| T O P I C R E V I E W |
| neronis |
Posted - 19/03/2010 : 14:01:24
Teď nevím jak takovému člověku říkat. Algoritmik bude asi nejlepší. Zkrátka jde o člověka, který umí přemýšlet a dokáže dedukovat ze zdánlivě nesouvisejících skutečností jinou. Popřípadě nějakou vymyslet.
Existuje totiž určitý rozdíl mezi tím kyž se někdo dokáže naučit spoustu věcí, a tím kdo umí vlastnosti těchto věcí vyhodnocovat, měnit, aplikovat.
Svět je jeden složitý algoritmus, všechno souvisí se vším a nic s ničím. Abychom dokázali vypočítat objem, potřebujeme znát hloubku, vzájemný vztah s dalšími rozměry a také schopnost objem pomocí vzorečku vypočítat.
No a mě by zajímalo jak by se dal takový člověk, který má hlavu plnou nápadů, nebo který si dokáže promítnout vzájemný vztah nějakých dvou prvků, jak by se dal zkrátka vychovat. |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 30/03/2010 : 07:50:44
Axel.
Jak vidět, neporozuměla jsi. Uložíš li dostatečně intenzivně informace, které mají intenzivní ozvěnu plus,čili vyvolávají pocit silného příjemna, pak je toto příjemno vyhledáváno. Nejprve vyhledáváním vjemů a poté tvorbou toho, co tuto ozvěnu plus vyvolává a to již je kreativita. Čili jsou vytvořeny podmínky pro vznik kreativity a tato vzniká jako důsledek a není to cosi s hůry dáno. Za normálních okolností k tomuto dochází spontáně,ale ve výsledku je to totéž. Pokud lidé neznají podstatu a sledují jen výsledek, pak mohou vyvozovat, že jde o cosi s hůry, nebo genetikou dané.Kreativita není nic víc a nic míň než tvorba toho,co vyvolává ozvěnou intezivní pocit příjemna a aby tomu tak bylo, musí dojít k takovému intenzivnímu ukládání určitých informací v polaritě plus a to spontáně a náhodně, nebo vědomě a řízeně.
Psal jsem o tom, že vnuk odmítá cvičit a z hudebky nosí samé jedničky.Jenže to neznamená,že muzikou nežije,že ji nevyhledává a neobjevují se snahy tvořit.Pouze to znamená,že nerad dělá to, co je dle něj zbytečné. Ovšem já vím, že v této fázi učení je třeba naučit se cvičit a zvyknout si na systematické cvičení aby zvládnul další fázi ve které se bez toho neobejde a prostě narazí na problém se kterým si nedokáže poradit. Tohle jsem prostě neočekával.Tvoříš li cosi takového jako talent, vydáváš se na neprošlapanou cestu a nevíš kam se to zvrtne. O tom to je.
Fakt že mně v tomto příliš nevěříš je celkem zákonitý a zcela tě chápu. Zde pomůže vše si jen uvědomovat, třeba nevěřit,ale sledovat s tohoto pohledu dění kolem sebe, třeba pozorovat jednání matek dětí, jejich jednání i důsledky. Potom poznáš,že u mne chyba není a že vše dokonale sedí. Pokud si moje slova pouze zapamatuješ i když jim nevěříš a poté budeš mít děti,vzpomeneš si a budeš jednat dle toho a potom poznáš nakolik byla moje slova pravdivá. Pochopit toto pouze a jen logikou je dost těžké i když ne nemožné.
Já vlastně jen dávám schopnost vidět to, co je běžně lidem ukryto a neříkám přijmi to, ale dívej se, protože to nyní již vidět dokážeš. To vlastě platí pro vše o čem píši. Zda toto odmítneš, nebo přijmeš mně celkem nezajímá,ale chtěl bych abys to ty a ostatní dokazali vidět.
