| T O P I C R E V I E W |
| Dalibor Grůza |
Posted - 30/01/2009 : 10:47:27
Příčiny ekonomických cyklů, válek a jejich řešení
Současná ekonomika je založena na úvěru na budoucí ekonomický růst, který poskytují banky a který je hrazen ze skutečného ekonomického růstu. To znamená, že banky dopředu úvěrují ekonomický růst určitého jednotlivce, podniku, státu či mezinárodního společenství prostřednictvím smluvené úrokové sazby. Mohou pak nastat tři možnosti, buď je ekonomický růst daného ekonomického subjektu vyšší, než je smluvená úroková sazba, pak je tento ekonomický subjekt v zisku, nebo je tento ekonomický růst shodný s touto úrokovou sazbou, pak nemá tento ekonomický subjekt ani zisk ani ztrátu, nebo je tento ekonomický růst daného ekonomického subjektu nižší, než je smluvená úroková sazba, pak jde o ekonomickou krizi, resp. recesi daného ekonomického subjektu.
Z výše uvedeného plyne, že současná ekonomika je založena na filosofii trvalého ekonomického růstu, ze kterého jsou hrazeny úvěry na tento ekonomický růst, která je však v rozporu se skutečností kapitalistické ekonomiky, kde se střídají ekonomické cykly recese, krize, oživení, konjunktura. Tedy dochází ve skutečnosti opakovaně ke zpomalení či propadu, hlubokému propadu, pomalému růstu a prudšímu až prudkému růstu ekonomického růstu. V současnosti se světová, resp. česká ekonomika ocitly ve fázi recese až krize, kdy došlo k přeúvěrování jednotlivců, soukromých podniků, států a mezinárodního společenství, které nejsou či v budoucnosti nebudou schopny hradit poskytnuté úvěry ze skutečného ekonomického růstu. Došlo tak k chybnému odhadu budoucího ekonomického růstu věřiteli a v důsledku toho k chybnému poskytnutí úvěrů, které mělo za následek světovou úvěrovou krizi.
Čím jsou pak způsobeny shora uvedené ekonomické cykly? Ekonomický růst je podle mne postaven na stále vyšší produkci zboží, kterým jsou hodnoty schopné uspokojit lidské potřeby. Člověk jako základní ekonomický subjekt však nemá zásadně příliš vysoké nutné potřeby, které by bylo potřeba uspokojit. Člověk potřebuje v současné době auto, potravu, tekutiny, oblečení, přiměřené obydlí pro sebe a svou rodinu, prostředky pro vzdělání a hru, to je vše, lze říci, že nutné potřeby jednotlivce jsou tak zásadně podstatně omezené. Je-li ekonomika určitého státu tudíž založena na trvalém ekonomickém růstu a individuální nutné potřeby ekonomicky činného obyvatelstva daného státu jsou omezené, jak jsem již uvedl výše, vždy pak musí narazit tento ekonomický růst na strop předem daný součtem individuálních nutných potřeb ekonomicky činného obyvatelstva daného státu. Jinak řečeno vždy nastane situace, kdy všichni možní spotřebitelé budou mít již dost a nebudou již chtít nakupovat.
Jaká jsou řešení toho, že možní spotřebitelé mají dost a nechtějí již nakupovat? Existují krátkodobá a dlouhodobá řešení. Ke krátkodobým řešením patří zbrojení a následná válka, kdy je vyvoláno nebezpečí války a potřeby nových zbraní, tyto válečné potřeby a jejich uspokojení produkcí válečného zboží znamenají prodloužení ekonomického růstu státu, následná válka znamená značný úbytek a následný nedostatek nutných potřeb ekonomicky činného obyvatelstva daného státu, čímž jsou založeny opět budoucí neuspokojené nutné potřeby ekonomicky činného obyvatelstva daného státu a v důsledku toho i ekonomický růst-konjunktura (ekonomický cyklus se může opakovat).
