| T O P I C R E V I E W |
| Dalibor Grůza |
Posted - 14/02/2009 : 21:48:22
Jak prosazovat svůj názor aneb proč Bůh dopustí zlo ve světě
Každý z nás se jistě již ptal, proč Bůh dopustí zlo ve světě. Podle křesťanské a židovské teologie stvořil Bůh svět z ničeho (viz. druhý verš z Bible První knihy Mojžíšovy - Genesis: “Země byla pustá a prázdná a ...“ ), podle mé Filosofie rovnováhy se tak stalo urychlením absolutního vakua čili ničeho na hmotu a elektromagnetické vlnění, např. světlo srážkou absolutního vakua s tímto vlněním. Podle mé Filosofie rovnováhy pak absolutní vakuum a elektromagnetické vlnění tvoří okolí našeho Vesmíru. Avšak ani pro Boha, resp. z evolučního hlediska, díváme-li se na věc materialisticky, zřejmě není jednoduché vytvořit z ničeho něco, a to dokonalé a zároveň svobodné něco, které by se vyznačovalo téměř dokonalým souladem všech a všeho, tedy podle mé Filosofie rovnováhy vzájemnou láskou všech živých tvorů (lidí, živočichů, rostlin, živých buněk, bakterií, virů apod.) na život a na smrt. Složka živých tvorů tvořená absolutním vakuem, resp. ničeho strhává živé tvory do neustálého se vzájemného ničení, tedy směřuje zpátky na počátek k oddělení absolutního vakua a elektromagnetického vlnění, např. světla.
Jak má tedy postupovat člověk, který se snaží dosáhnout pro všechny živé tvory souladu všech a všeho? Podle mne stejně jako postupuje Bůh, resp. evoluce v neustálém procesu stvoření dokonalého něčeho z ničeho, jak jsem popsal výše. Není totiž v silách jediného člověka změnit okamžitě svět a docílit toho, čeho se nepodařilo docílit Bohu ani evoluci za milióny let, tedy, aby si dítě mohlo hrát vedle štíra či jedovatého hada nebo aby beránek mohl ležet vedle lva. Je třeba jít neustále osobním příkladem v lásce ke všem živým tvorům a ostatní zkoušet poskytnutím stále větších svých osobních prostředků podle toho, jak prokázali, že v neustálém střetu ničení a tvoření jsou schopni stále větší lásky ke všem živým tvorům, čemuž se také říká evoluce či neustávající Boží stvoření. Pro člověka to znamená stále lépe se chovat podle dvou pravidel: 1) člověk nesmí nikdy zabít člověka a 2) člověk smí zabít jiného živého tvora jen a pouze tehdy, chrání-li život člověka nebo nějakého chovaného živého tvora.
Chybou by bylo oddělit se od světa, který je ničemný, což neudělal ani možný Bůh zástupů, Hospodin, který byl dle mé Filosofie rovnováhy obklopen ničím čili absolutním vakuem a snaží se ho přeměnit v dokonalé společenství vzájemně se milujících všech živých tvorů, tedy jako dokonalý Hospodář svěřené živé tvory evolučně zdokonalit na svou úroveň. Proto není možné nutit násilím ostatní živé tvory, aby se začali navzájem všichni milovat, a je nutné mít, tak říkajíc, Boží, resp. evoluční trpělivost se vším zlem a kopírovat tuto evoluci neustálým osobním příkladem svého jakéhokoliv přesvědčení v každé životní situaci a neustálým zkoušením nabízení svých stále větších prostředků ostatním podle míry jejich opravdového sdílení tohoto přesvědčení, čímž se také prokáže životaschopnost a soulad tohoto přesvědčení se skutečností.
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| 9 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/04/2009 : 11:18:34
Daibore.
