| T O P I C R E V I E W |
| Miloslav Bažant |
Posted - 20/03/2009 : 08:21:18
Na foru je téměř ticho a tak jsem přemýšlel proč. Poznal jsem, že na tom mám vinu i já a hledal jsem příčinu. Tuto příčinu jsem snad našel,ale jak dál, to vážně nevím. Příčina tkví v tom,že jsem na cestě která je od ostatních odlišná a nemá ani stejný cíl. Každá cesta vyžaduje cosi jiného a těm kteří po ní jdou jde o jiný výsledek.Každý tu svou cestu považuje za správnou a to dle cíle ke kterému směřuje. Pokusil jsem se na to dívat nestranně i když je to těžké a pochopil jsem,že já mám jiné potřeby než ostatní a může to být dáno i věkem.Prostě to oč jde ostatním pro mne nemá význam,protože pro to nemám v životě využití.Naopak pro ostatní nemá význam moje cesta, protože na ní nenajdou to oč jim jde.
Oč jde mně a oč jde ostatním? Mýlím li se opravte mne, nebudu se zlobit.
Oč jde většině lidí zabývajících se filosofií? (nemám na mysli profesionály) Hlavním cílem je,aby byli považováni za lidi moudré.Cesta k tomu vede přes studium filosofických spisů, učení se terminologie a učení se správně vyjadřovat. Pro mladého člověka to má bezesporně velký význam,protože je společností dle toho posuzován a získává určitou pozici v životě,který má před sebou.Z hlediska jejich cílů je to jednání správné.
Pro mne však již takový cíl význam nemá. Lidé si mne váží za docela jiné znalosti a dovednosti.K životu to tedy nepotřebuji a navíc ho před sebou zřejmě mnoho nemám. Stalo se,že jsem poznal cesty k pochopení řady jevů,které umožňují pochopení logiky světa kolem,které umožňují odhalit chyby ke kterýl lidské poznání došlo a najít správné řešení.Otázkou by bylo, jaký význam toto poznání má pro mne samého? Jediným výsledkem by bylo, že bych se dostával do sporu s těmi, kdo vycházeli z jiných premis a proto jsou jejich výsledky jiné. A tak jsem se rozhodl ukázat z čeho vycházím a tím dát možnost ostatním pochopit správnost mých výledků.
A jsme u jádra problému. Co tím získají ostatní, když jim jde o jiný cíl? Z hlediska jejich cíle by šlo vlastně o cosi,co jejich cíl ohrožuje a staví je do opozice k vlastnímu cíli. Za moudrého nebývá uznáván ten,kdo oponuje uznaným pravdám a to ani tehdy,našel li správnou cestu k poznání světa kolem. Teprve když se tato cesta stane uznávanou a považovanou za správnou,pak má pro ně význam z hlediska jejich cílů.
Když tedy říkám, že nejsem filosofem,pak tím říkám pouze to, že mně nejde o ten cíl,který si většina určila. Láska k moudrosti- filosofie. Mám lásku k poznání světa kolem sebe a stojí li toto proti uznávaným pravdám,za moudrost toto považováno není. Ti kteří hledají uznání své moudrosti tedy toto nemůže zajímat a s toho plyne, že jsem na špatném místě v nesprávný čas.Čekal jsem, že se objeví člověk, který má stejný cíl jako já, čili poznávání samé,ale zřejmě to byla chyba a takového člověka se zde nedočkám,protože filosofie je učení se stylu jak vypadat moudře aby byl člověk jako moudrý společností uznán.Chodí sem tedy většinou ti, kteří sledují tento cíl a těmi přijat zřejmě nebudu a spíš od nich mohu očekávat odpor.
Mé vystupování bylo ovlivněné mou cestou a mým cílem, které jsem považoval za správné a nerespektoval jsem vaše cíle,protože pro mne takové cíle význam nemají.Nyní jsem si uvědomil,že pro vás mladé význam mají a jsou vaší životní potřebou a vaše cesta k nim skutečně vede.
Pochopit cíl druhého a z hlediska tohoto cíle posuzovat reálnost jeho cesty by asi mělo být základem tolerance a mělo by zamezit sporu,který vzniká povyšuje li člověk svojí cestu a povyšuje svůj cíl.
MB |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/06/2009 : 13:23:07
Rzwalde.
Tak tohle je třeba brát pěkně část po části. Základní chybou je, že bereš příklady jako universum. Já ukazuji na příkladech zákonitost,ale těch možných variant je mnohem víc,ale není třeba o nich mluvit, pokud je porozuměno tomu základu a k tomu vybírám ty nejvhodnější příklady (dle mého názoru nejvhodnější) aby byla pochopena základní logika.
Je tedy samozřejmé,že dochází k tomu,že jeden partner najde u druhého to co vyvolává ozběou příjemno a ten druhý nikoliv, nebo najde to co vyvolává nepříjemno. Potom nemá význam se snažit,ale nikdo tě nemůže zabránit v tom, abys partnera vnímal a cítil to příjemno. Jen pro tebe je nepříjemné, že to příjemno nemůžeš vnímat i jindy.Stále je třeba si uvědomovat,že se nejedná pouze o zrakové, ale všechny zůřasněné vjemy. Tím co vyvolává příjemno může být třeba i vůně a opět zde platí,že neexistuje pravda polarit a cokoliv může být uloženo v kterékoliv polaritě,takže pro jiného může být stejný čichový vjem odporným zápachem. Navíc bohužel stále mluvím v dimesi statických vjemů (protože dynamicky to vysvětlit není možné) Tím co vyvolává intezivní ozvěnu plus (či mínus) může být třeba i určitý pohyb čehokoliv, třeba určité gesto, nebo mimický projev,který se shoduje s tímtéž cos uložil třeba před rozvojem řeči, prostě se to vyskytovalo třeba u tvojí matky a třeba když tě kojila. Může to být barva hlasu ,prostě cokoliv. Všimni si,že manželky bývají velmi podobné matkám manželů. Jinak řečeno jejich vjem obsahuje mnoho znaků, bodů které má ten manžel uložené v polaritě plus od svojí matky.Samozřejmě ani toto není pravidlem, ale spíše jen velmi častým
jevem.