Dále existuje rovněž dlouhodobé řešení, které nebude založené na neustále opakovaném konjunkturálním obohacování a následném válečném ožebračovaní ekonomicky činného obyvatelstva daného státu, které bude založeno na trvalém ekonomickém růstu čili na neustále se zvyšujícím uspokojení potřeb ekonomicky činného obyvatelstva. Zde však je nutno opustit v současné kapitalistické společnosti reklamovanou koncepci individuálního zisku, resp. uspokojení individuálních potřeb jednotlivce, které mají svůj nutný strop, jak jsem již uvedl výše, a zaměřit se na uspokojení nutných potřeb ostatních lidí, resp. živých tvorů, jejichž nutné potřeby nejsou v současnosti uspokojeny. Jinými slovy je třeba ekonomicky vyspělou západní společnost naučit, resp. motivovat např. prostřednictvím reklamy např. v televizi, aby uspokojení svých potřeb neviděla pouze v individuálním zisku, ale i v uspokojení nutných potřeb ostatních nuzných a trpících lidí, např. v rozvojovém světě, resp. ostatních živých tvorů, např. zvířat, tedy v altruistickém zisku. Nutné potřeby těchto nuzných a trpících jsou v podstatě nevyčerpatelné, jejich uspokojení bude vyžadovat neustálou zvyšující se produkci zboží, resp. hodnot určených k jejich uspokojení a dojde tak k nepřetržitému ekonomickému růstu.
(viz. též www.sweb.cz/filosofierovnovahy ) |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 31/05/2009 : 07:48:53
Ondřeji Pilný.
Dalibor může vše. Viz web Filofie rovnováhy. To jen my jsme soudností omezováni a svazováni.
MB |
| Radical |
Posted - 30/05/2009 : 14:56:38
Pokud teorie hospodářských cyklů neznáte, jak se můžete snažit o nějaké "interdisplinární spojení biologie a ekonomie"? |
| Dalibor Grůza |
Posted - 29/05/2009 : 21:18:08
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Pane Grůzo, po přečtení vašeho příspěvku se člověku vybaví následující otázka: proč nevysvětlujete finanční a hospodářskou krizi vědou, která se penězi a hospodářstvím zabývá? Stejně tak se mi vybavuje jediný důvod, proč tomu tak je. Takže se vás na to zeptám: znáte teorie hospodářských cyklů?
Ondřeji,
jsem filosof, který se snaží o vytvoření nejobecnějšího modelu světa, který by zastřešil ostatní vědní obory a obohatil je právě o interdisciplinární pohled různých vědeckých oborů. Moje filosofie se zabývá ekonomikou pouze okrajově a vychází z mých ekonomických znalostí, které jsem získal na PFUK. Možná díky mému obecnému filosofickému pojetí ekonomie je má teorie ekonomických cyklů originální a přímo nenavazuje na žádnou z převládajících teorii ekonomických cyklů viz. např. http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=395&lst=117 . Rozhodně však podle mne pozitivně obohacuje ekonomické teorie o pohled na lidskou společnost jako společnost velkého množství živých buněk, jejichž životní potřeby předurčují mnohé ekonomické děje, a pokouším se tak o interdisplinární spojení biologie a ekonomie.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Radical |
Posted - 29/05/2009 : 19:33:14
Pane Grůzo, po přečtení vašeho příspěvku se člověku vybaví následující otázka: proč nevysvětlujete finanční a hospodářskou krizi vědou, která se penězi a hospodářstvím zabývá? Stejně tak se mi vybavuje jediný důvod, proč tomu tak je. Takže se vás na to zeptám: znáte teorie hospodářských cyklů? |
| Dalibor Grůza |
Posted - 29/05/2009 : 11:54:19
Ekonomické cykly, silná krize nebo válka a živé buňky
Jak jsem již uvedl dříve, myslím si, že svět neovládají peníze, nadnárodní kapitál či korporace, mocné státy či výjimeční lidé apod., ale živé buňky a jiné živé mikroorganismy, které jediné mohou ovlivnit, co si každý člověk, zvíře, hmyz, houba, rostlina či jiný živý tvor myslí a co dělají. Jen živé buňky-např. neurony v mozku ovlivní, co si člověk myslí a člověk sám nemá vliv, jak se tyto např. neurony v mozku propojí.
