| T O P I C R E V I E W |
| rajis |
Posted - 13/12/2006 : 23:45:44
Ahoj, chtěl jsem se ptat jestli tu někdo četl tuto přednášku. Mám s tím docela problémy a docela by mi bodlo kdybych s někým mohl porovnat své poznatky. |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| noemus |
Posted - 24/05/2007 : 08:32:30
Podle mne se o metajazyk jedná už proto, že je zde slovo 'bytí' napsáno v uvozovkách a slovo 'je' nikoliv je to tedy věta o slovu 'bytí' a ta být v metajazyce musí jinak by podle mne neměla smysl. I kdyby ovšem uvozovky použity nebyly, tak skladba věty naznačuje, že se jedná o otázku po významu pojmu je to tedy otázky o úroveň výše neř kdybychom slovo bytí prostě použili. |
| chintamani |
Posted - 23/05/2007 : 23:53:41
quote:
Originally posted by noemus
V metajazyce se bavíš o jazyce. Kdykoliv tedy chceš probírat použité pojmy, pak vstupuješ do metajazyka. Je věcí zkušnosti umět poznat zda je řečené v jazyce či v metajazyce. Schválně se při čtení "Co je metfyzika" zkus zamyslet nad tím, kdy mluví v jazyce a kdy v metajazyce.
Podle mne se dá z toho jak se pisatel vyjadřuje odhadnout zda si je vědom těchto dvou (či více) úrovní. U Heideggera si tím nejsem jist. Obecně totiž platí, že není dobré směšovat jazyk a metajazyk v jedné větě nebo souvětí. Často to pak vyústí v podivná či paradoxní tvrzení. Klasický příklad míchání jazyka a metajazyka je věta "tato věta je nepravdivá" (nebudu to rozvádět, mělo by to být zřejmé). Heidegger se tohoto míchání dopouští když říká:
quote:
... Co "bytí" znamená, to nevíme. Ale už když se ptáme: "co je 'bytí'?", pohybujeme se v jistém porozumnění tomuto "je", aniž bychom mohli pojmově fixovat co toto "je" znamená. ...
Je evidentní, že "je" o kterém zde mluví nemá nic společného s "bytím", ale že se jedná o metajazyk
ech, zdá se mi, že se zde jedná o mnoho povyku pro nic. u zmíněné věty o metajazyk evidentně nejde. jde o vyjádření faktického bytí, faktu. faktu, jakožto "vágního porozumění bytí". jde tu o to, že nevíme, co "jest" bytí, byť slova "jest" užíváme a porozumění tomuto slovu se rovná našemu předporozumění bytí. sama otázka tak zjevuje bytí. proto je otázku třeba správně položit. co pro nás takové jest znamená? to právě rozvíjí heidegger. obvykle se má za to, že jest je* predikativní, identifikační nebo existenční. no, heidegger si s tím hraje podstatně víc. proto například tvrdí že bytí bytuje.
* tato spojka je** faktickým, "holým" "bytím"
** a tahle taky =) |
| noemus |
Posted - 24/04/2007 : 17:49:58
Dobre chapu, ze neni mozne zacinat od nuly. Ze uz vzdy mame jakesi predbezne porozumneni jazyku. Je to zaroven vyhoda i prekazka. Vyhoda proto, ze vubec muzeme zacit, nevyhoda proto, ze nas nase prechozi porozumneni muze zmast.
V uvedenem pripade si vsak myslim, ze je to formulovano nevhodne prave s ohledem na rozliseni jazyka a metajazyka. To, ze uz nejak byti rozumime vyplyva uz z toho, ze se na nej ptame a ze vubec pro nej mame nejake slovo. Konkretni forma otazky v teto fazi podle mne nehraje roli.
Rozdil uvedeneho "je" od "byti" je podle mne i v casovosti. Zatimco "je" v danem pripade slouzi defacto jako bezcasova rovnice o jedne nezname, Byti je vsak jak se dale ukaze, neco jineho. I proto, je podle mne dana formulace nestastna.