tvé periferní vnímání lze nahradit termínem nezaměřená pozornost
Pokud si to řekneš takto,pak tě uniká souvislost.prostě to není kompletní i když i tak se to dá říci. Mně jde spíše o to pochopení toho co se při tom děje a proč se tak děje. Já toho periferního vědomí užívám ke spomalení svého myšlení,když třeba píši. Když mluvím tak to bohužel není možné a pak myslím mnohem rychleji, než jsem schopný mluvit,což vede k myšlenkovým skokům a podobným nectnostem. Proto se mluvenému projevu vyhýbám. Jak to dělám? Prostě si pustím třeba rádio. Slyším hudbu i mluvené slovoale kdyby ses mne zeptal o čem tam mluvili, nebo co hráli, tak to prostě vůbec nevím. Pokud ale začnou hovořit o tom co je nějak blízké tématu na kterém pracuji, ztratím zcela schopnost psát a začnu toto intenzivně vnímat i když nechci. To však již je oněčem jiném. Ta nezaměřená pozornost vzniká jako důsledek toho, že mozek dokáže pracovat jen s jednou polaritou v daném okamžiku. To ostatní sice má ozvěnu,protože ta vzniká při shodě bloku dodávaného smysly a totožné sestavy paměťového záznamu,ale tato ozvěna působí jen v okamžiku a mozek s touto informací více nepracuje. Vidíš,ale nevíš co. Nevím jak to říci jinak. Mozek pracuje s tím nač je právě "nastaven" jsou li to informace mající ozvěnu plus, čili příjemno, na to co má ozvěnu mínus není nastaven (třeba i chemicky.Prostě je to tak a je to ověřené.Chceš li vnímat polaritu opačnou, musíš přenastavit mozek a potom to co bylo vnímáno periferně se stane dominantním a naopak. Vnímáš li tedy příjemno vjemem partnera ,pak prostě to co vyvolává nepříjemno nejsi schopen vnímat prioritně,ale toto je vnímáno periferně a naopak. To není jen nesoustředění,ale mnohem víc. To je pravidlo. Běžně však dochází ke střídání priorit vnímání polarit. Já tomu říkám hledání.
Kdybych se s vědci rozcházel ve všem,pak by znamenalo že chyba je u mne. K určitým shodám tedy muselo dojít pokud je moje teorie správná.
Mně často u vědců trošku vadí,že popisují co se děje, zřeba ten význam předslovních informací,ale nepopisují proč k tomu dochází. To je stále o tom co často opakuji.Je lépe dojít k tomu co se děje od podstaty a následkem toho chápat proč se tak děje, než se snažit analyzovat a popisovat výsledek. Kdyby ti vědci vycházeli od podstaty, ztratili by ty odpůrce,protože by opozice nebyla možná.
Svatba jako negativní jev ohrožující lásku? Někdy ano, někdy ne. U mne třeba tomu tak není. Moje manželka nepoznala v lásce jistotu ani po svatbě a rotože jsem o tom spolu hovořili a poznala tyto zákoniti, nedává jistotu ani mně. Nyní bys mohl říci, že vyznání lásky považuji za negativum ničící lásku,protože sává člověku jistotu. Jenže začne li partner cítit příliš velké ojrožení lásky a začne podléhat a vedlo by to ke snaze lásku dokazovat, pak je na místě sám ten důkaz lásky dát. Cili a to by mělo být velkým písmem. Vše má svoje místo a čas a je třeba se v tom vyznat aby člověk užíval všeho na správném místě a ve správný čas. Poto je možno dosáhnout stavu vyvážené oboustranné lásky, která stále roste a to i po svatbě.
A to jsme vlastně již u toho příkladu s ohlédnutím.
Proč se muž (či žena) ohlédne? Protože došlo k ozvěně nějakých bloků majících ozvěnu plus s ohlédnutím se snaží tento vjem vyvolávající příjemno prodloužit. Stydíš li se ohlédnout,pak je to výraz tvé slabosti. Ty bys to příjemno rád vnímal, jako každý,ale vybaví se tě myšlenky o nesprávnosti takového jednání. Jinak řečeno omezuje tě uznaná pravda.
Než se pustím do toho co udělala ta žena, je třeba předeslat,že o těch v paměti uložených blocích vůbec nevíš a zvláště to platí u těch které byly uložené před rozvojem řeči. Nezná a nemůže je znát ani ta žena,ale může je právě v takové chvíli poznat, když se toho muže zeptá, co se mu na té ženě, za kterou se ohlédl líbilo nejvíc,čili na to proč se ohlédl a to přímo. Právě v tu chvíli je muž schopen tyto bloky označit,protože cítí jejich ozvěnu. Pokud je ta žena moudrá,pak ví, že některé bloky je možno vytvořit a tím dát muži možnost vnímat to příjemno vjemem jí samé,čili na sebe ty bloky přenhést. Když to udělá zesílí tím lásku partnera vzhledem k sobě. Uvědomuješ si, jak zde platí a funguje první věta? Ta žena by jednala dle věty první, čili by využila svých schopností ve prospěch příjemna partnera a vytvořila by tím růst jeho lásky a potřebu dávat své schopnosti jí.Navíc by tou otázkou prodloužila tu prioritu plus a muž by ji ukládal v polaritě plus do paměti. navíc ještě ukázala,že nemá o lásku strach,čili ukázala určitý stav jistoty,který muž chápe je ohrožení jistoty své.
Jenže ta žena nebyla znalá ani moudrá. Cítila ohrožení své lásky a vjemů plus a proto muži vynadala. Nejen že propásla okamžik ve kterém mohla poznat jeeho bloky plus,ale rázem převedla nastavní mužova mozku na polaritu mínus a v té chvíli muž její vjem ukládá v polaritě mínus a jeho láska k ženě klesá. Z hlediska dvou vět zneužila svých schopností ve prospěch svého já, ve prosěch své jistoty v lásce a výsledek tomu odpovídá.
Mně Rzwalde nejde o ty konkrétní případy,ale o pochopení toho, z čeho svou podstatou vychází. Prostě ukazuji tu logiku.
Poznámka: Jsme zřejmě skutečně každý z jiného těsta. Kdysi jsem chodil s Německou studentkou a protože jsem neuměl německy, často jsem hovořil řečí těla,prostě rukama nohama a když byla příležitos i pusou nebo jiným orgánem. Jednou jsme byli v u hradu (v Halle) ve kterém je študácký klub (nevím jestli ještě dnes ,ale tehdy tam byl. Chtěl jsem cosi vyjádřit,ale slovy to nešlo a tak jsem to vyjádřil tancem přímo na ulici a zpěvem (v češtině) Ona to pochopila bezvadně a odpověděla mně stejným spůsobem. Jenže co se nestalo? Připojili se k nám další študáci a byl s toho poprask na ulici a já se stal šlágrem večera v klubu. Krásná vzpomínka viď? Nojo ale já jsem se pravdami nikdy moc nenechal svázat a stud, či tréma nejsou moje domény. Prostě žiji naplno i když to řada lidí svázaných pravdami nedokáže pochopit,ale pak se diví, že toho jeden člověk za jeden život dokáže tolik prožít. Tím neříkám, že je tvůj život nekvalitní,ale jen to, že se necháváš zbytečně pravdami svazovat a ovládat, což tě život krade. Jenže u většiny lidí jsi díky tomu považován za solidnějšího a důvěryhodnějšího, než třeba já. Takže nic není jen bílé a nic není jen černé, ani saze v komíně.
MB |
| Rzwald |
Posted - 28/06/2009 : 09:05:55
MB, tak...je vidět, že jsem to pochopil dobře..
