| T O P I C R E V I E W |
| lipoh |
Posted - 11/12/2003 : 22:30:39
Vážení přátelé,
v nedávné době jsem narazil na zajímavý sociologický problém. Sám pro sebe jsem ho nazval problém dvojí rovnosti. A to rovnosti žití.
Jsou dva náhledy na to jakým způsobem by si měli lidé být rovni. Nejdříve nastíním oba extrémní příklady.
První náhled- nazveme jej- soutěživý, kapitalistický říká: tím, že se člověk narodí, tak má stejné příležitosti dosáhnout čehokoliv. Člověk má možnost stát se boháčem, vystudovat jakoukoli školu, nechat se zvolit prezidentem. Jde jen o jeho osobní snahu, kterou vyvine k tomu, aby svého cíle dosáhl. Rovnost lidí a jejich životů je tedy na jejich startu. Rovná je zde výchozí pozice a o to, jak je tato startovací pozice využita se nezajímáme.
Druhý náhled- nazveme jej- socialní, komunistický říká: člověk když se narodí na svět, tak se pokaždé na rodí do jiných podmínek. Nikdo nemá nikdy stejné startovací pozice. A nikdy nelze této rovnosti, když se člověk rodí dosáhnout. Jediný způsob, jak dosáhnuot rovnosti je dorovnat různými způsoby tuto nerovnost. Například brát bohatým prostředky a ty pak přerozdělovat chudým.
Poté, co jsem zde nastínil tento problém se otevírá přirozeně mnoho otázek.
Lze v tomto rozporu dosáhnout ideálního stavu, či ne?
Je naše střední cesta- tržní ekonimika se sociálním systémem- dobrá cesta?
Ukázala nám historie, že dosáhnutí obou extrému nikdy nevede k něčemu jinému? viz. období volného podnikání v 19.stol, či různé pokusy realizovat socialsmus, které do jednoho skrachovaly.
Věřím, že se zde rozvine plodná a inspirující dikuse.
Děkuji Honza
Honza |
| 14 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/10/2006 : 15:08:59
Vážený Scholastiku.
Obviňuješ druhé, že neznají Marxe a dokazuješ,že jej sám neznáš. Definice komunismu zní.Každý pracuje dle svých schopností a každý dostává dle svých potřebTo je rovnost. Zamysli se sám nad sebou.Hledal bys schopnosti,kdybys věděl,že dostaneš dle svých potřeb? Většina lidí by schopnosti nehledala a tak by ve výsledku chyběla cesta k pokrytí potřeb. V nedávné době bys toto mohl poznat i když v omezené formě.Marx se zde totálně zmýlil a přes to jeho poznání obsahuje mnoho dobrých závěrů.Nikdo není dokonalý a nikdo nezná vše.Jde o to,aby bylo poznání sloužící životu hledáno a on tak činil.
MB |
| Scholastikus |
Posted - 20/07/2004 : 10:00:20
Bohužel máte tendenci k absolutizaci. Doporučuji Vám rozhlédnout se ve svém okolí a zkuste sám posoudit, kdo žije v přepychu a kdo žije v bídě. Není zapotřebí žádné přesné definice přepychu či bídy. Každý přeci ví, kdo z jeho města či okolí žije až přespříliš nadstandardně a kdo nemá na chleba. Jistě to zvládnete i vy.
Dále jste mě necitoval až tak přesně. Každému podle jeho práce a každému podle jeho schopností/potřeb. Takže jde také o tu práce, nejen potřeby a nejen schopnosti. Potřeby máme všichni téměř stejné - vzdělanost, zdraví, dostatek potravy, čistého vzduchu, důstojné obydlí, sex...Myslím, že to klíčové slovo je právě DŮSTOJNOST. Nejde o to mít všechno na co si vzpomenu, ale je třeba, aby nikdo nemusel klesat pod lidskou důstojnost. Na druhou stranu je jistě nemorální (a vy sám to nesporně pociťujete), že ve světě, kde každou minutu zemře 6 dětí kvůli nedostatku pitné vody, je nehorázné, aby horních 10.000 mělo majetek, který ani nedokáže vyčíslit. |
| chaerephon |
Posted - 19/07/2004 : 08:42:12
"Nejde o to, aby si vsichni byli rovni, protoze to proste nejde, podle Marxe je treba odstranit chudobu a prepych."
