| T O P I C R E V I E W |
| Dalibor Grůza |
Posted - 19/07/2009 : 14:21:27
Nyní chci popsat nejjistější hlediska našeho rozumu ohledně pravdivosti určité skutečnosti (tyto hlediska nám dávají největší myslitelnou jistotu založenou zejména na vlastní zkušenosti, nikoliv však 100% jistotu pravdivosti, tedy nezvratný důkaz):
1.) Skutečnost je prokázána naší zkušeností, zejména prostřednictvím našich smyslů v případě exaktních věd, jejichž předmětem je viditelno, slyšitelno, hmatatelno, chutnatelno, cítitelno (dále též viditelno), nebo naší zkušeností prostřednictvím našeho vědomí v případě filosofie, jejímž předmětem je neviditelno
2.) Skutečnost je vnímána našimi smysly nebo vědomím opakovaně nebo trvale
3.) Na skutečnosti se shodne převážná většina, ne-li všichni ji zakoušející živí tvorové, zejména exaktní vědci v případě exaktní vědy a filosofové v případě filosofie.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz , www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163 ) |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Dalibor Grůza |
Posted - 23/08/2009 : 14:05:52
quote:
Originally posted by 23MirekK
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Je hezké, že se snažíte hledat jistoty.
K tomu, že "předmětem filosofie je neviditelno": Už od starověku je předmětem metafyziky povaha světa jako celku, předměte epistemologie je lidský způsob poznání, předmětem etiky je morálka, předmětem politické filozofie je politika, stát, předmětem estetiky je umění. Celá filosofie je pak o vztahu člověka a světa. Tak jaké neviditelno? Světy nejsou dva – viditelný a neviditelný. Svět je jeden.
Exaktní vědy se zabývají Bytím vnímaným našimi smysly a jimi objevené přírodní zákony, pak lze našimi smysly ověřovat, filosofie se zabývá otázkami, které zatím nejsme schopni vnímat našimi smysly, svět jako celek, podstata poznání, podstata našeho chování, politiky či umění. Tím nechci říci, že v budoucnu s pokrokem exaktní vědy nebudeme schopni našimi smysly vnímat a ověřovat přírodní zákony určující i tyto filosofické otázky, zatím jsou však pro naše smyslové vnímání nedostupné a dělí tak prozatím svět na smyslově ověřitelný (zjednodušeně řečeno viditelný) a smyslově neověřitelný (zjednodušeně řečeno neviditelný). Filosofie se tak podle mne zabývá, zjednodušeně řečeno, neviditelnem, které se stává s pokrokem exkatní vědy čím dále více, zjednodušeně řečeno, viditelnem (viz. např. ontologie a kosmologie).
Z toho, že se filosofie stejně jako náboženství zabývá, zjednodušeně řečeno, neviditelnem, pak plyne mnohost a neprokazatelnost různých filosofických i náboženských soustav. Proto je třeba hledat minimalistickou filosofii, založenou co nejvíce na naši zkušenosti, nejbližší proto exaktním vědám, na které se proto bude možno shodnout ze strany většiny filosofů.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
Dalibore
Kdybych měl připustit, že je něco neviditelné, nemohlo by to existovat hmotně. To, že je něco neviditelné, neznámená že to neexistuje. Svet je poznatelný. Svět se dá poznat jen prostředníctvím počitků smyslů. Pokud neco nevidím, tak je to buď příliš malé nebo je to přiliš daleko anebo je to viditelné v jiné časti světelného spektra. Neviditelno je takový neuskutečnitelný pojem jako je nesmrtelnost.
P.S.: Z tvých tezí soudím, že jsi obdivivatel Platona a jeho agnosticismu. Nemyslíš, že je poněkud naivní pochybovat o tom, co už bylo dávno prokázáno ohledně filosofie poznání.