To co říkáš je jednostranný pohled. Ano člověk má mnohem dokonaleejší schopnosti než ostatní živočichové,ale má také schopnost rozumu. Ano, zabíjí víc než může sám spotřebovat,jenže u lidí je cosi jako dělba práce. Někdo je řezníkem,či lovcem a jiný třeba ševcem. Kdyby řezník či lovec zabili jen to, co spotřebují, svec by zemřel hlady.A tak zabíjejí aby ti ostatní meli co jíst a za to dostanou zřeba ty boty od ševce, který je nešije také jen pro sebe. Ano člověk zabíhjí živé tvory a dalo by se říci, že je tou největší šelmou mezi živočichy,ale také má rozum a tak nejen zabíjí,ale i pěstuje živočichy. Ani myslivec pouze neloví,ale také opatruje zvěř,krmí ji v době nouze (v zimě) Kdy by zvěř hynula hladem.Dobrý hajný je rád,když má v revíru lišku,která loví slabé a nemocné kusy. To není loterie,ale to co příroda po miliony let vytvářela. Zdravý zajíc lišce mnohdy uteče,zatím co nemocný či slabý zahyne a zbudou ti silní a zdraví. Před honem je zvyklostí hajného zjistit počet kusů a následkem toho je limit kůsů, které smí být uloveny. Kdyby uloveny nebyly, bylo by následkem toho přemnožení nad stav který je možná oblast schopna uživit aniž by byla zničena. Myslivec je od slova mysleti a bez myšlení a vědění se to skutečně neobejde.
Mimochodem pravdu nemáš ani v tom, že zvířata zabijí jen to, co sami spotřebují. Řada šelem loví víc, než spotřebují a zbytek je pro mrchožrouty. Kdyby lovily šelmy jen to spotřebují,pak by mrchožrouti vyhynuli. Opět je to o zaběhnutém řádu přírody,kde vše má své místo.Kdybys krmil psaa brambory a činil tak v zájmu ušlechtilého cíle,zahubíš toho psa,protože brambory projdou jeho trávicím traktem aniž by z nich cokoliv získal, Kosti však dokáže rozložit a strávit.Kdybys toto žádal od člověka, pohoříš, protože lidské trávení takvou schopnost nemá.
Prostě a jasně. Vše má své místo v řádu přírody,ke kterému došlo evolucí. Na lidech je tento řád poznávat a nikoliv bez poznání měnit.Poud tento řád nechápeš, můžeš jej považovat za náhody a loterii.Čím víc ten řád poznáš, tím více chápeš, že není radno do něj zasahovat a snažit se ho změnit.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 26/04/2009 : 14:08:21
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Vážení,
organická hmota vyjma fotosyntézy se živí sama sebou, čili každý požírá každého, proto musí příroda, resp. Bůh (ztotožníme-li přírodu s Bohem nebo chápeme-li ji jako jeho prostředek-instrument) vždy někoho obětovat. Otázka je, zda-li příroda při tomto výbírání určité oběti postupuje spravedlivě nebo nespravedlivě, zda zásadně obětovává spíše mladé nebo staré, spíše evolučně dokonalejší nebo méně dokonalé jedince, spíše masožravce nebo býložravce, spíše nemocné nebo zdravé jedince apod. Podle mne čistě přírodnímu výběru nelze nic za dané situace vytknout. Co se stalo, jestliže výběr oběti, která má být snědena, začal místo přírody provádět člověk. Podle mne by měl člověk napodobit přírodu a
1) minimalizovat oběti mezi živými tvory
2) obětovat zásadně nejméně evolučně dokonalé živé tvory, kteří nejméně přirozeně (bez umělých bolest utišujících prostředků) cítí bolest,
jinak mu to příroda, resp. Bůh odplatí stejným zlem.
