| T O P I C R E V I E W |
| alizzee |
Posted - 10/03/2005 : 09:47:57
Mohl by mi nekdo osvetlit pojem Humovy vidle nebo aspon doporučit nejake odkazy? Nejak si s tim nevim rady. Budu moc vdecna |
| 3 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Alter_Ego |
Posted - 20/05/2005 : 08:43:47
Neni zač:-) Teď jsem Huma studoval poměrně intenzivně na přijímačky. Kdybys k němu ještě něco potřebovala, tak dej vědět. Jinak Hume patří velmi významným empirikům, jenž byli předchůci agnosticismu a novodobého pozitivizmu, kterým je dnešní doba a věda velmi ovlivněna. Mimochodem Huma si velice vážil Einstein a navázal na něj Immanuel Kant.
Já osobně si Huma hodně vážim. No, kdybys něco potřebovala tak mam mail: milan.soutor@gmail.com
M. |
| alizzee |
Posted - 20/04/2005 : 11:57:47
Moc díky pomalu tomu začínám rozumět, ještě jsem narazila na knížku Sofiin svět, kde je to rozebráno na praktické příklady, to mi taky pomohlo. Jinak to potřebuju na úvahu do filosofie a je to pro mě fakt oříšek, protože ani pořádně nevím co to filosofie je a už mám psát úvahy. Ale díky takovým jako ty to určitě zvládnu, ještě jednou moc díky |
| Alter_Ego |
Posted - 25/03/2005 : 15:31:42
Myslim, že dobrým odkazem je samotná kniha "An Enquiry Concerning Human Understanding" neboli "Zkoumání lidského rozumu", kde vše jasně vysvětluje.
Humova vidlička dělí předměty mysli na:
1.vztahy idejí (relations of ideas)
2.faktické okolnosti(matters of facts)
Vztahy idejí - povaha všech tvrzení o vztazích idejí je čistě apriorní a jejich evidence(pravdivost) je nezvratná a jasná - dokazuje se na základě důkazů (demonstrations). Hume zde má na mysli matematické pravdy.
př: tvrzení - Součet obsahů čtverců nad odvěsnami se rovná obsahu čtverce nad přeponou.
Faktické okolnosti - tyto předměty mysli se týkají nějakých fakt z fyzického světa - tedy se zakládá na smyslové zkušenosti(empirické poznání). Jejich evidence již není nikdy jednoznačná - lidskými slovy: Kdykoliv chci tvrdit o něčem týkajícím se fyzického světa(faktickém) co "bude" a "jak to bude", tak pravdivost tohoto tvrzení neni nikdy jistá.
př: tvrzení - Zítra slunce vyjde.
Narozdíl od matematické pravdy je evidence(pravdivost) nejistá - slunce vyjít může, ale také nemusí.
Je dobré si uvědomit, že toto rozdělení se týká za pravé neměnných a jasně pravdivých metafyzických pravd matematického charakteru a za druhé fakt jež souvisí s nějakou možnou ale ne jistou skutečností tohoto fyzického světa. To je vlastně celá osa tohoto rozdělení - rozum x smyslová zkušenost.
Dále ve svém zkoumání navazuje právě na toto rozdělení a rozvíjí pojem "faktické okolonosti" a jeji evidence. Zjišťuje, že narozdíl od těch prvních pravd, které jsou 100% jisté, jsou tvrzení o faktických okolnostech vždy nějak pravděpodobné. Tato pravděpodobnost pak závisí na tom, v kolika případech se stalo tak a v kolika případech onak a poměr těchto zkušeností z minulosti nám říká s jakou pravděpodobností k faktické okolnosti může dojít v budoucnosti.
Pro pochopení si je též dobré uvědomit, že první pravdy jsou časově neměnné a faktické okolnosti jsou podmíněné zkušenosti a času - jinými slovy, pravdivost prvních je kdykoliv stejně jistá a stoprocentní(v minulosti i budoucnosti) a pravdivost faktických okolností, které se mohou stát v budoucnosti vyvozujeme jen a jen na základě zkušeností z minulosti.
Tak snad jsem Ti trochu pomohl. Na co to jinak potřebuješ?:-)
M. |
|
|