MB |
| axel01 |
Posted - 29/03/2010 : 12:07:23
no, já jsem reagovala na toto:
Vytvořil jsem uměle hudební talent u vnuka a nyní si s tím vůbec nevím rady. Učitelé jej chválí,ale on vůbec neptřebuje cvičit a také vůbec necvičí. Umí to bez cvičení,ale já vím, že když se dnas cvičit nenaučí, později to nezvládne. Zasahovat do něčeho tak složitého se skutečně nevyplácí,protože to člověk nemůže zvládnout jako celek. Vytvořit kreativitu je lehké,ale ty následky.
což je prostě podle mě blbost. Řekla jsem že kreativita nejde nastínit ani vytvořit VŮBEC. (podle mě tedy...) viz.te MBho příklad s vnukem--,,vytvořil jsem hudební talent"...opravdu pseudo-příklad
na to byla i moje reakce, že ten vnuk musí chtít se učit...a když se chce učit...tak to je jen důsledek už té jemu zhůry dané kreativity..a potřeby tvořit....
Nevím, napsala jsem to dost srozumitelně???
|
| pan.chytry |
Posted - 28/03/2010 : 23:42:07
Pokusím se o to v následujících 3 dnech a dám vědět. :) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 24/03/2010 : 08:14:01
Je to jakoby jsi učil mládež tancovat, pustil jim hudbu, dával odměny za hodiny tréninku, ale ten tanec by si museli vymyslet sami.
Neronisi.
Pokud bys chtěl vytvořit rytmicky pohybový talent,pak bys v době kdy mizí pocit nepříjemna ukládal potřebné informace třeba hrou.Vjem muziky bys doplnil rytmickým pohybem, třeba tím, že bys jeho rukama nebo nohama rytmicky scičil.Pro dítě by to byla zábava,navíc by se zlepšovala motorika, ale hlavně by se ten rytmický pohyb spojený s muzikou ukládal v polaritě plus. Postupně bys přidával různé kreativní pohyby,čili vlastně bys vytvářel a napodoboval pocity při tanci.Po určité době bys na dítěti poznal, že při vjemu hudby ten rytmický pohyb potřebuje a vyžaduje.Vlastně bys tvořil taneční i hudební talenty současně. Jakmile by se to dítě dokázalo samo postavit a slyšelo hudbu, začalo by se samo rytmicky pohybovat a postupně by začalo v tom být kreativní.Potom by samo tvořilo ten tanec a vystihovalo tím to co je uloženo v hudbě. OK. Tohle není problém a nejspíše s takového dítěte bude talentovaný tanečník a muzikant. Jenže kdybys to neudělal, vyvíjely by se talenty přirozeně a mohl by vzniknout zcela jiný talent třeba výtvarný a mohlo by jít o významného umělce,Mohl by se stát třeba významným matematikem, nebo také člověkem bez výrazného talentu. Když člověk cosi vytvoří, neví co tím zničí a to je základní etická otázka umělé tvorby talentů.
To dítě si samo neurčuje svůj osud a vytvoříš li talent, nemůže se tomu bránit a tím si nemůže samo vybrat cestu svého života. Má někdo na cosi takového morální právo? Vytvořím li nového Mozarta, znamená to, že bude v životě šťastným?
Další otázkou je, zda nevznikne cosi negativního, když tvorbu taletů lidé zvládnou. Zatím lidé talenty přijímají jako cosi daného, či od boha a tak do toho nezasahují.Začnou li do tvorby talentů zasahovat,pak může vzniknout velká nevyváženost a inflace určitých talentů.Vytvořit hudební, či pohybový talent je celkem jednoduché a může to vzládnou téměř kdokoliv. A tal mohou lidé tyto talenty tvořit ve vekém rozsahu aby se jejich potomek měl v životě dobře a proslavil se jako umělec. Jenže jich bude víc, než by bylo vhodné a posune se laťka směrem vzhůru a jen někteří toho cíle dosáhnou.Co s těmi ostatními? Příliš mnoho Bethovenů snižuje jejich cenu.
Nějakou univerzální know-how agenturu asi zatím nikdo nezaložil.
Myslím, že ani specializovanou a je to škoda.Je to totiž cesta k prosazení a to i v době krize.Ve světě je velký hlad po těchto kreativních lidech a USA je přímo vysává s celého světa. Asi ví proč. U nás tito lidé sedí doma a s nudy bádají nad perpetum mobile.