...s tvou teorií se nehádám...používá mně známá fakta, které však zajímavě propojuje
..tvé periferní vnímání lze nahradit termínem nezaměřená pozornost
..význam předjazykové paměti na pozdější emoční vnímání je dobře potvrzen a prokázán
..chtění akumulovat bloky plus, které zvyšuje nejistota jejich přímu je opět prokázána...a zapřičinil se Skinner (velmi slavný psycholog, behaviorista) a objevil to se svým operantním podmiňováním, které je nejúčinnější při náhodném posilování...což jsem odbornou hantýrkou řekl to, co jsi řekl ty...
samozřejmě tadi tito psychologové mají své odpůrce mezi jinými psychology...naštěstí :-)
...jakodalší důsledky, které se mi nelíbí můžu uvést ty dva příklady: podle toho je svatba více méně negativní pro vztah...to se mi vůbec nelíbí...já otiž budu uvažovat jinak -- pokud se mi nedaří partnera získat, tak na to časem (ve skutečnosti - velmi brzy) rezignuji a usoudím, že mě nechce...tudíž se s ním rozejdu, neboť "nemám náladu na jeho hry". Určitě nebudu usilovat o dosahování bloků plus donekonečna...velice brzy mě to omrzí a půjdu hledat jinam.
V tvém příkladu se ženou...imho správná otázka není jestli žena reagovala správně když se zlobila, ale jestli muž udělal správně, že se otočil. Podle tvé teorie si myslím, že udělal dobře, protože ženě dal najevo, že se mu líbí i ostatní dívky. Tím pádem, i když se krátkodobě zlobí, dlouhodobě si tím zajistil, že bude žena o sebe velmi pečovat a dbát a usilovat o to, aby se mu stále líbila. Lze pozorovat, že ženy se nejvíc fintí když někoho chtějí sbalit...až ho sbalí, tak trochu zvolní. Otočení muže za jinou ženou je podle tvé teorie má povzbudit opět ve fintění...
...a mně se to zase nelíbí--proč? No protože z 90% se já neotočím -- proč? prvně proto, protože si ji jednoduše nevšimnu... Když jsme šli po ulici s taťkem...a on mi ukazoval hezký Arabky..tak jsem si všímal tak jedné z deseti, ostatní mi prostě nějak unikly. Obdivuji jeho všímavost...
...no ale i kdybych si jí všiml..tak se zase neotočím. Proč? Protože takové jednání vyžaduje jistou míru spontaniety, která mi chybí. Neotočím se ze stejného důvodu z jakého nezačnu naráz uprostřed náměstí plného lidí zpívat nebo tančit.
...v obou případech to však dle tvé teorie hovoří v můj neprospěch..takže to je důvod, proč se mi ta teorie nelíbí a nechci aby byla správná. Jinak souhlasím, že to byli amatéři v tom pořadu 
|
| Rzwald |
Posted - 28/06/2009 : 09:00:17
quote:
Originally posted by axel01
A proč mu proboha nemůžu dát tolik knedlíků, kolik chce? To se mám pořád kontrolovat?? Co je to za uvažování???! A když to dělat nebudu, tak mi bude nevěrnej???
To je příklad o obměňování čili zpestření vztahu....Nechápu, co zde řešíš.
pod pojmem "zpestření vztahu" si představuji poněkud něco jiného. V klasickém konzervativním manželství (za příklad si vezmu jedno, s kterým mám zkušenost) má každý určité role (např. manželka vaří + domácí práce ženské; muž peníze + domácí práce mužské), které každý vykonává pravidelně v určitou denní hodinu. Tyto role mají neměnný obsah. Role se taky vytváří v jednání mezi nima dvěma -- např. muže se s ženou baví hlavně o technických objektivních záležitostech (např. nadává na politiku), žena o subjektivních (např. nadává na chování sousedky). Tím pádem oba ví, s čím kdo a kdy přijde...což na jedné straně není uplně špatné, na druhé to vytváří nudu.
...zpestření vztahu proto osobně vidím v porušení těchto rolí, nikoliv v tom, že druhému budu dělat naschvály (opravdu nevidím důvod, proč nedat vždy 4 knedlíky, když vím, že je chce)
...přitom ty rady...jak od MB, tak od těch psychologů nejsou o zpestření, ale o tom, že člověk má vědomě zhoršit své chování k druhému.
MB zcela jasně ("ohrožení jistoty vjemů bloků plus") mluví o vyvolání stavů nepříjemna. Psychologové zcela jasně uváděli příklady ne vztah oživující (např. společný let balónem, hra nějaké hry, masáže, návštěva divadla, vyměnění rolí - někteří muži rádi třeba vaří "speciality" ..tzn. změna role na přechodné muž=kuchařka), ale uváděly příklady zastavení tzv. "přehnané péče".
Např. když manželka (které byl muž nevěrný) říkala, že muž měl vždy teplé jídlo a několik chodů, domácnost vždy pěkně vedená, že nemusel nikdy nic dělat, atd....tak tohle kritizovali -- že to přeháněla s péčí.
...a mně se to nezdá -- ona si na to nestěžovala!! Neříkala nic takového jako že ji to zmáhalo, že nestíhala, že byla vyčerpaná, že neměla čas na nějaké své jiné věci (třeba koníčky), atd. Potom bych ji za to zkritizoval taky..ale nic takového to nebylo. Ona to zvládala a chlubila se tím, jak dobrá hospodyňka byla. A na její chlubení pak přišla kritika, že byla "moc hodná", což mohl být jeden z důvodů, proč ji manžel zahnul. Tohle je to, co nechápu.
Žena, která vedla seznamku říkala, že si ve svém vztahu vždy stále kontroluje, kdo co komu dává -- a že nikdy nedává víc než jí je dáváno. Psychologové pochválili.
..já jsem myslel, že přátelství je založené na altruismu a že na stálém kontrolování kdo co komu a jak často je založen obchod.
Naprosto nehodlám a taky nebudu kontrolovat, co jsem kdy dal a co kdy vzal. Např. babička s dědečkem jsou prototypy takového chování -- vždy když dostanou dárek, tak se snaží odhadnout jeho cenu a příště když oni dávají dárek, tak koupí dárek v ceně toho, který sami dostali. Tohle nechápu a ani to nejsem schopen dělat, protože si nepamatuju tak dlouho (často několik měsíců nebo i rok), kdo mi co dal a už vůbec mě nezajímá, kolik ho to stálo. Proto taky někdy moje dárky stojí ani ne stovku a jindy několik tisíc...nevybírám je podle ceny!?!
Přičemž dárky se dají ještě zapsat někam...ale opravdu si nedokážu představit, že bych si vedl statistiku kolikrát jsem komu kdy vyhověl a kolikrát pomoc odmítl a srovnával to s tím, kolikrát kdy vyhověl on mně a kolikrát odmítl...
..přitom ta žena ze seznamky tohle evidentně dělá -- "vždy si dobře kontroluji, abych ve vztahu dávala jen tolik, kolik se mi vrací" ---to je snad jednoznačná interpretace, ok?
