| T O P I C R E V I E W |
| Dalibor Grůza |
Posted - 06/01/2010 : 20:43:27
Má teorie o totožnosti makrokosmu, tedy vnějšího světa a mikrokosmu, tedy duše, resp. mozku, tedy, že mozkové buňky ztělesňují všechny živé organismy ve vnějším světě člověka před smrtí, má zajímavé dopady ve spojení z pohledu one brain kineziologie, tj. metody jednotného mozku. Kineziologie není uznávána vesměs oficiální lékařskou vědou.
Mozek je rozdělen na poloviny, kterým se říká cerebrální hemisféry. Ve spodní části rýhy, která je odděluje, je corpus callosum, svazek nervových vláken, zajišťujících komunikační spojení mezi hemisférami. Americký neurofyziolog Roger Wollcot Sperry získal za svůj výzkum o dvou mozkových hemisférách Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Společně se svými spolupracovníky objevil, že oblast činnosti levé hemisféry mozku se obecně zaměřuje na: jazyk, logiku, počítání, psaní, motorické reakce, pojem o čase. Pravá hemisféra mozku se zase obecně zaměřuje na duševní činnost, v nichž hrají zásadní roli: sluchové vjemy a hudba, má převahu v uvědomování si komplexních souvislostí, představivost, denní snění, barva, dimenze. Sperry rovněž odhalil, že když je levá hemisféra mozku aktivní, pravá hemisféra přejde do jakéhosi uvolněného, polomeditativního stavu spojeného s vlněním alfa. Nastane-li obrácená situace, tedy když pracuje pravá hemisféra, přejde do tohoto stavu zase hemisféra levá. Ženy mají tudíž lépe vyvinutu pravou hemisféru mozku, muži levou hemisféru. Zajímavé je, že vizuální procesy, jednoduchý sluch a jednoduchá matematika jsou obecně sdíleny oběma polovinami. Protože se nervová vlákna v prodloužené míše (nejnižší části mozku) křižují, řídí levá hemisféra pravou polovinu těla a pravá hemisféra řídí levou.( http://monalisa.bloguje.cz/207700-leva-a-prava.php , http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=1581 )
Podle mé filosofie rovnováhy člověk před smrtí má mozek, který ztělesňuje celý vnější svět, člověk po smrti se převtělí ve větší či menší počet nervových buněk svého potomka, jeho pravé či levé mozkové hemisféry. Převtělením do několika nervových buněk tak ztratí vtělením do pravé mozkové hemisféry analytickou (rozkladnou, rozumovou) nebo vtělením do levé hemisféry syntetickou (skladnou, citovou, emoční) schopnost. Muž po smrti se tak včlení do levé hemisféry a žena po smrti do pravé hemisféry. Manželé, druh a družka apod. tak budou představovat nutnou spolupráci obou hemisfér mozku, která jedině umožňuje správně zobrazení vnější skutečnosti v jednotlivosti a zároveň i v celku. Muž tak bude závislý na jemu blízké ženě a naopak.
Kromě toho však obě mozkové hemisféry spolu neustále soupeří o podněty, hemisféry, resp. její mozkové buňky, které je získají se větví, vytváří nervové spojení, hemisféra, resp. mozkové buňky, které je nezískají, odumírají či zůstávají v latenci (skryté, utajené, nezjevné)(viz. Jan Poněšický a kol., Člověk a jeho postavení ve světě, TRITON, Praha 2006 s. 33 a násl., 50, 65). Ze shora popsané totožnosti mozku člověka před smrtí a vnějšího světa pak plyne, že mozkové buňky se vyživují vlastně zejména mrtvými buňkami druhé mozkové hemisféry, které nezískaly přístup k podnětům. Muž po smrti jako několik mozkových buněk levé hemisféry mozku bojuje spolu s ostatními mozkovými buňkami této hemisféry o podněty proti pravé hemisféře mozku, resp. jejím mozkovým buňkám a živí se mrtvolami těchto mozkových buněk pravé hemisféry, a to vyjma své (blízké) ženy po smrti, kterou chrání. Obdobně to platí pro ženu po smrti, avšak ve vztahu k pravé mozkové hemisféře, jejíž několik mozkových buněk tato žena ztělesňuje.
Mezi mužem a ženou po smrti tak existuje nerozlučně pouto vzájemné závislosti, ale i neustálá vzájemná nevraživost, plynoucí z jejich příslušnosti k opačným mozkovým hemisférám.