Každopádně si nejsem jistý, jestli je pro nějaké rozumové nebo kreativní činnosti co nejnižší věk ideální.
Co na to říci? V době mezi narozením a rozvojem řeči je ideální situace pro přirozenou i umělou tvorbu talentů. To je doba, kdy většina talentů vzniká. Kdy jindy talenty tvořit, než v této ideální době??? Otázka je spíše zda uvědoměle tvořit, nebo nechat věci volný, náhodný průběh.
Pozorováním jsem došel k poznání,že ta náhodnost není tak docela náhodou.Tam kde je láska rodičů a kde je jejich talent, vzniká stav při kterém třeba nevědomky,ale naprosto správně talenty tvoří.Někdy je však z neznalosti i ničí.Matka dítě nakrmí,čili dojde k mizení stavu mínus a ona je rytmicky houpá a zpívá.Tehdy tvoří talent rytmický i hudební.Jenže později pozná, že se dítě uklidní,když je houpe a zpívá .Dítě má nějaký problém, čili je stavu mínus a matka je uklidňuje houpáním a zpěvem. Jedná tak z lásky k dítěti,ale právě nyní ukládá tyto vjemy v polaritě opačné a tentýž vjem poté aktivuje jak informace plus, tak mínus a výsledný pocit je rovný rozdílu intenzit obou polarit,čili se funkce talentu snižuje. Možná by docela stačilo, aby lidé toto poznali a jednali dle toho.Vývoje talentů by byl náhodný, ale uvědoměle usměrňovaný. Čili kompromis,ale jakmile lidé toto poznají, budou to zneužívat a je to naprosto zákonité.
MB |
| neronis |
Posted - 23/03/2010 : 23:47:47
Kdyby se od podniku dozvěděli třeba jen směr daný typem výroby, budou hledat a bádat směrovaně a poté mohou podnikům nabídnout to co bude skutečným přínosem a vytvoří to prosperitu podniku v konkurenci.
Jako zprostředkování podobných služeb to není špatný nápad. Něco podobného už myslím existuje odděleně na různých úrovních. Kdy třeba reklamní agentury vymýšlí pro podniky reklamy. Vesměs se to točí kolem reklamy, prezentace, možná nějakého architektonického, designového zázemí. Nějakou univerzální know-how agenturu asi zatím nikdo nezaložil.
Pam umožňuje plánovaně a zrychlene kreativitu vytvářet
Pocity, které člověk z určitých impresí má jej určitě značně ovlivňují. Do té míry, že je vyhledává nebo záměrně vytlačuje, tudíž jim umožní nebo neumožní existenci. Svým způsobem je správná motivace určitě branou k rozumovým schopnostem, nicméně cíl, ke kterému daný subjekt dospěje, už může být značně individuální.
Je to jakoby jsi učil mládež tancovat, pustil jim hudbu, dával odměny za hodiny tréninku, ale ten tanec by si museli vymyslet sami.
To dítě má pak směr svého vývoje předem daný a nemůže jej nijak ovlivnit.Tím neříkám,že by ten život byl nekvalitní, spíše by jej takový člověk vnímal jako elmi kvalitní,ale kdyby takového zásahu nebylo, mohl by vzniknout jiný talent , který by byl tímto potlačen.
Dobře, vynechejme dentistu, dosaďme klavír nebo housle a jsme opět u eventuálního potlačování jiného talentu. Nicméně kromě toho, že by se takové dítě dané činnosti nemělo věnovat, jakou by mělo mít perspektivu? Bylo by šťastnější jako dentista? Kdo o tom má a kdy rozhodnout?