To je sice pekne,ale:
Co je to prepych? V zaciatkoch automobilizmu bolo prepychom mat auto. Dnes to je standard.Nezabranilo by sa pokroku, keby sa automobil vtedy ako prepych zakazal?
Dalej, pre toho, kto ma na ranajky jeden rohlik, zije v prepychu ten co ma na ranajky dva rohliky...odstranovanie prepychu a chudoby vedie k rovnosti. Inac povedane cim viac budeme odstranovat prepych i chudobu, tym mensie rozdiely v majetku budu vnimane ako prepych a chudoba.
"Kazdy podla svojich schopnosti, kazdemu podla jeho potrieb"
To je tiez pekne, ale:
Co je pre cloveka nevyhnutne potrebne?
Ista pani nevyhnutne potrebuje do kupelne ruzove kachlicky so zelenymi slonikmi...
Na druhej strane o bezdomovcovi mozno povedat, ze ma svoje potreby uspokojene - pribytok ma na stanici, jedlo ma z kontajnera...Niektorym ludom takyto sposob uspokojenia potrieb vyhovuje viac nez iny "dostojenejsi", prikladom moze byt Diogenes zo Sinopy ci dnesny punkeri.
Kazdy podla svojich schopnosti? Vari sa clovek rodi schopny? Nerozvija svoje schopnosti v boji o prezitie, v sutazeni?
Rovnost sanci je vsak dobry napad. Ale treba ju brat dosledne. Teda rovnake dedicstvo pre vsetkych!!! T.j. Majetok po zomrelom by prepadol statu a stat by ho rozdelil medzi novonarodenych. Dalej v zivote clovek moze zbohatnut kolko chce. Bol by to kompromis medzi socialistickym znarodnenim a kapitalistickou nedotknutelnostou sukromneho majetku.
Bolo by to posmrtne znarodnenie majetku za zivota cloveka nedotknutelneho. Ak feudalizmus spocival v dedicnosti prislusnosti k triede a dedicnosti majetku, kapitalizmus odstranil dedicnost prislusnosti k triede,tak socializmus by mal odstranit dedicnost majetku, bez toho ,aby sa majetok stal majetkom vsetkych a nikoho.
P.S. Marxa som necital...vynasnazim sa...mozno pisem hluposti,ale posiluje ma vedomie,ze hlupak moze inspirovat mudreho. |
| Scholastikus |
Posted - 17/07/2004 : 13:39:25
Reaguji na poznamku kolegy smejky. Bohuzel jste patrne necetl Marxe a nevite mnoho o teorii vedeckeho komunismu, nebot byste vedel, ze komunismus neni o tom, dat kazdemu stejne. Podle Marxe jsou pri budovani spravedlive spolecnosti dulezite 2 faze, ktere se postupne nazyvaji socialismus a komunismus. Socialismus je spolecnost jez se ridi postulatem:
Kazdemu podle jeho schopnosti a kazdemu podle jeho prace.
Ve vrcholne fazi socialismu se spolecnost transformuje na komunistickou a ridi se postulatem:
Kazdemu podle jeho prace a kazdemu podle jeho potreb.