..nemyslím si, že jsem to pochopil špatně a rozčiluji se zcela zbytečně...myslím, že jsem to pochopil tak jak to bylo myšleno...dokazují to i posty některých manželek na jiných fórech (např. emiminu), kde se řešily tyto vztahy.. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/06/2009 : 08:58:54
Axel.
Pracoval jsem na tom dlouho, více než třicet let,ale napsané to nemám a to proto,že jsem o to napsané přišel spolu s napsaným sci fi románem a něklika hotovými pohádkami,při nenadálém zničení hartdisku počítače. Vš je však v mé paměti takže toto mohu rekonstruovat a vlastně tak činním i zde. Jenže mám svůj postup a ten naráží na překážky. Začínám tedy od samých základů a pokud nejsou pochopeny, nepokračuji dál. Není možno v matematice zvládnout a porozumět mocninám, chybí li znalost a pochopení malé násobilky. Kdyby byla patřičná reakce ze které bych pochopil co není v základu pochopené, nebo že je základ pochopený,pak bych mohl informace doplnit, nebo pokračovat dál. Sama vidíš, že zde reakce téměř chybí a to je ta překážka.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/06/2009 : 08:51:23
Rzwalde.
Ten obsah který tě vadí čili to posilování lásky tě vadí proto, že jsi to popletl a nepochopil oč zde jde. V žádném případě zde nejde o nějaký návod k tomu jak lásku u partnera úmyslně posilovat,ale jde o to aby bylo pochopeno lidské myšlení v jeho podstatě.Oč tedy skutečně jde?
Mozek nemá schopnost současně pracovat s informacemi plus a mínus současně,ale vždy pracuje pouze z jednou polaritou.
Zde můžeš namítat s praxe, že tomu tak není,ale když toto budeš skoumat,pak poznáš, že ano, jen dochází ke střídání fází plus, kdy mozek pracuje s informacemi plus a mínusové informace neaktivuje a poté opačně. Když tedy mozek pracuje s infomacemi plus jsou ve vnímání potlačené informace mínus. Toto má příčinu ve vylučování různých látek,které mozek k tomuto stimulují. Já jsem to nazval prioritním a periferním vědomím. Při prioritě plus je potlačené vnímání informací mínus,které jsou vnímány periferně,čili ve vědomí "zazní" ale mozek s nimi nepracuje a toto platí i v u priority opačné polarity. Toto je však pouze teorie a v této oblasti je téměř nemožné platnost dokazovat přímo,čili pokusem (i když je to z části možnéú Důkaz platnosti však možný je a to tím,že je analyzováno to, co je důsledkem tohoto,třeba to prioritní a periferní vnímání bloků plus a mínus u partnera a všeho co je s tím spojeno. Pokud vše oddpovídá a je spojené logikou,pak to ukazuje správnost teorie. Samozřejmě těch cest k ověření správnosti je mnoho a toto je jen jedna z cest,ale je jistě velmi zajímavá a proto jsem ji ukázal. Výhodou je, že si toto může každý z vás ověřit sám ,prostě sledovat, co se při tom děje. Budete li pozorní, pochopíte, že zde není chyba.
Co se tedy při vnímání partnera děje?
Partner není vnímán jako celek,ale jsou vnímány pouze malé částečky celkového vjemu,čili bloky.V paměti jsou polárně uložené bloky dvojího typu a to uložené před rozvojem řeči a po rozvoji řeči. Bloky uložené před rozvojem řeči je možno aktivovat pouze a jen smyslovým vjemem,protože nejsou spojeny mosty se slovem a nikdy za celý život se se slovem nemohou spojit.Bloky uložené po rozvoji řeči jsou součástí mostní sítě slovní, čili je možno tyto informace aktivovat funkcí slova,čili je pojmenovat, vzpomínat a podobně. Bloky uložené před rozvojem řeči jsou většinou uloženy nejintenzivněji,protože jejich ukládání není narušováno funkcí slova,které aktivuje návazné informace a to i polarity opačné. Ozvěna těchto bloků je tedy velmi intenzivní a intenzivní je tedy i výsledný pocit ať se jedná o příjemno, či nepříjemno a právě tyto bloky bezeslovní jsou velmi důležité při vnímání partnera,či vlastně všech lidí, kteří vnímáni jsou. Neexistuje norma krásy,ale ozvěna toho, co máme v paměti polárně uložené.
A jsme u jádra věci. Uvědomíme si,že mozek pracuje vždy jen s jednou polaritou a informace druhé polarity jsou vnímány periferně,což je téměř rovno nevnímání. Najdeme li ve vjemu partnera bloky, které mají intenzivní ozvěnu plus,cítíme velmi silný pocit příjemna nikoliv díky jemu, ale díky svým paměťovým záznamům.Vjem obsahuje i bloky mínus, ale ty jsou vnímány pouze periferně,čili téměř nevnímány. Pokud se jedná o bloky uložené před rozvojem řeči,je možno je aktivovat pouze smyslovým vjemem, čili tím, že vnímáme partnera přímo. Nejdená se pouze o vjemy zrakové,ale vjemy všech smyslů, to připomínám. Každý chce vnímat příjemno,protože je to příjemné a chce je vnímat co nejvíce a tak se k vnímání těchto bloků stále vrací. (Podívej se na děvče, které se ti líbí a poznáš že je to naprostá pravda) A jsme vlastně u příčiny snahy toto příjemno akumulovat,čili vnímat je zas a znovu,jako by se tím mohlo to příjemno stabilizovat a zůstat v platnosti nastálo. Jenže tato snaha je marná. Jakmile skončí smyslový vjem, končí i to příjemno ozvěny, pokud se ovšem nejedná o bloky které jsou součástí slovních mostů,protože ty mohou být aktivovány i slovem. Priorita plus a snaha akumulovat to příjemno vede k tomu, že nejsou vnímány bloky mínus, které vjem také obsahuje. Jakmile však získáš jistotu,že tyto bloky plus budeš vnímat kdykoliv, sníží se potřeba tyto bloky akumulovat a dojde k hledání dalších bloků plus. Hledání je rovné střídání priorit a toto tě umožní vnímat prioritně i ty bloky mínus.Jenže při jejich vnímání pocítíš nepříjemno a partnerka se tě již nezdá tak nádherná.Přesto se k vjemům plus stále vracíš,protože cítíš příjemno a nechceš to příjemno ztratit.
A tio samotný základ ze kterého vše vychází. To ostatní jsou aplikace tohoto poznání. Vytvoří li partner (ka) v tobě nejistotu,pak se snažíš to příjemno akumulovat, pokud to ještě jde a tím si vytváříš prioritu plus. Dostaneš li od parnera (ky) důkaz jeho lásky,čili se zvýší jistota, že budeš vnímat ty bloky plus kdykoliv,pak nemáš takovou potřebu příjemno akumulovat a začneš hledat. Výsledkem je většinou to,že začneš vnímat bloky mínus. Svatba je ziskem jistoty a sám můžeš poznat,jak se láska změní a přejde do zcela jiné podoby.