Každá živá buňka z nichž je složen každý živý tvor i člověk má tři základní potřeby: 1) přijímat životně důležité látky, 2) hýbat se a podle mne třetí dosud nezmiňovaná základní potřeba všech živých buněk je 3) potřeba života ve zdraví a míru bez útoku či pojídání ze strany jiných živých buněk, bakterií či virů či neživých věcí, jimiž se živý tvor může zranit.
Ekonomický růst se pak vyznačuje stále se zvyšující výrobou zboží, tedy předmětů, které uspokojují lidské potřeby. Protože je však každý člověk složen z živých buněk, také potřeby každého spravedlivého člověka jako organismu jsou postaveny na základě omezených hmotných potřeb jeho živých buněk spravedlivých jedinců. Každý spravedlivý člověk tedy potřebuje zajistit 1) přísun životně důležitých látek a 2) dostatečný pohyb a 3) život ve zdraví a míru. Spravedlivá lidská společnost tak musí narazit v určitou chvíli při ekonomickém růstu na strop tvořený shora uvedenými omezenými hmotnými potřebami jednotlivých ekonomicky aktivních spravedlivých lidí, resp. jejich živých buněk tvořících jejich organismy a musí začít uspokojovat hmotné aj. potřeby ostatních lidí a ostatních živých organismů.
Nespravedlivý jedinci, kteří dosahují uspokojení svých potřeby zabíjením nepřátelských, resp. ostatních lidí, zvířat, hmyzu, rostlin, hub, živých buněk, bakterií a virů mají (resp. je tvořící živé buňky) strach z budoucnosti, a proto si hromadí zbytečné hmotné zásoby (domy, pozemky, spotřební zboží, peníze apod.), které neslouží k uspokojování hmotných potřeb žádných jedinců. Tím dochází ke konfliktům mezi jedinci navzájem a s přírodou při hromadění těchto hmotných zásob, jejichž zdroje jsou omezené. Může rovněž dojít v nejzazším případě k trvalému narušení přírodní rovnováhy a ekologické apokalypse. Strach z budoucnosti nutí lidi rovněž přestat nakupovat spotřební zboží v případě, že při hromadění zásob z důvodu výše uvedeného strachu jedinců mezní užitečnost ušetřené koruny přesáhne u větší části lidí mezní užitečnost koruny utracené za spotřební zboží. Ekonomický růst se zastaví a zároveň s tím začne kolabovat rovněž kapitalistická ekonomika založená na trvalém ekonomickém růstu (viz. výše).
Jaká jsou řešení toho, že rozhodující možní spotřebitelé mají strach a nechtějí již nakupovat? Existují krátkodobá a dlouhodobá řešení. Ke krátkodobým řešením patří zbrojení a následná válka, kdy je vyvoláno nebezpečí války a potřeby nových zbraní, tyto válečné potřeby a jejich uspokojení produkcí válečného zboží znamenají prodloužení ekonomického růstu státu, následná válka znamená značný úbytek a následný nedostatek nutných hmotných potřeb ekonomicky činného obyvatelstva daného státu, čímž jsou založeny opět budoucí neuspokojené nutné potřeby ekonomicky činného obyvatelstva daného státu a v důsledku toho i ekonomický růst-konjunktura (ekonomický cyklus se může opakovat). Dalším obdobným krátkodobým řešením je silná ekonomická krize, která rovněž způsobí úbytek a následný nedostatek nutných hmotných potřeb ekonomicky způsobilého obyvatelstva, a následný hlad opět založí budoucí neuspokojené nutné hmotné potřeby ekonomicky činného obyvatelstva daného státu a v důsledku toho i ekonomický růst-konjunkturu (ekonomický cyklus se může opakovat). V případě silné ekonomické krize však hrozí růst válečných nálad ve společnosti zasažené krizí, zbrojení a vznik války.
