| T O P I C R E V I E W |
| Miloslav Bažant |
Posted - 14/12/2006 : 11:42:51
Napadlo mne, že mnohá nedorozumění mohou vznikat díky nedostatku slov.Neříkám tím, že bychom to měli zde vyřešit,ale můžeme se nad tím třeba jen zamyslet. Je zde příkladně slovo PRAVDA. Vyslovíme toto slovo ve spojení s čímsi a ostatní myslí na cosi jiného.Poté je domluva téměř nemožná.
1.) Jsou zde pravdy dokazatelné. matematický výpočet, jevy ve fyzice, třeba i chemii, cosi co jde změřit, osahat či pokusem dokázat.
2.) Jsou zde pravdy nedokaztelné, které není možné dokázat ani popřít. Pravdy nekonečna, Boha a podobně.Tyto pravdy vyžují víru v to, že to tak je, či není.
3.) jsou zde pravdy pocitové,dané polaritou uložených informací.Toto je příjemné, toto je nepříjemné a podobně. Tyto pravdy jsou individuální, subjektivní a nepřenosné. Každý může stejný podnět přijímat různě a nemůže uvěřit tomu, že je cosi příjemné, když cítí nepříjemno.
4.) Jsou zde pravdy přijaté.Kdosi přijal názor druhého jako pravdu, nebo jej odmítl jako omyl. Přijetí nebo odmítnutí těchto je podmíněné určitým stupně zdělovacích schopností na straně jedné a určitým stupněm úrovně vzdělání, nebo nedostatkem téhož u příjemce.Člověk prostý je schopen přijmout i primitivní názor jako pravdu. Vzděláním není myšleno jen absolvování škol.
těch skupin informací může být více, ale tím podstatným je fakt, že jsou ukryty pod jedním slovem. A tak jeden člověk mluví o skupině první a druhý mu oponuje dle skupiny příkladně druhé. Pokud existuje pouze to jedno slovo,pak to vypadá jako správné.Kdyby měla každá skupina slovo své,pak by bylo to slovo vysloveno a každý by věděl oč přesně jde a debata by měla vyšší řád. Tehdy bych příkladně vyslovil definici ,čili pravda je stav poznání, který člověk přijal a uznal a každý by věděl, že mluvím o skupině druhé kterou definuje slovo pravda. ostatní skupiny by měli slovo jiné.
Nejde mně o to slovo pravda,ale snažím se poukázat na určité nedokonalosti jazyka, které lidem brání v tom aby se navzájem plně pochopili.
MB |
| 5 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/12/2006 : 13:53:41
Richarde.
S mnohým souhlasím, je zde však cosi, co mně trošku vadí. Mnozí lidé ta slova správně používají, třebas ty. Ale v tomto fóru jsou neustále směšovány pojmy s dojmy. Příkladně Navi stále hovoří o své pravdě a ostatní jsou pseudopravdy a podobně.Ve skutečnosti mluví o víře, Já to vím , ty to víš, ale on ne.Pro něj je to pravda. Vznikají tím naprosto nudné nic neříkají debaty o ničem. Zdá se mně, že každý mluvíme jiným jazykem a jaksi o čemsi jiném a to mne začíná skutečně nudit. Nechce se mně vysvětlovat cosi tomu, kdo to evideentně vůbec nechápe a chápat ani nemůže. Vím, že tak mohu působit i na tebe a mohu tě skutečně nudit. Znám chybu,ale nedokázal jsem jí zabránit. Kdybych se držel svého a nesnažil se zasahovat do všeho,bylo by vše jiné.Jenže jsem to poznal příliž pozdě a nebylo možné od toho odejít jen tak.
MB |
| noemus |
Posted - 15/12/2006 : 10:40:17
Musím tě opravit, protože některé pojmy nechápeš úplně správně.
Ad 1) Důkaz je důkazem nějakého tvrzení. Důkaz nikdy nedokazuje pravdu ani jiný důkaz. Pomoci ti může následující stručný přehled toho jak je pojem pravda chápán v matematické logice:
Tvrzení je dokazatelné, pokud existuje jeho důkaz.
Pokud je tvrzení dokazatelné, pak je i pravdivé.
Je-li tvrzení pravdivé, pak může být nedokazatelné. Tedy jeho pravdivost nelze ověřit důkazem.
Následující odkaz uvádím jen pro ilustraci nedělej si s tím hlavu pokud to nepochopíš.
Je to krátký článek o pravdivosti a dokazatelnosti, je to psáno pro laiky:
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/DB7DBF9EC58194D3C1256F0E004B34BC?OpenDocument&cast=1
Ad 2) Pokusy dělají vědci, a tak je nutné brát za bernou minci jejich vysvětlení a ne lidovou moudrost. Pokus neověřuje pravdu! Pokus se v zásadě pokouší vyvrátit nějakou teorii. Dělá se to tak, že se z dané teorie vyvodí nějaký změřitelný důsledek. A pokud výsledek měření odpovídá tak lze říci, že teorii lze použít. říkáme, že jsem tento důsledek ověřili. Pozor, toto ověření vůbec nic nedokazuje To je velmi důležité!