Ber prosim me postrehy s rezervou neb to ctu poprve a zatim jsem precetl teprve uvod, teprve dnes jsem zacal cist prvni oddil.
Zase napisi sve postrehy az se dostanu dal a trochu si to promyslim |
| Stream |
Posted - 24/04/2007 : 16:46:52
quote:
Originally posted by noemus
Heidegger se tohoto míchání dopouští když říká:
quote:
... Co "bytí" znamená, to nevíme. Ale už když se ptáme: "co je 'bytí'?", pohybujeme se v jistém porozumnění tomuto "je", aniž bychom mohli pojmově fixovat co toto "je" znamená. ...
Je evidentní, že "je" o kterém zde mluví nemá nic společného s "bytím", ale že se jedná o metajazyk
Slovo "je" samozrejme oznacuje "byti" (neni pravda ze s nim nema nic spolecneho) a je v tomto kontextu jedno jestli na urovni jazyka nebo metajazyka. Heideggerovi jde o to, ze slovu "je" uz nejak rozumime - a proto ho muzeme pouzivat, a proto nam dava smysl veta "Co je metafyzika". Pokud bychom mu nerozumeli, nemohli bychom ho pouzivat na urovni metajazyka. Tzn. on prave velmi dobre mezi metajakykem a jazykem rozlisuje, i kdyz o to tu nejde. Jde o to, ze z otazky same uz vyplyva ze "byti" uz nejake predbezne clovek rozumi, protoze jinak by te otazce same nerozumel. |
| noemus |
Posted - 23/04/2007 : 17:02:54
V metajazyce se bavíš o jazyce. Kdykoliv tedy chceš probírat použité pojmy, pak vstupuješ do metajazyka. Je věcí zkušnosti umět poznat zda je řečené v jazyce či v metajazyce. Schválně se při čtení "Co je metfyzika" zkus zamyslet nad tím, kdy mluví v jazyce a kdy v metajazyce.
Podle mne se dá z toho jak se pisatel vyjadřuje odhadnout zda si je vědom těchto dvou (či více) úrovní. U Heideggera si tím nejsem jist. Obecně totiž platí, že není dobré směšovat jazyk a metajazyk v jedné větě nebo souvětí. Často to pak vyústí v podivná či paradoxní tvrzení. Klasický příklad míchání jazyka a metajazyka je věta "tato věta je nepravdivá" (nebudu to rozvádět, mělo by to být zřejmé). Heidegger se tohoto míchání dopouští když říká:
quote:
... Co "bytí" znamená, to nevíme. Ale už když se ptáme: "co je 'bytí'?", pohybujeme se v jistém porozumnění tomuto "je", aniž bychom mohli pojmově fixovat co toto "je" znamená. ...
Je evidentní, že "je" o kterém zde mluví nemá nic společného s "bytím", ale že se jedná o metajazyk |
| rajis |
Posted - 23/04/2007 : 16:54:13
V jeho přednášce Co je metafyzika jsem si všiml, že dává víc prostoru otázce než odpovědi na ní. To, že mluví o bytí ve 2 rovinách je velmi správně si myslím. To jak o určité věci mluvíme nám může odkrývat její pravou podstatu. Mno ale moc rozumovat radši nebudu, protože knížku jsem ještě nečetl, ale když už jsi se do toho pustil, tak já si ji taky seženu.
Jaký je rozdíl mezi jazykem a metajazykem?
|
| noemus |
Posted - 23/04/2007 : 09:37:04
Tak jsem zacal cist "Byti a cas" zatim jsem se dostal do druhé kapitoly, zde je několik postřehů:
1. Heidegger začíná problematizováním pojmu "bytí" a snaží čitatele přesvědčit, že je nutné nejen tento pojem vysvětlit, ale zároveň i správně položit otázku, která k takovému vysvětlení vede.