Dále existuje rovněž dlouhodobé řešení, které nebude založené na neustále opakovaném konjunkturálním obohacování a následném válečném ožebračovaní ekonomicky činného obyvatelstva daného státu, které bude založeno na trvalém ekonomickém růstu čili na neustále se zvyšujícím uspokojení potřeb ekonomicky činného obyvatelstva. Řešení této ekonomické krize podle mne spočívá v dosáhnutí uspokojení shora uvedené třetí potřeby živých organismů, tj. života člověka, resp. jeho buněk ve zdraví a míru nikoliv na základě nepřátelství k ostatním živým organismům (tj. lidem, zvířatům, hmyzu, rostlinám, houbám, živým buňkám, bakterií či virům), jejich zabíjením či netečností člověka k jejich smrti, nýbrž uspokojováním jejich potřeb. Kapitalistická společnost místo omezeného individuálního sobeckého zisku by měla propagovat ve své filosofii a ideologii uspokojovaní této třetí potřeby živých organismů tj. jejich života ve zdraví a míru, které by bylo založené na uspokojení potřeb hladových a trpících lidí, zvířat, hmyzu a rostlin, hub a ostatních živých organismů, které jsou prakticky nekonečné, nemají svůj strop a tím zajistit požadovaný trvalý ekonomický růst. Jinými slovy je třeba ekonomicky vyspělou západní společnost naučit, resp. motivovat např. prostřednictvím reklamy např. v televizi, aby uspokojení svých potřeb neviděla pouze v individuálním zisku, ale i v uspokojení nutných potřeb ostatních nuzných a trpících lidí, např. v rozvojovém světě nebo některých východoevropských krachujících ekonomikách, resp. ostatních živých tvorů, např. zvířat, tedy v altruistickém zisku. Potřeby těchto nuzných a trpících jsou v podstatě nevyčerpatelné, jejich uspokojení bude vyžadovat neustálou zvyšující se produkci zboží, resp. hodnot určených k jejich uspokojení a dojde tak k nepřetržitému ekonomickému růstu.
Podle mne obyvatelstvo západu, resp. rozhodující část západních spotřebitelů neztratila kupní sílu (vklady v bankách jsou stále na vysoké úrovni) ale chuť nakupovat, protože mají strach z budoucnosti. Není tedy, proč více vyrábět, komu uspokojovat jeho větší potřeby, ekonomický růst narazil na svůj strop.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/05/2009 : 08:01:30
Rzwalde.
Ale ano, souhlas,ale to slovo obsahuje daleko víc informací,ale je to těžké definovat. Mít právo- naplnit právo ,znamená neztratit i získat, co ztratit nechcem a získat co získat chceme, ale toto je podmíněno schopnostmi,které k dosažení takového cíle jsou dostatečné. Některé schopnosti nám dává právní řád či zvyklostní normy, ale některé schopnosti jsou přímo naše. Mám schopnost síly přesahující schopnosti druhých,čili mám schopnost potlačit jejich právo a prosadit své. Je toto mé právo (právo silnějšího) když toto neodporuje právnímu řádu, ani zvyklostem? Nemám li schopnosti dostatečné k naplnění svého práva,pak toto právo nemohu naplnit a výsledek je stejný, jako bych žádné právo neměl. Čili je to vše trošku složitější a obsáhlejší a slovo právo vlastně nejde plně definovat. V různých podmínkách je význam tohoto slova různý.
MB |
| Rzwald |
Posted - 24/05/2009 : 22:56:28
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Máš právo na lásku? řada lidí řekne že ano,ale nikdo takové právo nemá,pokud nemá schopnost v druhém člověku lásku vyvolat. No a nyní mně řekni co znamená slovo právo???
to tam je v té definici:
jsem to zvýraznil:
quote:
Originally posted by Rzwald
právo, -a s
1. soubor obecně závazných norem stanovených státem; jejich uplatnění: občanské, trestní, pracovní právo; stanné právo; nastoupit cestu práva
2. oprávnění, nárok opřený o zákonná ustanovení, popř. odůvodněný zvyklostmi: volební, hlasovací právo; občanská, základní lidská práva; mít na něco právo
3. práva mn. právnické nauky: doktor práv (zkr. JUDr.);
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 24/05/2009 : 20:37:49
Rzwalde.