Vytvoří li partner v tobě nejistotu, tvoje láska roste a ty se snažíš vjem příjemna si udržet,čili začneš podávat důkazy své lásky, čím vytvoříš v partnerovy jistotu v lásce a důsledky jsou jasné. Zníš li však to co jsem právě napsal,pak jednáš jinak rozumově,čili odpovíš vytvořením nejistoty u partnera. (když jsem toto skoušel( několikrát a vzhledem k jiným partnerkám, měl jsem strach,ale výsledek byl vždy stoprocentní. Jenže jsem to neměl dělat ani v zájmu vědy a poznání a poznal jsem důsledky které to mělo u partnerek i u mne samého.Získal jsem suverenní jistotu v lásce a věděl jsem,že dokáži zbláznit každou a tak jsem postupně ztrácel nejistotu ve všech láskách a získal schopnost vnímat i ty bloky mínus a to byl hrozný trest za zneužití poznání ve svůj prospěch. Dvě věty zde platí na sto procent.Pochopil jsem neštěstí Kasanovy.Proto vás na toto nebezpečí upozorňuji)
Jako správný "učitel" dávám kontrolní příklad.
Po ulici jde muž se ženou a mine je dívka,za kterou se muž otočí. Žena sé na nej zlobí a vynadá mu, že se otočí za každou sukní.
Otázka pro všechny zvláště ženy.
Co se zde stalo a jednala ta žena správně a proč?
Jinak Rzwalde. Mně když se nelíbí obsah,pak se ptám na to co mne v obsahu nesedí.Třeba jsem ten obsah pouze špatně pochopil.
Co se týká těch profíků.
Pořad jsem neviděl a kdybych jej viděl, nejspíše bych od televize odešel a představoval si, jak by mluvili, kdyby znali programovou analýzu procesu myšlení. Takže k tomu tebou popisovanému obsahu mohu říci jediné. Jsou to amatéři a neví o tom. Nekdy však přivedou člověka k něčemu, co jej navede na správnou cestu k poznání i když je jejich tvrzením třeba nesmysl a vásledek povrchního poznání.
Pokud někomu vadí, že se zde ten dědek opakuje,pak všzte že to nedělá proto aby si informace připomněl,ale proto,že se snažil vám je shrnout tak aby byly pochopeny.
MB |
| axel01 |
Posted - 27/06/2009 : 22:47:29
Mnoho mých myšlenek bylo přijato a staly se součástí myšlení ostatních, což je snadno poznat z jejich slov i když to skrývají.
Jak to skrývají? Jak poznáš, že si z tvých slov něco vzali? V mnoha svých příspěvcích jsi vyjádřil zklamání nad tím, že lidé tvé poznání nepřijímají jako objev - nešíří ho dále.
Co se mě týká, nejsem si sice jistá, ale to, že činy lidí vyplývají z konkrétních příčin, se mi zdá jako dobrá myšlenka. Kolikrát jsem nad tím zpětně přemýšlela, proč se to a to stalo, a dospěla k závěru, že za tím bylo cosi konkrétního. Tedy - cosi.. - je docela obtížné se probírat zpětně událostmi a zjišťovat příčiny... Ale myslím, že by to tak mohlo být. Až na to, že poznat skutečné příčiny - když mluvím třeba o oblasti lidského jednání - bývá takřka nemožné... Určitě se dá vysvětlit spousta logických jevů a zákonitostí... Ale opravdu nevím, zda lze tím vysvětlit všechno.
Jenom jsem chtěla říct, že bys mohl občas vyjádřit konkrétní příklad. Slávo, máš někde zapsané nějaké svoje poznatky ?!
Pozn.: že za zneužití vynálezu může celý svět... mi nějak nesedí. Snad je na vině zvídavá mysl vědcova, ale potrestat vědce? To nikoliv, takže potrestat lidi, kteří jeho vynález zneužili?
Správně by bylo změnit lidi, aby je nemohlo napadnout, že se něco dá tak nebo tak zneužít. Zneužít neboli něco znehodnotit, obrátit ve svůj prospěch... Pořád jsme u chamtivosti, ziskuchtivosti. U té vlastnosti, které někteří říkají ,přirozenost'.
A proč mu proboha nemůžu dát tolik knedlíků, kolik chce? To se mám pořád kontrolovat?? Co je to za uvažování???! A když to dělat nebudu, tak mi bude nevěrnej???
To je příklad o obměňování čili zpestření vztahu....Nechápu, co zde řešíš.
|
| Rzwald |
Posted - 27/06/2009 : 19:23:40
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
..k intenzivní nelibost cítím protože se mi nelíbí obsah toho poznání, nikoliv kdo to poznání jako první poznal.
Rzwalde.
Tak tohle mne skutečně zajímá a vlastně mne to ani nenapadlo. Mohl bys mně nějak vyjádřit co se tě vlastně na obsahu mého poznání nelíbí s eventuelně proč? Máš dojem, že je toto poznání chybné,nebo neetické,či tě spíše vadí forma? Mám dojem, že upřímná odpověď by mně hodně pomohla.
noo...tak mně se nelíbí pouze jedna část toho poznání - tato:
Jedná se o to, co jsem již několikrát psal a to posilování lásky u partnera nejistotou.Vjem partnera obsahuje vjemy plus, ale také mínus.Pokud najdeš intenzivní ozvěnu bloků plus,pak se k jejich vnímání vracíš a bloky mínus ve vnímání potlačuješ. Vznikne li jistota, že tyto bloky plus můžeš vnímat kdykoliv, pak nemáš potřebu se k jejich vnímání stále vracet, začneš hledat další bloky plus a většinou najdeš bloky mínus, kterých ozvěna je nepříjemno.Podaří li se partnerce ohrozit jistotu ,že budeš ty vjemy plus kdykoliv vnímat,pak začneš to příjemno vjemů plus akumulovat,čili se k vnímání těchto bloků stále vracíš a tím se stáváš neschopným vnímat bloky mínus. Toto ženské někdy dělají i když vlastně neví co se při tom děje.Prostě je to nějaká skušenost. Takže toto ženské jednání je možné celkem lehce pochopit a dokonce sám užít tím, že dáš nejistotu jí třeba podobným spůsobem.Potom začne to příjemno akumulovat ona a ztratí schopnost vnímat ´tvoje bloky mínus. Pokud však tomu podlehneš a začneš jí dokazovat svou lásku ,dáváš jí tím jistotu,že bude vnímat to příjemno ozvěny bloků plus kdykoliv, začne hledat a najde bloky mínus.Potom cítí nepříjemno, zdáš se jí náhle ošklivý a odejde.Láska je boj a je třeba znalostí, nebo alespoň skušeností.
...jestli je láska boj...tak..děkuji, nechci...
aneb jedna z "rad" psychologů v té reportáži: když manžel má rád 4 knedlíky a vždy chce 4, tak pokud si o to neřekne, tak mu občas dát najednou 5... :-D ..knedlíkama proti nevěře :-D ...jo, sem asi neřek--ta diskuze se týkala nevěrnosti..
