| T O P I C R E V I E W |
| Radical |
Posted - 15/09/2009 : 17:21:37
Dalibor Grůza tvrdí, že ano. Ptám se tedy, jakým způsobem vznikají pojmy. Tvrdím, že pojmy vznikají integrací faktů reality (které vnímáme smysly) a následnou abstrakcí. Čili znalosti (jakékoliv) jsou pojmové uchycení reality. Koncepty jako "svět", "realita" či "neviditelno" nelze vytvořit bez smyslového vnímání. Filosofie se proto nemůže zabývat "neviditelnem"; pokud tak někdo tvrdí, jsou jeho závěry zcela arbitrární a nelze jim přisuzovat jakoukoli váhu. Nebo z jakého důvodu by mělo mí váhu tvrzení, které jeho autor zcela odřízl od reality?
|
| 4 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/09/2009 : 07:25:58
Ondřeji Pilný.
Zajisté,ale já jsem chtěl ukázat, že se filosofie nezabývá pouze neviditelnem, či nevnímatelnem, že stojí na základech které jsou vnímatelné a pokud má být filosofie k něčemu, pak i uchopitelné, čili výraz říkající že se filosofie zabývá pouze neviditelnem (nevnímatelnem) je chybný. Filosofie se zabývá celým komplexem obsahujícím viditelno (vnímatelno) i neviditelno vyvozené s vididitelna. Správně by zde mělo být použito slovo vnímatelno, či nevnímatelno, protože nemáme jen zrak.Zvuk je neviditelný,ale vnímatelný.
Otázka zní. Jak vznikají pojmy? V Daliborově případě jde o omyl a nedomyšlenost. Nové pojmy vznikají tehdy, je li poznáno to čemu zatím pojem chyběl. Vznikají proto, aby se člověk mohl přesněji vyjadřovat. Jsou li příkladně nalezeny zákonitosti dvou vět a dojde k oddlení protikladů, které byly uloženy pod výrazem moc, přestává být výhodným užití slova moc pro obě věty a tahdy vzniká pro jednu větu nový výraz a to příkladně min, který je opakem moci. Vyslovím li, či v mojí mysli zazní slovo min, jsou aktivovány pouze informace, které k tomuto slovu přináleží a nikoliv opačné, což vede ke zrychlení a spřesnění mého myšlení. Prostě vím oč se jedná.Čili nové výrazy vznikají novým poznáním a chyběním pojmu pro to co bylo objeveno.
Nové pojmy však mohou vznikat i díky neznalosti pojmů již známých, pokud hledač vstoupí do bádání v oboru pro který není vzdělán a dojde k určitému poznání, které je nové pro něj, nebo třeba i ostatní. Poté má ovšem problém s vyjádřením a vysvětlováním, co jeho nové pojmy znamenají, což je opět můj případ.
MB |
| Radical |
Posted - 18/09/2009 : 00:10:43
Miloslav Bažant: Tady mi šlo výhradně o pojmy jako takové. Ty jsou nesmírně důležitou částí filozofie, konec konců problém univerzálií je jeden z nejvážnějších sporů ve filozofii. Netřeba se zabývat mozkem, energií atd |
| Miloslav Bažant |
Posted - 16/09/2009 : 08:17:50
Ondřeji Pilný.
Já myslím, že to o neviditelnu nedomyslel. Mozek a všechny jeho součásti jsou viditelnem (třeba pod mikroskopem) ,ale myšlení viditelnem není. Nejspíše s toho Dalibor vyvodil, že se filosofie zabývá neviditelnem a u toho skončil.Jenže energie, která je důsledkem hmoty třeba toho mozkutaké není viditelná,ale je vnímatelná, měřitelná,čili dokazatelná.Ta energie spadá do sféry vědy přesto, že je neviditelná. Filosofie se zabývá souvislostmi mezi příčinami a jejich následky, čili dějem ve kterém je vnímateno (smysly) a toto má určité vlastnosti ovlivňující děj a důsledek. Filofie bez toho vnímatelného by neměla smysl,protože by chyběla příčina, které filosofie hledá logiku vedoucí k důsledku.
Faktem však je,že u Daliborových teorii je tomu tak jak říká. Jeho body rovné nule a jejich vzájemné srážky jsou nevnímatelnem a vyvozuje z nich důsledky ve vnímatelnu. Souvislost mezi těmito příčinami a následekm je opět neviditelná a nevnímatelná. Otázkou je, zda i toto je filosofie, nebo jen snůška nesmyslů.
MB |
| okref |
Posted - 15/09/2009 : 20:49:00
Já tedy Daliborovy myšlenky příliž nestuduji, ale pokud by to tvrdil a zároveň by měl tento neviditelný pojem nějaké místo v jeho myšlenkovém konceptu, tak by tam musela být pojmová díra. V jeho větách by muselo být prázdné místo zalepené nějakým slovem bez významu. Je to tak? |
|
|
