic viditelných pouze mikroskopem.
1a) Pohyb mikročástic je buď součástí určité soustavy mikročástic, kdy pomocí vazebných sil mezi těmito mikročásticemi je pohyb jediné mikročástice této soustavy přenášen na ostatní mikročástice určité soustavy. V tomto případě jde o zdánlivou kauzalitu ve fyzikálním makrosvětě, protože pohyb mikročástic dle Heisenbergových principů neurčitosti se děje s vysokou pravděpodobností. Příkladem nám může být hra v kuželky, kdy chytím do svých prstů pouze určité atomy kulečníkové koule, vazebnými silami se pohyb udělený těmto chyceným atomům přenáší na ostatní atomy koule, takže při hodu koulí se pohybuje celá koule nejen našimi prsty chycené atomy.
1b) Za druhé může jít o nezávislé mikročástice, kdy podle Heisenbergových principů neurčitosti jde o zdánlivou nepředvídatelnost pohybu ve fyzikálním makrosvětě, protože pohyb mikročástic dle Heisenbergových principů neurčitosti se zde děje s nízkou pravděpodobností. Heisenbergovi principy neurčitosti byly ověřeny pokusem, kdy byly vystřelovány fotony za stejných vnějších podmínek proti štěrbině, tam, kde byla největší pravděpodobnosti jejich dopadu, byl jejich dopad nejhustší, avšak tyto fotony dopadali i na ostatní místa stínítka za štěrbinou.
1c) O pohyb soustavy mikročástic s vysokou mírou pravděpodobnosti předurčený pohybem jednotlivých mikročástic této soustavy, který předchází pohybu celé soustavy a který se vazebnými silami těchto mikročástic přenáší na tuto celou soustavu mikročástic (viz. 1a)), jde zřejmě v případě, kdy člověk jedná v souladu s celým modelem světa obsaženým v jeho duši, resp. mozku. Nepotřebuje zde zásadně přemýšlet a jedná podle svého citu bezmyšlenkovitě.
1d) O do určité vysoké míry náhodný pohyb mikročástic nepředurčený s vysoukou pravděpodobností jejich vazbami(viz. 1b)) se jedná zřejmě v případě, kdy člověk musí řešit rozpory modelu světa obsaženém v jeho duši, resp. mozku. V tomto případě o svém jednání často přemýšlí a, pro kterou rozpornou myšlenku se rozhodne, je do určité vysoké míry věcí náhody (ze subjektivního pohledu jde o pocit svobodné vůle). V tomto případě může jít o náhodný dobrý nebo zlý čin, přičemž v případě těžkého zločinu se jedná o jeho relativně nízkou pravděpodobnost.
2.) Subjektivně jako svobodný povel (vůle) člověka k určitému konání, za který nese tento člověk plnou odpovědnost. Přesto i zde cítíme, že nemůže-li člověk ovlivnit, kdy ho napadne myšlenka, aby vydal povel svému tělu k určitému jednání, ani co cítí ani jak má dokonalý rozum (jde o objektivní faktory), pak jde v případě rozporu těchto objektivních faktorů do značné míry o náhodu, tvořenou společným působením těchto objektivních faktorů.
Při vysvětlení vztahu pohybu mikročástic a lidské povahy odkazuji na moje vyjádření uvedené v topicu Jak vidím vinu a trest pro zločince. A dodávám k tomu, protože se můj světonázor opírá o to nejjistější, co v běžném životě máme, tedy o poznatky (pro lidstvo ze všeho nejužitečnější) exaktní vědy, a protože nepovažuji obecné filosofické pojmy za exaktní (přesné), jde v případě mé filosofie o pokus o fyzikální (exaktní) filosofii, jejímž základem jsou obecné fyzikální poznatky a vědecké exaktní fyzikální pojmy. Vypovídací schopnost obecných filosofických pojmů je podle mého názoru tak malá, že s jejich pomocí nelze prakticky nic přesně pojmenovat, zjistit, ani ověřit správnost určité filosofie, což je zapříčiněno jejich nejvyšší mírou zobecnění, resp. obecnosti. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/02/2008 : 07:32:24
podle mne jak duše člověka tak předmětná smyslová skutečnost člověka tvoří jediný celek daný pohybem mikročástic z pohledu fyziky mikrosvěta.
---------------------------------------------------------------------
Davide.