To co jsi popsal je pouze specializovaná část významu tohoto slova a slovo samé má velmi široký význam zasahující do mnehm širší oblasti lidských vztahů. Jak právo v celkovém rozsahu definovat však také nevím. Máš právo na lásku? řada lidí řekne že ano,ale nikdo takové právo nemá,pokud nemá schopnost v druhém člověku lásku vyvolat. No a nyní mně řekni co znamená slovo právo??? Kolik je takových slov u kterých každý ví co znamenají,ale když je máš definovat, poznáš, že nevíš nic. Nemáš li schopnost své právo naplnit, pak jako bys žádné právo neměl.
MB |
| Rzwald |
Posted - 24/05/2009 : 20:06:36
jen pozn.:
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Rzwald: opakovaně na moje posty reaguješ zcela zcestně. Pojem právo vysvětlím, jen co se k tomu dostanu.
nikoliv, já vysvětlím, co je to právo :-D
(a já proto, že mám nainstalovaný slovník spisovné češtiny, což předpokládám, že ty nemáš)
..takže kopíruji ze slovníku:
právo, -a s
1. soubor obecně závazných norem stanovených státem; jejich uplatnění: občanské, trestní, pracovní právo; stanné právo; nastoupit cestu práva
2. oprávnění, nárok opřený o zákonná ustanovení, popř. odůvodněný zvyklostmi: volební, hlasovací právo; občanská, základní lidská práva; mít na něco právo
3. práva mn. právnické nauky: doktor práv (zkr. JUDr.);
pokud tuhle výchotí definici uznáváš, potom imo moje reakce není zcestná. Pokud máš jinou definici, tak ji napiš, ale potom zase nemůžeš tvrdit, že moje reakce je zcestná... |
| Radical |
Posted - 24/05/2009 : 18:10:43
quote:
Ondřeji,
kapitalismus je od slova kapitál, které má přibližný význam hodnota. Kapitalismus je založen na oddělení hodnot a jejich hmotných nositelů (jako peníze, cenné papíry, finanční deriváty, směnky a šeky apod.), které umožňuje trhu snažší nakládání s němi za účelem plánování vývoje ekonomiky a umístnění (alokaci) jejích zdrojů. Podstatou plánování a rozmístnění zdrojů v kapitalistické ekonomice jsou zejména různé podoby úvěru. Roste-li kapitalistická ekonomika existuje rovněž chuť úvěrovat (investovat), jde o konjunkturu, nekoná-li se růst ekonomiky, klesá chuť úvěrovat, jde o depresi či krizi, začne-li ekonomika opět růst, vzniká postupně znovu chuť úvěrovat, jde o oživení.
Výše uvedenými fázemi vývoje ekonomiky se vyznačuje zejména kapitalistická ekonomika, protože její finanční soustava je založena na živelném soukromém trhu s úvěry, zatímco státem řízená ekonomika pokračuje v úvěrování nerostoucí ekonomiky mnohem déle než soukromí investoři, krize bývá mnohem hlubší a nemusí po ní následovat oživení.
Pane doktore Grůzo, kapitál nemá přibližný význam hodnota. Hodnota je něco, co se snažíme získat či uchovat. Kapitál je koncept ekonomické kalkulace, který v peněžních jednotkách vyjadřuje čisté bohatství, skládající se ze všech druhů kapitálových statků a prodejných aktiv (úspor) náležejících nějaké jednotce v tržním hospodářství. Díky použití tohoto účetního konceptu je možné odhadnout či předpovídat zisky a ztráty zamýšlených tržních operací a také vypočítat zisky a ztráty uskutečněných operací.
Státní monopol na peníze, systém částečných bankovních rezerv a jeho nevyhnutelný důsledek – inflace, jsou příčinou hospodářských cyklů. Nic z toho není znakem kapitalismu, navíc, jeho definování od slova kapitál je epistemologická chyba. Co je to tedy kapitalismus? A jak ho definovat? Pojem kapitalismus musíme definovat jeho fundamentálním znakem, já jsem tu definici uved, nicméně jak to, že je právě toto je fundamentální znak? A co jsou to práva? Odpověď evidentně nebude jednoduchá. Protože ekonomie je mojí srdeční záležitostí, napíšu k tomuto tématu článek (pravděpodobně do nového tématu). Budeme tam k tomu moci dále diskutovat. Nejdříve ale dokončím článek týkající se pojmotvorby (a také definic), bude v epistemologické části tohoto fóra.
