| T O P I C R E V I E W |
| m.s. |
Posted - 09/04/2007 : 12:20:41
V skutočnosti jestvuje, a taktiež v ľudskej realite na zemi by malo jestvovať, iba jedno jediné náboženstvo a síce, Poznanie o fungovaní všetkých viditeľných a neviditeľných dejov vo stvorení.
No a práve za účelom šírenia tohto Poznania prichádzali z času na čas na zem k tomu určení učitelia. Hovorili o ňom ľuďom vždy v rôznych dobách, slovami primeranými ich vtedajšej zrelosti a chápavosti. Zmyslom prineseného Poznania malo byť jeho praktické využitie v každodennom živote. Ak by sa ním ľudia riadili vo svojom cítení, myslení, v slovách a činoch, všetko na svete by dnes vyzeralo úplne inak.
Ale žiaľ, po pozemskom odchode takéhoto učiteľa a zvestovateľa Poznania začali ľudia uctievať jeho osobu ako aj učenie, z ktorého urobili „náboženstvo“. Tak sa Poznanie stalo kultom, uctievaným v chrámoch, čím sa odsunulo mimo každodenný život a mimo praktické využitie, čo však jediné bolo jeho pravým účelom.
A tak teraz, v duchu pravého náboženstva, čiže v duchu praktického využitia Poznania o viditeľných a neviditeľných dejoch vo stvorení, zverejňujem v tejto rubrike článok s názvom:
Výchova detí začína už pred narodením.
Úplne všetko, a teda aj počatie a narodenie dieťaťa, podlieha dôsledným a nemeniteľným prírodným zákonom, čo zaiste nebude nikto popierať.
Ale pôsobenie týchto zákonov zasahuje ešte oveľa hlbšie, ako sa ľudia doposiaľ domnievali. Prírodné zákony, alebo inak povedané, Zákony stvorenia, totiž ovplyvňujú naprosto rovnako dôsledne aj oblasť skrytého, duševného diania, sprevádzajúceho počatie i narodenie a zásadným spôsobom vplývajú na vnútorné kvality dieťaťa. Z tohto dôvodu by preto rozhodne malo byť spoločensky žiaduce poznanie tohto ich hlbokého a skrytého pôsobenia, ktoré by následne malo byť využívané tak, aby túžba všetkých rodičov po dobrých deťoch nezostávala iba neuskutočneným prianím.
Lebo žiaľ, nevedomosť, ľahostajná povrchnosť a všeobecná nechuť vniknúť hlbšie do týchto dôležitých súvislostí zapríčiňujú, že už po stáročia je naša zem zaplavovaná ľudsky, duševne a duchovne nekvalitnými jedincami, spôsobujúcimi iba zlo! Sebe samým, svojim rodičom, i celej spoločnosti! A toto zlo je trpkým ovocím trestuhodnej nevedomosti o Zákonitom dianí vo stvorení, ktorého účinky pôsobia bez ohľadu na to, či o nich ich vieme, alebo nevieme.
Avšak ľudia už nesmú zostávať aj naďalej nevedomými. Je naozaj najvyšší čas poznávať fungovanie Zákonitostí, ktoré tak zásadným spôsobom ovplyvňujú kvalitu mladej generácie a tým i osud a budúcnosť celej planéty.
Ako teda vychovávať deti už pred narodením? Ako čo najpozitívnejšie ovplyvniť kvalitu svojho potomstva? Toto všetko spočíva v rukách budúcich rodičov, ktorí však musia bezpodmienečne poznať a správne využiť dva rozhodujúce, zlomové momenty, v období pred narodením ich dieťaťa
Prvým z nich je samotný akt plodenia. Čo však už môže byť takého dôležitého na tomto procese, o čom by sa doteraz nevedelo? Paradoxne, ide o vec najdôležitejšiu, a síce, o dodnes nepoznaný, duševný rozmer tohto deja.
Uveďme príklad: Ak sa vo všetkej čistote a dôstojnosti, telesne spojí dvojica, navzájom sa milujúca hlbokou duševnou láskou, bude ich vnútorným stavom prežiarený i samotný akt telesného spojenia.
Ako protipól si však vezmime telesné spojenie dvoch ľudí, ktorého základom je len a len zmyselnosť. Neraz i umelé, neprirodzené a teda nečisté, zmyslené vydráždenie.
Na jednej strane to teda bola hlboká vzájomná duševná láska, kým v druhej išlo iba o ukojenie vybičovanej zmyselnosti. Ak by ale došlo v oboch spomenutých prípadoch k počatiu a k následnému narodeniu dieťaťa, celkom určite sa to odrazí na jeho duševných kvalitách.