Každopádně si nejsem jistý, jestli je pro nějaké rozumové nebo kreativní činnosti co nejnižší věk ideální. Ono to bude spíš těsně poté, co se mozek takového jedince vyrovná s vyšší hormonální hladinou. Do té doby nad svými myšlenkovými pochody nepotřebuje mít příliš velkou kontrolu, protože ho jeho tělo do žádných extrémů ani netlačí. Spoustu věcí si do té doby může vysvětlovat nebo nad nimi přemýšlet naivním nebo úplně primitivním způsobem. Kromě toho, který se naučí sledováním svého okolí. Proto jsou všechny děti v podstatě kopie toho čím si v životě prošly a až v pubertě začínají myslet samy za sebe (více méně). |
| Miloslav Bažant |
Posted - 23/03/2010 : 08:40:32
jinak osobně si nemyslím, že by šla kreativita jakkoliv vytvořit. učenec stejně musí chtít.
Axel.
Chtít? Máš li kreativní myšlení a máš li co tvořit,pak je to chtění důsledkem a vlastně ani nedokážeš nechtít.Výchova ke kreativitě je možná a vlastně se tak děje i když třeba neuvědměle. Váží li si příkladně rodiče kreativních lidí, dávají to před potomkem najevo a vytváří tak určitý cíl, kterého se pak snaží potomek dosáhnout aby získal tu vážnost a úctu. Takže běžně je na počátku chtění,ale chybí schopnost kreativně myslet.Jenže snaha o dosažení cíle vede k rozvoji toho kreativního myšlení. Samozřejmě jsou zde povolaní a na druhé straně vyvolení a ne všem se to podaří.Pam umožňuje plánovaně a zrychlene kreativitu vytvářet, ale jak jsem již napsal, jsou zde určitá nebezpečí. Pro běžný život postačuje, když rodiče dávají najevo svou vážnst a úctu ke kreativním lidem.Pokud si jich neváží a považují je spíše za nějaké podivíny či blázny,promítne se to do jejich jednání a pro potomka je poté kreativita cosi, čemu by se měl vyhýbat. Rozvine li se i pak kreativní myšlení, snaží se jej před lidmi skrývat.
..................................................................
Slávo, nevím jak je to s podniky a s jejich kreativitou. Nemyslím, že je omezují nápady, tam jde spíš o jakousi efektivitu. Jde o systém, který se inovuje tak, že se adaptuje na přání zákazníka...
Neronisi.
Ono je to složité. Oni třeba ví, že potřebují nové výrobky lepší a dokonalejší než konkurence aby obstáli na trhu. Jenže nemají nápady. Je zde tedy chtění,ale chybí kreativní myšlení.Na druhé straně jsou lidé s kreativním myšlením, kteří nemají co zpracovávat a tak vymýšlí to co nikdo nepotřebuje a snaží se to podnikům nabízet. Kdyby se od podniku dozvěděli třeba jen směr daný typem výroby, budou hledat a bádat směrovaně a poté mohou podnikům nabídnout to co bude skutečným přínosem a vytvoří to prosperitu podniku v konkurenci. Zákazník neví co chce a cílem podniku ři obchodu je to aby chtěl právě to co nabízí
Představ si, že jsi výrobcem mechanických hraček,ale tvoje výrobky jsou na nižší úrovni, než hračky konkurence. Chceš vyrábět hračky na vyšší úrovni než konkurence abys prodával,ale tvoji vývojáři mají jen tu svou kreativní úroveň, svůj strop a ten je na úrovni toho co vyrábíš. Na ty vývojáře můžeš tlačit jak chceš a víc z nich nedostaneš. Jenže zde existuje podnik, či agentura, kteerá má spojení na lidi s kreativním myšlením a tak se na ně obrátíš, sformuluješ oč tě jde a oni tento požadavek přenesou j těm kreativním lidem. Pro tyto lidi je toto příležitost k myšlení, které jim dělá zatraceně dobře a výsledkem je kolekce ze které si výrobce může vybrat a toto vyrábět. Pokud to bude dokonalejší než co nabízí konkurence,pak stoupá prosperita podniku a to i v době krize. Já bych řekl,že pro vznik takové agentury je právě v době krize ten správný čas i správné místo a chybění takového zařízení je fatální chybou.Chytrých a kreativních lidí je zvláště u nás v Česku mnoho a právě oni mohou ekonomiku našich podniků i státu zachránit, když jim k tomu bude dána příležitost. Chce to však chytrého a zapáleného člověka, který toto dokáže zorganizovat. Náklady na agenturu by byly minimální a zisky vysoké. Na samém začátku by stačilo vytvořit na internetu stránku na které by bylo vysvětleno oč jde a to pro podniky i pro ty kreativní lidi. Vlastně by jim byla tímto dána příležitost ke směrovanému přemýšlení i cesta k osobnímu zisku.Jakmile by se přihlásil s požadavkem nějaký podnik, našli by toto na té stránce a začali pracovat. Své návrhy řešení by posílali do agentury, kde by došlo k hrubému roztřídění a vybrané návrhy by za určitých právních opatření získal podnik.Který by po výběru zaplatil dle právní dohody. Určité procento by přináleželo agentuře a zbytek kreativci. A tak by vydělaly podniky, agentura i ti kreativní lidé. Samozřejmě by to vyžadovalo určitý právní rámec a systém, aby nedošlo k podvodům a přisvojování si výsledků práce kreativních lidí ani agentury, díky zájmu podniků vše získat zadarmo, nebo hodně lacino.To jediné bych asi nezvládnul ostatní celkem lehko a bez velkých investic.
