| T O P I C R E V I E W |
| Maftík |
Posted - 04/03/2010 : 16:52:31
Zajímaly by mě velmi nějaké knihy/články, filosoficky se zabývající pojmy/fenomény zdraví a nemoci. Zatím jsem našel jen toto: http://cspsych.psu.cas.cz/result.php?from=535&to=535, již to mám doma ofocené. Kdyby měl někdo nějaký další tip, budu rád |
| 10 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 22/03/2010 : 07:34:27
Axel.
Chtěl jsem říci, že není dáno pro všechny stejně co je zdravá strava. Záleží na genetickém nastavení organismu a řadě dalších faktorů,Takže pro každého je zdravá strava něco jiného. Ani ta nejzdravější strava nevede ke kladným výsledkům neodpovídá li příjem energie výději, jak jsi správně připomněla. Prostě člověk by měl poznat jak je nastaven a dle toho určit co a v jakém množství je pro něj zdravou stravou.
S těmi duševními poruchami je to mnohem a mnohem složitější a někdy je duševní porucha vlastně obranou systému. Jinak řečeno je li situace taková, že ji člověk nezvládá vytvoří si člověk vlastní svět, be kterém vytěsní to co není schopen zvládnout a to platí i pro člověka tělesně naprosto zdravého, jen ta hranice zlomu je u něj trošku výše. I naprosto zdravž člověk se může dostat do dluhů, které nemůže zvládnout a tak se stressujw, až dojde k bodu zlomu, kdy mozek odmítá další stress a vytvoří si vlastní svět. Stejně tak toto může vyvolat vliv jiného člověka, který člověka neustále stressuje. Právě nyní jsem poznal případ, při kterém vnučka vysávala tak dlouho a intenzivně prarodiče, až se dostali do nesplatitelných dluhů a výsledkem bylo psychycké zhroucení. Ta vnučka již dva a půl roku nikde nepracuje a nikde ji do práce nevezmou,protože všude kde pracovala kradla a má to v papírech. A tak žije u prarodičů z jejich důchodu a ještě jim přikazuje. Nedokáži si ani představit, jaký mají život. Je to hrůza a oni ji ještě omlouvají. Ono to tělesné zdraví není to nejpodstatnější. Zdravý člověk jen dokáže zvládnout větší zatížení a proto má ten bod zlomu o něco výše.
Zde je tolik možných variant, že není možné nic definovat a je nutno se zabývat každým případem zvlášť a proto toto téma nepřináleží do filosofie, ale psychologie, psychiatrie, prostě medicíny, čili vědy.Filosofie je matka, která rodí vědy a v tomto ohledu zdraví a nemoc již nepřináleží flosofii, ale vědě.Za doby Hippocrata medicina ještě byla v těle matky filosofie. Ale to bylo a již není.
MB |
| axel01 |
Posted - 21/03/2010 : 23:39:39
Ano, ale to je specifická situace. Záměrně jsem nepsala o problémech (viz. problém srdce a mnoho dalších), které se musí řešit na klinice. Pokud někdo má geneticky jinak nastavené trávení, potom na to přijde a toto optimalizuje. Když pominu to, že maloabsorbce pouze živočišných produktů a zas a pouze rostlinných se asi v praxi často nevyskytne a je to dle mě málo pravděpodobné.
Rovněž jsem nemluvila o tom, když už se člověk narodí nemocný (tzn. už má třeba rakovinu);
Chci tím říct, že věřím v uřčité optimum, dané snad pro každého člověka trochu jinde - ano, to je možné. Ale stále, pokud toho optima dosáhne, jsem přesvědčená o tom, že musí být zdravý.
Uznávám, že je trochu nadsázka mluvit také o duševních poruchách; na druhou stranu i tyto mohou být způsobeny geneticky. A pokud nejsou, tak po jejich vyléčení (terapii) lze opět dosáhnout požadovaného optima. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/03/2010 : 08:18:28
Axel.
Zdraví- nemoc? Tohle téma není možné jakkoliv podchytit a cokoliv člověk řekne může být správné i zcela chybné současně. Kdysi byla nemoc příčina nemoci označena jako nevyváženost tělesných tekutin a skutečně bys u nemocného tuto nerovnováhu našla. Může to být příčina, ale stejně tak důsledek.Dnes již je známo,že se v těle hromadí při nemoci určité látky(prvky), nebo je naopak tělo ve zvýšené míře vylučuje a pak díky jejich chybění strádá. Dle chybění nebo přebutku těchto látek je někdy možno určit diagnozu. A tak může být správně,že určitá látka chybí a dúsledkem je nemoc a naopak může být správně, že nemoc vyvolala chybění či přebytek určité látky.