Rzwald: opakovaně na moje posty reaguješ zcela zcestně. Pojem právo vysvětlím, jen co se k tomu dostanu. |
| Rzwald |
Posted - 24/05/2009 : 02:08:17
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
(2) Kapitalismus vychází z respektování práv člověka.
mno, Karl Heinrich Marx tvrdil, že člověk, aby mohl být šťastný, potřebuje nejprve pochopit sám sebe - svou podstatu, a tu že může pochopit nejépe skrze svůj protiklad, skrze to, čím není, to, čím se líší od zbytku přírody...tzn. skrze neživou přírodu a skrze zvířata.
A Marx dále tvrdil, že tyhle rozdíly si člověk nejlépe uvědomí, když s neživou přírodou a se zvířaty bude manipulovat...proto Marx považuje za přirozené, když člověk může pracovat (obdělávat pole, dojit kravky, tesat nábytek, atd.) a následně když s produkty své práce může bezprostředně je zakoušet (sedne na židli, kterou vyrobil, vypije mléko, které si vydojil, ...).
A kapitalismus, říká rozhořčeně Marx a pěstí buší do stolu, tohle základní právo lidem ubírá!! Dělba práce vede k oddělení práce a výsledků práce, což je dle něho zabiják lidství, člověk se stává strojem, odduševnělou mašinou.
No a zbytek se už učí i na dnešních (antimarxistických) školách: vznikají dvě třídy - proletariát (dělníci) a buržoazie (vlastníci výrobních prostředků) -, buržoazie dává proletariátu za mzdu jen životní minimum a sama si ponechává přidanou hodnotu a tím ji vykořisťuje. Marx pak prorokuje, že až si to proletariát uvědomí, vzbouří a s vidlemi a pohrabáči požene boržoazii sviňským krokem, nastolí přechodnou diktaturu proletariátu, odstraní třídy a tím i nastolí dokonalý komunismus, ve kterým nebude centralizovaná vláda.
(Marx by tedy v žádném případě neschválil komunistickou diktaturu, která nebyla ani trochu přechodná, ale násilím se držela u moci...přitom měla ihned po nastolení beztřídní společnosti rezignovat)
...myslím, že přestože závěr jeho nauky je poněkud nedomyšlený, jsou především Marxovy východiska a jeho kritika kapitalismu i po těch letech stále aktuální a hodná zamyšlení...
(a celé to, Ondro, píšu jen proto, abys odvykl tak silným nezdůvodněným tvrzením...) |
| Dalibor Grůza |
Posted - 23/05/2009 : 15:17:57
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Pane Gůrzo, nesouhlasím s vaším tvrzením, že kapitalismus je zdrojem hospodářských cyklů, reps. že v kapitalistickém způsobu výroby nastávají hospodářské výkyvy.
(1) Kapitalismus je více než jen ekonomický systém, je to systém společenský. (2) Kapitalismus vychází z respektování práv člověka. (3) Dnes, stejně jako ve dvacátých letech, jsou tato práva masivně pošlapávána státy. (4) Úvěrová expanze a státní zásahy do hypotečního trhu jsou příčiny krize - ani jedno není znakem kapitalismu.
Proč za recesi viníte kapitalismus?
Ondřeji,
kapitalismus je od slova kapitál, které má přibližný význam hodnota. Kapitalismus je založen na oddělení hodnot a jejich hmotných nositelů (jako peníze, cenné papíry, finanční deriváty, směnky a šeky apod.), které umožňuje trhu snažší nakládání s němi za účelem plánování vývoje ekonomiky a umístnění (alokaci) jejích zdrojů. Podstatou plánování a rozmístnění zdrojů v kapitalistické ekonomice jsou zejména různé podoby úvěru. Roste-li kapitalistická ekonomika existuje rovněž chuť úvěrovat (investovat), jde o konjunkturu, nekoná-li se růst ekonomiky, klesá chuť úvěrovat, jde o depresi či krizi, začne-li ekonomika opět růst, vzniká postupně znovu chuť úvěrovat, jde o oživení.