Člověk před smrtí, který ztělesňuje všechny mozkové buňky, umírá, když vyhubí všechny rozumové mozkové buňky levé hemisféry nebo citové mozkové buňky pravé hemisféry. Člověk před smrtí má možnost změnit svět tak, aby se po smrti, když se převtěli do několika mozkových buněk pravé nebo levé hemisféry, narodil do světa, kde obě hemisféry mozku a jejich mozkové buňky nebudou proti sobě bojovat na život a na smrt o podněty, ale budou přáteli na život a na smrt. To znamená nebudou zabíjet a jíst mozkové buňky pouze opačné hemisféry mozku ale i vlastní hemisféry zároveň s jejich svobodným, vážným a určitým souhlasem, protože se dožili dlouhého věku a umírají téměř bez bolesti.
Podmínkou toho, aby se všechny mozkové buňky obou hemisfér dožili dlouhého věku a umírali téměř bez bolesti, je, aby jednotlivé mozkové buňky, resp. je ztělesňující jedinci, dodržovali následující pravidlo mé Filosofie rovnováhy: Tedy působili co nejméně smrti a bolesti ostatních živých tvorů. Což vyžaduje rovněž masnou daň.
(Masná daň viz: http://www.vegetarian.cz/rozhovor/dgmdan.html , http://www.vegetarian.cz/rozhovor/dgmdan1.html , http://www.vegetarian.cz/predstav/dgruza.html )
(Má Filosofie rovnováhy viz též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
|
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/01/2010 : 17:22:12
Já však vyslovuji hypotézu (domněnku), že s přeměnou této genetické informace na živého jedince v průběhu jeho vývoje v děloze matky a později po narození ožívají rovněž jeho předci v podobě mozkových buněk nevyužité části mozku, resp. jejich duše, resp. více či méně zjednodušené soubory informací představující tyto duše a ztělesněné více či méně mozkovými buňkami této nevyužité části mozku potomka.
Dalibore.
Ty informace jsou pouze v genetické informací a není v nich jediná myšlenka, jediné slovo, jediný blok smyslové informace,ale je to pouze stavební plán vedoucí k tomu, že se vyvijíš určitým spůsobem, že se tě vytvoří určitá kapacita rezerv mozku, že se tě vytvoří určitý skelet, že budeš mít silnější či slabší kosti ,že budeš mít určitou citlivost smyslů, že se budou svaly a orgány tvořit určitým spůsobem, že budou slabší, či silnější a prostě v genetická informace je plánem a současně i architektem, stavitelem a dělníkem. A tak díky funkci genetické informace se vytvoří celý organismus a ten má určité vlastnosti a tyto určují l čemu budeš mít vesstu snadnější a k čemu složitější. Pes sse rodí díky genetické informaci s dokonale vyvinutým čichem,ale oči se mu vyvíjí ještě dlouho po narození,protože v tomto ohledu se genetická informace vyvinula slaběji a tak má úpes horší zrak a dokonalý čich. To kde zahrabal kost jeho předek však v genetické informaci není. Ani ve tvé genetické informaci není jediná myšlenka tvého předka, natož jakýsi kompletní komprimát jeho já.Cvičil si tělo, byl sportovcem a toto se zapsalo do jeho genetické informace a u tebe toto vede k snadnějšímu vyvinutí svalstva. I když ne vždy. Někdy dojde k tomu, že genetická informace matky reaguje s genetickou informací otce tak, že zesílí informace pocházející od určitého vzdálenějšího předka a tak může mít otec sportovec sny, který neudělá ani kotrmelec, protože na to nemá dostatečnou schopnost svalů a tyto se méně tvoří a vyvíjí. Ty předpklady k tvorbě tvého organismu jsou tím dědictvím po předcích a nikolinv jejich já, či duše, jak píšeš.
Ta neužitá část mozku má svůj význam a ten jsem tě již vysvětlil. Když tak tvoříš ty teorie a nedokážeš zastavit ani když jsi unavený a neustále přežvakuješ to co souvisí s tvými hypotezami, naplní se kapacita tvojí operační paměti a dojde k rozšíření její kapacity. To má jako následek pocit uvolnění ztráty potřeby spánku a do tvé operační paměti se následně vejde více informací. Kdyby byly tyto rezervy zaplněné dušemi předků,pak by se tvoje operační paměť nemohla rozšířit a došlo by ke kolapsu celého systému a smrti.Ty rezervy, či jak říkáš nevyužité části mozku, nejsou zbytečné.Navíc zde chybí cesta k tomu aby se ty kvanta informací tvořících lidskou duši přenesly do paměti potomka. Kdybys vytvořil superpočítač o ohromné paměti a dokázal přečíst a do paměti počítače přenést všechny polárně uložené informace spolu s tím, jak jsou propoeny do mostů, kdybys dokázal přenést i ty ohromné mosty vznikající jako důsledek funkce slova a propojení tvořící logické mosty a ta paměť superpočítače by ještě nebyla plná,pak bys měl cosi jako hologram lidské duše,ale i kdyby začal tento počítač pracovat s tím vším stejně jako to dokáže mozek, měl bys pouze konzervu lidské duše a tato by se dále nevyvíjela. Aby se dokázala vyvíjet, musel bys dát počítači pocity nepříjemna, třeba i bolesti a příjemna. Potomy by počítač myslel jako člověk vyýbal by se nepříjemnu a vyhledával příjemno. Díky funkci slova by mohl i vzpomínat na to co prožil v normálním životě a cítil by své já a svou duši. Jestli jsi toto pochopil, pak sám poznáš o jak ohromný rozsah informací jde a co vše by muselo být přeneseno aby vzniklo cosi jako kopie duše zemřelého. Tohle prostě do paměti potomka nepřeneseš i kdybys byl suúpervybavený přístroji.