...samozřejmě tam říkali i jiné věci...ale všechny se týkaly doporučení chovat se do určité míry nepředvídatelně a vědomě regulovat bytí druhému "po vůli" (nebýt hodný více než je zdrávo)
..a to se mi nelíbí...přijde mi to značně demotivační--třeba ty knedlíky...tak já vím, že partner chce 4 knedlíky...a mně je jedno zda mu dám 3, 4 nebo 10...ale -podle nich- mu mám v náhodných nepředvídatelných intervalech dávat nějaký mírně odlišný počet?? To si mám psát do kalendářu? Nebo do mobilu? Jak si to mám pamatovat? A proč mu proboha nemůžu dát tolik knedlíků, kolik chce? To se mám pořád kontrolovat?? Co je to za uvažování???! A když to dělat nebudu, tak mi bude nevěrnej???
...fakt -- děkuji, nechci
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Filosofie je zde proto, aby hledala cesty pro lepší život společnosti čili lidstva a všeho života na planetě.
filosofy stejně nikdo neposlouchá... |
| okref |
Posted - 27/06/2009 : 17:56:21
quote:
Originally posted by Evžen
Z této diskuze vyciťuji, že by bylo zřejmě nejlepší již na základních školách vybírat nejchápavější a nejšikovnější žáky a ty na místě popravovat. Potom by na jedné straně nebylo na světě vědců, kteří v dobrém duchu chtěli přispět k poznání lidstva, a na druhé straně by nebylo hlupáků, kteří by tyto objevy mohly zneužít. Určitě by bylo lepší, kdyby se s popravováním nadaných lidí začalo již dříve - nebylo by člověka, který by vytvořil ARPANET, nikdo by jej nezdokonaloval až na dnešní úroveň Internetu a nikdy bychom zde nemohli diskutovat. Stejně jako by nikdo nevymyslel počítačové viry, které kradou osobní údaje, a nemohlo by se zneužívat Internet k vymývání mozků. Popravováním by se také zamezilo vývoji zbraní hromadného ničení, techniky, přírodních věd, ... Nebylo by člověka, který by byl schopen organizovat velké masy lidí. Byl by zde "brand new world", kde "homo homini lupus est". Stáda neorganizovaných a industriálně nezajištěných pololidí by o hladu lítala šílenstvím a hledala si něco k obživě. Každý náznak inteligence projevovaný evoluční výhodou v získávání potravy by byl odměněn kamenem do hlavy (jak píše Rzwald). Vítejte v tom krásnějším světě bez vědeckých objevů ...
No ono to tak v podstatě už funguje. Až na to, že hloupost této neinteligence není tak veliká, aby inteligenci zabila dřív, než ji využije ke svému prospěchu. Jen tak může neinteligence sílit a růst, využívat inteligence a oblékat si její masku a chápat se jejích výdobytků. A tak neinteligence vytváří silnéjší a horší a horší svět, který ... nezničí sám sebe ... ale stane se peklem. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/06/2009 : 10:46:03
Evžene.
Já bych řekl, že zde jde o cosi zcela jiného. V žádném případě nejde o soud nového poznání a nejde ani o vinu těch, kteří je lidem předávají. Spíše by mohlo jít o to,jak s tímto lidstvo zachází a hlavně proč ,co je k tomu vede. Ti vědci jednali dle nejlepšího vědomí a svědomí, dokonce i ti,kteří stvořili jaderné zbraně,protože jejich záměrem bylo vytvořit cosi,co dá lidem strach a povede je k míru,ze strachu před sebezničením. Nakolik se jim to povedlo není možné odhadnout, pokud nedokážeme vidět budoucnost.
Já bych řekl, že zde jde hlavně o to,že je třeba hledat cesty k tomu,aby lidé dokázali se schopnostmi které jim dává věda žít a nezneužívali je. Dalibor se právě o to snaží i když bohužel idealistickou a nereálnou cestou. Úmysl chválím,ale cestu nikoliv.Cesta dle mého názoru vede tím, že člověk pochopí sám sebe a zákonitosti svého myšlení,kterých je to vše důsledkem. Čili je zde nezastupitelný úkol pro filosofii.Ovšem filosofii,která vychází od podstaty (procesu myšlení a jeho pochopení) tedy od příčiny a nikoliv důsledku. Teprve když je pochopena příčina a je možno vyvodit důsledek a ten odpovídá skutečnosti,je toto znamením, že poznání příčiny bylo správné. Potom se filosofie stane pragmatickou vědou,protože získá pevné základy.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/06/2009 : 10:23:40
..k intenzivní nelibost cítím protože se mi nelíbí obsah toho poznání, nikoliv kdo to poznání jako první poznal.
Rzwalde.
Tak tohle mne skutečně zajímá a vlastně mne to ani nenapadlo. Mohl bys mně nějak vyjádřit co se tě vlastně na obsahu mého poznání nelíbí s eventuelně proč? Máš dojem, že je toto poznání chybné,nebo neetické,či tě spíše vadí forma? Mám dojem, že upřímná odpověď by mně hodně pomohla.
no tak..to nemají...zlí lidé se mají izolovat do převýchoven
Nebylo by snazší izolovat ty lidi,kteří mají své schopnosti proto, aby je využili ve prospěch druhých? Myslím že by bylo snazší je izolovat, protože je jich mnohem méně. Jednání druhé věty je dominantní- bohužel. Já bych dokonce řekl, že celý svět je takovou převýchovnou,ale pro ty klaďasy aby pochopili,že pokud nebudou zneužívat svých schopností ve prospěch svého já a uznané pravdy, budou chudí a neúspěšní. Jenže oni ti klaďasové jsou těžko převychovatelní, protože sklízí lásku a té se zbavit nechtějí.Jenže je jich málo a hodně je učitelů a převychovatelů.
.že vinu nese celý svět...je ale takové..jako..že to degraduje to slovo vinu. Za vinu by měl člověk pykat - pokud ji nese celý svět, tak celý svět nelze vyčlenit a potrestat jej...
Trest??? Já myslím,že takovým jednáním se trestá celý svět sám a víc než dostatečně. Je vinou civilizace,že se stalo dominantní jednání dle věty druhé? Samozřejmě nikoliv,protože toto vychází ze samé podstaty a druhá věta slibuje svou prvotní logikou zisk příjemna. Zneužiji li schopnosti ve prospěch svého já,pak tím cosi získám. Je však úkolem filosofie aby lidem ukázala logiku druhého algoritmického kroku, kterým je vznik odporu a zneužití schopností těch drhých ve prospěch jejich já a uznané pravdy.Stejně tak je třeba lidem ukázat druhý algoritmický krok jednání věty první,aby pochopili, že takové jednání k tomu příjemnu skutečně vede i když věty první svou prvotní logikou říká, že tím získá někdo jiný a já cosi ztratím.Je vinou filosofů,že tak nečinní? Samozřejmě není,pokud sami tuto logiku dvou vět nedokázali pochopit a pletou si lidskou moc s významem slova schopnost. Pokud však toto sami pochopili,je jejich povinnost toto ostatním sdělit a vysvětlovat. Jejich vinou je když tak nečinní. Filosofie je zde proto, aby hledala cesty pro lepší život společnosti čili lidstva a všeho života na planetě.