Píšeš,že ten kdo se zdravě stravuje a kdo dbá na tělesný pohyb, nemůže být nemocný a to ani duševně. Ale může. Chyba může být již v genetické informaci.Tvoje trávení může být geneticky nastaveno na příjem živin živočišného původu. Ty však v zájmu zdravého stravování přijmeš vegetariánskou stravu a organismus strádá.Výsledkem takového zdravého stravování může být nemoc.Chybí li v takové stravě látky, které potřebuje mozek aby správně fungoval,pak může vzniknout i duševní nemoc. To je však jen jeden z mnoha příkladů a může tomu být i naopak a také to může být správně, máš li své trávení nastavené geneticky na příjem živin s rostliné stravy a živočišou stravu tvé tělo nedokáže dobře zpracovat. Ty však považuješ za zdravou stravu masitou ze které tvoje trávení nedokáže živiny získat a jsme tam, kde jsme byli. Proto mluvím o příčině a důsledku. Nejprve je nutné poznat jakým směrem je trávení geneticky nastaveno a pak teprve určit, která strava je vhodná právě pro tebe. Potom může být správné cokoliv,ale musí to odpovídat nastavení tvého trávení, čili i strava smíšená. Poznáš li co nejlépe příčinu, čili nastavení svého trávení a přispůsobíš tomu svůj příjem potravy tak aby byla vzhledem k danému stavu vyvážená,pak to slouží skutečně tvému zdraví.Čili souvislost mezi příčinou a následkem je tím nejdůležitěším. A to mluvím pouze o "zdravé výživě". Nyní můžeme stav vzhledem k nastavení organismu považovat za poznaný a vyvážený a můžeme tomu říkat zdravá strava. Může zde být totéž vyvážení vzhledem k organismu i u pohybu, čili ideální stav. Jenže došlo díky dané situaci k uložení určitých informací v polaritě opačné a vznikly zde anomální bloky vyvolávající a aktivující anomální pocity a v důsledku anomální chování. Řekněme, že vznikly určité fobie. Jsou li tyto anomální bloky aktivovány, vyvolávají proces, při kterém jsou vylučovány určité hormony, třeba adrenalin a tyto mají vliv na mozek samotný a třeba jej poškozují.Půjdeš li po tělesných tekutinách, najdeš v nich změny, přebytek určitých látek, či jejich deficit a můžeš to považovat za příčinu choroby, jenže to není příčina, ale důsledek. Najdeš li ty anomálně uložené bloky a vědomě je uložíš v opačné polaritě, ztratí svůj aktivující smysl a nemoc zmizí spolu s těmi důsledky. Čili opět je to o příčinách a následcích. Ono to vlastně o příčinách a následcích je vždy. Problém je však v tom,že toto vše není o filosofii, ale o vědě. Otázka zdraví a nemoci v souvislosti s filosofií je tedy nesprávná,protože toto je otázky pro vědu a nikoliv filosofii. A o tom to je.Je li chybně pložena otázka,pak je cesta ke správné odpovědi velmi těžká a někdy nemožná.
MB |
| axel01 |
Posted - 17/03/2010 : 19:02:25
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Axel.
To je typický příklad toho, jak se lidem plete důsledek s příčinou.Dnes již i laik ví, že je tomu jinak,že ta nevyváženost tělesných tekutin není příčina, ale důsledek. V té době to však byla uznávaná pravda a podobně je tomu se všemi pravdami.Proto říkám,že to nejsou pravdy, ale poznání, které se vyvíjí a mění.
MB
Jenomže Maftík se neptal na příčinu nebo důsledek. Ptal se na teorii zdraví a nemoci. Nevidím v tom, o čem píšeš, logickou návaznost. |
| axel01 |
Posted - 17/03/2010 : 18:58:18
quote:
Originally posted by Maftík
quote:
Originally posted by axel01
Hippokrates
Hippokratovští lékaři vyvinuli "teorii čtyř základních šťáv". Corpus o tom doslova říká: "Lidské tělo obsahuje krev, sliz, žluč žlutou a černou. Ty jsou základem zdraví i vzniku nemocí. Zdraví je v podstatě stav, při němž jsou tyto substance ve správném poměru, jak pokud jde o jejich sílu, tak i množství, a jsou-li dobře smíšeny. Nemoc vzniká, je-li některé z těchto látek nedostatek nebo přebytek či jakmile se v těle jedna oddělí od ostatních." Výskyt sezónních epidemií přivedl k domněnce, že každá z těchto šťáv má souvislost s jedním ročním obdobím, takže lékař mohl zimní chřipku přisoudit nadbytku slizu, zatímco letní katar přebytku žluté žluči. Léčení se vždy snažilo o obnovení rovnováhy všech čtyř šťáv
Toto nemůže být vpravdě filosofický pohled na zdraví a nemoc, neboť redukuje člověka pouze na tělesnou stránku
No, já si myslím (když pomineme způsob, jakým je na fyzično pohlíženo), že spousta chorob je fyzických a dokonce i psychické problémy mohou být způsobeny fyzičnem.... ,,Ve zdravém těle zdravý duch" je podle mě dokonalou rexlexí.
Nevím jistě, zda jsem to slyšela u Hippokrata, ale - ,,Zdraví je jen vyváženým příjmem a výdejem energie" podle mě dokonale sedí ... Záleží taky na složení stravy, jistě; ale zastávám názor, že optimálně se stravující a optimálně sportující člověk nemůže být nemocný.... (alespoň psychicky určitě ne!)