Idea je to však zajímavá i když nesmyslná. Ale což? Když byla hledána cesta k rychlejšímu tkalcovskému stavu, zazněl nápad vzít nit do rukou a běhat ze strany na stranu mezi osnovami, čili totální nesmysl. Jenže proč běhat, když nit může pronést mezi osnovami vodní paprsek a potom by to mohlo fungovat. A tak z nesmyslné myšlenky vzešel tryskový stav, který se stal šlágrem a předběhl svou dobu. S tvých myšlenek, teorií a hypotéz by se dalo také ledacos vytěžit a mělo by svou cenu, ovšem je zde jedna překážka a tou jsi ty, neschopný spolupracovat a nechat své teorie vyvíjet a třeba se celkově změnit. Ty jsi podobenstvím řečeno stále u toho běhání s nití mezi osnovami a není možné tě posunout od nesmyslu dál, k tomu , co by mělo skutečně cenu a právě to mne tak vytáčí. Ty máš na to abys šel dál a na místo toho hájíš ty zřejmé nesmysly. Je to zmarněný potencionál a toho je věčná škoda.
Mluvíš o vzájemné lásce na život a nasmrt všech živých organismů. Dobrá. Jako první krok by to šlo (nápad s běháním mezi osnovami)Oddělíš li si od toho celku člověka jako jediného tvora, který dokáže přemýšlet a cosi takového si uvědomit,apk již se s tím nechá pracovat a hledat to, co by k takovému cíli vedlo a hledat to co v dosažení cíle překáží a brání. V tom tě mohu hodně pomoci a ve výsledku může toto vést i k tomu, že zmizí mezi lidmi spor a následkem toho budoou schopnosi se domluvit třeba i na tom jak přírodu a zvláště tu živou ochránit, takže bychom se dostali k reálné, opakuji reílné cestě k naplnění tvých cílů. Tím že budeš pojídat semínka toho dosáhnout nemůžeš, protože příčina neodpovídá následku. Prostě to spolu nemá nic společného. Tvá cesta by mohla vést k pravému opaku (trochu logické legrace)Lvům nechutná lidské maso, protože všžravec jako člověk jim zapáchá. Býloýravec jim však chutná a voní tak jak má maso vonět. Takže ty se staneš býložravcem pojídajícím semínka a budeš Lvu vonět jako to správné maso a tak když si bude muset vybrat mezi mnou a tebou, sežere tebe a já mu budu smrdět. Můžeš mu však jako Brucvík vytrgbou trna s packy tím přerušit jeho bolest. Můžeš jej pak krmit a ochočovat až pozná, že jsi zdrojem jeho příjemna a pak tě bde chránit ať jíš maso, nebo semínka a třeba tě to maso bude i nosit jako pejsek. Ony dvě věty fungují i mezi zvířaty nejen mezi lidmi a první věta je cestou i k domestikaci šelem.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 10/01/2010 : 16:05:00
quote:
Originally posted by romik2
Dalibor,
si fakt vzdelany clovek a vydno ze si to uvedomujes. ja se ti v tomto rozhodne nemohu rovnat.
mne sa proste zda, ze ty neodpovedas na to co sa ta pitam a mozno preto sa nemozme dalej pohnut.skus prosim ta reagovat priamo na toto
od MB:Prostě slabý chce žít v lásce a přátelství na život a na smrt se všemi silnějšími,ale slabšími nikoliv ty požírá, třeba zajíc rostliny a silnější rostliny dokáží vylučovat přírodní herbicidy kterými vyhubí slabší rostliny kolem sebe.