V tom prvom prípade bude veľký predpoklad, že príde na svet osobnosť vysokých ľudských a duševných kvalít, kým v druhom sa mimoriadne zvyšuje riziko príchodu bytosti omnoho menej kvalitnej, až nízkej, inklinujúcej viac k živočíšnemu, ako k ušľachtilo ľudskému, duševno – duchovnému rozmeru bytia.
Áno, je to tak, medzi kvalitou duševného stavu dvojice pri akte plodenia a vnútornými kvalitami nového človeka vládne priama úmernosť.
No a ďalším, druhým, ešte zásadnejším momentom v období pred narodením, je doposiaľ nepoznaný dej, prebiehajúci v polovici tehotenstva. Ide o obdobie, v ktorom dochádza k prvým pohybom dieťaťa v tele matky. Tieto pohyby sú spôsobené spojením sa dozrievajúceho detského telíčka s ľudským duchom, usilujúcim sa k pozemskému vteleniu.
Aby sme si to lepšie objasnili, pozrime sa do sféry, našim očiam neviditeľnej. Akonáhle dôjde niekde k počatiu, začínajú sa okolo nastávajúcej matky okamžite zhromažďovať ľudské duše, túžiace po pozemskom vtelení a každá z nich by pre seba veľmi rada zaujala novo sa formujúci, telesný príbytok.
Samozrejme, sú medzi nimi duše kvalitné i menej kvalitné. No a rozhodnutie, ktorá z nich dostane túto príležitosť, spočíva v rukách budúcej matky. Ona určí, či bude dieťa dobré, alebo zlé, či bude jeho príchod šťastím a radosťou pre celú rodinu, alebo naopak, nešťastím a zdrojom neustálych problémov doma i medzi ľuďmi.
Budúca matka rozhodne duševným stavom svojho vnútra! Ním vytvorí rovnorodý most ku celkom konkrétnej duši, nachádzajúcej sa v jej blízkosti, ktorá, na základe fungovania Zákona rovnorodosti, dostane práve prostredníctvom duševného stavu matky, príležitosť k spojeniu sa s dozrievajúcim telíčkom v jej lone. No a k tomuto deju dochádza presne v polovici tehotenstva.
A tak sa teda, na základe tohto diania, bežne stáva, že hoci otec a matka fyzicky splodia pozemské telo dieťaťa, jeho skutočným, duchovným otcom, alebo matkou, môže byť nejaká iná osoba, žijúca v blízkosti nastávajúcej mamičky, osoba, ktorá bude mať zásadný vplyv na jej duševný život práve v polovici tehotenstva.
Uvediem príklad: Istý manželský pár očakával narodenie dieťaťa, avšak muž musel odísť do zahraničia. Poprosil teda svojho suseda, aby bol jeho tehotnej manželke nápomocný. Všetko nakoniec dobre dopadlo, ale čím dieťa viacej rástlo, tým nápadnejšie sa začalo podobať ...na suseda! Nielen vzhľadom, ale aj povahou.
Rodičia si to nevedeli vysvetliť, pretože mali naprostú istotu, že dieťa fyzicky počali práve oni. My ale už vieme, čo bolo príčinou. Toto je zároveň aj vysvetlením, prečo sa neraz aj do dobrej rodiny a dobrým rodičom narodí takzvaná čierna ovca.
Každá žena, ktorá má problémy so svojim potomkom, by sa teda mala zamyslieť, v koho blízkosti sa pohybovala a koho duševnému vplyvu podliehala práve v období polovičky svojho tehotenstva.
Žiaľ, dôsledky jej nevedomosti o týchto veciach sa už nedajú vziať späť a následný výchovný proces, či už doma, alebo v škole, môže iba čiastočným a dielčím, ale nikdy už nie zásadným spôsobom ovplyvniť formovanie osobnosti nového jedinca. Práve z tohto dôvodu vychádzajú preto neraz nazmar všetky dobré snahy a všetko úsilie rodičov i pedagógov.
Avšak nastávajúce mamičky ešte nič nezmeškali. Ak si uvedomia prevratný význam toho, čo bolo povedané, a dokážu to aj využiť, môžu si byť isté, že im budú ich deti prinášať len a len radosť.