Výše uvedenými fázemi vývoje ekonomiky se vyznačuje zejména kapitalistická ekonomika, protože její finanční soustava je založena na živelném soukromém trhu s úvěry, zatímco státem řízená ekonomika pokračuje v úvěrování nerostoucí ekonomiky mnohem déle než soukromí investoři, krize bývá mnohem hlubší a nemusí po ní následovat oživení.
(viz. www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 04/05/2009 : 16:56:23
LG.
Ten film o bankovnictví jsem již zhlédl před někeolika týdny. Ano to je jedna s příčin krize. Vytvářet peníze dle dluhu,řili ručit dluhem za finance je cesta ke zbohatnutí bank a zničení ekonomiky,které sebou vezme i ty banky. Jenže kapitalismus respektuje svobodu podnikání a toto je jeden s důsledků.Kdyby byly určené hranice kam až sahá svoboda podnikání, k tomuto by nemohlo dojít, Kdyby banky směly půjčit jen tolik kolik skutečně vlastní,čili pouze kryté finance pocházející s hospodařením se základním majetekem a vklady.Pak by k takovým katastrofálním koncům nemohlo dojít. Jenže!!! Tento systém umělého vytváření nekrytých financí dal lidem dočasně koupěschopnost a kdyby k tomu nedošlo, krize by nastala mnohem dříve. Byla to půjčka s budoucnosti dle hesla po nás potopa, hlavně kdy my a nyní se máme dobře. Takže tento systém nejprve zachra%noval před vznikem krize a poté krizi svou funkcí spůsobil, či spíše urychlil.Kdyby došlo k nápravě a tato manipulace s financemi byla zakázána,čili banky by mohly půjčovat jen tolik, kolik vlastní. Došlo by ke ztrátě koupěschopnosti obyvatel a krize by se rázově prohloubila.
Vypadá to, jako by zde nebyylo řešení,ale řešení zde je a bez války. To řešení je v absolutní globalizaci. Chudé státy jsou rezervou která dostane li možnost růstu koupěschopnosti vytvoří kupní silou odbyt pro výrobky a bude dloho trvat,než se trh naplní. Jenže my lidé nevnímáme lidi s chudých států jako sobě rovné a hranicemi končí sféty zájmů. Základem řešení krize je nárůst koupěschopnosti té nejširší části populace a třeba na úkor zisků podnikatelů. Dojde li k růstu koupěschopnosti, porostou těmto lidem nároky a budou nakupovat zboží, čím opět zisky podnikatelů porostou, takže by na tom více získali, než ztratili. Jenže přikázat jim to nejde,protože existuje svoboda podnikání.
MB |
| Radical |
Posted - 04/05/2009 : 14:54:21
Pane Gůrzo, nesouhlasím s vaším tvrzením, že kapitalismus je zdrojem hospodářských cyklů, reps. že v kapitalistickém způsobu výroby nastávají hospodářské výkyvy.
(1) Kapitalismus je více než jen ekonomický systém, je to systém společenský. (2) Kapitalismus vychází z respektování práv člověka. (3) Dnes, stejně jako ve dvacátých letech, jsou tato práva masivně pošlapávána státy. (4) Úvěrová expanze a státní zásahy do hypotečního trhu jsou příčiny krize - ani jedno není znakem kapitalismu.
Proč za recesi viníte kapitalismus? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 02/02/2009 : 11:03:54
LG.
Skutečně zajímavé. Díky tomu, že neumím angličtinu a titulky se mně těžko čtou,bude třeba shlédnout to vícekrát,ale myslím, že to za to stojí. Bohužel zatím s toho vyplynula pouze skepse a dojem,že tohle nikdo nevyřeší a klidnou cestou už vůbec ne.Řešní které tam je naznačené není pro nás ničím novým.Vlastně u nás toto do převratu existovalo. Jenže zde byly jiné vlivy ,třeba nevratné půjčky do rozvojových zemí a odčerpávání hodnot našimi bratry s RVHP.Kdyby toho nebylo, byli bychom vysoko v plusu.Takže osi na tom řešení je,ale jak toho dosáhnout bez těch vnějších vlivů, které to znehodnocovaly?