neni to nejak tak? co si o tom myslis? oceanický pocit, v nejhlubším základu naší LIDSKE a mozna delfíni psychiky a to sme v peknej hlbke
Posted - 10/01/2010 : 08:44:05 ak mas cas a volu, skus mi odpovedat na tie otazky, pokial mozno jednoducho
este by som sa pozrel na toto : Chci-li si nějak pojistit, aby se mi nestalo nic zlého ze strany jakéhokoliv živého tvora¨
rikal si ze si citlivy a zda se mi ze se asi bojis, asi vsechno vic prozivas a mozna proto si si postavil tenhle svuj neprustrelnej krit. nejaka ta bolest nas muze posunout a zabijeni smrt, je to tak, jak to je. mozme sa k tomu postavitako vieme.
si prectav ze by si to rekl nekdo silene genialne nemoralny'Chci-li si nějak pojistit, aby se mi nestalo nic zlého ze strany jakéhokoliv živého tvora' a pokusil sa vyhladit kazdeho potencionata. ties by si nasiel logicke, podlozene dokazi a vytvoril si svoju vlastnu filozofiu nadrovnovahy
vzdy je cas zacat od znova, chce to viac nez odvahu
Romíku,
neříkám, že to pojistit lze, ale neumím si představit jinou jistější cestu než, že, když budu já jako člověk (vrchol potravního řetězce) co možná nejvíce chránit život všeho živého, oni budou na oplátku chránit můj život. Žádná jiná větší jistota podle mne pro mne neexistuje.
Tedy, když bude zajíc co možná nejvíce chránit život rostlin, pak nejpravděpodobněji i tyto rostliny budou na oplátku co možná nejvíce chránit jeho život. Když budou jedovaté rostliny co možná nejvíce chránit život nejedovatých rostlin, pak budou tyto nejedovaté rostliny na oplátku co možná nejvíce chránit život těchto jedovatých rostlin. Tedy nebudou silnější zabíjet slabší zbytečně, ale pouze co nejbezbolestněji v případě ochrany svého života.
K tvé nadrovnováze, slabší nebudou mít důvod vyhladit všechny silnější jedince, protože je budou co možná nejvíce chránit. Proto místo tohoto boje na život a na smrt by měli zvolit přátelství na život a na smrt, kdy silnější i slabší budou zabíjet co možná nejméně jiných živých tvorů.
Co se týká chování vůči tomu geniálnímu zločinci, i pro něj platí výše uvedená největší jistota (viz prvý odstavec této mé odpovědi-Reply to Topic). I zde žádná větší jistota podle mne neexistuje.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Sokrates |
Posted - 10/01/2010 : 15:27:32
quote:
Takto se člověk před smrtí střetává se zemřelými tvory, které vnímá jako normální okolní živé tvory, protože mu je jeho mozek takto zobrazuje.
Takto už to chápu. Jenomže jsem četl i o lidech, kteří viděli své již nežijící příbuzné jako živé, aniž by byli před smrtí. |
| romik2 |
Posted - 10/01/2010 : 15:17:20
Dalibor,
si fakt vzdelany clovek a vydno ze si to uvedomujes. ja se ti v tomto rozhodne nemohu rovnat.
mne sa proste zda, ze ty neodpovedas na to co sa ta pitam a mozno preto sa nemozme dalej pohnut.skus prosim ta reagovat priamo na toto
od MB:Prostě slabý chce žít v lásce a přátelství na život a na smrt se všemi silnějšími,ale slabšími nikoliv ty požírá, třeba zajíc rostliny a silnější rostliny dokáží vylučovat přírodní herbicidy kterými vyhubí slabší rostliny kolem sebe.
neni to nejak tak? co si o tom myslis? oceanický pocit, v nejhlubším základu naší LIDSKE a mozna delfíni psychiky a to sme v peknej hlbke
Posted - 10/01/2010 : 08:44:05 ak mas cas a volu, skus mi odpovedat na tie otazky, pokial mozno jednoducho
este by som sa pozrel na toto : Chci-li si nějak pojistit, aby se mi nestalo nic zlého ze strany jakéhokoliv živého tvora¨
rikal si ze si citlivy a zda se mi ze se asi bojis, asi vsechno vic prozivas a mozna proto si si postavil tenhle svuj neprustrelnej krit. nejaka ta bolest nas muze posunout a zabijeni smrt, je to tak, jak to je. mozme sa k tomu postavitako vieme.
si prectav ze by si to rekl nekdo silene genialne nemoralny'Chci-li si nějak pojistit, aby se mi nestalo nic zlého ze strany jakéhokoliv živého tvora' a pokusil sa vyhladit kazdeho potencionata. ties by si nasiel logicke, podlozene dokazi a vytvoril si svoju vlastnu filozofiu nadrovnovahy
vzdy je cas zacat od znova, chce to viac nez odvahu
|
| Dalibor Grůza |
Posted - 10/01/2010 : 11:38:52
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Myslím, tedy jsem. Člověka tak představuje především jeho duše, tedy soubor informací uložený v jeho mozkových buňkách jako nosiči těchto informací. Člověk a ostatní zvířata však používají pouze malou část svého mozku, jaké informace jsou tedy uloženy ve zbývajících jejich mozkových buňkách, podle mne jsou to duše zemřelých, které se tam prostě musí všechny vejít. Proto dochází k jakési komprimaci (zjednodušení) dat, tedy těchto duší. Důležité myšlenky a duše jsou méně zjednodušené, méně důležité myšlenky či duše jsou více zjednodušené. A takto se podle mne živí tvorové po smrti převtělují do mozku svých potomků.