O tomto se rozepisuji jen proto, že by takové agentury bylo velmi třeba a tyto stránky navštěvují různí lidé, které bych tímto mohl nasměrovat. Kdyby taková agentura vznnikla, sám bys poznal, kolik je u nás kreativních lidí a že nepotřebují k něčemu vychovávat, ale potřebují službu a to hlavně komunikační.
Nějaké obavy ze zásahu do rozvoje jiného člověka nejsou vůbec na místě, protože už jen tím, že se člověk musí učit třeba vrtat v zubech, je jistým způsobem zásah do jeho rozvoje, protože on by jinak dentistou nikdy nebyl, kdyby to společnost nepotřebovala.
Mluvil jsem o zásahu do rozvoje dítěte a nikoliv dospělého člověka.V době mezi narozením a rozvojem řeči je nejsnadnější vytvářet talenty vedoucí ke kreativnímu myšlení,ale ten výběr provádí rodič, nebo (sci fi) programový analytik a nikoliv to dítě. To dítě má pak směr svého vývoje předem daný a nemůže jej nijak ovlivnit.Tím neříkám,že by ten život byl nekvalitní, spíše by jej takový člověk vnímal jako elmi kvalitní,ale kdyby takového zásahu nebylo, mohl by vzniknout jiný talent , který by byl tímto potlačen. U toho dentisty se jedná o jeho volbu a jedná se o člověka který volí svou cestu v době, kdy je schopný volit. Kdyby někdo poznal v v té agentuře cestu k uplatnění a agenturu založil,pak bych tímto změnil jeho život,ale byla by to jeho svobodná volba a v tom je ten rozdíl.
Uplatnění jako takové mě příliš nezajímá. Jde mi spíš o získání možnosti efektivně určité rozumové a kreativní schopnosti rozvíjet. Jaké by to bylo, jak by takové učení vypadalo?
POdivná otázka. Základní podmínky vznikají od samého narození a jsou li,pak stačí zájem a to kreativní myšlení vzniká. Učit někoho kreativnímu myšlení znamená vytvořit jeho zájem.Vytvořit podmínky pro to aby zde hledal své příjemno a štěstí. Učit kreativnímu myšení je nesmysl. To prostě nejde. Může být usnadněna cesta u malování příkladně učením řemesla ( vlastně u všech kreativních ovorů)A tak tě profesor může naučit řemeslo, může tě naučit tomu abys viděl typické znaky a dokázal je přenést do obrazu,ale tím jen usnadní cestu a dá větší prostor pro tvojí kreativitu. Vytvořit ji nemůže.
Odpovědi na další je myslím možno vyvodit s toho, co jsem již napsal.
MB |
| neronis |
Posted - 22/03/2010 : 23:15:21
Axel, chtít nebo nechtít s tím tolik nesouvisí. I když ten kdo chce a umí, je možná ideální kombinace.