Jsem celkem klidný člověk a málokdy mne cosi vytočí,ale tohle tvoje tvrzení o pohybech mikročástic z pohledu fyziky mikrosvěta k tomu nemá daleko. Buďto ten vliv pohybu mikročástic vysvětli a to pořádně, nebo sám nevíš co to znamená a pak to již raději nepoužívej. Nemám ovšem zájem o vysvětlení typu nenulových částic a podobně, ale souvislost a vliv tohoto pohybu detailně na určité jednání, či myšlení člověka.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 11/02/2008 : 08:29:33
Pavle,
člověk zná skutečný svět pouze z modelu světa, který má obsažený ve své duši, resp. mozku. Otázka tedy zní jestli pomocí tohoto jevového modelu světa můžeme dojít k poznání skutečného světa (věci o sobě dle I. Kanta)? Podle mého názoru je to možné, úlohou všech lidí, zemřelých, živých i v budoucnu narozených je zdokonalovat tento model světa tak, aby zřejmě v nekonečném budoucím čase existovala úplná shoda mezi tímto modelem, resp. obrazem skutečnosti obsaženým v mozcích všech lidí a touto skutečností. Jinými slovy např. dokonalým modelem, resp. obrazem hradu Karlštejn je skutečný hrad Karlštejn. Na základě dokonalého modelu, resp. obrazu přírody (světa) obsaženém pomocí exaktní vědy zřejmě v budoucím nekonečném čase v lidských mozcích bude podle mého názoru možné zodpovědět rovněž všechny filosofické otázky, jako např. otázku existence Boha, posmrtného života apod. Je tomu tak dle mého názoru, protože podle mne jak duše člověka tak předmětná smyslová skutečnost člověka tvoří jediný celek daný pohybem mikročástic z pohledu fyziky mikrosvěta. Jde tak dle mého názoru hovořit o jednotě (duševní) podstaty a (smyslové) předmětnosti člověka.
Jevový model, resp. obraz světa člověka obsažený v jeho mozku, resp. duši tak může zobrazovat buď vlastní skutečnost (věc o sobě, přírodu, v případě pantheismu půjde o model samotného vědoucího Boha tvořeného veškerou fyzikální energií) nebo opět jiný dokonalejší model skutečnosti (matrix). Jevový model obsažený v mozku člověka tak může být jak modelem skutečnosti tak modelem jiného dokonalejšího modelu, (např. myšlenek Boha, či programu dokonalého počítače-s větší kapacitou paměti než lidstvo apod.). Přesto se domnívám, že vzhledem k tomu, že předmět modelu světa obsaženém v lidském mozku je představován fyzikální energií, nikoliv pouhými myšlenkovými vztahy, tak jde o spíše o vlastní skutečnost (svět o sobě).
Jako příklad řešení tohoto problému je možné ukázat Bibli, která v knize Genesis, verš 26 říká: I řekl Bůh:"Učiňme člověka , aby byl naším obrazem podle naší podoby." Člověk a jeho svět, příp. jeho duše by tak zřejmě představovali myšlenku, resp. model či obraz Boha zástupů obsažený v Boží mysli nebo tělesný model, obraz Boha, který by byl součástí Božího těla, resp. jednotlivcem z Božího zástupu Hospodina Boha zástupů.
Jiným příkladem je ortodoxní systém indické filosofie Sánkja a jóga založený na dualistickém principu, kterými jsou na jedné straně prakrti, původní příroda, princip materiální aktivní, který je v ustavičném pohybu, avšak chybí mu vědomí sebe sama, a na druhé straně puruša, princip čistě duchovní, který není aktivní, avšak je oduševněný a nadaný vědomím. V indiviuálním životě stejně jako ve velkém dění světa záleží tedy na tom, aby puruša prozřel. Prakrti-ženský princip, a to nikoliv bez hlubšího důvodu, neboť ke svému spasení potřebuje něco jiného, co je mimo něj- se musí tak dlouho rozvíjet před očima puruši (jako se tanečnice předvádí divákům) dokud si puruša neuvědomí svou jinakost a neodvrátí se od ní a tak sebe i prakrti nespasí. V mém shora uvedeném pojetí to znamená, že lidstvo je určeno k tomu, aby vytvářelo stále dokonalejší model, obraz přírody v lidských mozcích, resp. duši (tedy Boha v případě mého pantheistického pojetí), toto stále dokonalejší poznání přírody je vynucováno samotnou přírodou (resp. přáním Boha v mém pantheistickém pojetí jednoty přírody a Boha), resp. její evolucí jako jejich obecný cíl.
Literatura
1.) STORIG, H.J.: Malé dějiny filosofie. Praha, Zvon, 1991. s. 57 a násl.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 08/02/2008 : 09:20:03
Pavle.
Poznávání světa není jen funkce vědy. Svět poznáváme od narození až po konec života a nejedná se pouze o bádání. Základem poznávání světa je vzájemné předávání informací. A tak tě nejdříve ukazují základy rodiče,pak třeba učitelé a vlastně celé okolí včetně zdělovacích prostředků.Teprve poté nastupuje jakési bádání, nebo také nenastupuje.Člověk se s určitým stavem poznání spokojí a dál nehledá. A tak od narození získáváš informace a tou nejdůležitější je slovo, které tě umožní myslet a přemýšlet. Jenže je třeba si uvědomit, že to okolí je různé a úroveň poznání tohoto okolí také. A tak různí lidé získají různé informace,které vytváří jeho logiku. Vše další navazuje na tuto logiku a tomu odpovídají i výsledky, které jsou samozřejmě také různé. Posuzovat tedy správnost či nesprávnost poznávání světa je naprosto nemožné, hovoříš li o celku. Budeš li toto posuzovat u jedince, je tvůj soud vždy podřízen informacím a logice tvojí a tak je takový soud také nereálný. Ani sám sebe nemůžeš objektivně posoudit.Takže na toto téma je možno hodně mluvit, ale není možné dojít výsledku.
MB |
|
|