A pokud jde o to fyzično, že například někoho nefunguje srdce, jak má, to už se řeší u klas. doktorů... |
| Miloslav Bažant |
Posted - 09/03/2010 : 13:09:46
Maftíku.
Filosofie je kam se podíváš, jen ji v tom umět vidět. Toto byl příklad toho jak si lidé pletou příčiny s následky a to je hluboký problém filosofický. Dnes již víme,že ty choroby spůsobují bakterie a viry a ta nerovnováha tělesných tekutin je důsledek. Tehdy se snažili řešit tu nerovnováhu třeba pouštěním žilou a snažili se tím dosáhnout rovnováhy. Jenže toto již je dávno známé a nebyl by to filosofický problé, kdybychom stejným spůsobem nepřistupovali k řadě dalších otázek. Většinou sledujeme důsledky a snažíme se odstraňovat tu pomyslnou nerovnováhu, která však není podstatou,ale důsledkem.A tak se díváe i na duševní choroby,či defekty.Snažíme se odstranit důsledek aniž bychom znali podstatu.Vycházíš li s podtstaty,pak řada duševních chorob není chorobou,ale spíše programovou chybou, čili nevhodně uloženou informací, která je li aktivována má důsledky rovné tomu co označujeme jako duševní poruchu. Je li však tato chyba opravena,tím, že je toto uloženo v opačné polaritě, ty důsledky mizí,čili mizí ta nerovnováha. Takže to co napsala Axel je krásným výchozím bodem k fiosofickému hledání a to nejen zdraví a nemoci,ale řady dalších filosofických otázek.Závěr říká, že je třeba hledat podstatu aby byly pochopeny důsledky, jinak můžeme považovat důsledky za podstatu a zbytečně pouštíme žilou.
MB |
| Maftík |
Posted - 09/03/2010 : 10:44:17
quote:
Originally posted by axel01
Hippokrates
Hippokratovští lékaři vyvinuli "teorii čtyř základních šťáv". Corpus o tom doslova říká: "Lidské tělo obsahuje krev, sliz, žluč žlutou a černou. Ty jsou základem zdraví i vzniku nemocí. Zdraví je v podstatě stav, při němž jsou tyto substance ve správném poměru, jak pokud jde o jejich sílu, tak i množství, a jsou-li dobře smíšeny. Nemoc vzniká, je-li některé z těchto látek nedostatek nebo přebytek či jakmile se v těle jedna oddělí od ostatních." Výskyt sezónních epidemií přivedl k domněnce, že každá z těchto šťáv má souvislost s jedním ročním obdobím, takže lékař mohl zimní chřipku přisoudit nadbytku slizu, zatímco letní katar přebytku žluté žluči. Léčení se vždy snažilo o obnovení rovnováhy všech čtyř šťáv
Toto nemůže být vpravdě filosofický pohled na zdraví a nemoc, neboť redukuje člověka pouze na tělesnou stránku |
| Miloslav Bažant |
Posted - 09/03/2010 : 08:00:43
Axel.
To je typický příklad toho, jak se lidem plete důsledek s příčinou.Dnes již i laik ví, že je tomu jinak,že ta nevyváženost tělesných tekutin není příčina, ale důsledek. V té době to však byla uznávaná pravda a podobně je tomu se všemi pravdami.Proto říkám,že to nejsou pravdy, ale poznání, které se vyvíjí a mění.
MB |
| axel01 |
Posted - 08/03/2010 : 22:42:21
Hippokrates
Hippokratovští lékaři vyvinuli "teorii čtyř základních šťáv". Corpus o tom doslova říká: "Lidské tělo obsahuje krev, sliz, žluč žlutou a černou. Ty jsou základem zdraví i vzniku nemocí. Zdraví je v podstatě stav, při němž jsou tyto substance ve správném poměru, jak pokud jde o jejich sílu, tak i množství, a jsou-li dobře smíšeny. Nemoc vzniká, je-li některé z těchto látek nedostatek nebo přebytek či jakmile se v těle jedna oddělí od ostatních." Výskyt sezónních epidemií přivedl k domněnce, že každá z těchto šťáv má souvislost s jedním ročním obdobím, takže lékař mohl zimní chřipku přisoudit nadbytku slizu, zatímco letní katar přebytku žluté žluči. Léčení se vždy snažilo o obnovení rovnováhy všech čtyř šťáv |
| Miloslav Bažant |
Posted - 06/03/2010 : 09:49:41
Maftíku.
Filosofie se dle mého názoru zabývá jevy přirozenými, nikoliv defekty.Pokud se jedná o nemoci duše, pak tyto přináleží spíše do psychologie,či psychiatrie a zde je literatury dostatek. V filosofických publikacích bych tedy nejspíše informace o nemocích nehledal.Filosofie je o logice a choroby často vedou k porušení logiky,čili nemocný jedná díky nemoci nelogicky.Z hlediska filosofie pak není možné jeho jednání posuzovat,či analyzovat.
MB |
|
|