V polovičke tehotenstva by preto mali veľmi úzkostlivo dbať na to, v akej spoločnosti sa pohybujú, kto sa zdržuje v ich blízkosti a aký je ich osobný, vnútorný, citový a myšlienkový život. Mali by úplne vedome usmerňovať svoju myseľ k čistote, ušľachtilosti a ...ku Svetlu!
Áno, je to už raz tak, pozemské ženy držia vo svojich rukách budúcnosť ľudstva. Kvalitou svojho vnútorného života majú schopnosť formovať kvalitu nových, prichádzajúcich generácií. Ak sa teda vzchopia a využijú svoju moc, dokážu zastaviť dlhotrvajúci a všeobecný, morálno – mravný úpadok ľudstva a nielen to! Dokážu obdarovať národy zeme generáciami ľudí novej doby, generáciami, naplnenými tými najušľachtilejšími ľudskými vlastnosťami, ktoré na zemi vybudujú niečo, čo sa bude podobať ...raju! A toto nedokážu ani peniaze, ani štáty, ani politici, ani cirkvi, školy, inštitúcie, spolky, združenia, či organizácie. Dokážu to iba pozemské ženy, vedome jednajúce v súlade so Zákonitým dianím vo stvorení.
A preto treba všetkým, nie iba ženám, vždy znovu a znovu neustále pripomínať nesmierny dosah, mnohým snáď už dôverne známych slov: Udržujte krb svojich myšlienok čistý! Tým založíte mier a budete šťastní!
M.Š.
Slovenské občianske združenie pre posiľňovanie mravov a ľudskosti
www.zdruzenie-ludskost.sk
|
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/04/2007 : 16:04:46
Richarde.
Vidím mezi námi shodu. Jako bys mluvil za mne. Souhlas.
MB |
| Oldow |
Posted - 12/04/2007 : 12:16:11
Noeme
Jak myslis, priznat ze nevim, je asi lepsi nez si vymyslet veci. Ale opakuju, ze ateismus neni vira. Ateismus je podlozene presvedceni. Nebudu to uz komentovat, to same jsem psal uz asi trikrat i s duvody.
Nic v nasem zivote neni jiste. O cem mluvime jako o jistote je nejistota s urcitou pravdepodobnosti. Nevim, proc bych se mel zacit chovat tady jinak nez v beznem zivote, nebylo by to spravne. Buh proste neni. Hotovo.
|
| noemus |
Posted - 12/04/2007 : 11:59:03
Mě to přijde dost jiné Oldov uvaž následující:
Ja nevěřím, že bůh existuje
Ale zároveň nevěřím, že neexistuje
Což se stejným způsobem říci takto:
Není pravda, že věřím v existenci boha
A rovněž není pravda, že věřím, že neexistuje
Rozumíš o co mi jde?
To co říkám znamená, že nevím zda existuje, ale nechci věřit ani jednomu tvrzení.
Možná to vidím příliš kategoricky, ale skutečná víra je podle mne v rozporu s touhou po poznání, protože skutečně věřící člověk se o existenci boha nemůže dovědět nic nového. Nemůže protože ani nechce a ani nepotřebuje.
Takto absolutní víru však má málokdo a tak je možné do určité míry diskutovat i s věřícími. Ale často se i pak stane, že i když nakrásně věřící uzná vaše argumenty, obvykle to jeho víru neotřese. Naopak člověk, který hledá poznání a ne víru a uzná vaše argumenty obvykle své názory změní.
A když mluvím o víře tak si do toho zařaď i ateismus. |
| Oldow |
Posted - 12/04/2007 : 11:11:11
Noeme
To jsem nemyslel a abych se priznal, pripada mi to docela stejne. Proc nahrazuju pojem vira pojmem prasvedceni? Protoze vira vexistenci boha neni to same co vira (lepe pak presvedceni) o neexistenci boha v mem pripade. I kdyz reknes, ze neni pravda, ze veris ze buh existuje, me to prijde stejne, jako bys rekl ze veris ze neexistuje. To slovicko mi proste vadi, jinak jsme oba inteligentni lidi co uz neveri na pohadky, tak se nemusime hadat.
Trochu offtopic(Miloslave - mimo tema:)) O cesich se rika, ze jsou velmi malo verici narod. ebudu tady diskutovat o vyhodach a nevyhodach, ale zajimalo by me, jak by se nam diskutovalo treba ve statech, kde je stale spousta nadsenych vericich. Nebo v anglii ci nemecku, kde by nam muslimove ukazali, co je to skutecna vira. Z meho pohledu je jasne, ze buh neni, ale jestli je pro verejnost lepsi verit nebo ne, v tom si nejsem vubec jisty.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/04/2007 : 11:08:42
Oldow.