Ja osobne tyto premisy rovnosti povazuji za opravnene. Rozhodne to neznamena rovnost typu kazdemu stejne...Bohuzel vsichni prede mnou prispivajici maji mezery v Marxove filosofickem systemu a pouze papouskuji otrepane fraze pravicovych politiku a profesoru filosofie, jez smysleji spise pravicove. Marxe je treba cisti v originale, jeho dilo bylo znacne behem minuleho rezimu zuzeno a mnoho jeho uvah vytrzeno z kontextu. ¨
Dale chci uvest, proc prave kapitalisticke pojeti rovnosti neni dost dobre mozne. Jak uvadi Schopenhauer, vse absurdni na svem vrcholu vykvete do rozporu. Kapitalismus jako predstupen imperialismu vysvetluje, jak kolega na zacatku poznamenal, rovnost jako rovnost sanci, tedy jako moznost dosahnout v zivote tehoz a predpoklada, ze kazdy svym zrozenim na tomto svete tu sanci ma... Prave rozvijejici se veda dokazuje absurdnost takoveho tvrzeni, nebot podle genetiku je az 70% lidske vybavy vcetne zpusobu a hloubky mysleni, prozivani a smyslovosti ale i nemoce apod. zdedeno v genetickem kodu. Tedy kazdy nemuze byt roven druhemu naopak to a priori predpoklada velke rozdily --- od narozeni a pouze rekneme 30% moznost svym vlastnim pricinenim. A to je prave rozpor, ktery kapitalismus vyresit nemuze. Kazdy totiz nemuze studovat na universite, kazdy namuze ridit vlastni firmu apod. A presto ma kazdy pravo na dustojny zivot. Marx rika, ze nejde o to, aby si vsichni byli rovni, protoze to proste nejde, podle Marxe je treba odstranit chudobu a prepych. |
| chaerephon |
Posted - 16/07/2004 : 10:23:15
Rovnost je potrebna, pretoze nerovnost vyvolava neprijemne pocity nespravodlivosti , z ktorych potom vznikaju konflikty medzi ludmi.
Tieto pocity nespravodlivosti su dvojakeho druhu:
- 1. preco by druhi mali mat viac nez ja? (veduci ku komunizmu)
- 2. preco by druhi mali mat tak isto, ked ja som sa viac snazil?.(kapitalisticky)
Druhy pocit nespravodlivosti pokladam za opravneny. Ked si sa viac snazil, mas viac dostat. Prvy druh pocitu nespravodlivosti sa strati, ked ukrivdenemu vysvetlime, ze druhy clovek ma viac preto, ze sa viac snazil a ze ked sa bude snazit i on ,i on sa bude mat dobre.
Problem je v tom, ze to vysvetlenie neplati vzdy a to z dovodov:
-stastia, dedicstva, podvodu.
Riesenie celeho problemu vidim v zabezpeceni toho, aby vzdy platilo, ze clovek ma viac preto, lebo sa viac snazil. Napriklad odstranenim dedicstva v terajsej forme. Ak maju mat ludia na zaciatku rovnaky start, musia dedit vsetci rovnako - majetok po kazdom neboztikovi sa da do spolocnej kasy, z ktorej sa rovnakym dielom sa bude pridelovat dedicstvo medzi novonarodenych. Co poviete na takuto utopiu?
Bolo, by vsak treba zakazat i dary, co by asi neslo.
Najhorsie to je so stastim. Ked sa niekto narodi hlupy,skaredy, chory
a druhy inteligentny, pekny a zdravy, tak to spolocnost tazko da do spolocnej kasy a znovu prerozdeli. Ale v tom pripade sa uz nema preco hnevat clovek na cloveka, ale moze nadavat na boha ,osud...
|
| Karlos |
Posted - 04/07/2004 : 12:06:33
Když už takto, pak obráceně:
První náhled by podle uvedeného popisu se nazýval socialistický , komunictický, sociální a ten druhý kapitalistický - soutěživý.