Dalibore.
To je právě jedna s těch fantasmagorií a kdybys jen trochu přemýšlel, musí tě nesmyslnost tohoto dojít.Ta nevyužitá část mozku jsou rezervy a ty se mohou stát jak součástí operační paměti, tak i hluboké paměti. Kdyby v nich byly uložené informace byly by nepoužitelné. Přenos těch milionů informací do mozku potomka ve chvíli, když je tvůj organismus bez energie (ve chvíli smrti) do mozku jiného člověka
je krásná idea, ale bohužel nereálná aa to zcela. Přesto souhlasím s tím, že každá buňka tvého i mého těla obsahuje informace o všech předcích,ale toto je dávno známé a říká se tomu genetická informace. Tuto genetickou informaci však předáváš pouze v okamžiku početí potomka a pak již nikoliv i kdybys tuto informaci změnil třeba i ozářením. Budeš li ozářen a potomek nikoliv,pak nedostane leukemii s ozáření ani v okamžiku tvé smrti.Mmnohdy se lidé díví, že vysoce inteligentní a vzdělaní lidé mají úplně pitomého potomka. Jenže oni se takovými stali během života a když potomka počali, ještě takoví nebyli a v jejich DNA takové informace neměla.Nebo se projevila informace nějakého úplně pitomého předka.Početím tvůj vliv na potomka z hlediska předávání informací končí a následuje forma předávání informací učením výchovou a podobně. Skus si představit že otec je hromadný vrah, syn je váženým profesorem university a ve chvíli smrti otce se stane hromadným vrahem.Nepřipadá tě to jako nesmysl? Mně ano.
Skus vypsat seznam součástí tvých teorií a u každé ukaž logiku, kterou jsi k tomu došel a souvislost mezi příčinou a jejími důsledky.
Příklad:
Všichni živí tvorové chtějí žíst ve vzájemné lásce na život a na smrt.
-----------------------
Došel jsem k tomu názoru dlouholetým pozorováním všech živých tvorů a každého jsem se ptal co vlastně chce.Zajíc mně řekl, že chce žít v lásce na život a na smrt s liškou. liška s myslivcem a jeho psem. A podobně.
-----------------------
No a my tě třeba upozorníme na to, že pes nemá zájem žít v lásce s liškou, liška nemá zájme žít v lásce na život a na smrt se zajícem a podobně.Prostě slabý chce žít v lásce a přátelství na život a na smrt se všemi silnějšími,ale slabšími nikoliv ty požírá, třeba zajíc rostliny a silnější rostliny dokáží vylučovat přírodní herbicidy kterými vyhubí slabší rostliny kolem sebe.
Dalším by mohlo být to tvoje pojídání semínek jako cesta k vzájemné lásce všech živých tvorů na život a na smrt.Představ si,že zničím život pěti salátů tím že je sním. Ty aby ses najeddl musíš zničit zárodky života tisíců těchto salátů tím že sníš hrst jejich semínek.Sním jednu kedlubnu,ale ty abys došel ke stejnému výsledku najezení, musíš zlikvidovat zárodky života tisíců kedluben. Snahou každého živého vora je reprodukce a zachování druhu.Ty tuto snahu pojídáním zárodků života, semen a plodů obsahujících tyto zárodky ničíš. Stojíš tedy v opozici k živým tvorům mnohem více než já.
Jinak řečeno, vše je nedomyšlené a všude chybí cesta od příčiny k následku. A to tě vytýkám.
MB
Miloslave,
já netvrdím, že k přenosu duše dochází až po smrti a souhlasím s tebou, že k jejímu přenosu na potomka dochází prostřednictvím oplodnění v podobě genetické informace obsažené v pohlavních buňkách. Dále tvrdím, že se genetická informace jedince v průběhu jeho života mění, evolučně zdokonaluje. Proto by děti měl mít až dospělý jedinec, aby dospěla rovněž jeho genetická informace. Tato genetická informace zahrnující zkušennosti dospělého jedince představuje onu komprimaci (zjednodušení) dat, neboli duše jedince, která se přenáší na potomka. Toto je vše známá věc, jak říkáš.