Pokud však pokus dopadne špatně, tedy výsledky jsou zásadně různé od předpovězených výsledků, tak to dokazuje, že v teorii, v odvození důsledku, nebo v provedení pokusu je chyba
Ad 3) O víře se raději nebudu rozepisovat, tam máš svým způsobem pravdu. Bohužel to ale znamená, že s věřícím člověkem si budu rozumnět pouze pokud se budeme bavit o víře. Víru sice považuji za iracionální, to ale neznamená, že ji odsuzuji, víra není pro každého, stejně jako není pro každého matematika. Pro mne víra není. Rád bych jen, řekl, že pokud někdo bude upřímně věřit, že 1+1=1, tak já to nebudu považovat za jeho pravdu, ale za jeho omyl. Nevyvozuj z toho prosím, že považuji víru v existenci Boha za omyl. Nemám žádný důkaz, že Bůh existuje, ani že neexistuje. Nejsem ani schopen nahlédnout (evidovat), jak toje. Takže v této otázce se kategorického soudu zdržuji. To však nic nemění na tom, že víra mi nestačí. Já chci vědět, ne věřit, že Bůh je, nebo že není. Toto vš mne vede k tomu, že mám pro věřící lidi pochopení, opakuji však, pro mne víra není.
Ad použitelnost slov:
Slova co jsem uvedl jsou použitelné, protože je mnoho lidí používá a umí používat, že to zatím nedovedeš Ty, není měřítkem jejich použitelnosti. Žádné slovo není použitelné zcela samostatně, vždy tu musí být nějaký kontext v jakém je použito. Pokud se tedy o pravdě a víře baví dva hluboce věřící lidé, nemá velký smysl aby se jim do toho pletl vědec. A naopak, pokud diskutujeme o filosofické pravdě, pak bychom do toho neměli míchat víru.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 14/12/2006 : 17:47:39
Richarce zdravím.
Nedá mi to a tak se k tomu ještě jednou vracím.
1.) mluvím o důkazu. Většina řekne že o důkazu své pravdy.Nikoliv důkazu svého důkazu.
2.)Pokus je pro většinu lidí ověření pravdy, nebo vzýšení pravděpodobnosti a nikoliv ověření ověření.
3.) Ten kdo věří, pokládá objekt víry za pravdu, Jinak by to nebyla víra. Poté mluví o pravdě, nikoliv pouhé víře.
Ty možná považuješ víru za cosi iracionálního, nevážného, ale pro lidi věřící je tomu naopak. Postřehl jsem již dříve, že cosi, jakási slova ukazuješ jako použitelná,ale ve skutečnosti použitelná nejsou. Nechápu příčinu tohoto. Ta slova jsou v daném případě nepoužitelná. Objaňují stav ,ale samostatně nejsou k ničemu.Kdyby každý stav měl své slovo, pak by tato slova ta tvá definovala a vše by bylo v pořádku.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 14/12/2006 : 15:38:27
Richarde.
Vím o těch slovech,ale skus je dát do věty a zjistíš že nejsou dostatečná a právě proto většina lidí užívá toho slova pravda pro všechny tyto varianty a myslím, že je těch variant více než jsem vyjmenoval. Důsledky toho potom poznáš v rozhovoru i myšlení lidí.
MB |
| noemus |
Posted - 14/12/2006 : 12:13:25
Ale ona existují slova pro ty kategorie cos zhruba načrtl, jen je někteří lidé nepoužívají, jejich slovní zásoba či rozhled v problematice je nutí k používání slova PRAVDA, tam kde by jiný toto slovo nepoužil:
1) pokud mluvím o důkazu, tak mluvím o důkazu a ne o pravdě. Pokud provedu pokus, který má podpořit nějakou teorii, pak mluvím o ověření a ne důkazu a už vůbec ne o pravdě
2) když mluvím o víře, tak nepotřebuji slovo pravda stačí slovo víra
3) Pokud jde o prožitek, respektive subjektivní pocit jistoty. Pak existuje více slov, která se obvykle používají: pro subjektivní nahlédnutí, že něco je jistě tak a tak, se používá slovo evidence, či evidovat.
4) Pokud přijmu nějakou informaci a považuji ji za pravdivou aniž bych byl schopen to nahlédnout, či jinak ověřit. Tak je to prostě názor a ne pravda. Nebo tomu lze také říkat víra, či důvěra.
Kromě uvedených kategorií bych rád ještě připomněl, že pokud něco nevím a někdo komu důvěřuji mi řekne jak to je, tak víra v předložené vysvětlení není jediná rozumná možnost. Mohu danou informaci přijmout podmínečně, pamatovat si, že nevím, že je to jen z druhé ruky a podle toho dál jednat. |
|
|