23MirekK,
souhlasím, neviditelnem chápu dosud přesně nepoznané bez ohledu na to, zda-li to poznat jde nebo nejde. Jistě se mnou budeš souhlasit, že současná exaktní-přesná věda neobsahuje úplné poznání skutečnosti, že má ještě mnoho co objevovat. Toto přesně nepoznané nazývám neviditelnem, protože to člověk dosud přesně nezná, např. budoucnost či minulost Vesmíru, jak přesně vypadá jeho počátek a konec, jak máme v každou chvíli správně jednat apod., tímto neviditelnem exaktní vědy se pak podle mne zabývá filosofie, která pro toto neviditelno vytváří různé dosud exaktními vědami nepotvrzené či nevyvrácené, vzájemně rozporné názory, hypotézy či teorie.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| 23MirekK |
Posted - 23/08/2009 : 12:15:13
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Je hezké, že se snažíte hledat jistoty.
K tomu, že "předmětem filosofie je neviditelno": Už od starověku je předmětem metafyziky povaha světa jako celku, předměte epistemologie je lidský způsob poznání, předmětem etiky je morálka, předmětem politické filozofie je politika, stát, předmětem estetiky je umění. Celá filosofie je pak o vztahu člověka a světa. Tak jaké neviditelno? Světy nejsou dva – viditelný a neviditelný. Svět je jeden.
Exaktní vědy se zabývají Bytím vnímaným našimi smysly a jimi objevené přírodní zákony, pak lze našimi smysly ověřovat, filosofie se zabývá otázkami, které zatím nejsme schopni vnímat našimi smysly, svět jako celek, podstata poznání, podstata našeho chování, politiky či umění. Tím nechci říci, že v budoucnu s pokrokem exaktní vědy nebudeme schopni našimi smysly vnímat a ověřovat přírodní zákony určující i tyto filosofické otázky, zatím jsou však pro naše smyslové vnímání nedostupné a dělí tak prozatím svět na smyslově ověřitelný (zjednodušeně řečeno viditelný) a smyslově neověřitelný (zjednodušeně řečeno neviditelný). Filosofie se tak podle mne zabývá, zjednodušeně řečeno, neviditelnem, které se stává s pokrokem exkatní vědy čím dále více, zjednodušeně řečeno, viditelnem (viz. např. ontologie a kosmologie).
Z toho, že se filosofie stejně jako náboženství zabývá, zjednodušeně řečeno, neviditelnem, pak plyne mnohost a neprokazatelnost různých filosofických i náboženských soustav. Proto je třeba hledat minimalistickou filosofii, založenou co nejvíce na naši zkušenosti, nejbližší proto exaktním vědám, na které se proto bude možno shodnout ze strany většiny filosofů.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
Dalibore
Kdybych měl připustit, že je něco neviditelné, nemohlo by to existovat hmotně. To, že je něco neviditelné, neznámená že to neexistuje. Svet je poznatelný. Svět se dá poznat jen prostředníctvím počitků smyslů. Pokud neco nevidím, tak je to buď příliš malé nebo je to přiliš daleko anebo je to viditelné v jiné časti světelného spektra. Neviditelno je takový neuskutečnitelný pojem jako je nesmrtelnost.
P.S.: Z tvých tezí soudím, že jsi obdivivatel Platona a jeho agnosticismu. Nemyslíš, že je poněkud naivní pochybovat o tom, co už bylo dávno prokázáno ohledně filosofie poznání. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 05/08/2009 : 16:19:55
Gato.
Tady vůbec nejde o jakousi jistotu.Prostě svět je vše včetně všeho, třeba i vymyšlených světů a třeba jejich nekonečného množství a podob. My lidé nejsme vševědoucí a proto nemůžeme s této množiny zvané svět s jistotou nic vyřadit a proto do této množiny vše přináleží.Pro někoho je toho víc, pro někoho méně a tak je ta množina pro každého trošku jiná. Třeba můj svět neobsahuje některé ze světů, které jsi vyjmenoval, protože mně chybí víra. Tvůj svět je ale obsahuje a je to tak správné a to u obou z nás a každého dalšího. POkud mně budeš vyprávět o některém s těch světů,pak sice nebudu věřit, ale budu naslouchat,protože v tom mohu najít cosi, co obohatí můj svět. Rozumíš, co tím chci říci?