Ono jde o to jestli se nad tím umí člověk zamyslet. Je teoreticky možné, že pokud bychom ten princip poznali, bylo by to asi stejně obtížné jako naučit se cizí jazyk nebo malovat. |
| axel01 |
Posted - 22/03/2010 : 22:43:12
no, vlastně ta otázka byla původně směrována na neronise
jinak osobně si nemyslím, že by šla kreativita jakkoliv vytvořit. učenec stejně musí chtít |
| neronis |
Posted - 22/03/2010 : 20:42:34
Slávo, nevím jak je to s podniky a s jejich kreativitou. Nemyslím, že je omezují nápady, tam jde spíš o jakousi efektivitu. Jde o systém, který se inovuje tak, že se adaptuje na přání zákazníka...
Uplatnění jako takové mě příliš nezajímá. Jde mi spíš o získání možnosti efektivně určité rozumové a kreativní schopnosti rozvíjet. Jaké by to bylo, jak by takové učení vypadalo?
Nějaké obavy ze zásahu do rozvoje jiného člověka nejsou vůbec na místě, protože už jen tím, že se člověk musí učit třeba vrtat v zubech, je jistým způsobem zásah do jeho rozvoje, protože on by jinak dentistou nikdy nebyl, kdyby to společnost nepotřebovala.
Samotný akt programování je celkem jednoduchý, stačí jen v pravý čas předkládat ke vnímání určité vjemy v polaritě plus a když následně dojde k jejich ozvěně je vědomí rovné intenzivnímu příjemnu a to je vyhledáváno, neprve vnímáním a poté kreativitou, čili tvorbou.
Podle mě je to tak, že je člověk schopen něco vytvořit pouze za podmínky určitého stupně zvládnutí nějakého principu. Řekněme, že si to příjemné, které se mu nejvíc líbi, neustále připomíná při jakékoliv příležitosti a projektuje do svého okolí...
Poté je schopen něco adekvátně příjemného projektovat do jakékoliv situace. Stejné to je třeba s komiky, kteří stojí u mikrofonu a člověku připadá jejich styl spacifický, nalajnovaný, přitom jde o improvizaci.
Teď si místo toho příjemného dosaď cokoliv jiného. Nemusí jít o pocit, ale o nějaký výsledek dedukce. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 22/03/2010 : 08:27:04
Nezdá se mi ani trochu pravděpodobné, že by jich byl dostatek. Zdá se mi zbytečné bavit se o systémových problémech, které něco umožňují nebo ne. Je logické, že pokud se takový člověk nevěnuje nějakému výzkumu, tak v podstatě nemá uplatnění. Nicméně nové žárovky se nebudou muset vymýšlet do nekonečna...
Neronisi.
Oni nejsou vidět,ale je jich mnoho. Nejlépe to poznáš kolik jich je,když vyšleš mezi lidi nějaké téma k vyřešení. Ono je to všechno o komunikaci. Podniky potřebují ty chytré hlavy, ale neví i nich. Oni zase neví, co ty podniky potřebují vyřešit. A tak se namáhají v těch podnicích ti, kteří na to nemají a nejsou dost kreativní a vedle nich zahálí a vymýšlí to co nikdo neptřebuje ti schopní. Proto jsem spíše ze žertu navrhoval, aby sis zařídil podnik,či agenturu. Právě to je cesta ke komunikaci a řekl bych že je to cesta k prospěritě celé společnosti. Kdybych byl mladší, sám bych si tuto agenturu zařídil a moje náklady by byly zcela pominutelné a sačila by práce u počítače na internetu.Jakmile by se podniky dozvěděly o této agentuře, podávali by svá zadání a tyto bych vystavil na své stránce, kde by je našli ti kreativci a to bys viděl,kolik by bylo nápadů a řešení. Některá řešení by byla nereálná, či příliš komplikovaná, či drahá,ale to již by bylo na mém posouzení, která vybrat a nabídnout danému podniku. Později již bych to sám nezvládal a musel bych na to vybírání přijmout zaměstnance, třeba inženýry.