(viz. www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
Miloslave,
příroda, resp. Bůh (ztotožníme-li Boha s přírodou) je někdy krutá ale vždy spravedlivá, dravci a masožravci plní v přírodě úlohu zdravotní policie, a obětovávají nemocné či jinak poškozené kusy a nikdy nezabijí více obětí, než mohou sežrat. Ne vždy je zároveň dravec úspěšný v lovu, dravec i oběť jsou evolučně vybaveni, aby co nejlépe zvládli svůj boj o život, např. zajíc má ochranné zbarvení a rychlý běh a vlk či liška jej musí zpozorovat a dohonit, zraní-li se vlk nebo liška, pak zajíce nedohoní a sami zemřou hlady. Jestli zajíc unikne nebo jestli se zraní dravec při lovu, je věcí náhody, příroda tak obrazně řečeno vždy losuje o to, který jedinec má být obětován v potravním řetězci založeném na vzájemném požírání organické hmoty vyjma fotosyntézy a v důsledku toho na hlédání oběti toho, kdo má být sežrán.
Výše uvedenou krutou spravedlnost přírodního losování oběti na sežrání v rámci boje o život při přirozeném evolučním výběru změnil až člověk, který díky střelným zbraním apod. je schopen zabít jiného jedince, aniž by sám podstatně riskoval smrt. Ani zranění jej nemůže zastavit v lovu a loví nejenom nemocné ale i zdravé kusy a mláďata. Zároveň zabíjí při své činnosti více živých tvorů, než nutně potřebuje ke svému nasycení. Člověk se tak přestává řídit přírodními zákony a nerespektuje tak přírodu, resp. Boha, ztotožníme-li Boha s přírodou, v důsledku čehož nám hrozí ekologická katastrofa.
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 26/04/2009 : 07:00:05
Rzwalde.
Každý má co si zaslouží.Jakého si člověk stvořil boha, takového má.Kdyby byli lidé dokonalí, byl by dokonalý i jejich bůh.
Dalibore.
Nehledej v přírodě spravedlnost,protože příroda cosi takového nezná.Pojem spravedlnosti je ryze lidským pojmem.V přírodě požírá silnější slabšího.Vlk sežere zajíce aby se najedl a nemyslí na to zda je to spravedlivé, zda si to zajíc zasloužil, či nikoliv. Zajíc sežere živou trávu aby se najedl a nějaká spravedlnost je mu šuma fuk.Pouze člověk dokáže přemýšlet o abstraktních pojmech jakým je třeba spravedlnost a pouze člověk dokáže spravedlnost v přírodě hledat. Hledá však to, co příroda nezná. Spravedlnost je pojem, který slouží lidské společnosti k jejímu udržení. Člověk je tvor společenský a na společnosti závislý. Aby se společnost nerozpadla, jsou určována pravidla a jedním z nich je spravedlnost a opak,čili nespravedlnost. Zabiješ li člověka,pak se jedná o čin narušující pravidla společnosti a proto je takový čin označován jako nespravedlnost vzhledem k životu zabitého jedince a potažmo společnosti. Jako právník ses jistě setkal s tím, že člověk zabil člověka,protože ten člověk ohrožoval jeho život,či kvalitu jeho života.Takový člověk byl třeba za vraždu potrestán společností i když z jeho hlediska byl jeho čin spravedlivý. Spraedlnost je pojmem týkajícím se pouze lidské společnosti.Do přírody tento pojem nepřináleží.Šelma sežere třeba i toho nejmoudřejšího a v rámci lidské společnosti nejspravedlnějšího člověka filosofa a myslitele bez výčitek svědomí a podstatný je plný břich a fakt, že ten člověk byl vzhledem k šelmě slabším. Spravedlnost zde nehledej.
Protože příroda spravedlnost nezná, můžeš pojídat semínka, můžeš minimalizovat zabíjení živých tvorů a cítit se tím chráněný.Potkáš li šelmu silnější než jsi ty,pak budeš sežrán bez ohledu na spravedlnost. Maximálně se může stát, že díky pojídání semínek budeš té šelmě smrdět,tak že raději uteče a ty pak toto můžeš považovat za kladný výsledek svého jednání,ale o spravedlnosti to Dalibore nebude.