MB |
| Evžen |
Posted - 26/06/2009 : 22:23:40
Z této diskuze vyciťuji, že by bylo zřejmě nejlepší již na základních školách vybírat nejchápavější a nejšikovnější žáky a ty na místě popravovat. Potom by na jedné straně nebylo na světě vědců, kteří v dobrém duchu chtěli přispět k poznání lidstva, a na druhé straně by nebylo hlupáků, kteří by tyto objevy mohly zneužít. Určitě by bylo lepší, kdyby se s popravováním nadaných lidí začalo již dříve - nebylo by člověka, který by vytvořil ARPANET, nikdo by jej nezdokonaloval až na dnešní úroveň Internetu a nikdy bychom zde nemohli diskutovat. Stejně jako by nikdo nevymyslel počítačové viry, které kradou osobní údaje, a nemohlo by se zneužívat Internet k vymývání mozků. Popravováním by se také zamezilo vývoji zbraní hromadného ničení, techniky, přírodních věd, ... Nebylo by člověka, který by byl schopen organizovat velké masy lidí. Byl by zde "brand new world", kde "homo homini lupus est". Stáda neorganizovaných a industriálně nezajištěných pololidí by o hladu lítala šílenstvím a hledala si něco k obživě. Každý náznak inteligence projevovaný evoluční výhodou v získávání potravy by byl odměněn kamenem do hlavy (jak píše Rzwald). Vítejte v tom krásnějším světě bez vědeckých objevů ... |
| Rzwald |
Posted - 26/06/2009 : 20:56:59
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Podstatná slova -k mé intenzivní nelibosti. Cítíš nelibost,když poznáváš,že se v něčem nemýlím? Necítí tuto nelibost řada lidí v tomto foru? Není právě toto příčinou určité averse? Pokud se trefím do černého, není již o čem diskutovat. Mám střílet vedle abych byl oblíben?
MB, nevztahuj to na sebe...
..k intenzivní nelibost cítím protože se mi nelíbí obsah toho poznání, nikoliv kdo to poznání jako první poznal
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
a v budoucnosti vidíš mnoho příjemna. O toto příjemno bys nerad přišel,ale skus si představit,že toto v budoucnosti nedokážeš vidět a vidíš v budoucnosti pouze nepříjemno, třeba bolest, pohrdání ostatních lidí a podobné "příjemnosti". Budeš potom o smrti přemýšlet tak jako nyní?
tak to asi ne...
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Mají lidé zneužívaající schopností ve prospěch svého já a uznané pravdy získávat poznání, které jim dává schopnosti mnohem vyšší?
no tak..to nemají...zlí lidé se mají izolovat do převýchoven...
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Jenže je tomu právě naopak a filosofie pokulhává hodně daleko za ostatními vědními obory. To není dobré.Proto mne zlobí,když se filosofie stále zabývá klasiky a nikoliv hledáním nových cest k životu.
Konfucius řek:
Učit se bez přemýšlení je zbytečné, přemýšlet bez učení je nebezpečné.
..s čímž souhlasím. Proto imo má filosofie přijít teprve až po ostatních vědách, nikoliv před nimi. Jednak bez věd rychle může člověk zklouznout k fantazírování a vzdálit se pravdě a jednak čistá mysl může být skutečně životu nebezpečná...
quote:
Originally posted by okref
Když jde někdo zamyšlený po chodníku, pak se náhle otočí a stále přitom jde, a nechtíc pak vrazí do žebříku, z kterého spadne natěrač a rozbije si hlavu - vinu nese kdo? Natěrač, že si nezajistil okolí dohližitelem nebo svou pozorností? Chodec, že nebyl opatrný? Výrobce žebříku, že nepočítal s neopatrností chodce a natěrače?
...
Co udělal Nobel, aby se s dynamitem nemohlo válčit? Pokud měl silný úmysl dělat něco, aby to možné nebylo, je morálně ok.
no určitě se shodnem, že když se vědec zabývá i zneužitelností svých vynálezů...tak je to určitě k jeho cti
..že vinu nese celý svět...je ale takové..jako..že to degraduje to slovo vinu. Za vinu by měl člověk pykat - pokud ji nese celý svět, tak celý svět nelze vyčlenit a potrestat jej...
quote:
Originally posted by okref
vědecký pokrok jistě zachránil více životů než vzal ...
Cha... cha... cha... fňuk.
Já bych to řekl úplně jinak: Vědecký pokrok byl daleko více zneužit než využit.
..tady bude přesvědčování jednoduché:
pokud
1. v pravěku byla průměrná doba dožití minimálně o 1/2 menší než je teď (což byla, jen se mi nechce hledat přesné číslo)
2. a z pravěku se udělal postmodernověk pomocí vědy
-> potom věda zachránila řádově miliardy životů
(např.: současných 6 milard/2 = 3 miliardy, který by bez vědy buď nežili vůbec a nebo už nežili)
...což je jistě řádově (alespoň desetkrát) více než jsou oběti válek (2. svět. válka měla dle wikipedie 62 milionů...) |
| okref |
Posted - 26/06/2009 : 17:45:17
quote:
Originally posted by Rzwald
Nobel určitě není zodpovědný za zneužití svých vynálezů...
...zodpovědní jsou lidé, kteří ty vynálezy zneužili, ne ti, kteří je vynalezli...
Já bych se dovolil vetřít s poznámkou:
Tys to pronesl tak, že není možnost námitky - ovšem, že vynálezce není odpovědný za zneužití. Otázka ale je, jakou vinu nese vynálezce za účinek vynálezu. Jestliže vynálezce prohlásí, že vynález vynalezl za tím a tím užitečným účelem, pak je vše v pořádku? Asi ano, když tam není úmysl protimorální. Ale nemělo by to být hodnoceno jako nedůslednost vynálezce?
Když jde někdo zamyšlený po chodníku, pak se náhle otočí a stále přitom jde, a nechtíc pak vrazí do žebříku, z kterého spadne natěrač a rozbije si hlavu - vinu nese kdo? Natěrač, že si nezajistil okolí dohližitelem nebo svou pozorností? Chodec, že nebyl opatrný? Výrobce žebříku, že nepočítal s neopatrností chodce a natěrače?
Moje odpověď je, že vinu nesou všichni, kdo se situace zúčastnili. To jsou úplně všichni: chodci kolem, řidiči aut, truhlář, prodavač žebříku a vůbec celý svět, že nepředpokládal, že by se mohlo -tam- něco takového stát.
Odpovědnost není možné hledat jen v úmyslu. Je nutné ji hledat v neúmyslu. Každý tvor schopný jednání nese odpovědnost za vše, co se stane.(Pak je potřeba si vyjasnit, jakým způsobem naplňovat tuto odpovědnost vzhledem k jiným jednajícím tvorům. Ale to je na dlouhý lokte...)