To vše není o ničem jiném, než komunikaci, která nyní probíhá jen sporadicky, či vůběc ne.To jsem tě chtěl ukázat a bral jsem ten návrh spíše z legrace. Uvědomíš li si,že by tímto podniky získali cestu k inovacím , poznáš, že by to byla cesta k jejich prosperitě a ziskům. Současně by byly využity ty skryté rezervy skrývající se v těch kreativních lidech. To je totální mezera na trhu a cesta k velkým ziskům. Jak říkám, být mladší, okamžitě bych tuto mezeru zaplnil a ten komunikační kanál otevřel. Já vím, kolik je takových lidí a také i z vlastní skušenosti vím, jak čekají na každý podnět. Podniky zase bědují, že je takových lidí nedostatek.
Jistě je tě divné, proč zde mluvím o svém věku. Je to tím, že si dokáži uvědomit algoritmus toho, co by po začátku následovalo. Ten začátek bych zvládnul a agenturu bych rokázal rozjet aby fungovala,ale poté již by bylo třeba dalších lidí aby bylo možno ten rozsah zvládnout a ro již by bylo nad moje síly.Tohle potřebuje člověka celého a schopného zvládnout velký podnik, protože by se to do takového rozměru automaticky vyvinulo.
Mozek je jen "sval". Nemyslím, že by to bylo tak, že existuje spousta jedinců, kteří využívají svůj potenciál naplno jednoduše protože jsem ještě neviděl metodu nebo způsob, který by to umožňoval. To, že se někdo věnuje svým zálibám, které namáhají mozek, hraje různé hry, ještě neznamená, že pořád dokola neopakuje naučenou sekvenci a jediné co je pro něj nové nebo nového vyrábí, jsou v podstatě maličkosti.
Tak tohle nepochopíš,pokud nejsi jedním z nich.To je jako hlad a když je možno cosi řešit, je to tím největším příjemnem jaké znám.Když přijde nápad, je to štěstí a radost a ta radost se objevuje až do dokončení .Pak tě to již vůbec nezajímá a opět je zde to nepříjemné prázdno a jako bys trpěl hladem.
ptáš se na to, jak máš zařídit, aby byl člověk kreativní?
Axel.
Na tuto otázku není možno odpovědět. To buď je, nebo není. Dá se vychovávat ke kreativitě,ale většinou to končí napodobeninou kreativity.Je možno vytvořit talent a talent vede ke kreativitě,ale to je otázka řešitelná za pomoci znalosti PAM. Jedná se však o proces směrovaného programování jiného člověka, příkladně potomka a v tom vidím určitý etický problém a určitá rizika. Samotný akt programování je celkem jednoduchý, stačí jen v pravý čas předkládat ke vnímání určité vjemy v polaritě plus a když následně dojde k jejich ozvěně je vědomí rovné intenzivnímu příjemnu a to je vyhledáváno, neprve vnímáním a poté kreativitou, čili tvorbou. Díky tomu příjemnu je zde potřeba tyto informace aktivovat. Nojo,ale kdo má právo volit jaký život bude mít jiný člověk? Jaký talent by vznikl, kdyby do toho člověk nezasáhnul a nesvedl cestu k talentu jinému?
Vytvořil jsem uměle hudební talent u vnuka a nyní si s tím vůbec nevím rady. Učitelé jej chválí,ale on vůbec neptřebuje cvičit a také vůbec necvičí. Umí to bez cvičení,ale já vím, že když se dnas cvičit nenaučí, později to nezvládne. Zasahovat do něčeho tak složitého se skutečně nevyplácí,protože to člověk nemůže zvládnout jako celek. Vytvořit kreativitu je lehké,ale ty následky.
MB |
| axel01 |
Posted - 21/03/2010 : 23:22:53
ptáš se na to, jak máš zařídit, aby byl člověk kreativní? |
| neronis |
Posted - 21/03/2010 : 09:56:08
Nezdá se mi ani trochu pravděpodobné, že by jich byl dostatek. Zdá se mi zbytečné bavit se o systémových problémech, které něco umožňují nebo ne. Je logické, že pokud se takový člověk nevěnuje nějakému výzkumu, tak v podstatě nemá uplatnění. Nicméně nové žárovky se nebudou muset vymýšlet do nekonečna...