|
| chechtak |
Posted - 29/06/2004 : 23:37:52
nevím jestli se mohu zapojit do diskuze.nedosáhl jsem vysokoškolského vzdělání a není mi dost jasný termín: "rovnost žití" pokud se nejedná o "materialismus" .Taky nevim jestli vůbec někdo potřebuje "rovnost" a myslím si,že důležitější pro člověka je být šťastný i za těch nejhorších podmínek ve kterých se narodil a je mu jedno,že někde se má někdo líp , protože si může sám pro sebe určit své hodnoty a to znamená pro mně ,že je svobodný a to,že existuje nějaká společnost ať kapitalistická nebo socialistická je pro mně jen věc podružná,kterou umím posuzovat jen materialisticky a necítím z toho nic pozitivního pro člověka žijícího v jakémkoliv systému,který se třeba narodil blbej jak tágo ale umí se radovat z čehokoliv a nic ho nenas... , pak může být šťastnější a nebo stejně šťastný ,když nemyslí na to,že je někdo rovnější :))
|
| smejky |
Posted - 01/06/2004 : 14:41:47
tzv. socialni spravedlivost neni imho spravedliva. proc? spravedlivost neznamena dat vsem stejne, ale dat kazdemu individualne, kolik si zaslouzi. pokud bychom chteli dusledne dodrzet vsechna pravidla komunismu (ne socialismu), pak bychom museli vsem "pracujicim" dat rovnym dilem. pokud ale nekdo pracuje namahavou dusevni praci cely den, nese odpovednost za spoustu dulezitych rozhodnuti, nema prece pravo dostat stejne jako ten, kdo nevyviji zadnou snahu premyslet, pouze plni dane ukoly.
tim vsak rozhodne nechci rici, ze by meli vsichni byt dokonali. naopak. na elitnosti intelektu je krasna prave ta nedostiznost velkym poctem jedincu.
|
| Plaque |
Posted - 24/12/2003 : 15:32:31
Predem se domnivam, ze oba nahledy na rovnost jsou ponekud slozitejsi, nez jak jsou zde presentovany. V pripade "kapitalistickeho" pohledu na rovnost se rozhodne neda tvrdit, ze by se spokojil v tvrzeni vsichni jsou si rovni na startu. Naopak, krom toho, kapitalisticky system neusiluje o ROVNOST LIDI, ktera je logicky nemozna, ale usiluje o maximalni rovnost PODMINEK, pravidel. Tedy, aby nezalezelo na tvem politickem nazoru ci etnickem puvodu, chces-li studovat atd. Krom toho je kapitalisticky system fungovani spolecnosti zalozen na nerovnosti - viz. system nabidka vs. poptavka.
Demokracie jako takova je zalozena na nerovnosti - nazorove. Vsimneme si, ze v komunistickych zemich jsou si lide - zvlaste pri volbach - az dojemne nazorove rovni, neni-liz pravda...?
SOMAN se spravne zeptal - potrebujeme rovnost? Co je to rovnost?
Rovnost ziti podle meho nazoru rozhodne nepotrebujeme a ackoli rozum da, ze ji nelze nikdy dosahnout, nema ani cenu se ji snazit blizit. Vytycime-li si za spolecensky cil ROVNOST pak se neobejdeme bez limit a omezeni, bez norem a standartu.
Naopak, zvolime-li si za cil byt lepsi nez druzi - tedy NEROVNOST- ....muzeme, jsme-li uspesni, jednak dosahnout satisfakce v zanedbatelnem meritku jednoho lidskeho zivota(zasadil jsem strom, zena mi porodila dite, postavil jsem dum se zlatejma klikama a jsem happy), ale celospolecensky takova snaha logicky povede k celkove vyssimu standartu.
Aby nedochazelo k prohlubovani takovych spolecenskych rozdilu, ktere jsou PATOLOGICKE - (napr. povestna situace v rusku) tim mam na mysli nerovnost, ktera vznika zneuzivanim moci, sily, zotrocovanim atd. musi byt jasne dana ROVNA pravidla pro dosahovani spolecenske nerovnosti. Tato pravidla jsou jen abstraktnimi mantinely naseho moralniho rozhodovani a proto MOHOU BYT ROVNA ve sve idealni podobe. Jejich aplikace nikdy tak docela rovna nebude, to je jiste, ale ve sve snaze o dosazeni NEROVNOSTI v kvalite ziti (ve vlastni prospech) se prave na tuto abstraktni rovnost muzeme odvolat, spolehnout a oprit se o ni.