Ona ekonomie není snadná věda a najít zde zákonitosti příčin a následků je velmi těžké.Pokud někdo(vláda) drží finance a chrání jejich rovnováhu,pak ostatní naráží na problémy s podnikáním,protože je problém získat úvěr a tak vzniká odpor vůdči tomuto činiteli. Je li bankovnictví v soukromých rukách,pak dochází k tomu, co je uváděno v té presentaci. Dle mého názoru je řešení jinde,než v těchto dvou variantách, možná mezi nimi,nebo zcela mimo ně.V aždém případě by bylo třeba si uvědomit,co vlastně ty peníze jsou. Pro banky jsou zbožím, komoditou na které je možno vydělávat další peníze.Ale proč? Protože peníze jsou prostředkem k akumulaci schopností které člověk využívá ve prospěch ostatních. Zlato je pouze surovinou a sloužilo jako ekvibalen peněz.Dám své schopnosti druhému formou zboží a on mně dá zlato, či peníze,za které získám to co vzešlo ze schopností dalších lidí. Toto je jediný skutečný význam peněz. Jenže najdu li zlatý důl,pak získám zlato,za které si mohu koupit neúměrně více toho, co vvzešlo ze schopností druhých a tím nastává nerovnováha systému. Peníze mohu půjčovat na úrok a tím získat toho, co vzešlo ze schopností ostatních lidí, aniž bych jim svje schopnosti dával.Opět je to tedy cesta k nerovnováze.Taková nerovnováha zákonitě roste a musí dojít k bankrotu systému, protože jediné co má skutečnou cenu jsou ty předávané schopnosti, čili to co z nich vzešlo. Je li toto odčerpáváno těmi,kteří své schopnosti ve prospěch druhých nevyužívají,čili nic nevytváří,pak toto v systému chybí a vzniká nerovnováha a tato roste.
Vše je o algoritmu a vždy je třeba brát současný stav jako výchozí bod. Každý krok který bude vykonán má své důsledky a vytváří další výchozí bod. Když vezmu současný stav,pak nevidím kroky,které by mohly vést ke stavu lepšímu.Znárodnění bank a dozor vlád nad financemi by sice mohl potlačit vývoj krize,ale na druhé straně by následky omezily celkový rozvoj.Prostě by došlo k utahování opasků a omezení investic a to ve velké míře. Tímto směrem myslím cesta nevede.Navíc pochybuji o kvalitách lidí ve vládách o jejich nezávislém ekonomickém myšlení, o tom, že budou jednat dle rozumu a nikoliv oddanosti své uznané pravdy. Systém parlamentní demokracie neumožňuje rychlou výměnu vlády při její neeschpnosti udržet rovnováhu v ekonomice. Ne, tato cesta není tou správnou i když na ni ti odborníci s presentace ukazují,jako na řešení. Dle mého názoru je třeba hledat jiné cesty,ale jaké to zatím nevím. Na té správné cestě by mělo dojít k tomu,aby každý získal přímo úměrně schopnostem které využívá ve prospěch druhých.K tomu je však dlouhá cesta a nemožná ve světě rozděleném pravdami.Ukáže li ve světě rzděleném pravdami člověk jedné pravdy cestu k řešení,postaví se proti zastánci ostatních pravd jen proto, aby jeho pravda nebyla posílena a jejich oslabena. A tak neprojde žádné skutečné řešení. To můžete vidět v našem parlamentu,kde kšeftují s řešeními problémů jako k komoditou.Levice přijme takové řešení jen tehdy bude li přijato toto a podobně a naopak. Dokud nebude vládnout na místo pravd rozum,velké problémy zůstanou neřešitelné. Aby vládnul rozum a zvítězila vždy ta nejlepší myšlenka, musí být vytvořený jiný systém, než demokracie.
MB |
|
|