2. Celou věc však vzápětí problematizuje tím, že mu jde ve skutečnosti o otázku po "smyslu" bytí.
3. V podstatě říká, že bytí můžeme porozumnět jen skrze správně vybrané exemplární jsoucno - pobyt (jímž jsme)
4. Později naznačuje, že pro pochopení bytí, tedy pochopení pobytu, je nutné chápat časovost - čas
5. Nicméně stále ještě nezformuloval ani otázku o jejíž formulaci mu jde
6. Dál jsem se zatím nedostal = pokračování příště
Teď pár mých poznámek:
A. Heidegger moc nerozlišuje mezi jazykem a metajazykem, a díky tomu je pro něj problematická např. otázka "Co je bytí", kde ch8pe "je" jako použití pojmu bytí. Toto odmítá jakožto definici v kruhu. To je však podle mne omyl. Protože zde Heidegger mluví na dvou úrovních. V jedné mluví o "bytí" jako takovém a ve druhé mluví o pojmu "bytí", tedy o "mluvení o bytí". V těchto dvou úrovních se ale slovo "jest" ve svých různých tvarech, vyskytuje ve zcela odlišných významech. Jsou to dva různé pojmy
B. H. příliš nevysvětluje proč se vlastně táže po "smyslu" bytí
C. H. chápe dosti obšírně pojem jsoucno (a defacto jej zatím přesně nedfinoval (v krátkosti však poukazuje na vazbu mezi bytím a jsoucnem)). Mluví například o bytí jako o jsoucnu, o světě jako o jsoucnu o pobytu jako o jsoucnu. Je tedy vidět, že je to dosti obšírné a já bych s použitím s výkladem světa jako jsoucna rozhodně nesouhlasil. (svět by pak byl svou vlastní částí a to vede k logickým rozporům)
D. H. dále naznačuje, že bytí (pobyt) pochopíme skrze "čas". Já to však vidím přesně naopak. Čas bychom se měli snažit pochopit skrze pobyt. Primární je totiž naše (byť primitivní) chápání sebe sama a teprve potom se můžeme vztahovat k něčemu dalšímu. Je to ostatně v rozporu s tím co sám H. říká, říká totiž, že otázka po býtí stojí před všemi ostatními otázkami (proč tedy najednou předřazuje čas).
Je možné, že v následujících kapitolách budou tyto nejajsnosti ozřejmeny. Nicméně už teď je patrné, že celková skladba textu (problematizace pojmu, formulace otázky, odpověď na otázku) je pro Heiddegera příznačná. Dále je pro mne do očí bijící výklad ve třetí osobě. Je to "divné" proto, že to o čem mluví je defacto on sám. Ale mluví jako by "pobyt" byl obecný pojem. Já to spíš vidím, tak že si musíme každý sám pro sebe tento pojem (nebo jiný podobný) vytvořit.
Nakonec musím poznamenat, že zcela bez výhrad souhlasím s tím, že položení správné otázky je velice důležité. Samotná otázka totiž může značně ovlivnit celý další směr "pátrání". Už v otázce totiž může být obsažen nějaký předsudek. Je tedy velice důležité formulovat otázky co nejvíce bez předsudků a pokud to není možné, pak si alespoň být těch předsudků vědom.
|
| rajis |
Posted - 19/04/2007 : 11:25:19
Já se klidně nechám poučit =)
Na Heideggera budu mít čas až tak za měsíc, protože teď musím přečíst spousta jiných knížek, který po mně ve škole chtějí. |
| noemus |
Posted - 19/04/2007 : 09:41:40
Nechtěl jsem tě poučovat, to se omlouvám. Chtěl jsem ti jen poradit něco co ti pomůže lépe pochopit Heideggera.