Užíváš li pojmy týkající se lidské společnosti vzhledem k přírodě,pak se do toho zamotáš a výsledkem jsou nesmysly.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 25/04/2009 : 15:22:24
Vážení,
organická hmota vyjma fotosyntézy se živí sama sebou, čili každý požírá každého, proto musí příroda, resp. Bůh (ztotožníme-li přírodu s Bohem nebo chápeme-li ji jako jeho prostředek-instrument) vždy někoho obětovat. Otázka je, zda-li příroda při tomto výbírání určité oběti postupuje spravedlivě nebo nespravedlivě, zda zásadně obětovává spíše mladé nebo staré, spíše evolučně dokonalejší nebo méně dokonalé jedince, spíše masožravce nebo býložravce, spíše nemocné nebo zdravé jedince apod. Podle mne čistě přírodnímu výběru nelze nic za dané situace vytknout. Co se stalo, jestliže výběr oběti, která má být snědena, začal místo přírody provádět člověk. Podle mne by měl člověk napodobit přírodu a
1) minimalizovat oběti mezi živými tvory
2) obětovat zásadně nejméně evolučně dokonalé živé tvory, kteří nejméně přirozeně (bez umělých bolest utišujících prostředků) cítí bolest,
jinak mu to příroda, resp. Bůh odplatí stejným zlem.
(viz. www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Rzwald |
Posted - 25/04/2009 : 10:51:15
quote:
Originally posted by Sokrates
Proč bůh dopouští zlo? Co je zlo a dobro? Může být zlo dobré?
imho jediný logický řešení tohohle je říct, že zlo neexistuje a je to jen klam -- tj. svět, který pro nás stvořil Bůh je nejlepší z možných a lepší svět prostě nemůže existovat a to, že se nám zdá, že by mohl je ve skutečnosti buď projevem lidské omylnosti (před boží neomylností) a nebo našeptávání ďábla... :-)
pokud by totiž mohl existovat lepší svět, Bůh by imo nebyl milosrdným ani moudrým. To, že se díky zlu můžeme vyvíjet nemůže dle mého obstát, neboť se lze tázat, proč nás Bůh nestvořil již moudré a dobré --- potom bychom nepotřebovali to zlo k vyvíjení, neboť bychom byli již dokonalí. Je něco lepšího než být dokonalý? Pokud ne --- Bůh copak nechce pro nás to nejlepší? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/04/2009 : 07:42:15
Takže to, co se vám jeví jako zlo, může být dobro. Navíc mluvíme o bohu. Bůh je moudrý a dobrý. Proto stvořil nás, svobodné bytosti. A pokud by zasáhl do našeho vědomí, at už z jakéhokoliv důvodu, nebyl by bohem moudrým. Bůh nás nechává konat, abychom byli sami zodpovědni za svoje činy a za svůj život. Navíc ve světě, postrádajícího nepříjemno, by bytosti neměli důvod sami sebe zdokonalovat,zamýšlet se nad sebou či nad světem. Pouze v tom nejhnusnějším bahně a dešti se ukáže člověk jako bytost. Tak proč pro něj dělat lepší svět? Nevidím v ráji dobré východisko.
Sokrate.
Vyřadím li s toho boha, pak tomu bude naprosto stejně. Bůh je tedy postradatelným a pasivním činitelem a otázce dobra,či zla.Stejně je tou v otázce stressové, či bezsteŕessové společnosti,Každý stress a každé nepříjemno aktivuje obranu a snahu se stressu, či nepříjemna zbavit.To je dáno zákonitostmu řídícími proces myšlení,už samou podstatou. Život začíná vjemem nepříjemna a celý je zssvěcen hledání stavu příjemna. K tomu boha nepotřebuješ. Hořká chuť prášků je nepříjemno a proto byl tebou jako dítětem odmítán.Dítě jedná většinou prvoplánově a nemyslí na to,že v druhém kroku jej prášek nepříjemna dušnosti zbaví.Pro dítě je rozhodující první krok a ten se rovná nepříjemnu. Dospělý člověk již dokáže myslet na krok druhý a třeba i další a dle toho se rozhoduje.Přijme nepříjemno jako cestu k příjemnu.