MB |
| Gato |
Posted - 05/08/2009 : 15:54:11
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Gato.
Kdyby ty světy o kterých hovoříš existovaly,pak by byly podmnožinami světa, který je množinou všech těch světů a ten je vždy jen jeden. Do toho jednoho světa přináleží i světy vymyšlené i ty které sice existují, ale lidé je neznají, třeba mikro a makro světy. Vše je součástí jednoho světa,který vše obsahuje. Představ si svět jako matrjošku. Je jedna,ale obsahuje několik ve svém nitru. Když někdo řekne že je jedna,pak hovoří o mnoině obsahující všechny ostatní jako své podmnožiny. A právě o tom hovoří Ondřej Pilný a tak bys to měl i chápat.
MB
Slávo,
myslel-li to tak, pak to beru. Odkud se však bere jistota, že je jeden? Nikdo z nás ho takový v celku neviděl. Je to jen domněnka snad pravdivá. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 05/08/2009 : 07:34:10
Gato.
Kdyby ty světy o kterých hovoříš existovaly,pak by byly podmnožinami světa, který je množinou všech těch světů a ten je vždy jen jeden. Do toho jednoho světa přináleží i světy vymyšlené i ty které sice existují, ale lidé je neznají, třeba mikro a makro světy. Vše je součástí jednoho světa,který vše obsahuje. Představ si svět jako matrjošku. Je jedna,ale obsahuje několik ve svém nitru. Když někdo řekne že je jedna,pak hovoří o mnoině obsahující všechny ostatní jako své podmnožiny. A právě o tom hovoří Ondřej Pilný a tak bys to měl i chápat.
MB |
| Gato |
Posted - 04/08/2009 : 19:44:24
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Gato:
Jak vím, že svět je jenom jeden? Protože jsem to poznal. Jak? Protože mám rozum.
Ondřeji,
já mám také rozum a tvrdím, že existují i jiné světy, proto tvrdím, že svět není jeden. |
| Radical |
Posted - 04/08/2009 : 18:57:50
Gato:
Jak vím, že svět je jenom jeden? Protože jsem to poznal. Jak? Protože mám rozum. |
| Gato |
Posted - 04/08/2009 : 18:06:09
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Je hezké, že se snažíte hledat jistoty.
K tomu, že "předmětem filosofie je neviditelno": Už od starověku je předmětem metafyziky povaha světa jako celku, předměte epistemologie je lidský způsob poznání, předmětem etiky je morálka, předmětem politické filozofie je politika, stát, předmětem estetiky je umění. Celá filosofie je pak o vztahu člověka a světa. Tak jaké neviditelno? Světy nejsou dva – viditelný a neviditelný. Svět je jeden.
Ondřeji,
svět je jeden je metafyzické tvrzení, které máte odkud? Indická filosofie rozlišuje svět bdění, snový svět nemluvě o jiných světech třeba pekelných nebo nebeských. Neviditelné světy existují, jak je vidíme, nepochybně ne 5 smysly. |
| okref |
Posted - 26/07/2009 : 19:19:56
Ještě bych zareagoval:
To, co píšeš o Humovi, se dá najít výslovně už v Berkel... (To je tak blbý méno, nevím jak se to skloňuje). Právě tohle Hume zřetelně převzal. |
| Dalibor Grůza |
Posted - 26/07/2009 : 09:11:08
quote:
Originally posted by okref
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Nyní chci popsat nejjistější hlediska našeho rozumu ohledně pravdivosti určité skutečnosti (tyto hlediska nám dávají největší myslitelnou jistotu založenou zejména na vlastní zkušenosti, nikoliv však 100% jistotu pravdivosti, tedy nezvratný důkaz):
1.) Skutečnost je prokázána naší zkušeností, zejména prostřednictvím našich smyslů v případě exaktních věd, jejichž předmětem je viditelno, slyšitelno, hmatatelno, chutnatelno, cítitelno (dále též viditelno), nebo naší zkušeností prostřednictvím našeho vědomí v případě filosofie, jejímž předmětem je neviditelno
2.) Skutečnost je vnímána našimi smysly nebo vědomím opakovaně nebo trvale
3.) Na skutečnosti se shodne převážná většina, ne-li všichni ji zakoušející živí tvorové, zejména exaktní vědci v případě exaktní vědy a filosofové v případě filosofie.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz , www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163 )
No jo no.