To je přece naprosto samozřejmé. Víra v boha předpokládá víru v to že existuje. Víra v boha, je vírou v jeho vlastnosti, třeba v to, že tě miluje a jedná ve tvůj prospěch, že vyslyší tvoje prosby a podobně. Ten kdo nevěří v jeho existanci,ten může jen těžko věřit v to ostatní.
MB |
| noemus |
Posted - 12/04/2007 : 11:03:39
To netvrdím, Oldow
Pouze jsem chtěl vyjasnit co si pod pojmem ateismus představujete.
Jsem si vědom toho, že "víra v Boha" je něco jiného než "víra v existenci Boha", ale to je na dlouhou diskuzi o historii a současnosti náboženství |
| Oldow |
Posted - 12/04/2007 : 10:53:03
Panove
Je mylne tvrdit, ze vira, ze buh existuje je totez jako vira v boha. Nebyli jsme tam, tak ja to muzeme vedet? Ja jsem prsvedcen o tom ze neexistuje a mam pro to duvody, v problematice se celkem orientuji, no prectete si rozhovor D.A. pro casopis Americky Ateista, je to v cestine a je to velmi rozumne.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/04/2007 : 09:52:46
Richarde.
I já bych se spíše přiklonil k variantě 2.). Pokud bych řekl,že není pravda, že věřím v existenci boha, bylo by to nepřesné o to jedno procento. Víra však může být i tím zaokrouhleným stavem. Tu víru cosi podporuje ,ale nevylučuje docela vše. Problematika existence boží je u mne na stejné úrovni, jako existence polárního chrousta. Mohu o tom přemýšlet,ale to je asi tak vše.Znám řadu mnohem podstatnějších témat k přemýšlení.
MB |
| noemus |
Posted - 12/04/2007 : 09:40:31
Ateismus je podle mne 1. nebo 2.
3. je podle mne to čemu se říká agnostik, to je člověk který se zdržuje názoru na tuto otázku, není to podle mne úplně totéž, ale já o sobě přesto často říkám, že jsem agnostik
Ještě poznámka, čeština je trochu ošemetná a tak není zřejmé zda výrok
Nevěřím v existenci boha
znamená 1) Není pravda, že věřím v existenci boha
nebo spíš 2) Věřím v neexistenci boha
není to totéž a myslím si, že mnoho lidí tím myslí tu druhou možnost a o té první ani nepřemýšlí
Já samozřejmě myslím tu první |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/04/2007 : 09:24:14
Richarde.Zdravím tě.
Ach jo. Přesnost nade vše. Přemýšlím, co si vybrat a stále nevím a nevím. Kdybych byl vševědoucí,pak bych si dokázal vybrat. Mně je totiž úplně jedno, zda bůh je či není. Logika mně říká, že není a navíc jsem poznal podstatu vzniku tohoto fenomenu. Ale co když se mýlím? Co když existuje stav, který neznáme a který umožňuje takovou existenci? Tato alternativa sice u mne nemá příliš velkou šanci, ale je zde. Kdyby to bylo jedno procento možnosti, je zde a narušuje stoprocentní jistotu. A tak se nevejdu do žádné skupiny.Mohu však zaokrouhlit a nejblíže jsem k tvrzení, že nevěřím, že bůh existuje. Do tvrzení že bůh není mně to jedno procento chybí. Blažení jsou lidé, kteří dokáží mít jistotu,K moudrosti však přináleží i ta nejistota a připuštění možnosti, že je člověk omylný a není vševědoucí. V jednom topicu jsem chtěl ukázat, jak snadné je vymyslet si nové náboženství a užil jsem nekonečně mnoho mikro a makrokosmů. V takovém případě by byl bůh fyzicky reálný. V jeho existenci však nevěřím a opět je zde to jedno procento nejistoty. Ukazuje to však, že jsou možné i jiné varianty, než ta obvyklá a známá.Kolik takových variant může existovat a co když některá z nich je skutečnou?
Jakou definici máš pro slovo ateista, když toto není ateismus?
MB |
| noemus |
Posted - 12/04/2007 : 08:53:30
Musím vás trochu opravit, já se za ateistu nepovažuji, považuji se za nevěřícího a to je rozdíl.