Jen tak pro zajímavost a třeba i k využití. Jako dítě jsem také odmítal prášky.Matka mně je tedy nenutila,ale třeba rozpustila trošku čokolády a rozdrcený prášek do ní zamíchala. Tím ten první krok se stal příjemnem a byl mnou přijímán.
Pokud počítáš s úlohou Boha,pak nemáš potřebu skoumat zákonitosti. Prostě je to boží vůle a bůh je rafinovaný a dělá to v náš prospěch, protože nás má rád.Pokud s touto úlohou nepočítáš,protože v jeho existenci nevěříš,pak chceš sám pochopit logiku světa kolem a proto hledáš zákonitosti, kterých je toto důsledkem. Já jsem ten, kdo v existenci boha nevěří a proto ty zákonitosti hledá.
Vytvočit na Zemi ráj bylo, je a bude snahou lidí.Kdyby však k tomu došlo,byla by to největší katastrofa pro lidstvo. Co jiného je křesťanství, co jiného je Husitství, co jiného než snaha o vytvoření bezstressové společnosti byl komunismus?? Lidé se o to budou vždy snažit aby se zbavili nepříjemna . Jenže to nepříjemno je dobrem vzhledem k rozvoji intelektu a zlem vzhledem k subjektivním pocitům. Kdyby byl stress a nepříjemno lidmi chápáno jako dobro díky rozumu a vědomí že je toto nutné k rozvoji itelektu a aktivaci sil a schopností člověka,přestali by se lidé zlu bránit a přijímali by jej jako nepříjemno vedoucí k příjemnu. A tak by člověk zabíjel člověka,či jej mučil a činil by tak s přesvědčením, že vlastně koná dobro. (už se i tak stalo a mnohokrát v historii) Jenže to je nesmysl a popření samé podstaty života.Právě to nepříjemno zla vede k hledání příjemna dobra a právě tím je myšlení aktivováno a roste lidské poznání i intelekt. A tak dosažení ráje by bylo zlem,které by zničilo intelekt lidstva,ale snaha o dosažení ráje je zcela logickou a legitimní snahou lidstva,zvláště té jeho části,která zlem trpí. Každá snaha o prosazení bezstressové společnosti, čili jak říkáš ráje vždy skončí společností více stressovanou. O tom se můžeš přesvědčit v historii a nejen té vzdálené. Vytvoříš li podmínky k bezstrressovému životu zvířatům v ZOO,ztratí postupně schopnosti se sami uživit v přírodě. Vytvoříš li podmínky k životu lidí při kterých nebudou nuseni užívat svých schopostí, postupně tyto schopnosti ztratí.
Boj života o stav příjemna čili ráje je věčný stejně jako je věčné nepříjemno,které k hledání příjemna vede. Ráje však dosaženo nikdy nebude a kdyby k tomu došlo, bude to cesta k nepříjemnu mnohem většímu,řeba i vyhynutí člověka jako druhu.
To vše je o zákonitostech a nikoliv o Bohu. Abys zákonitosti dokázal pochopit, musíš se nejprve zbavit boha,neboť jemu připisované vlastnosti zastírají zákonitosti.
MB |
| Sokrates |
Posted - 24/04/2009 : 23:31:43
Proč bůh dopouští zlo? Co je zlo a dobro? Může být zlo dobré?