Připomnělo mi to Berkeleyův(snad se to tak nějak píše) idealizmus(nevím, proč se používá idealizmus namísto výstižného idejizmus, který by to mnohem mnohem lépe vystihoval). Připomnělo mi to tedy ten jeho idealizmus... do jaké míry ses nechal inspirovat idealizmem v tomto příspěvku?
V bodě 1 je to přesně jako u B. Ten dělí ideje na vnímatelné a reflexivní(nebo reflektivní, teď nevím, jak je to správně).
V bodě 2 to má tak, že skutečnost není nic jiného než to, co je ve vědomí. Což je srozumitelnější než tvoje formulace, která dovoluje dvojí porozumění. Že totiž skutečnost nemusí být jen ve vědomí, ale sama o sobě pro sebe bez vědomí, nebo tak jak to myslel B.
Když to shrnu, tak nevím, kam tvůj příspěvek mířil, když se nepřikloní k idealizmu. Když to totiž neudělá, pak nevidím tu jistotu. Když to udělá tak fajn. Ale opakuji, žes to formuloval s možností dvojakého významu(jestli se jich nedá najít ještě víc).
Okrefe,
za nejjistější pravdy pokládám poznání založené na exaktní vědě, proto jsem se snažil vytvořit hlediska pravdivosti společná pro exaktní (přesné) a abstraktní (obecné) vědy, tj. např. pro fyziku a pro filosofii apod.
V exaktních vědách výše uvedená hlediska splňuje experiment neboli pokus. Pokus vnímáme našimi smysly ad. 1.), můžeme ho kdykoliv zopakovat, je tedy vnímán našimi smysly opakovaně nebo trvale ad. 2.) a díky pokusu se na něm shodne většina exaktních vědců ne-li všichni ad.3).
Ve filosofii zkoumáme abstraktní (obecné) pojmy, které nejsou jednoznačně fyzikálně, chemicky či biologicky definovány, čili zatimní, zjednodušeně řečeno, neviditelno (definice neviditelna viz. výše). Proto nemůžeme ve filosofii provádět pokusy resp. experimenty našimi smysly jako v exaktních vědách. Avšak můžeme zkoumat naše vědomí (viz. fenomenologie). Jestliže je něco uloženo v našem vědomí, tj. zeptám se sám sebe např., jestli chci určitou věc a odpovím si kladně. Pak jsem provedl pokus obdobný pokusu exaktních (přesných) věd (viz. výše), kdy jsem jej vnímal svým vědomím, zkušeností, nikoliv však smyslovou zkušeností jako u exaktního experimentu čili pokusu ale vnitřní zkušeností mého vědomí ad. 1.) Že jde o mé skutečné přání, nikoliv omyl mého vědomí, lze zjistit jedině tak, že tento pokus se zkušeností mého vědomí lze kdykoliv zopakovat ad. 2.), tedy, že např. danou věc chci bez pochybností opakovaně či trvale. Chce-li danou věc trvale většina nebo všichni filosofové či lidí, pak se na ní mohou shodnout, jako na minimalistické téměř exaktní filosofii ad. 3.).
Ani takovýto exaktní či filosofický pokus nám však nedává 100% jistotu, že se nemýlím. Podle anglického empiristy-filosofa Davida Huma je v lidském poznání nejjistější pravdou pouze sled počitků, kauzalita neboli možnost opakování experimentu čili pokusu je pak dána pouze tím, že jsme zvyklí z minula, že za počitkem A následuje počitek B, nikde však nemáme zaručeno, že tomu tak bude i v budoucím případě. David Hume se domníval, že z minulých pokusů, resp. naší zkušenosti v minulosti se můžeme pouze domnívat s vysokou mírou pravděpodobnosti, že i v budoucnu se zopakuje průběh pokusu tak, jak proběhl v minulosti, 100% jistotu, že i tentokrát proběhne pokus stejně, však nikdy nemáme, neplatí tudíž kauzalita ale pouze větší či menší pravděpodobnost.
