| T O P I C R E V I E W |
| Masata |
Posted - 25/10/2006 : 12:53:25
Jak jistě všichni víme, tak kladení si "filosofických" otázek typu: Kdo/Co jsem/jsme? A odkud (pokud vůbec) pocházím/pocházíme? Je způsobeno strachem a nejistotou o svou/naši existenci. K tomu dochází strachu dochází při životní krizi či stresu, ze které strach či nejistota pocházejí. Na svědomí to mají hormony vylučované ze žláz či mozku v našem těle.
Filosofie jako taková předpokládá pro svou existenci svobodu myšlení. Ačkoliv sám sebe považuji za materialistu, nemohu přirozeně dogmatizovat a tvrdit, že to tak je absolutně, protože to de-facto nevím.
Náboženství pro svou existenci předpokládá víru v dogmata. Tedy víru v tvrzení, že to či ono pravdou je (např.existence Boha) a to či ono pravda není (např. neexistence Boha). Jedná se tedy o iracionální záležitost od začátku do konce, neboť veškerá fakta a dosažené poznání je podřízeno dogmatům toho kterého náboženství.
Náboženství může existovat (a také existuje) proto, že v období existencionálních obav hledají lidé spásu a mají tak jistý předpoklad "věřit" v iracionální dogmata vydávaná za absolutní pravdu. A protože filosof nemůže (stejně jako věda) poskytnout odpovídající alternativu v podobě existencionální jistoty, neboˇ základem filosofického bádání je připuštění si faktu, že na to (stvoření světa etc.) nemůžeme (alespoň nyní) odpovědět, nezbývá lidem nic jiného než věřit v dogmata. Neboť kladení si otázek, které jim stejně neposkytnou "jistotu", je pro ně ztráta času.
Z toho plyne, že náboženská dogmata umožnila lidem si život dostatečně zjednodušit, poskytla jim jistotu v podobě spásy za splnění určitých podmínek, což se zdá být "fér" a lidem již nic nebrání v tom v "něco" věřit a být si jist svou spásou v podobě ráje.
Tedy filosofie je záležitost RACIONÁLNÍ, kdežto víra v dogmata je záležitostí IRACIONÁLNÍ. A protože Boha nikdo neviděl a je empirickým poznáním nepostihnutelný nelze jeho existenci ani vyvrátit a ani potvrdit, což ovšem náboženstvím vyhovuje. |
| 2 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/11/2006 : 09:02:06
Ještě dodatek.
Masato. Úkolem filosofie bylo a bude hledat cesty ke spojení člověka s člověkem. Hledání a vytváření cest k tomu, aby lidé spolu dokázali žít. Toto hledali filosofové v minulosti, hledají to filosofové dnešní a budou to hledat i ti, kteří teprve přijdou. Právě o tom je filosofie, o ničem jiném.
MB |
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/11/2006 : 08:57:59
Zdravím Masato
Jak se zdá, není zde co dodat. Snad proto zde zatím nedošlo k odezvě. Jenže toto téma má pokračování a to různost dogmat různých náboženství. Víra má schopnost potlačit stress vědomí smrtelnosti pouze tehdy, když člověk té dané pravdě (dogmatům) věří. Jenže těch náboženství je mnoho a jejich obsah je odlišný, mnohdy k sobě antipodní. Každé náboženství má svého mesiáše a ve svém obsahu tvrzení, že ten kdo obětuje život za pravdu svého mesiáše, získá po smrti výhodu, čili věčný životv ráji, po boku mesiáše. A tak šli do boje křížoví rytíři zabíjet jinověrce. Stejně tak se dnes obalí muslim výbušninou jde zabíjet. On nemá strach s vlastní smrti, protože ví, že za to bude po smrti odmněněn. Nikdo s věřících se nedozví, zda odmněněn byl, či nebyl , A tak jdou další a další. Ty pravdy různých náboženství udělaly na světě to největší zlo.
Takže. Ano, pravdy dokáží člověku věřícímu dát klid a vyrovnanost se životem a smrtí, což je dobré. Špatné jsou však důsledky různosti a zneužití schopností ve prospěch té které pravdy. Je otázkou srovnání, zda jsou pravdy náboženství kladem, či záporem. Navíc jsou zde pravdy, které stojí v opozici k náboženstvím a jsou to příkladně materialismus a věda, která nalézá přirozené podstaty a tím ničí dogmata náboženství. Otázka sporu pravd je tím aktuálnější, čím silnější schopnosti dalo lidem poznání.Stačí se rozhlédnout po světě a sledovat jak ten či onen získal jaderné zbraně a podobně. Jsou li lidé rozděleni pravdami, je rozum až na entém místě. Co ty na to?
MB |
|
|