Jako dítě jsem býval hodně nemocný s průduškami. Celé noci jsem proležel v posteli a nemohl jsem se ani pořádně nadechnout. Máma mě neustále přemlouvala, abych si vzal prášky, ale já je nechtěl. Jednou jsem je zcela odmítl a máma neměla to srdce narvat mi je do krku. Po chvíli jsem lapal po dechu a potřeboval pomoct. Sanitka naštěstí přijela včas a já dostal injekci. Nechtěl jsem prášky ani injekci, aniž bych si uvědomil jakou důležitost pro mě mají. V tu chvíli to bylo pro mne zlo. Ted po čase ale vím, že to bylo dobro, pokud neberete za dobro smrt člověka. Takže to, co se vám jeví jako zlo, může být dobro. Navíc mluvíme o bohu. Bůh je moudrý a dobrý. Proto stvořil nás, svobodné bytosti. A pokud by zasáhl do našeho vědomí, at už z jakéhokoliv důvodu, nebyl by bohem moudrým. Bůh nás nechává konat, abychom byli sami zodpovědni za svoje činy a za svůj život. Navíc ve světě, postrádajícího nepříjemno, by bytosti neměli důvod sami sebe zdokonalovat,zamýšlet se nad sebou či nad světem. Pouze v tom nejhnusnějším bahně a dešti se ukáže člověk jako bytost. Tak proč pro něj dělat lepší svět? Nevidím v ráji dobré východisko.
Bůh není zlý, bůh je rafinovaný.
A.Einstein |
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/02/2009 : 11:00:18
Dalibore.
Na tvoje otázky jsou celkem snadné odpovědi.
Proč bůh dšopustí zlo¨? Protože neexistje.
Je těžké udělat z ničeho něco? Co je nemožné, to není lehké ,ale ani těžké. Cituješ genesis a říkáš,že Země byla pustá. Pokud byla obalená atmosférou, bylo zde vše pro život potřebné.To nebylo nic, ale něco.K tomu aby zde vznikl život nebylo boha třeba.
Jak prosazovat svoje myšlenky? Jsou li dobré, prosadí se časem samy.Nejsou li dobré, pak je zbytečné snažení je prosazovat.
Absolutní vakum? Máš na mysli prostor ve kterém není nic,nebo prostor ve kterém je něco? Mužeš vytvořit prostor ve kterém bude podtlak,čili zde nebude vzduch (plyny) ,ale vždy tam bude něco. Můžeš zastavit pohyb částic (reoreticky) tím že dosáhneš teploty absolutní nuly,potom se částice toho něčeho zastaví a přestanou se projevovat energií. Nejsem si zcela jist tímto,pouze se snažím pochopit tvoje myšlenky.Dáš li těmto částicím pohyb,pak k tomu stačí zvýšit teplotu.POtom by se měly částice začít pohybovat. Tohoto stavu pokud vím ještě nikdo nedosáhl a proto jsou toto jen úvahy. Prostor ve kterém vůbec nei není je v prostoru ve kterém je něco nereálný,protože je zde zákonitý jev,při kterém je každé prázno zaplněno.
Čeho dosáhne těn, kdo miluje vše? Dle mého názoru dosáhne hospitalizace v léčebném zařízení a navíc ten kdo miluje vše, nemusí být zákonitě milován. Miluj vlka vší svou láskou a než bude schopen tvou lásku pochopit, sežere tě i s botama.Miluj viry a zahubí tě virozou a možná to dělají z lásky k tobě. Miluj všechny lidi a stejně tě okradou,zmlátí, nebo zabijí.Miluj ženu a stejně jí tím v nevěře nezabráníš.
Buď příkladem všeobjímající lásky a možná dosáhneš glorioly svatého ,ale protože se tak děje až po smrti,pokud možno mučednické, nic s toho nebudeš mít.
Jinak tě bohužel stále nerozumím,ale rád bych tě pochopil a snažím se o to.Zatím marně.
MB |
| af17 |
Posted - 15/02/2009 : 00:33:26
Dalibore,z jakých zdrojů jsi čerpal?Zajímalo by mne něco o urychlování absolutního vakua,1:kde se toto(absolutní) vakuum nachází 2:čím by se toto vakuum urychlilo 3:urychlením vakua vzniká em.vlnění např.světlo i hmota v závislosti na velikosti zrychlení,rychlosti nebo na mase urychleného vakua 4:jak srazit vakuum se světlem aby nedošlo k pouhému průniku světla prostorem 5 čím je ovlivnitelné oddělení absolutního vakua od em vlnění |
|
|
