T O P I C R E V I E W |
rajis |
Posted - 08/12/2007 : 19:45:13 ? |
5 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
noemus |
Posted - 11/12/2007 : 15:36:04 quote: Originally posted by Mathew Taky mne to nutí se zeptat: Pokud je rychlost světla konstantou, je konstantou také pomalost světla? Co se děje se světlem, které stojí? Může stát? A může-li, není pak již zase rychlost irelevantní?
Podle teorie relativity a vlastně podle všech současných fyzikálních teorií je rychlost světla stejná pro všechny (inerciální) pozorovatele. Tedy i pro pozorovatele, který se vůči nám pohybuje. Oba naměříme stejnou rychlost on vzhledem k sobě a my vzhledem k nám. Rychlost světla tedy relativní není, ale je spíše absolutní. Aby to bylo možné, tak se musí změnit něco jiného co jsme dosud považovali za absolutní - prostor a čas. V teorii relativity je tedy rychlost světla stejná pro všechny pozorovatele, ale čas a prostor se pro ně může lišit. |
Mathew |
Posted - 11/12/2007 : 14:11:35 quote: Originally posted by rajis
Ta opožděná volba je vlastně variace na ten experiment co jsem popisoval, byli provedeny ještě mnohem složitější variace, ale v těch se už moc nevyznám, bylo to na mě moc složitý a já z fyziky neznám skoro nic. To mi připomnělo co to je spin??
A klidně se osvou hypotézu můžeš podělit. Zajímá mě každý názor na toto téma.
Předpokládám, že existuje "něco", právě kvůli povaze světla to nechci nazvat ani vlnou, ani částicí, co je časoprostorově irelevantní. Rychlost světla je konstantou. Měla by být tedy nepřekročitelná. Teď nevím, jestli se nemýlím a jen pod podmínkou, že to tak je, pokračuji ve své úvaze. Domnívám se, že překročitelná je, jenomže za hranicí rychlosti světla je rychlost nedůležitá, pozbývá platnosti. Byl by to kritický bod, ve kterém by se hroutilo naše chápání světa. A protože přestane být důležitá rychlost, přestane být důležitý jak čas, tak prostor. Neboť toto "něco" může být kdekoli kdykoli, tedy není nijak omezeno. Prostor ani čas pro toto "něco" neexistují jako pro nás, neboť toto "něco" je potencionálně na všech místech ve všech časech, jenomže tato potencionalita se nemá kdy projevit a tak ono "něco" vlastně je všude ve všech okamžicích. Myslím, že podbně si představoval La Place svého démona, takže se nejdená o žádnou převratnou myšlenku. Pro mne je zajímavé právě to, že ono "něco" by mělo všechny možnosti, toto "něco" by tedy udávalo konstantu svobody - maximálná možnou míru možností. Taky mne to nutí se zeptat: Pokud je rychlost světla konstantou, je konstantou také pomalost světla? Co se děje se světlem, které stojí? Může stát? A může-li, není pak již zase rychlost irelevantní? Tedy bychom se nemohli přesvědčit o existenci tohoto stojícího světla, neboť ono jako by leželo "mimo čas a prostor", nebylo by to již tedy světlo, ale cosi, co má možnost nepohybovat se v prostoru a bylo by to vlastně to samé "něco", které má možnost nepohybovat se v čase. Světlo a tma by se tak mohly projevovat jako polarity jednoho spektra, které je zakrouceno samo do sebe. |
noemus |
Posted - 10/12/2007 : 09:36:40 quote: Originally posted by rajis Potom jsem se bavil s jedním známým a ten mi řekl, že foton není ani částice ani vlnění, nýbrž je to kvantum. Protože pro fotony platí kvantová mechanika. Nám se pouze zdá, že se foton občas chová jako částice nebo jako vlna, je to prý jen jakési zjednodušení. Nicméně o tom co je foton, vlastně ve stkutečnosti nic nevíme. Ještě přidal, že v kvantov fyzice nemá pozorování či experiment valného významu, protože pozorující vždy a nutně ovlivňuje experiment a nikdy se nepodaří stejný experiment dvakrát, přesně zopakovat a to platí pro cokoliv. Zkráceně podstata světla nemá co dělat s částicemi a vlvněním, navíc částice je dost zavádějící pojem, protože vyvolává představu nějákého letícího předmětu.
Tak jak to tedy je?
To ti říkal naprosto správně. Současný výklad je takový, že vlna nebo částice je brána pouze jako způsob popisu pozorovaného jevu. Někdy se hodí jev poisovat jako vlnu a někdy jako částici a někdy možná jako něco úplně jiného. Pokud budu trvat na tom, že foton je vlna, tak se dostanu do problémů s vysvětlením některých jevů a pokud budu trvat na tom, že je to částice, tak se zase dostanu do problémů jinde. Řešení je tedy vcelku logické, nebudu trvat ani na jednom.
Když si vzpomeneš na to co pořád opakuji, že totiž fyzikální teorie není totožná s realitou, ale jen popisuje realitu jak ji vidíme, tak už ti to nebude připadat divné. Protože si uvědomíš, že ani vlnu ani částici jsi vlastně nikdy v reálném světě neviděl. Obojí jsou konstrukty fyzikálních teorií a my si jen některé jevy pomocí těchto konstruktů vykládáme. |
rajis |
Posted - 10/12/2007 : 01:10:58 Ta opožděná volba je vlastně variace na ten experiment co jsem popisoval, byli provedeny ještě mnohem složitější variace, ale v těch se už moc nevyznám, bylo to na mě moc složitý a já z fyziky neznám skoro nic. To mi připomnělo co to je spin??
A klidně se osvou hypotézu můžeš podělit. Zajímá mě každý názor na toto téma. |
Mathew |
Posted - 09/12/2007 : 10:47:57 Zdá se, že o povaze světla toho může být řečeno mnoho, ale nikdy to nebude dost, abychom mu porozuměli skutečně. Vlnově-částicový dualizmus je opravdu zajímavý a ještě zajímavější je experiment s opožděnou volbou, kdy je před průchodem částice označen její spin, pozorovatel ji tedy přímo ovlivňuje a nechává jí tak být částicí a ona se musí jako částice projevit i při dopadu na stínítko. Jenomže nějaký chytrák vymyslel cosi jako kvantový zmizík a ten po průchodu částice otvorem vynuluje označení spinu. Tedy foton odchází jako částice, ale při experimentu dopadá na stínítko jako vlna. Když uvážíš jak rychle se světlo pohybuje, pak je jasné, že částice se vlastně "rozhoduje" na základě toho, co se děje v budoucnosti, jak se projeví v minulosti.
Z teorie relativity také vyplývá, že čím se něco pohybuje rychleji v prostoru, tím méně se to pohybuje v čase, a protože teorie relativity předpokládá, že rychlost scětla je konstantou, znamenalo by to, že světlo nestárne.
Nikdo ti tedy uspokojivou odpověď na otázku "Tak jak to tedy je?" nedá, nezbývá než založit svého druhu další myšlenkový experiment a zeptat se "Pokud je to tak, co z toho pro mne vyplývá?" "A pokud je to jinak, co z toho pro mne vyplývá?"
Mám na to hypotézu, ale je nepodložená a nepodložitelná, je to jen výklad a názor, nic víc. =o) |
|
|