Já však vyslovuji hypotézu (domněnku), že s přeměnou této genetické informace na živého jedince v průběhu jeho vývoje v děloze matky a později po narození ožívají rovněž jeho předci v podobě mozkových buněk nevyužité části mozku, resp. jejich duše, resp. více či méně zjednodušené soubory informací představující tyto duše a ztělesněné více či méně mozkovými buňkami této nevyužité části mozku potomka.
(viz má Filosofie rovnováhy: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Dalibor Grůza |
Posted - 10/01/2010 : 11:09:14
quote:
Originally posted by romik2
Dalibore,
ja tam nejvacsi jistotu nevidim. to neni zadna jistota.
že všichni živí tvorové chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi? to myslis ze chtej?oni si to myslia, uvedomuju?
proto je každý povinen způsobit co nejméně smrti a bolesti jiných živých tvorů? proto? kdo nam uklada tu povinnost? Tvá Teorie Tvé Filosofie rovnováhy?
a v cem je ta nejvecsi jistota?
povisujes svoju pravdu, Tvoje umelecke dielo, Tvé Filozofie rovnovahy
pripustas si niekedy moznost omylu? ze by tvoje nejvacsi jistota zadnou jistotou treba nebila? ja ti nechcem zle, nechcem ta urazit, ale nieco mi tu u teba nesedi
Romiku, Miloslave,
psychologové nazývají naši touhu po tom žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, jako oceanický pocit, který má být v nejhlubším základu naší psychiky (Literatura: Jan Poněšický a kol., Člověk a jeho postavení ve světě, TRITON, Praha 2006 s. 33 a násl., 50, 65).
Chci-li si nějak pojistit, aby se mi nestalo nic zlého ze strany jakéhokoliv živého tvora (člověka, zvířete, hmyzu, rostliny, houby, živé buňky, bakterií či virů), pak mám jedinou možnost chovat se k nim dobře. To v prvé řadě znamená působit co možná nejméně jejich smrti a bolesti (bolest je vlastně totožná se smrtí, fyzická bolest se smrtí tělesných živých buněk či mikroorganismů, psychická bolest se smrtí mozkových buněk). Podle mne nelze vymyslet jiný způsob, jak si svůj šťastný život pojistit, ani to však nemusí vždy stačit (viz starobylá mravní zásada: Nedělej druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě).
(viz má Filosofie rovnováhy: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/01/2010 : 10:52:26
Myslím, tedy jsem. Člověka tak představuje především jeho duše, tedy soubor informací uložený v jeho mozkových buňkách jako nosiči těchto informací. Člověk a ostatní zvířata však používají pouze malou část svého mozku, jaké informace jsou tedy uloženy ve zbývajících jejich mozkových buňkách, podle mne jsou to duše zemřelých, které se tam prostě musí všechny vejít. Proto dochází k jakési komprimaci (zjednodušení) dat, tedy těchto duší. Důležité myšlenky a duše jsou méně zjednodušené, méně důležité myšlenky či duše jsou více zjednodušené. A takto se podle mne živí tvorové po smrti převtělují do mozku svých potomků.
Dalibore.
To je právě jedna s těch fantasmagorií a kdybys jen trochu přemýšlel, musí tě nesmyslnost tohoto dojít.Ta nevyužitá část mozku jsou rezervy a ty se mohou stát jak součástí operační paměti, tak i hluboké paměti. Kdyby v nich byly uložené informace byly by nepoužitelné. Přenos těch milionů informací do mozku potomka ve chvíli, když je tvůj organismus bez energie (ve chvíli smrti) do mozku jiného člověka
je krásná idea, ale bohužel nereálná aa to zcela. Přesto souhlasím s tím, že každá buňka tvého i mého těla obsahuje informace o všech předcích,ale toto je dávno známé a říká se tomu genetická informace. Tuto genetickou informaci však předáváš pouze v okamžiku početí potomka a pak již nikoliv i kdybys tuto informaci změnil třeba i ozářením. Budeš li ozářen a potomek nikoliv,pak nedostane leukemii s ozáření ani v okamžiku tvé smrti.Mmnohdy se lidé díví, že vysoce inteligentní a vzdělaní lidé mají úplně pitomého potomka. Jenže oni se takovými stali během života a když potomka počali, ještě takoví nebyli a v jejich DNA takové informace neměla.Nebo se projevila informace nějakého úplně pitomého předka.Početím tvůj vliv na potomka z hlediska předávání informací končí a následuje forma předávání informací učením výchovou a podobně. Skus si představit že otec je hromadný vrah, syn je váženým profesorem university a ve chvíli smrti otce se stane hromadným vrahem.Nepřipadá tě to jako nesmysl? Mně ano.