Co udělal Nobel, aby se s dynamitem nemohlo válčit? Pokud měl silný úmysl dělat něco, aby to možné nebylo, je morálně ok.
vědecký pokrok jistě zachránil více životů než vzal ...
Cha... cha... cha... fňuk.
Já bych to řekl úplně jinak: Vědecký pokrok byl daleko více zneužit než využit. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 26/06/2009 : 17:38:29
Rzwalde.
Podstatná slova -k mé intenzivní nelibosti. Cítíš nelibost,když poznáváš,že se v něčem nemýlím? Necítí tuto nelibost řada lidí v tomto foru? Není právě toto příčinou určité averse? Pokud se trefím do černého, není již o čem diskutovat. Mám střílet vedle abych byl oblíben?
Naivně jsem si myslel,že předám své poznání,že vám bude sloužit eventuelně v tom budete pokračovat. Jenže jsem tím dostal do pozice člověka ke jakému vzniká odpor? Proč ten odpor necítím já vzhledem k vám a proč mám radost, když se komukoliv z vás něco povede? Nejspíš to bude tím, že jsem již starý kohout, který nemá potřebu bojovat o nejvyšší místo na smetišti.
O té zodpovědnosti. Máš pravdu a já si myslím totéž. Ani Nobel není vinen tím, že lidem předal své poznání.Jenže on tu vinu cítil a to je tím podstatným.Právě proto byla založena Nobelova cena míru. Nyní si představ, že kdosi nejmenovaný je v krizi a nevidí cestu z ní. (definice- život začíná vjemem nepříjemna a celý je zasvěcen hledání stavu příjemna. Chybí li skutečně nebo jen zdánlivě cesta k příjemnu, ztrácí každý živý organismus zájem o život) a tak zvažuje možnosti a před vvolbou konce života mu brání strach s toho, co bude po smrti. Já ovšem na cosi takového nemyslel a přesvědčil jsem jej,že po smrti není nic, že si člověk neuvědomuje že žil a nežije, jak dlouho či jak kvalitně žil, prostě vůbec nemyslí. Tomuto uvěří a ztratí strach ze smrti a třeba si sáhne na život. Jenže já jsem věděl, že je v krizi a věděl jsem, k čemu by toto poznání mohlo vést.Jenže jsem předpokládal, že každému toto poznání přinese klid a odstraní z jeho myšlení nepříjemno strachu ze smrti.
´Ty žiješ celkem spokojený život a v budoucnosti vidíš mnoho příjemna. O toto příjemno bys nerad přišel,ale skus si představit,že toto v budoucnosti nedokážeš vidět a vidíš v budoucnosti pouze nepříjemno, třeba bolest, pohrdání ostatních lidí a podobné "příjemnosti". Budeš potom o smrti přemýšlet tak jako nyní?
A o tom to je. Vždy jsem myslel, že poznání životu jen slouží a to mne k hledání poznání celý život vedlo.Nyní jsem pochopil, že i poznání má dvě ostří a dobro může splodit zlo. Pochopí li lidé programovou analýzu procesu myšlení, mohou tohoto poznání využít ve prospěch života,ale stejně tak tohoto poznání zneužít, třeba k umělé tvorbě geniality určité skupiny nadlidí. Ano to je skutečně možné a není to ani příliš složitý proces. Poznají tajemství a podstatu lásky a zneužijí toho ve svůj prospěch. Následkem je potom ztráta schopnosti lásky (nemluvím o sexu). Mají lidé zneužívaající schopností ve prospěch svého já a uznané pravdy získávat poznání, které jim dává schopnosti mnohem vyšší? O tom mluvím a řekl bych, že v tomto tématu mnoho otázek nad kterými se mohli filosofové zaobírat.
Napadlo mne a možná je to hloupost,že by lidstvo mělo získávat poznání v určitém pořadí a tím prvním by mělo být skutečné poznání funkce dvou vět aby lidé pochopili následky zneužití schopností a výhodnost cesty první věty a teprve potom, by měli získávat poznání, které jim vysoké schopnosti dávají. Jenže je tomu právě naopak a filosofie pokulhává hodně daleko za ostatními vědními obory. To není dobré.Proto mne zlobí,když se filosofie stále zabývá klasiky a nikoliv hledáním nových cest k životu. Proč by nemohli vznikat noví klasici filosofie v této době? Jenže to vyžaduje hodně přemýšlení a neslibuje žádnou jistotu a snad ani úspěch v životě. Dokonce bych řekl,že lidé jdoucí touto cestou tvoří aversi ostatních vůdči sobě samým.Prostě jsou to blázni,ale i ti klasici byli kdysi těmi blázny a podivíny pro své okolí. Být skutečným filosofem, znamená být sám i uprostřed davu. Být sám není příjemné. Být filosofem tedy znamená stát v opozici k základní definici smyslu života a přesto tuto definici plně naplňuje.
MB |
| Rzwald |
Posted - 26/06/2009 : 09:03:52
Nobel určitě není zodpovědný za zneužití svých vynálezů...
...zodpovědní jsou lidé, kteří ty vynálezy zneužili, ne ti, kteří je vynalezli:
1. i kdyby nikdo nevynalezl nic, tak člověk může vzít kámen a rozrazit druhému lebku. Je snad za to zodpovědná existence kamene? Protože pokud ne, pak jaktože je zodpovědná existence dynamitu (a tím pádem i jeho tvůrce), když jej někomu narvu do pusy a odpálím??
2. vědecký pokrok jistě zachránil více životů než vzal (stačí porovnat středověké války se středověkým morem)
3. různí filosofové hodnotí různě - pro někoho není důležitý výsledek akce, ale úmysl s jakým byla akce dělána (a s tímto názorem souhlasím). Proto pokud Nobel sám nedělal dynamit proto, aby se s ním mohlo válčit, je morálně ok.
Jinak - nemyslím si, že všichni lidé se bojí smrti, protože neví, co následuje. Pro mě je smrt nepříjemná, protože znamená, že už nebudeš moct dělat to, co jsi doposud dělal a už nikdy neuskutečníš to, co jsi chtěl. Tzn. bojím se krátkého života, nikoliv nekonečně dlouhé smrti...
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Vyložím li tajemství zákonitostí lásky,pak se může stát,že kdosi toto zneužije ve prospěch sebe a ztratí schopnost lásky,čili lehce získá a k sobě přiváže partnera,ale sám ztratí potřebu jej vnímat a cítit příjemno vjemu..
mě osobně to spíš znechucuje, než že bych toho zneužíval...včera jsem se shodou okolností díval na Jílkovou a ten její novej seriál -- byla tam nějaká žena ze seznamky, psycholožka, psycholog, soukromý detektiv, dva bývalí manželé -- no a Jílková...a řešila se nevěrnost - vzpomněl jsem si na tebe, neboť (k mé intenzivní nelibosti) všichni profesionálové měli názor převoditelný na tu tvou tezi o rovnováze příjemen a nepříjemen. |
|
|