Problém s Heideggerem i Husserlem je ten, že ve svých dílech často staví na svých předchozích pracech. Proto je jednou z cest jak je pochopit přečíst si dílo člověka, který celou tuto cestu prošel a snaží se ji přiblížit ostatním srozumutelněji. A to je právě podle mne Patočka v díle "Úvod do fenomenologie". (Já osobně mám už v knihovně zablokováno jak "Bytí a čas", tak Husserlův "Úvod do fenomenologie I" = pokud budeš taky něco číst, můžeme si pak o tom popovídat, ve dvou se to lépe táhne)
Právě "Co je metafyzika" mi připadá velice závislá na pochopení předchozího Heideggerova díla. Je to jakobys chtěl číst o problematice vlivu teorie relativity na výpočty v kvantové mechanice, ale nevěděl jsi co je teorie relativity ani co je kvantová mechanika. |
| rajis |
Posted - 18/04/2007 : 17:39:36
Jo to vím, že Patočka byl Husserlův žák. Na Husserla měl zase vliv třeba Masaryk, pokud se nepletu. Já momentálně čtu Nietzscheho (Nečasové úvahy I), předtím to byl Descartes, filosofické knížky beru tak jak mi přijdou pod ruku a aby se mi to hodilo do školy . Od Patočky jsem četl zatím jenom jeho přednášky o Sókratovi. Husserla a Heideggera si nechávám na později. Nedávno jsem nakoukl do Husserlovi Krize evropských věd a hned jsem to radši zavřel 
|
| noemus |
Posted - 18/04/2007 : 17:11:42
Precti si radeji Patockuv uvod do fenomenologie, to bude podle mne pochopitelnejsi a teprve kdyz budes chtit lepe porozumnet na cem vlastne Patocka stavel, tak teprve potom ma smysl studovat dila Heideggera, Husserla. Je to jen rada. Ja sám jsem zacal bral filosofické knížky jak mi přišli pod ruku. A dělám to doteď.
(Patocka je Husserluv zak, a ten zase Heideggeruv) |
| rajis |
Posted - 18/04/2007 : 17:03:14
Já vím, ta knížka je pro mě v mnoha ohledech velkou neznámou, ten profesor navíc chtěl, abychom poznatky z té knížky nějak vztáhly na sebe, což jsem vzdal a na jeho kurs jsem se vykašlal. Na jeho jméně nesejde, ale jednalo se o mladšího profesora...
|
| noemus |
Posted - 18/04/2007 : 08:49:56
quote:
Originally posted by Stream
Podle mne je zcela nepochopitelne timto textem zacinat studium filosofie. Ktery profesor to po vas na FHS chtel? Ten text je z pozdejsiho Heideggerova obdobi, a k jeho pochopeni je nezbytne pochopeni minimalne Byti a cas, a to zase vyzaduje dukladne znalosti predchozich dejin filosofie. Bez toho je to doslova ztrata casu.
Po precteni toho textu musim souhlasit. Od Heideggera jsem nic necetl a to me trochu handicapovalo. Nicmene mam toho nacteno celkem dost od jinych autoru z ruznych obdobi, takze jsem pripraven na ledaccos.
Nekolik veci se mi na tom jak Heidegger pise nelibi - zda se mi jakoby chtel byt objektivni a zaroven zduraznoval osobni ucast na poznani. Tuto osbni ucast, ale popisuje jakoby zvenku. Takove hodnoceni je ale predcasne, prectu si to jeste jednou apridam si k tomu Byti a cas, stejne uz dlouho planuji si to precist. |
| Stream |
Posted - 18/04/2007 : 01:01:11
Podle mne je zcela nepochopitelne timto textem zacinat studium filosofie. Ktery profesor to po vas na FHS chtel? Ten text je z pozdejsiho Heideggerova obdobi, a k jeho pochopeni je nezbytne pochopeni minimalne Byti a cas, a to zase vyzaduje dukladne znalosti predchozich dejin filosofie. Bez toho je to doslova ztrata casu. |
| rajis |
Posted - 17/04/2007 : 16:09:00
tady je to je ke stažení:
http://www.badongo.com/file/2780750 |
|
|