Skus vypsat seznam součástí tvých teorií a u každé ukaž logiku, kterou jsi k tomu došel a souvislost mezi příčinou a jejími důsledky.
Příklad:
Všichni živí tvorové chtějí žíst ve vzájemné lásce na život a na smrt.
-----------------------
Došel jsem k tomu názoru dlouholetým pozorováním všech živých tvorů a každého jsem se ptal co vlastně chce.Zajíc mně řekl, že chce žít v lásce na život a na smrt s liškou. liška s myslivcem a jeho psem. A podobně.
-----------------------
No a my tě třeba upozorníme na to, že pes nemá zájem žít v lásce s liškou, liška nemá zájme žít v lásce na život a na smrt se zajícem a podobně.Prostě slabý chce žít v lásce a přátelství na život a na smrt se všemi silnějšími,ale slabšími nikoliv ty požírá, třeba zajíc rostliny a silnější rostliny dokáží vylučovat přírodní herbicidy kterými vyhubí slabší rostliny kolem sebe.
Dalším by mohlo být to tvoje pojídání semínek jako cesta k vzájemné lásce všech živých tvorů na život a na smrt.Představ si,že zničím život pěti salátů tím že je sním. Ty aby ses najeddl musíš zničit zárodky života tisíců těchto salátů tím že sníš hrst jejich semínek.Sním jednu kedlubnu,ale ty abys došel ke stejnému výsledku najezení, musíš zlikvidovat zárodky života tisíců kedluben. Snahou každého živého vora je reprodukce a zachování druhu.Ty tuto snahu pojídáním zárodků života, semen a plodů obsahujících tyto zárodky ničíš. Stojíš tedy v opozici k živým tvorům mnohem více než já.
Jinak řečeno, vše je nedomyšlené a všude chybí cesta od příčiny k následku. A to tě vytýkám.
MB |
| romik2 |
Posted - 10/01/2010 : 08:44:05
Dalibore,
ja tam nejvacsi jistotu nevidim. to neni zadna jistota.
že všichni živí tvorové chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi? to myslis ze chtej?oni si to myslia, uvedomuju?
proto je každý povinen způsobit co nejméně smrti a bolesti jiných živých tvorů? proto? kdo nam uklada tu povinnost? Tvá Teorie Tvé Filosofie rovnováhy?
a v cem je ta nejvecsi jistota?
povisujes svoju pravdu, Tvoje umelecke dielo, Tvé Filozofie rovnovahy
pripustas si niekedy moznost omylu? ze by tvoje nejvacsi jistota zadnou jistotou treba nebila? ja ti nechcem zle, nechcem ta urazit, ale nieco mi tu u teba nesedi |
| Dalibor Grůza |
Posted - 10/01/2010 : 08:00:16
Sokrate,
ještě bych chtěl dodat, že podle mé Filosofie rovnováhy, jsou výše uvedené myšlenky pouhá má dedukce, pouhé mé neověřené spekulace. Největší jistota v našem životě podle mé Filosofie rovnováhy je, že všichni živí tvorové chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý povinen způsobit co nejméně smrti a bolesti jiných živých tvorů.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Dalibor Grůza |
Posted - 09/01/2010 : 20:23:52
quote:
Originally posted by Sokrates
Dalibore
A jaký vliv mají duše zemřelých na doposud žijících? Pořád nechápu, jak si k tomu dospěl.
Sokrate,
jak píši ve své Filosofii rovnováhy, vycházím ze shody mozku a vnějšího světa, shody mikrokosmu a makrokosmu. Čili to, co vidíme před sebou (objektivně), nemusí existovat vně mozku ale v jeho vnitřku (subjektivně). To znamená, že zemřelé živé tvory ztělesněné jako mozkové buňky potomka před smrtí vnímá tento nezemřelý potomek před sebou jako objektivní skutečnost, ve skutečnosti však existují uvnitř jeho mozku jako subjektivní skutečnost, jako jeho mozkové buňky. Takto se člověk před smrtí střetává se zemřelými tvory, které vnímá jako normální okolní živé tvory, protože mu je jeho mozek takto zobrazuje.
(viz má Filosofie rovnováhy: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Sokrates |
Posted - 09/01/2010 : 19:21:44
Dalibore
A jaký vliv mají duše zemřelých na doposud žijících? Pořád nechápu, jak si k tomu dospěl. |
| Dalibor Grůza |
Posted - 09/01/2010 : 19:08:09
quote:
Originally posted by Sokrates
Dalibore
A co takhle nějaký argument? Je dobré si uvědomit, že samotné tvé vzdělání ti neobhájí pravdivost tvých úsudků. Pořád jen odkazuješ na svou filosofii rovnováhy ale mě jako filosofa ani tak nezajímají tvé závěry jako spíše myšlenkové postupy. Tato teorie a mnohé tvé další jsou sice krásné ale jsou nefalzifikovatelné. Proto pro mě osobně nemají žádnou hodnotu.