Vesele Vanoce! |
| alergik |
Posted - 16/12/2003 : 21:20:43
Omlouvám se. Úplně nechtíc jsem otevřel nové téma: ideologie - náboženství na tomto fóru. Mým původním záměrem však bylo umístit tento přízpěvěk k tomuto tématu. |
| alergik |
Posted - 16/12/2003 : 21:15:36
Nečteš pozorně, vyvozuješ chybné závěry, nechceš slyšet pravdu.
Hawking je génius a popularizátor vědy. Jeho postižení mu v jeho popularitě do jisté míry pomohlo. Neberu NIC podle majetku. Nejsem materialista. Soudíš mě chybně a dotkla se mě tvá slova.
Ještě jednou: Černoušek z Etiopie trpí hladem a bohužel, bez pomoci druhých nedosáhne ničeho, protože nemá sílu. Je na nás druhých, abychom se brali rovnocenně! Já tak beru všechny lidi kolem sebe.
Poslední věta: NEMÁME VŠICHNI ROVNOCENNÉ VÝCHOZÍ SITUACE! |
| SOMAN |
Posted - 14/12/2003 : 14:14:20
vidim ze vse prenasis na majetek on na tom muze byt lip a to o dost muze zit opravdu stastne s tou vrozenou nemoci ktera je smrtelna je to horsi ale zaroven si myslim zekdyz se nekdo narodi uplne blbej nebo na voziku myslis ze nemuze dosahnout tak vysoko ci vis jak normalni clovek? viz. znamy Fyzik a omlouvam se ale nevim jak se to presne pise Hawking ci nejak tak. on dokazal to co jen tak nekdo nedokaze ale rikat to takle. dik ceho clovek ma dosahnout? sam o sobe
a jaky je z toho zaver Lide jsou si rovnejsi nez si myslime a ted jsem si uvedomil ze nejen na startu ale v podste stale jde jen o to. co je rovnost? |
| alergik |
Posted - 13/12/2003 : 23:31:57
Můj názor je ten, že si lidi nejsou rovni ani na startu ani kdekoliv jinde. Na této rovnosti se však můžeme dohodnout, nebo k ní můžeme být vychovávání či vedeni zákony.
Lidé se biologicky liší fyzicko-psychicky (tuto složeninu užívám proto, že lidská "fyzika" s psychikou tvoří neoddělitelný celek).
Další rozdíly mezi lidmi tvoří způsob myšlení, který výrůstá v daném prostředí jako optimální prostředek k přežití.
Například náboženství je způsob nevrozeného prostředku k rovnosti (teď mám namysli třeba křesťanství - či lépe učení J.Krista ať už existoval nebo ne).
Shrnutím je, že si na startu logicky nemůžeme být rovni. Hladovějící černoušek s nafouklým bříškem v Africe, odhánějícím mouchy a pravděpodobně trpící chorobou HIV má jinou startovní pozici než George Bush Junior, syn prezidenta USA! |
| SOMAN |
Posted - 11/12/2003 : 23:11:07
1) Je dalsi velice zajimavou otazkou potrebujem rovnost?
2) Potrebuje svet hledat pravedlivost pro vsechny?
3) Je spravedlnost pro vsechny dobrym vychodiskem? vychodiskem z
ceho? co je zde spatne?
Myslim ze rovnost pro lidstvo by nebyla tim prave idealnim kdo by ridil kdo by rozhodoval kdyz by si vsichni byli rovni? je myslitelne ze by rozhodovalo spolecenstvo a muze vubec existovat rovnost na jinem miste a v jinem case?
Myslim ze problem rovnosti samotne je velice rozsahly a jsem zvedav na nazory ostatnich.
rozhodne me mysleni je mnohem blize tomu ze jsme vsichni na startu "nahym clovekem" a tudiz si rovni |
|
|