Mozek je jen "sval". Nemyslím, že by to bylo tak, že existuje spousta jedinců, kteří využívají svůj potenciál naplno jednoduše protože jsem ještě neviděl metodu nebo způsob, který by to umožňoval. To, že se někdo věnuje svým zálibám, které namáhají mozek, hraje různé hry, ještě neznamená, že pořád dokola neopakuje naučenou sekvenci a jediné co je pro něj nové nebo nového vyrábí, jsou v podstatě maličkosti. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 19/03/2010 : 17:36:24
Jo a jako název firmy navrhuji "Creative agency"a jako odměnu nějaké to procento ze zisku.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 19/03/2010 : 17:33:59
Neronisi.
Takových lidí je dostatek,ale většinou nemají do čeho píchnout. Ono někdy stačí zadat tém, či požadavek a objeví se jich hned několik. Dříve bývaly tématické úkoly a na vyřešní byly vypsané odměny. Vytěžil jsem s toho pěkných pár tisíc,ale na druhou stranu jsem o násobky přišel,protože se to někdo přisvojil a vytěžil s toho to co přináleželo mně.A tak již do toho nemám takovou chuť jako když jsem byl mladý.Prostě chci mít klid a nechci se rozčilovat. Když však získám téma, tak se řešení stejně neubráním,protože jsem zvědavý a když někdo řekne, že je řešení nemožné, je to pro mne maximální pobídkou. Chceš být bohatý? Pak si zařiď sprostředkovatelskou firmu. Podniky tě budou podávat zadání a ty je nabízej řešitelům a třeba si na to zařiď stránku na internetu a uvidíš, kolik takových lidí je a čekají na každý podnět. Když budeš mít provizi s přijatých návrhů,pak nebudeš vědět kam s penězi. Je to zajímavé, že toto ještě nikoho nenapdlo. Podniky potřebují inovace i nápady, pokud možno autorizované aby nemuseli platit licence. Jenže to by znamenalo mít pár dobrých advokátů,protože v tomto se děje hodně podrazů, Tyhle lidi vychovávat nemusíš,ale můžeš jim dělat služby. Věř že tě pak budou nosit na rukou, protože největším utrpením pro ně je nemít co promýšlet a většinou nemají chuť vymyšlené prosazovat. To by dělala ta tvoje firma.
Chceš se zasmát lidské hlouposti? Pak si tu firmu zařiď. Na jednoho skutečného připadá deset rádoby vynálezců a někdy se od nich dočkáš takových nápadů, že se smíchy potrháš.Jako advokáta by sis mohl třeba vzít Dalibora.
MB |
| neronis |
Posted - 19/03/2010 : 16:53:36
Nevím jestli to pozoruju jenom já, ale poslední dobou je hlad po lidech, kteří mají nápady. Pokud se vyskytne problém, není lehké k němu najít řešení. Ke spoustě záležitostí je třeba kreativní přístup, kde jsou znalosti pouze jakýmsi základem a bránou k tomu, aby se výsledné řešení dalo najít.
Takoví lidé se nikdy neztratí, jen je nejhorší když je jich nedostatek nebo nejsou vůbec. Z toho co jsem zatím z různých profesí vypozoroval, se postupem času každý jedinec adaptuje na danou činost do té míry, že je následně schopen vyhodnotit co je pro danou činost výhodné a co není. Pokud jde o profese kde musí hlava lítat neustále někde v oblacích (třeba umění), plní se takový úkol konfrontací vyvolaného pocitu, který by měl divák nebo konzument z takového zážitku mít, společně s obsahem, který je k dispozici a který se vymýšlí.
Snad to nezní moc kostrbatě. A na co by něco takového bylo dobré? Kdybychom dokázali dát dohromady metodu, která by plivala samé kreativní mozkové procesory, bylo by vyhráno prakticky všude, protože v každém oboru, kde je zapotřebí zapojit mozek, se taková metoda jistě sejde. Podle mě rozhodně lepší než nechat dementy se adaptovat a to je všechno. |
|
|