Filosofii Davida Huma potvrzuje i moderní fyzika, podle Heisenbergových vztahů neurčitosti nelze určit polohu mikročástic s absolutní přesností, ale pouze s větší či menší pravděpodobností. Toto bylo potvrzeno pokusem, že fotony byly za stejných okolností vystřelovány proti stínítku a nedopadaly na stejné místo, ale na celé stínítko, přičemž tam, kde byla největší pravděpodobnost jejich dopadu, dopadaly tyto fotony nejčastěji, resp. nejhustěji. Mikročásticemi jsou pak tvořeny všechny tělesa našeho makrosvěta, tj. našeho světa (např. člověk či jiný živý tvor nebo každá neživá věc), proto i zdánlivá kausalita určitého děje v našem světě je pouze jeho vysoká praděpodobnost.
Nic jistějšího než výše uvedenou vysokou pravděpodobnost určitého děje v našem světě založenou na opakování výše uvedeného exaktního nebo abstraktního (např. filosofického) experimentu čili pokusu lidstvo nemá, proto v případech ad.1.), ad.2.) a ad.3.) jde o prokazatelně (tedy smyslově nebo vědomě zkušenostně) nejjistější pravdy, které lidstvo má.
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| okref |
Posted - 25/07/2009 : 22:05:39
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Nyní chci popsat nejjistější hlediska našeho rozumu ohledně pravdivosti určité skutečnosti (tyto hlediska nám dávají největší myslitelnou jistotu založenou zejména na vlastní zkušenosti, nikoliv však 100% jistotu pravdivosti, tedy nezvratný důkaz):
1.) Skutečnost je prokázána naší zkušeností, zejména prostřednictvím našich smyslů v případě exaktních věd, jejichž předmětem je viditelno, slyšitelno, hmatatelno, chutnatelno, cítitelno (dále též viditelno), nebo naší zkušeností prostřednictvím našeho vědomí v případě filosofie, jejímž předmětem je neviditelno
2.) Skutečnost je vnímána našimi smysly nebo vědomím opakovaně nebo trvale
3.) Na skutečnosti se shodne převážná většina, ne-li všichni ji zakoušející živí tvorové, zejména exaktní vědci v případě exaktní vědy a filosofové v případě filosofie.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz , www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163 )
No jo no.
Připomnělo mi to Berkeleyův(snad se to tak nějak píše) idealizmus(nevím, proč se používá idealizmus namísto výstižného idejizmus, který by to mnohem mnohem lépe vystihoval). Připomnělo mi to tedy ten jeho idealizmus... do jaké míry ses nechal inspirovat idealizmem v tomto příspěvku?
V bodě 1 je to přesně jako u B. Ten dělí ideje na vnímatelné a reflexivní(nebo reflektivní, teď nevím, jak je to správně).
V bodě 2 to má tak, že skutečnost není nic jiného než to, co je ve vědomí. Což je srozumitelnější než tvoje formulace, která dovoluje dvojí porozumění. Že totiž skutečnost nemusí být jen ve vědomí, ale sama o sobě pro sebe bez vědomí, nebo tak jak to myslel B.
Když to shrnu, tak nevím, kam tvůj příspěvek mířil, když se nepřikloní k idealizmu. Když to totiž neudělá, pak nevidím tu jistotu. Když to udělá tak fajn. Ale opakuji, žes to formuloval s možností dvojakého významu(jestli se jich nedá najít ještě víc). |
| Radical |
Posted - 25/07/2009 : 18:15:37
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Dovedete si představit jiné exaktně-vědecké řešení Boží všudypřítomnosti?
Já ale uvedl, že pojem bůh je arbitrární. Proto po mně přeci nemůžete chtít, abych vám řešil boží všudypřítomnost. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/07/2009 : 07:15:08
Dalibore.