Porovnejte rozdíl mezi těmito výroky a pochopíte alespoň trochu co mám na mysli (který bych asi vybral já? a který vy?):
1. Bůh neexistuje
2. Věřím, že žádný bůh neexistuje
3. Nevěřím, že něco jako bůh existuje
4. Věřím, že Bůh existuje
5. Bůh existuje
výroky 2,3 a 4 mají ještě alternativy, které mají trochu odlišný význam (ale hodně lidí nedělá rozdíl mezi tím čemu věří a tím co vědí):
2a. Vím, že bůh neexistuje
3a. Nevím, zda bůh existuje
4a. Vím, že Bůh existuje |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/04/2007 : 07:55:07
Oldow.
Já myslím, že jsme ve shodě a přopraveni na to co by mělo v tomhle Topicu následovat. Takže šavle tas a očekávejme slova božího bojovníka. Zatím nějak mlčí.Třeba se zalekl, či si není svou pravdou příliš jistý.
MB |
| Oldow |
Posted - 11/04/2007 : 17:16:20
Miloslave
Nevim, myslim, ze nase chapani se pomerne isi, ale nejsem si jist, jestli dokazu vysvetlit, jak presne to vidim ja.
Tak za prve; cirkev nikdy nemela patene na moralku. Neni pravda, ze by se clovek pod vlivem cirkevnich dogmat uacal chovat lepe ke svemu okoli, v tomto myslim nezalezi na tom, jestli je osoba verici, nebo ne. Jedine, co muze byt podle me na nabozenstvi pozitivni, je ze dokaze poskytnout jednoduche odpovedi na otazky existence, ale to ti úrece k nicemu neni, my tady mame snahu zajit kousek dal.
Ateismus neni zadna uznana pravda. Ateismus je prirozeny pristup k vire. Proc prirozeny? O existenci boha nemame jediny dukaz, mame naopak voditka podle kterych to spise vypada, ze buh je jakousi mocenskou pomuckou k ovladnuti lidi, fungujici diky lidske touze poznat nezname. V tom videu je to úekne receno. Pokud bys mel cloveka, ktery nikdy neslysel o padaku, posadil bys ho do letadla a ve vysce bys mu dal na zada batoh a rekl mu at skoci, byl by blazen, kdyby to udelal na zaklade viry. Vira je proste nepodlozeny nazor. Pokud tvrdis, zes potkal ufony, ja ti neverim. Prijimam to jako moznost, jejiz pravdepodobnost mam nekde v duchu priblizne vyjadrenou, ale tim ze bych ti proste veril bych sam sebe oznacil jako blbce. A v mem pohledu je to porad pravdepodobnejsi, nez existence bozi. To je ti ale myslim jasne, sam rikas ze jsi poznal mechanismy geneze...
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/04/2007 : 13:37:22
Oldow.
Jak víš jsem ateista,ale není to moje pravda, kterou bych nad ostatní povyšoval a ostatní považoval za omyl. Poznal jsem podstatu toho, jak vznikla pravda existence boží a následkem toho, nedokáži jeho existenci přijmout. To však neznamená, že nejsem schopný přijmout to moudré, co náboženství obsahují a je toho hodně. A tak si myslím, že je pro mne výhodou právě to, že se na pravdy náboženství dívám nezaujatě a tak nějak zvenčí. Necítím k nim odpor,ale spíše zvědavost na jejich obsah, který se snažím zhodnotit, nikoliv ohodnotit. To moudré ze všech pravd může existovat bez náboženství,ale bez náboženství by se nedochovalo a nemohli bychom je poznat. Zajímavým fenomenem u náboženství je, že si jeho věřící nejsou schopni uvědomit, co vlastně jejich pravda obsahuje.Je to tím, že přijímají slova jako pravdu, která je absolutní, boží. Jenže právě proto dokáží takoví věřící přenést nezmněněný obsah tisíciletími třeba až k nám.
A tak neberu ani víru, ani atheismus, jsou li uznanou pravdou a to druhé je považováno za omyl. Moje postavení středu má svou velkou nevýhodu. Ateisti i věřící mne vidí spíše u svých protivníků, než blízko sebe samých. Je to jako když se postaví lidé do kruhu a jeden se postaví do středu. On vidí všechny pěkně kolem sebe, ale on jej vidí na straně protilehlé.
MB |
| Oldow |
Posted - 11/04/2007 : 12:29:04
Nasel jsem video, ktere naprosto jednoduse a vystizne vystihuje co tu tvrdime, prirozenost ateismu a skodlivost dogmatu, tedy uznane pravdy. Bohuzel jen pro anglicky rozumici.
http://www.youtube.com/watch?v=leYp24x_0Uo&watch_response
|
|
|