Dejme tomu, že se po smrti převtělím do mozku svého potomka. Co když ale potomka nemám či můj potomek zemře dřív než já?
Promin mi prosím, že jsem tak impertinentní. Ty jsi sirotek?
Sokrate,
ve své Filosofii rovnováhy popisuji rovněž mechanismus tohoto převtělení. Tedy:
Myslím, tedy jsem. Člověka tak představuje především jeho duše, tedy soubor informací uložený v jeho mozkových buňkách jako nosiči těchto informací. Člověk a ostatní zvířata však používají pouze malou část svého mozku, jaké informace jsou tedy uloženy ve zbývajících jejich mozkových buňkách, podle mne jsou to duše zemřelých, které se tam prostě musí všechny vejít. Proto dochází k jakési komprimaci (zjednodušení) dat, tedy těchto duší. Důležité myšlenky a duše jsou méně zjednodušené, méně důležité myšlenky či duše jsou více zjednodušené. A takto se podle mne živí tvorové po smrti převtělují do mozku svých potomků.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Sokrates |
Posted - 09/01/2010 : 18:52:50
Dalibore
A co takhle nějaký argument? Je dobré si uvědomit, že samotné tvé vzdělání ti neobhájí pravdivost tvých úsudků. Pořád jen odkazuješ na svou filosofii rovnováhy ale mě jako filosofa ani tak nezajímají tvé závěry jako spíše myšlenkové postupy. Tato teorie a mnohé tvé další jsou sice krásné ale jsou nefalzifikovatelné. Proto pro mě osobně nemají žádnou hodnotu.
Dejme tomu, že se po smrti převtělím do mozku svého potomka. Co když ale potomka nemám či můj potomek zemře dřív než já?
Promin mi prosím, že jsem tak impertinentní. Ty jsi sirotek? |
| neronis |
Posted - 08/01/2010 : 12:50:28
Dalibore, tím, že budeš věci zveličovat nikdy nedosáhneš požadovaného výsledku a ani neuvidíš realitu jaká je. To, že kolem sebe vidíš spoustu příkladů jak lidé přikládají svým činům větší význam, než jaký má, ještě neznamená, že to dělají záměrně. Patří to zkrátka k rysu osobnosti, tzn. že se takovým způsobem lidé chovají i když to není potřeba, protože je to nějakým způsobem naplňuje. Zatímco ty se tak chováš kvůli tomu, aby ses mohl bránit.
Rozdíl je v tom, že pokud slouží takové chování pouze k obraně, dochází ke zkreslení vnímání reality. Zatímco pokud je takové chování základním prvkem osobnosti, člověk se v realitě orientuje mnohem lépe. Proto, když dojde na konfrontaci, neustále selháváš. |
| Dalibor Grůza |
Posted - 08/01/2010 : 10:28:12
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dalibore.
Kaji se a uznávám, že s dvěma doktoráty můžeš psát ty největší pitomosti.Samzřejmě uznávám, že jsi vědecky ověřil ty nesmysly s pojídáním mozkových buněk.Mimochodem jsi sám přiznal, že tvé knihy vyšly vlastním nákladem a že jsi knihy těm knihovnám sám daroval.S dvěma doktoráty jsi zajisté i odborník na biochemii s dslší vědní obory. O zámečničině sice nemáš ani potuchy a asi by ses divil co musí znát a umět zámečník.Se zámky jsem se za celou dobu praxe setkal tak akorát doma.Jsem strojní a nikoiv stavební zámečník.Jen tak pro doplnění. Zámečník je universální,čili musí zvládat i strojní obory a někdy i účetnictví, když dělá parťáka,či mistra. Co se tebe týká, jsi právník, jaký to nevím, ale když sleduji tvoje teorie,pak bych se rozmýšlel tvoje služby použít. Pokud myslíš v advokacii jako v těch teoriích, pak by mohla s tebou být v soudní síni docela zábava,ale jen pro diváky. Cožpak si vůbec neuvědomuješ jaké koniny píšeš? Skus své teorie ukázat nějakému psychiatrovi a poznáš jejich cenu.Nejspíše označí tvůj stav jako vážný.To že tě knihovny nehodily ty věnované knihy na hlavu, neznamená, že jsou dobré.
MB
Miloslave,
pro tvou informaci mimo jiné Státní vědecká knihovna v Ústí nad Labem koupili knihu za 800,- Kč, tj. za výrobní náklady. Kdy tvoji knihu koupí jakákoliv knihovna za 800,- Kč. |
|
|