Hovor o tomto nemůže být příliš vážný, ale pokud připustím, že bůh existuje,pak mohu s tvrzení že Bůh je všudypřítomný vyvodit,že jsme uvnitř boha a nikoliv vně. Kdydychom byli vně,pak by nebyl všudypřítomný. Byli bychom tedy my i celý svět uvnitř boha a musel by být tedy logicky nekonečně velký, či větší než nekonečno. Každá snaha boha definovat dává člověku možnost jeho podobu, či existenci popřít.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 24/07/2009 : 19:53:42
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Dalibor Grůza:
Doba, kdy vznikla ekonomie, není důležitá, důležitý je fakt, že stejně jako třeba fyzika, je ekonomie věda samostatná a filozof by neměl být nikdy spekulujícím ekonomem nebo fyzikem.
Obsah pojmu trh je svobodná směna. Není to "exaktní" vymezení fyzikou, biologií ani chemií. Není tedy pravda, že pojmy musí být – ve vaší terminologii – vymezeny "exaktně". Protože máte vytvořenou nesmyslnou definici filozofie, není divu, že nevidíte jiné uchycení pojmů v realitě než to "exaktní". Spojitost filozofie s ostatními vědami je následující: epistemologie přímo ovlivňuje metodologii vědy a metodologie vědy je nástroj, kterým získáváme obsah vědy. To je vše. Uvedu to na příkladě. Jakýkoliv vědec postupuje podle nějaké metodologie a získává tak nějaké výsledky. Metodologie je přímo ovlivněna epistemologií, tedy specifickou filosofickou disciplínu (nebo chcete-li filozofií vědy). Pokud by to platilo naopak – výsledky vědce by byly základem epistemologie, pak nám vzniká epistemologické díra, kdy nedokážete vysvětlit, jak vědec k daným závěrům došel a zdali je to výsledek pravdivý nebo nepravdivý.
Filozof by neměl být spekulujícím fyzikem. A to z principu. Celý proces tvorby pojmů má nějaký pravidla a ty nelze obejít. K té definici boha – jen tak mimochodem, co tedy není bůh?
Bůh má-li být všudypřítomný, musí být ve všem přítomný, jak je to ale fyzikálně, chemické či biologicky proveditelné? Má výše uvedená definice Boha představuje možné exaktně-vědecké řešení.
Dovedete si představit jiné exaktně-vědecké řešení Boží všudypřítomnosti?
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Radical |
Posted - 24/07/2009 : 15:55:26
Dalibor Grůza:
Doba, kdy vznikla ekonomie, není důležitá, důležitý je fakt, že stejně jako třeba fyzika, je ekonomie věda samostatná a filozof by neměl být nikdy spekulujícím ekonomem nebo fyzikem.
Obsah pojmu trh je svobodná směna. Není to "exaktní" vymezení fyzikou, biologií ani chemií. Není tedy pravda, že pojmy musí být – ve vaší terminologii – vymezeny "exaktně". Protože máte vytvořenou nesmyslnou definici filozofie, není divu, že nevidíte jiné uchycení pojmů v realitě než to "exaktní". Spojitost filozofie s ostatními vědami je následující: epistemologie přímo ovlivňuje metodologii vědy a metodologie vědy je nástroj, kterým získáváme obsah vědy. To je vše. Uvedu to na příkladě. Jakýkoliv vědec postupuje podle nějaké metodologie a získává tak nějaké výsledky. Metodologie je přímo ovlivněna epistemologií, tedy specifickou filosofickou disciplínu (nebo chcete-li filozofií vědy). Pokud by to platilo naopak – výsledky vědce by byly základem epistemologie, pak nám vzniká epistemologické díra, kdy nedokážete vysvětlit, jak vědec k daným závěrům došel a zdali je to výsledek pravdivý nebo nepravdivý.
Filozof by neměl být spekulujícím fyzikem. A to z principu. Celý proces tvorby pojmů má nějaký pravidla a ty nelze obejít. K té definici boha – jen tak mimochodem, co tedy není bůh? |
|
|
